21 C 7/2023

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Burešovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 14 154,52 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplati žalobkyni částku 7 458 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7 458 Kč od [datum] do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 000 Kč od [datum] do [datum], z částky 2 500 Kč od [datum] do [datum], z částky 2 500 Kč od [datum] do [datum], to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se co do částky 6 696,52 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6 696,52 Kč od [datum] do zaplacení, co do úroku ve výši 19,99 % ročně z částky 20 000 Kč od [datum] do [datum], z částky 18 858 Kč od [datum] do [datum], z částky 17 858 Kč od [datum] do [datum], z částky 15 358 Kč od [datum] do [datum], z částky 12 858 Kč od [datum] do [datum], co do úroku ve výši 8,25 % ročně z částky 12 858 Kč od [datum] do zaplacení a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 21 696,52 Kč od [datum] do [datum], z částky 20 154,52 Kč od [datum] do [datum], z částky 19 154,52 Kč od [datum] do [datum], z částky 16 654,52 Kč od [datum] do [datum], z částky 14 154,52 Kč od [datum] do [datum], zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s poukazem na to, že žalobkyně je právní nástupkyní [právnická osoba] s.r.o., která se žalovaným uzavřela prostřednictvím prostředků komunikace na dálku smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalovanému částku 20 000 Kč, jež se žalovaný zavázal vrátit v 15 pravidelných měsíčních splátkách po 1 679 Kč Smlouva byla uzavřena prostřednictvím webových stránek právní předchůdkyně žalobkyně, kde žalovaný do žádosti o úvěr zadal své kontaktní údaje a její podání potvrdil SMS kódem zaslaným na jím zadané telefonní číslo. Samotnou smlouvu podepsal zadáním autorizačního SMS kódu zaslaného na ověřené telefonní číslo. Strany si sjednaly úrok 19,99% ročně, poplatek za zprostředkování úvěru ve výši 400 Kč a měsíční pojistné ve výši 137 Kč. Žalovaný následně úvěr nesplácel řádně a včas a proto jej žalobkyně dne [datum] zesplatnila. Po zesplatnění žalovaný na dlužnou částku uhradil celkem 7 542 Kč. Žalovaný dne [datum] svůj dluh uznal co do důvodu a výše 21 457,33 Kč a uzavřel se žalobkyní dohodu o splátkovém kalendáři. Následně žalovaný uhradil pouze 5 000 Kč. Žalobkyně se tak domáhá dlužné jistiny ve výši 12 858 Kč, úroku ke dni zesplatnění ve výši 885,52 Kč a dlužného pojistného ve výši 411 Kč. Před uzavřením smlouvy žalobkyně řádně ověřila úvěruschopnost žalovaného prostřednictvím údajů poskytnutých žalovaným, výpisem z účtu a informacemi z dostupných bankovních a nebankovních registrů, insolvenčního rejstříku a případně registru [příjmení]. Dluh žalovaný neuhradil, ač k tomu byl před podáním žaloby vyzván.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, na jednání se bez omluvy nedostavil. Žalobkyně se na jednání dostavila. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, /dále jen „o.s.ř.“ /).

3. Z listiny nazvané smlouva o úvěru a úvěrových podmínek bylo zjištěno, že ve smlouvě na straně úvěrujícího vystupuje právní předchůdkyně žalobkyně, na straně úvěrovaného pak žalovaný. Právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr 20 000 Kč. Žalovaný se pak měl zavázat poskytnutou částku s úrokem 19,99 % ročně zaplatit 15 splátkami po 1 679 Kč. První splátka byla splatná dne [datum]. Dále byl sjednán poplatek 400 Kč, měsíční pojistné 137 Kč a smluvní pokuta 500 Kč za každou jednotlivou opožděnou splátku či platbu. Pro případ prodlení žalovaného bylo sjednáno oprávnění právní předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnit. Listina není podepsaná žalovaným, na místě jeho podpisu je pouze číselný kód.

