210 C 139/2024
č. j. 210 C 139/2024-44
V PLATNOSTICitované zákony (6)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 101 § 142 § 160
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 2991
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
- o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, 297/2016 Sb. — § 6
Plný text
Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Kučerovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení částky 103 904 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 41 467,40 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 41 467,40 Kč od 29. 5. 2024 do zaplacení, vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v rozsahu, ve kterém se žalobce domáhal zaplacení– částky 62 436,60 Kč,– úroku ve výši 50 % ročně z částky 103 904 Kč od 9. 5. 2024 do zaplacení,– úroku z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 103 904 Kč od 9. 5. 2024 do 28. 5. 2024,– úroku z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 62 436,60 Kč od 29. 5. 2024 do zaplacení a– rozdílu mezi úrokem z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 41 167,40 Kč od 29. 5. 2024 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 41 467,40 Kč od 29. 5. 2024 do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobce se domáhal po žalované zaplacení částky 103 904 Kč s příslušenstvím z důvodů, že s ní dne 7. 11. 2023 uzavřel smlouvu, kterou se zavázal jí poskytnout peněžní prostředky ve výši 60 000 Kč a kterou se žalovaná zavázala tyto peněžní prostředky vrátit spolu s úroky ve splátkách po 3 247 Kč splatných vždy k sedmému dni v měsíci. Žalobce a žalovaná spolu danou smlouvu uzavřeli prostřednictvím internetových stránek na adrese , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, provozovaných společností , právnická osoba, , IČO , IČO, . Každý z nich podepsal text smlouvy tím, že na uvedených internetových stránkách zadal svůj jedinečný číselný kód. Žalované byl takový kód ve znění , Anonymizováno, zaslán na její e-mailovou adresu , e-mail, . Společnost , právnická osoba, ověřila totožnost žalované a její vůli k uzavření dané smlouvy jednak telefonicky na čísle , tel. číslo, , jednak vyžádáním oboustranné fotografie jejího dokladu totožnosti. Žalobce posoudil schopnost žalované splácet sjednané splátky na základě 2 předložených výpisů z bankovního účtu žalované číslo , č. účtu, za srpen a září 2023, z nichž byl patrný kladný zůstatek účtu, pravidelný příjem žalované a řádné splácení jejích dluhů. Žalobce dále ověřil, že žalovaná nebyla evidována v insolvenčním rejstříku ani v Centrální evidenci exekucí. Proto žalobce dospěl k závěru, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalované splácet ujednané splátky. Žalobce dne 8. 11. 2023 poskytl ze svého účtu číslo , č. účtu, peněžní prostředky ve výši 60 000 Kč ve prospěch účtu společnosti , právnická osoba, č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , jež z nich téhož dne vyplatila ve prospěch účtu žalované číslo , č. účtu, částku 54 155,40 Kč. Zbývající část z žalobcem poskytnutých peněžních prostředků si společnost , právnická osoba, ponechala jako svou odměnu za provedení identifikace žalobce i žalované, za poskytnutí platformy pro uzavření smlouvy mezi žalobcem a žalovanou a za provedení platebních převodů mezi nimi. Tato odměna činila 5 % z celkové výše poskytnutých peněžních prostředků a úroků za ujednanou dobu splácení a vyplývala ze smlouvy uzavřené mezi uvedenou společností s žalobcem při jeho registraci na jí provozovaných internetových stránkách. Žalovaná se ve smlouvě s žalobcem zavázala danou odměnu uhradit formou jejího odečtení z poskytovaných peněžních prostředků. Žalovaná splatila pouze 4 splátky po 3 247 Kč v celkové výši 12 988 Kč. Podle smluvního ujednání se v případě prodlení žalované se splacením splátky delšího než 1 kalendářní měsíc stal následující den součástí jistiny úrok za sjednanou dobu splácení a celá jistina včetně tohoto úroku se ve stejný den stala splatnou. Žalovaná již dále nesplatila ničeho, proto ke dni 8. 5. 2024 nastala splatnost částky 103 904 Kč jako součtu celé jistiny a úroku za sjednanou dobu splácení v celkové výši 116 892 Kč sníženého o splacené splátky v celkové výši 12 988 Kč. Žalovaná uvedenou částku nesplatila ani přes výzvu ze strany žalobkyně ze dne 8. 5. 2024. Jako příslušenství žalobce požadoval jednak úrok sjednaný ve smlouvě ve výši 50 % ročně z částky 103 904 Kč od 9. 5. 2024 do zaplacení, jednak úrok z prodlení sjednaný ve smlouvě ve výši 0,1 % denně z částky 103 904 Kč od 9. 5. 2024 do zaplacení.
