210 C 118/2026

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní JUDr. Evou Kučerovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně se sídlem Adresa žalobkyně zastoupené advokátkou Jméno advokátky se sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného trvale bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 45 046 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 41 120 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 41 120 Kč od 1. 11. 2025 do zaplacení, částku 3 926 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 3 926 Kč od 16. 2. 2026 do zaplacení, vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení 14 107,70 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou proti žalovanému domáhala zaplacení shora uvedené částky, s argumentací, že na základě uzavřené nájemní smlouvy ze dne 2. 5. 2022 (ve znění dodatků) přenechala žalobkyně žalovanému k užívání byt č. hodnota o velikosti 3+1 v 1 NP domu č. p. 830 na adrese adresa. Nájem předmětného bytu skončil ke dni 31. 8. 2025, žalovaný dne 9. 9. 2025 byt předal žalobkyni.

2. Žalovaný déle než 5 měsíců neplatil žalobkyni jakožto pronajímatelce nájemné a zálohy na služby spojené s užíváním bytu a ke dni ukončení nájemního vztahu dlužil z uvedeného titulu celkem 67 120 Kč (z toho 52 000 Kč na nájemném a 15 120 Kč na zálohách na služby).

3. Dne 9. 9. 2025 žalovaný výše popsaný dluh vůči žalobkyni písemně uznal co do důvodu i co do výše a dohodl se se žalobkyní způsobu jeho úhrady – část dluhu že uhradí ve splátkách po 15 000 Kč měsíčně počínaje dnem 1. 10. 2025 pod ztrátou výhody splátek, tedy s výslovným závazkem, že pokud nezaplatí jednu splátku, stává se splatným celý dluh jednorázově.

4. Žalovaný dosud nezaplatil žalobkyni ani jednu splátku, takže splatnost celého dluhu nastala ke dni 1. 11. 2025. Od uvedeného data je žalovaný se zaplacením dlužné částky v prodlení, na upomínky včetně předžalobní upomínky nereagoval.

5. Dalším nárokem, který žalobkyně vůči žalovanému uplatnila, byl nárok na nedoplatek spotřebovaných služeb ze strany žalovaného za období roku 2025, tedy od 1. 1. 2025 do 9. 9. 2025, kdy teprve žalovaný byt fakticky předal žalobkyni. Jednalo se o částku 3 926 Kč za služby, poskytované žalovanému v souvislosti s faktickým užíváním bytu.

6. Ve věci byl vydán dne 31. 3. 2026 č. j. EPR 72484/2026–6, specifický identifikátor 38Z29-1QLZV-82XTP-2DFQA, elektronický platební rozkaz, kterým soud žalobkyni v plném rozsahu vyhověl. Protože se však nepodařilo elektronický platební rozkaz doručit do vlastních rukou žalovanému, byl elektronický platební rozkaz usnesením zdejšího soudu ze dne 26. 6. 2026 č. j. EPR 72484/2026–11 zrušen. Citovaným usnesením byli – mimo jiné - účastníci vyzváni k vyjádření, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání s poučením, nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě 10 dnů, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se nevyjádřil ani k žalobě ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle § 115a o. s. ř. bez jednání na základě listinných důkazů předložených žalobkyní.

7. Z výpisu z Katastru nemovitostí bylo vzato za prokázané vlastnické právo žalobkyně k předmětnému bytu, jak výše označen.

8. Z nájemní smlouvy, uzavřené mezi žalobkyní jako pronajímatelkou a žalovaným jako nájemcem bylo prokázáno, že žalovaný se stal na základě uvedené nájemní smlouvy ze dne 2. 5. 2022 nájemcem výše označeného bytu. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou, do 31. 12. 2022.

9. Z přehledu vyúčtování bylo prokázáno, že žalovaný nájemné ani služby s nájmem spojené řádně neplatil. Stejný závěr učinil soud z listiny, nazvané „Uznání dluhu se splátkovým kalendářem“ ze dne 9.9 2025, podepsaný žalovaným. Z listiny vzal soud za prokázané, že žalovaný dluží žalobkyni na nájemném a službách s nájmem spojených. Součástí uznání dluhu je též závazek žalovaného uhradit žalobkyni částku 26 000 Kč, tím způsobem, že pohledávka žalobkyně za žalovaným v této výši bude započtena oproti nároku žalovaného vůči žalobkyni na vrácení kauce ve výši 26 000 Kč, kterou k rukám žalobkyně žalovaný při uzavření nájemní smlouvy na předmětný byt složil. Zbývající částku ve výši 41 120 Kč se žalovaný zavázal splácet formou měsíčních splátek 15 000 Kč počínaje 1.10.2025, s tím, že nezaplacením jedné splátky v plné výši nastává splatnost celého dluhu. Zároveň se žalovaný ve stejné listině zavázal uhradit případný nedoplatek, poté, co bude provedeno vyúčtování záloh za služby spojené s užíváním bytu za rok 2025.

10. Z výzvy k úhradě dlužné částky bylo prokázáno, že žalobkyně žalovaného vyzývá k úhradě dlužné částky z titulu nezaplaceného nájemného před podáním žaloby s podrobným skutkovým i právním rozborem nároku.