4. Z potvrzení, zprávy banky a výpisu z účtu žalobkyně bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně převedla dne [datum] na účet žalovaného částku 20 000 Kč.

5. Z listiny nazvané uznání dluhu a dohoda o splátkovém kalendáři bylo zjištěno, že na straně věřitele vystupuje právní předchůdkyně žalobkyně a na straně dlužníka žalovaný. Obsahem listiny je uznání dluhu žalovaným ve výši 21 547,43 Kč vůči žalobkyni a dohoda o splátkovém kalendáři.

6. Ze splátek, přehledu transakcí a splátkového kalendáře bylo zjištěno, že žalovaný ke dni [datum] neuhradil právní předchůdkyni žalobkyně ničeho. Dne [datum] žalovaný uhradil částku 1 542 Kč, dne [datum] částku 1 000 Kč, dne [datum] částku 2 500 Kč a dne [datum] částku 2 500 Kč.

7. Z osobních informací a příjmů a výdajů klienta bylo zjištěno, že žalovaný měl právní předchůdkyni žalobkyně před uzavřením smlouvy sdělit příjem 23 000 Kč ze zaměstnání, a že bydlí u partnera/partnerky. Celkové příjmy domácnosti uvedl ve výši 43 000 Kč, celkové výdaje domácnosti pak ve výši 7 500 Kč, z čehož 5 000 Kč tvořily výdaje na bydlení.

8. Z výpisu z běžného účtu žalovaného bylo zjištěno, že za prosinec 2020 příjmy tvořily částku 28 010,20 Kč a výdaje částku 27 753,62 Kč, konečný zůstatek činil 260,06 Kč, za leden 2021 tvořily příjmy částku 17 494 Kč a výdaje částku 17 726,50 Kč, konečný zůstatek činil 27,56 Kč, a za únor 2021 tvořily příjmy částku 17 913 Kč a výdaje částku 17 510,70 Kč, konečný zůstatek činil 429,86 Kč.

9. Z úvěrové zprávy ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný má jednu kreditní kartu s úvěrovým rámcem 15 000 Kč a zůstatkem jistiny 14 837 Kč.

10. Z listiny nazvané potvrzení o zaslání potvrzovací SMS a následném podpisu smlouvy vyplývá, že jejím obsahem je potvrzení o podepsání smlouvy o úvěru SMS kódem. Z listiny je zřejmé, že si ji právní předchůdkyně žalobkyně vytvořila sama. Listina je datována ke dni [datum], tj. téměř tři měsíce po tvrzeném uzavření smlouvy.

11. Z výzvy před zesplatněním a ztráty výhody splátek a zesplatnění úvěru vyplývá, že žalovaný byl upomínán o zaplacení, přičemž následně byl úvěr ke dni [datum] zesplatněn.

12. Z předžalobní výzvy a podacího lístku vyplývá, že žalovaný byl před podáním žaloby upomínán o zaplacení.

13. Z ostatních předložených listin soud žádné další relevantní skutečnosti nezjistil.

14. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

15. Podle § 104 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, platí, že smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 tohoto uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

16. Podle § 110 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, platí, že neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, o roční procentní sazbě nákladů nebo o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, nebyla-li ohledně některé z těchto informací dodržena písemná forma smlouvy, nebo nebylo-li písemné vyhotovení smlouvy obsahující tyto informace poskytnuto spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, platí, že zápůjční úrokovou sazbou je repo sazba uveřejněná Českou národní bankou, platná v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebyla-li sjednána zápůjční úroková sazba nižší. K ujednáním o jiných platbách sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se nepřihlíží.

17. Podle § 561 odst. 1 o. z., se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

18. Podle § 562 odst. 1 o. z., je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle § 562 odst. 2 o. z., má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.