2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.
3. Soud věc projednal při jednání dne 8. 11. 2024, při němž provedl dokazování a vyhlásil rozsudek. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobce a žalované podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. s. ř.“), neboť žalobce se svým zástupcem svou neúčast předem omluvili (č. l. 41–42) a žalobce žádal, aby soud věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti, a žalovaná, ač řádně předvolána (č. l. 39 a 40 p. v.), se k jednání bez omluvy nedostavila ani nepožádala o odročení.
4. Z písemnosti označené jako smlouva o zápůjčce č. , hodnota, (č. l. 14–15) soud zjistil, že v této písemnosti je žalovaná označena jako dlužník, avšak písemnost není opatřena jejím vlastnoručním ani uznávaným elektronickým podpisem. V místě očekávaného podpisu žalované byl uveden spolu s jejím jménem pouze číselný kód , Anonymizováno, .
5. Z e-mailu ze dne 7. 11. 2023 (č. l. 8) soud zjistil, že dne 7. 11. 2023 byl e-mailové adresy , e-mail, odeslán kód , Anonymizováno, na e-mailovou adresu , e-mail, .
6. Dále soud z potvrzení o platbě ve výši 60 000 Kč (č. l. 10) zjistil, že dne 8. 11. 2023 byla ve prospěch bankovního účtu společnosti , právnická osoba, číslo , č. účtu, připsána příchozí platba ve výši 60 000 Kč z účtu číslo , č. účtu, se zprávou pro příjemce v podobě žalobcova jména.
7. Z potvrzení o platbě ve výši 54 155,40 Kč (č. l. 6) soud zjistil, že dne 8. 11. 2023 byla z bankovního účtu číslo , č. účtu, provedena platba ve výši 54 155,40 Kč ve prospěch účtu číslo , č. účtu, .
8. Z výpisu z účtu číslo , č. účtu, za období od 1. 8. 2023 do 31. 8. 2023 (č. l. 19–25) soud zjistil, že majitelem uvedeného bankovního účtu byla žalovaná. Celkový součet výdajů z účtu za období, za které byl výpis vystaven, byl vyšší než celkový součet příjmů účtu za stejné období. Součástí příjmů byla i půjčka ve výši 6 000 Kč ze dne 9. 8. 2023 od společnosti , Anonymizováno, ´, Anonymizováno, , Anonymizováno, s.r.o. (č. l. 19 p. v.), čerpání částky 8 000 Kč ze dne 15. 8. 2023 od společnosti , právnická osoba, (č. l. 21), čerpání částky 12 000 Kč ze dne 16. 8. 2023 od společnosti , právnická osoba, (č. l. 21 p. v.), čerpání částky 10 000 Kč ze dne 22. 8. 2023 od společnosti , právnická osoba, (č. l. 23), půjčka ve výši 10 000 Kč ze dne 22. 8. 2023 od společnosti , Anonymizováno, ´, Anonymizováno, , Anonymizováno, s.r.o. (č. l. 23) a čerpání částky 1 000 Kč ze dne 31. 8. 2023 od společnosti , právnická osoba, (č. l. 25).
9. Dále soud z výpisu z účtu číslo , č. účtu, za období od 1. 9. 2023 do 30. 9. 2023 (č. l. 26–30) zjistil, že i za uvedené období, za které byl výpis vystaven, byl celkový součet výdajů z účtu vyšší než celkový součet příjmů účtu za stejné období. Součástí příjmů byla i půjčka ve výši 12 500 Kč ze dne 10. 9. 2023 od společnosti , Anonymizováno, ´, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, s.r.o. (č. l. 27) a čerpání částky 1 500 Kč ze dne 18. 9. 2023 od společnosti , právnická osoba, (č. l. 28 p. v.).
10. Z výpisu z Centrální evidence exekucí (č. l. 31) soud zjistil, že žalovaná ke dni 7. 11. 2023 nebyla v dané evidenci vedena.