11. Z dopisu ze dne 29. 1. 2026 bylo prokázáno, že žalovaný byl žalobkyní vyzván k zaplacení dluhu 3 926 Kč z titulu vyúčtování spotřeby služeb spojených s nájmem bytu za rok 2025.

12. Po zhodnocení listinných důkazů, založených ve spise, soud dospěl ke skutkovému závěru, podle něhož účastníci řízení mezi sebou uzavřeli nájemní smlouvu na dobu určitou, ode dne 2. 5. 2022 do dne 31.12.2022, žalovaný ale předal žalobci byt až dne 9. 9. 2025. přičemž nájem bytu byl fakticky ukončen ke dni 31. 8. 2025. Za trvání nájemního vztahu žalovaný porušoval povinnosti nájemce, neplatil totiž nájemné ani zálohy na služby spojené s nájmem bytu. Žalobkyně posléze se žalovaným nájemní vztah ukončila (ke dni 31. 8. 2025) a žalovaný uznal svůj dluh vůči žalobkyni, na jehož výši se žalobkyně i žalovaný dohodli a zavázal se ho splácet, slib ale opět porušil. Dlužná částka se v souladu s uznáním dluhu stala splatnou ke dni 1. 11. 2025.

13. Žalovaný zůstal zcela pasivní – jak již bylo shora uvedeno, k obsahu žaloby se nevyjádřil. Tím, že konkludentně souhlasil s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, zbavil se možnosti případně tvrdit a prokazovat, že požadovanou pohledávku žalobci ke dni vyhlášení rozsudku uhradil – ať už zcela nebo zčásti. Soud proto vycházel ze skutečnosti, že na úhradu nárokované pohledávky nebylo z jeho strany zaplaceno ničeho.

14. Podle § 2213 o. z. nájemce je i bez zvláštního ujednání povinen užívat věci jako řádný hospodář k ujednanému účelu nebo není-li ujednán, a k účelu obvyklému a platit nájemné.

15. Podle § 2246 občanského zákoníku strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává na 1 měsíc. Neujednají-li strany vyšší výši nájemného, vznikne pronajímateli právo na nájemné v takové výši, jaká je v den uzavřeli s v místě obvyklá a pro nový nájem obdobného bytu za obdobných smluvních podmínek.

16. Soud v dané věci dospěl k právnímu závěru, podle něhož až do 31. 8. 2025 byl žalovaný povinen platit žalobci nájemné a platby za plnění poskytovaná s užíváním předmětného bytu, za dobu od 1. 9. 2025 do 9. 9. 2025 pak byl povinen platit žalobkyni poměrnou částku, která svou výší odpovídá obvyklému nájemnému v daném místě a čase. Jelikož tak žalovaný řádně nečinil, vznikl mu dluh na nájemném a na vyúčtování služeb, což je nárok, který je žalobou uplatňován (nárok žalobkyně z titulu vymáhání částky, odpovídající obvyklému nájemnému za období od 1. 9. 2025 do 9. 9. 2025, součástí předmětné žaloby není). Soud proto žalovanému uložil povinnost za období existence nájemního vztahu zaplatit žalobkyni částku, odpovídající dlužnému nájemnému ve výši 41 120 Kč, když dle tvrzení žalobkyně část dluhu žalovaného ve výši 26 000 Kč, zahrnující v sobě dlužné zálohy na služby a část dlužného nájemného, zanikla formou zápočtu.

17. Jako důvodný soud shledal též nárok žalobkyně na nedoplatek spotřebovaných služeb ze strany žalovaného za období od 1. 1. 2025 do 9. 9. 2025, když žalovaný byt fakticky předal žalobkyni až k tomuto dni (9. 9. 2025). Jednalo se o vyúčtování částky 3 926 Kč za služby, které byly poskytované žalovanému v souvislosti s faktickým užíváním bytu. K zaplacení tohoto dluhu byl žalovaný vyzván dopisem ze dne 29. 1. 2026, avšak marně. Proto soud žalobě vyhověl i v tomto nároku žalobkyně a rozhodl, jak ve výroku uvedeno, včetně přiznání zákonného úroku z prodlení z dlužné částky ode dne 16. 2. 2026, když lhůta k plnění žalovanému v tomto případě uplynula dnem 15. 2. 2026.

18. Vedle nároku na jistinu pohledávky vznikl žalobci též nárok na zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po splatnosti, uvedené ve výzvě k zaplacení (§ 1958 odst. 2 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb.).

19. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 věta prvá o.s.ř. Soud při rozhodování o nákladech řízení vycházel z vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, v platném znění. Náklady řízení ve věci úspěšné žalobkyně tvoří: soudní poplatek 1 802 Kč, 3 úkony po 2 940 Kč dle § 6 a § 7 citované vyhlášky (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka a sepis žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 3 a. t., (s přihlédnutím k § 142a o.s.ř., podle něhož se od 1.1.2013 za úkon právní služby počítá i kvalifikovaná předžalobní výzva k plnění, zaslaná dlužníku nejméně 7 dní před podáním žaloby na adresu pro doručování, případně na poslední známou adresu). K úkonům a režijním paušálům soud připočetl 21 % DPH, neboť zástupkyně žalobce řádně prokázala, že je plátkyní této daně ( § 137 odst. 3 o.s.ř.).

20. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu Praze prostřednictvím zdejšího soudu. Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem plněna včas a řádně, lze navrhnout soudní výkon rozhodnutí (exekuci).