19. Podle § 86 odst. 1,2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

20. Dle ustanovení § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

21. Soud žalobkyni při jednání poučil podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., aby uvedla tvrzení a navrhla důkazy ohledně toho, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela úvěrovou smlouvu v tvrzeném rozsahu a obsahu právě s žalovaným a že právní předchůdkyně žalobkyně dostála své povinnosti věřitele s odbornou péčí řádně posoudit schopnost žalovaného splácet úvěr.

22. Žalobkyně po poučení další důkazy neoznačila, ničeho dalšího netvrdila, pouze odkázala na doplnění žaloby ze dne [datum].

23. Nejprve se soud zabýval tím, zda mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru. Jak bylo shora uvedeno, tak žalobkyní předložená listina nazvaná jako smlouva o úvěru vlastnoruční podpis žalovaného neobsahovala, neobsahovala však ani podpis elektronický.

24. Z § 562 odst. 1 o. z. vyplývá, že v případě právního jednání učiněného elektronickými prostředky je písemná forma zachována i v případě, kdy není využit elektronický podpis. To však za podmínky, že použité elektronické prostředky umožňují zachycení obsahu právního jednání a určení jednající osoby. Zde je však třeba vycházet i z § 562 odst. 2 o. z., které stanovuje vyvratitelnou právní domněnku ohledně spolehlivosti záznamů o právních jednáních zachycených v elektronickém systému.

25. Tvrzení žalobkyně o uzavření předmětné smlouvy tak nebylo v řízení prokázáno.

26. I kdyby soud dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru v tvrzeném rozsahu, pak by soud dále zkoumal, zda právní předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet předmětný spotřebitelský úvěr.

27. Lze uzavřít, že právní předchůdkyně žalobkyně nedostatečně a nesprávně zkoumala úvěruschopnost žalovaného stran jeho příjmů i výdajů. Žalobkyně neuvedla potřebná tvrzení ohledně ověřování údajů žalovaného. Právní předchůdkyně žalobkyně se stran příjmů i výdajů žalovaného omezila na údaje zjištěné od žalovaného. Nepožadovala po žalovaném doložení nákladů na bydlení, ale ani dalších nákladů, jako třeba vyúčtování za telefonní služby, za internet apod., přičemž lze je těžko uvěřit tomu, že by alespoň nějaký z těchto nákladů žalovaný neměl, když mobilní telefon a internet má většina obyvatel. Navíc je z výpisů z účtu patrné, že zůstatky žalovaného na bankovním účtu jsou minimální a o jeho dobré finanční situace tak lze pochybovat. Nelze než dospět k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně nezkoumala úvěruschopnost žalovaného v dané době s odbornou péčí. Pro případ, kdy by soud měl za prokázané uzavření smlouvy o úvěru by tak nemohl dojít k jinému závěru, než posoudit předmětnou smlouvu jako absolutně neplatnou, k čemuž je soud povinen přihlížet z úřední povinnosti (§ 588 o.z.). Zároveň v případě absolutní neplatnosti právního jednání nepřichází moderace soudem, jako je tomu u případů relativní neplatnosti, vůbec v úvahu.

28. Žalovaný však od žalobkyně převzal částku ve výši 20 000 Kč, přičemž jí dosud vrátil pouze 12 542 Kč. Žalovaný se tak na úkor žalobkyně co do částky 7 458 Kč bezdůvodně obohatil a je tak povinen plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení žalobkyni také vrátit. Splatnost dluhu je dána výzvou věřitele ve smyslu ust. § 1958 o.z. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle ust. § 1968 o.z. ve spojení s § 1970 o.z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení. Zákonný úrok z prodlení bylo možné žalobkyni přiznat až od [datum], neboť v případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti dluhu na bezdůvodném obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 13. 1. 2009, sp. zn. 32 Cdo 4179/2007). Takovou výzvu žalobkyně poprvé prokazatelně žalovanému odeslala dne [datum] s určením data splatnosti do 10 dnů a žalovaný je tak v prodlení od [datum].

29. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když úspěšnějšímu žalovanému v řízení žádné náklady nevznikly.