11. Z kopie obou stran občanského průkazu (č. l. 9) soud zjistil, že se jednalo o kopii občanského průkazu žalované.
12. Dále soud ze splátkového kalendáře půjčky č. , hodnota, (č. l. 16) zjistil, že v této písemnosti jsou uvedeny 4 splacené splátky po 3 247 Kč v celkové výši 12 988 Kč.
13. Konečně z oznámení o převzetí právního zastoupení ze dne 8. 5. 2024 (č. l. 17) včetně podacího lístku (č. l. 18) soud zjistil, že uvedeným dopisem odeslaným poštou dne 9. 5. 2024 advokát zastupující žalobce vyzval žalovanou k zaplacení částky 103 904 Kč v souvislosti s peněžními prostředky, které jí žalobce poskytl. Zaplacení částky po žalované požadoval do 10 pracovních dnů od doručení výzvy.
14. Z jiných provedených důkazů, konkrétně z písemnosti označené jako smlouva o spolupráci (č. l. 12–13), soud nezjistil žádné skutečnosti významné pro rozhodnutí věci. Takové skutečnosti soud nemohl zjistit ani z písemnosti v žalobě označené jako výpis z karty žalované s registračními údaji na webu www.julu.cz (č. l. 7).
15. Soud neměl za prokázané, že by se žalovaná seznámila s obsahem předložené písemnosti označené jako smlouva o zápůjčce, natož že by projevila vůli být obsahem této písemnosti vázána. Písemnost byla vyhotovena pouze v elektronické podobě bez jakéhokoliv vlastnoručního podpisu žalované a nebyl k ní připojen ani žádný uznávaný elektronický podpis ve smyslu § 6 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon č. 296/2016 Sb.“). Přestože k podepsání elektronické písemnosti by v tomto případě postačoval i jiný typ elektronického podpisu podle § 7 zákona č. 296/2016 Sb., k žalobcem předložené písemnosti nebyl připojen žádný elektronický podpis vytvořený osobně žalovanou jako podepisující osobou, jak vyžaduje čl. 3 odst. 9 a 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES. Číselný kód na písemnosti umístěný v místě očekávaného podpisu žalované neobsahoval jméno nebo jakýkoliv jiný údaj, který by umožňoval určit totožnost žalované, nehledě na skutečnost, že nebylo zjištěno žádné logické spojení těchto dat s jakýmkoliv případným aktivním úkonem provedeným osobně žalovanou mimo vlastní písemnost. I kdyby však bylo zjištěno, že by snad žalovaná osobně aktivně učinila úkon mimo písemnost, který by se v písemnosti nepřímo projevil zobrazením jejího podpisu v podobě číselného kódu, stále by z žalobcem předložené písemnost nebylo možné zjistit její integritu, tedy že byla soudu předložena tatáž písemnosti a v téže podobě, v jaké by ji žalovaná popsaným způsobem podepsala, a že nedošlo k záměně písemnosti ani k pozdější změně jejího obsahu. Za takové situace by pak nebylo možné danou písemnost hodnotit jako věrohodný důkaz o svém obsahu.
16. Na základě výše uvedených skutkových zjištění z jednotlivých provedených důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalobce dne 8. 11. 2023 poskytl společnosti , právnická osoba, peněžní prostředky ve výši 60 000 Kč a uvedená společnost téhož dne poskytla peněžní prostředky ve výši 54 155,40 Kč ve prospěch bankovního účtu, jehož majitelkou byla žalovaná. Dopisem odeslaným poštou dne 9. 5. 2024 pak žalobce vyzval žalovanou ke splacení dlužné částky v souvislosti s jím poskytnutými peněžními prostředky, a to ve lhůtě 10 pracovních dnů od doručení dopisu.
17. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. z.“), „[k]do se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“ Podle § 2992 odst. 2 o. z. „[b]ezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.“18. Podle § 2993 věty první o. z., „[p]lnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.“19. Výše popsaný skutkový stav soud posoudil po právní stránce tak, že žalovaná získala na úkor žalobce majetkový prospěch v podobě peněžních prostředků ve výši 54 155,40 Kč bez právního důvodu podle § 2991 odst. 2 o. z. Proto byla povinna vrátit mu vše, co jí plnil prostřednictvím společnosti , právnická osoba, , jako bezdůvodné obohacení podle § 2991 odst. 1 a § 2993 věty první o. z.
20. Žalobce v žalobě uvedl a i v jím předloženém splátkovém kalendáři bylo uvedeno, že žalovaná splatila celkem 12 988 Kč. Rozdíl mezi peněžními prostředky, které žalovaná získala, a prostředky, které již vrátila, tak činil 55 390 Kč (54 155,40 Kč − 12 988 Kč = 41 167,40 Kč). Co do této částky proto soud žalobě vyhověl.
21. Žalovaná byla povinen plnit na výzvu žalobce ve lhůtě, kterou jí určil, v souladu s § 1958 odst. 2 o. z. Podle § 573 o. z. se má za to, že zásilka obsahující danou výzvu odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, tedy dne 14. 5. 2024. Lhůta k plnění o délce 10 pracovnách dnů počítaná od dojití výzvy tudíž uplynula dne 28. 5. 2024. Nesplacením peněžitého dluhu řádně a včas se žalovaná dne 29. 5. 2024 dostala do prodlení podle § 1968 o. z., čímž jí vznikla povinnost zaplatit žalobci úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Proto soud žalobě vyhověl i v rozsahu úroku z prodlení, ale jen ve výši 14,75 % ročně z částky 41 467,40 Kč od 29. 5. 2024 do zaplacení.
22. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.
23. Naopak z provedených důkazů nebylo zjištěno, že by mezi žalobcem a žalovanou byla uzavřena smlouva o zápůjčce nebo smlouva o úvěru, neboť nebylo prokázáno, že by žalovaná smlouvu podepsala nebo jinak projevila vůli být jí vázána. Nedošlo proto ani k žalobcem tvrzeným ujednáním o povinnosti žalované platit smluvní úroky, o možnosti přičíst k jistině úroky, a to i v budoucnu splatné, o povinnosti žalované zaplatit úrok z prodlení ve výši odlišné od výše stanovené nařízením vlády a o povinnosti žalované zaplatit odměnu společnosti , právnická osoba, Co do zbytku, tedy v rozsahu částky 62 436,60 Kč s úrokem z prodlení z této částky, v rozsahu tvrzeného smluvního úroku z celé žalobcem požadované částky, v rozsahu úroku z prodlení z celé žalobcem požadované částky za období do 28. 5. 2024 a v rozsahu rozdílu mezi úrokem z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 41 167,40 Kč od 29. 5. 2024 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 41 467,40 Kč od 29. 5. 2024 do zaplacení., tak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.
24. Avšak i v případě, pokud by mezi žalobcem a žalovanou k uzavření smlouvy o úvěru došlo, byla by taková smlouva absolutně neplatná pro zjevný rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 588 o. z. Takový rozpor by byl způsobený jednak již samotnou přemrštěnou výší úroku, jež podle tvrzení žalobce činila 50 % ročně, jednak i tvrzeným sankčním ujednáním, podle něhož se měly v případě prodlení žalované se zaplacením jedné měsíční splátky stát součástí jistiny i všechny v budoucnu splatné úroky podle předpokládané doby splácení a celá tato jistina navýšená na takřka dvojnásobek měla být nadále bez jakéhokoliv přerušení úročena původní sazbou 50 % ročně. Úrok by tedy byl následně požadován fakticky dvakrát za stejné období, navíc podruhé z téměř dvojnásobného základu. Zjevný rozpor popsaných ujednání s dobrými mravy by způsobil neplatnost smlouvy jako celku s ohledem na § 576 o. z., neboť nelze předpokládat, že by žalobce zapůjčil žalované peněžní prostředky bez ujednání o úroku, tedy bezplatně, jestliže jí tyto prostředky podle svých tvrzení poskytnul jako cizí osobě prostřednictvím internetových stránek zprostředkovatelské společnosti.
25. Nad rámec výše uvedeného soud dodává, že nelze souhlasit s tvrzením žalobce, podle něhož nebyly dány důvodné pochybnosti o schopnosti žalované splácet tvrzené splátky. Z žalobcem předložených výpisů z bankovního účtu totiž vyplývá pravý opak, neboť výdaje žalované převyšovaly nad jejími příjmy a tyto příjmy byly navíc z podstatné části zajištěny jen opakovanými nebankovními půjčkami.
26. O povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalovaná měla ve věci větší úspěch než žalobce, protože soud žalobu v rozsahu více než poloviny předmětu řízení zamítl, a s ohledem na uvedené by měl soud přiznat náhradu nákladů řízení žalované proti žalobci. Podle obsahu spisu však žalované žádné náklady řízení nevznikly.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.