210 C 148/2024

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Kučerovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 se sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 , Anonymizováno Anonymizováno . Anonymizováno . Anonymizováno bytem Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno adresa z žaloby: Anonymizováno Anonymizováno / Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno o zaplacení částky 13 952 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 8 286 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,50 % ročně z částky 7 599,65 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 7,50 % ročně z částky 7 265 Kč od 11. 10. 2012 do 27. 9. 2023 ve výši 5 977,20 Kč, vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Co do částky 5 666 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,50 % ročně z částky 1 599 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 362,17 Kč a co do kapitalizovaného úroku ve výši 15 230,50 Kč, se žaloba zamítá.

IV. Co do úroku ve výši 19,98 % ročně z částky 7 599,65 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, se žaloba zamítá.

V. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni poměrnou část nákladů řízení 906 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou dom zaplacení částky 13 952 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, IČ , IČO, , sídlem , adresa, , došlo k uzavření smlouvy o půjčce č. , tel. číslo, , přičemž nedílnou součástí smlouvy se staly smluvní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně. Na základě citované smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč, s tím, že žalovaná se zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně kromě dlužné jistiny 8 000 Kč ještě částku ve výši 6 687 Kč jakožto součet kapitalizovaných úroků (19,98 % ročně ve výši 1 021 Kč), administrativní poplatek ve výši 1 520 Kč a inkasní poplatek ve výši 4 146 Kč. Celkovou částku 8 000 Kč + 6 687 Kč, tedy 14 987 Kč se žalovaná zavázala právní předchůdkyni žalobkyně splatit formou 60týdenních splátek po 245 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 7. 11. 2013.

2. Žalovaná však sjednané splátky nehradila řádně a včas, poslední splátku uhradila dne 3. 10. 2012. Ke dni 19. 3. 2013 provedla právní předchůdkyně žalobkyně vyúčtování, kdy vyšlo najevo, že žalovaná na jistině dluží žalovaná částku 7 599,65 Kč a na dlužném poplatku 6 352,35 Kč. Žalovaná z titulu předmětné smlouvy zaplatila pouze 735 Kč a po tomto datu již ze strany žalované neuhradila ničeho.

3. Pohledávka za žalovanou byla ke dni 21. 9. 2023 s účinností od 27. 9. 2023 postoupena smlouvou o postoupení pohledávek na žalobkyni. Ke dni postoupení pohledávky činila pohledávka bez příslušenství 13 957,55 Kč. Příslušenství tvoří úroky zákonné úroky z prodlení. Žalobkyně po žalované z titulu výše uvedené smlouvy požaduje celkovou dlužnou částku ve výši 13 952 Kč, sestávající z dlužné jistiny ve výši 7 599,65 Kč a z dlužných poplatků ve výši 6 352,35 Kč. Dále požaduje kapitalizované úroky ve výši 15 230,50 Kč, kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 6 339,37 Kč, smluvní úrok ve výši 19,98 % ročně z dlužné jistiny 7 599,65 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a zákonné úroky z prodlení ve výši 7,50 % ročně z dlužné jistiny 7 599,65 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení. Kapitalizovaný úrok představuje úrok, počítaný z dlužné jistiny 7 599,65 Kč od 8. 11. 2013 do 27. 9. 2023 a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení představuje zákonný úrok počítaný z dlužné jistiny 7 599,65 Kč od 11. 10. 2012 do 27. 9. 2023.

4. Žalovaná se k jednání nedostavila a z účasti u jednání se omluvila, uvedla, že z rodinných důvodů se dostavit nemůže, o odročení jednání ale nepožádala, uvedla, že souhlasí s tím, aby bylo rozhodnuto v její nepřítomnosti. Rovněž se písemně vyjádřila v tom smyslu, že si od žalobkyně žádné peníze nepůjčila. Soud postupoval podlé § 101 odst. 3 o. s. ř. a jednal v její nepřítomnosti.

5. Při rozhodování soud provedl dokazování listinnými důkazy, předloženými žalobkyní, žalovaná žádné listinné důkazy soudu nepředložila. Soud proto vyšel především ze Smlouvy o půjčce včetně , právnická osoba, podmínek a z Oznámení o postoupení pohledávky, adresovaného žalované a ze Smlouvy o postoupení pohledávek včetně příloh mezi původním věřitelem a žalobkyní.

6. Smlouvou o půjčce ze dne 13. 9. 2012 bylo prokázáno, že tuto uzavřela žalovaná se společností , právnická osoba, smlouvu o půjčce a na základě této smlouvy jí byl poskytnut úvěr 8 000 Kč a sjednána forma splácení 60týdenních splátek po 245 Kč, sjednána byla 19.98 % roční úroková sazba. Poplatek v souhrnné výši 6 687 Kč v sobě zahrnoval výše zmíněný úrok, ohraničený částkou 1 021 Kč, inkasní poplatek 4 146 Kč a administrativní poplatek 1 520 Kč.

7. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29. 9. 2023 bylo vzato za prokázané, že žalobkyně oznámila žalované, že pohledávka za žalovanou s titulu smlouvy o zápůjčce č. , tel. číslo, byla postoupena na žalobkyni oznámení bylo žalované zasláno doporučeně8. Z předžalobní upomínky ze dne 6. 3. 2004 24 bylo prokázáno, že žalovaná byla vyzvána k z titulu předmětné smlouvy, v předžalobní výzvě byl stručně popsán skutkový i právní nárok vymáhaného plnění.

9. Soud dospěl po provedeném dokazování k následujícímu skutkovému závěru: Ze smlouvy o zápůjčce bylo zjištěno, že dne 13. 9. 2012 právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu, podle níž právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku 8 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku splatit v 60týdenních splátkách po 245 Kč, poslední splátku dne 7. 11. 2013. Z předžalobní upomínky včetně podacího lístku bylo zjištěno, že byla žalované odeslána výzva k úhradě dluhu před soudním vymáháním. Z nesporného tvrzení žalobkyně bylo zjištěno, že žalovaná uhradila částku 735 Kč, naposledy 3. 10. 2012.

10. Pokud se žalovaná bránila argumentací, že od žalobkyně si žádnou půjčku nevzala, pak nezbývá nežli s tímto tvrzením souhlasit – od žalobkyně si žalovaná skutečně žádnou půjčku v roce 2012 nevzala; žalobkyně se dlužné částky po žalované domáhá právě proto, že od věřitele odkoupila pohledávku za žalovanou – tedy odkoupila dluh žalované, který měla žalovaná vůči věřiteli – společnosti , právnická osoba, . Společnost, od které si žalovaná půjčila 8 000 Kč, se po žalované této částky již domáhat nemůže.

11. Dle § 3028 odst. 1 nového občanského zákoníku se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle § 3028 odst. 2 nového občanského zákoníku není-li stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných, jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé před dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Podle § 3028 odst. 3 nového občanského zákoníku není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. O tom ale z obsahu spisu nic nevyplývá, proto soud věc posoudil podle právních předpisů ve znění do 31. 12. 2013.

12. Dle § 657 a § 658 odst. 1 zák. č. 40/1964, Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy, smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

13. Dle § 517 odst. 1 a 2 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroku z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis, kterým je nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

14. Dle § 39 občanského zákoníku neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

15. Podle § 524 občanského zákoníku věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená.

16. Soud se zabýval pravomocí spor rozhodnout. Žalobkyně je právnickou osobou se sídlem v členském státě Evropské unie a žalovaný má bydliště v České republice, ve věci se jedná o závazek ze spotřebitelské smlouvy o úvěru, je tedy dána věcná příslušnost soudů ČR rozhodnout o žalobě podle čl. 17 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Rozhodné právo je v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) dáno volbou práva původními účastníky smlouvy, a je jím tedy české právo.

17. Soud zhodnotil všechny důkazy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti (§ 132 o.s.ř.), přičemž přihlédl ke všemu, co vyšlo za řízení najevo. Poté dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně pouze zčásti.

18. V řízení bylo prokázáno, že před datem 1. 1. 2014 byla mezi účastníky uzavřena smlouva o půjčce, jejímž předmětem byla půjčka peněžité částky (8 000 Kč). U smlouvy o půjčce se dle právní teorie jedná o tzv. kontrakt reálný, tudíž kontraktační proces je dovršen až předáním předmětu smlouvy smluvní stranou druhé smluvní straně, v daném případě tedy předáním peněz žalobkyně m žalovanému. Tímto okamžikem počínají ze smlouvy plynout práva a povinnosti. Je nepochybné, že původní věřitelka svou povinnost, vyplývající ze smlouvy, tedy žalovanému předat částku 8 000 Kč, splnila, to ostatně žalovaná podpisem smlouvy v obou případech stvrdila, když potvrdila, že převzala tuto půjčku.

19. Co se týče úroku z půjčky 19,98% ročně, toto ujednání soud shledal platným, úrok není nepřiměřený, je výslovně sjednán jako kapitalizovaný, což nezpůsobuje nepřehlednost ujednání. Proto soud v obou případech úrok z půjčky žalobci přiznal.

20. Pokud jde ale o zbývající částky, přidružené k jistině (odměnu za administrativní činnost a náklady za hotovostní inkaso), soud uzavřel, že jejich povaha je zřejmá. Přestože se nazývají "odměnou za administrativní činnost " a "náklady za hotovostní inkaso", ve skutečnosti se jedná o další, tentokrát už skrytý úrok, který navyšuje cenu půjčovaných peněz. Soud v souladu se zákonem toto ujednání posuzoval podle obsahu, nikoliv podle označení. Obě tyto platby jsou neurčité, tudíž nepřehledné, není vysvětleno a doloženo, z čeho konkrétně, z jakých úkonů se jednotlivé položky sestávají, jak původní věřitelka dospěla právě k cifrám 1 520 Kč a 4 146 Kč.

21. Pokud byla půjčka sjednána na dobu 60 týdnů, její fakticky požadované navýšení o částku 6 687 Kč, které lze v podstatě podřadit pod "úrok", podstatně přesahuje běžnou, obvyklou úrokovou míru v době jejich sjednání, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování krátkodobých úvěrů nebo půjček bez určení účelu, která činí zhruba 20 % (viz např. Úrokové sazby korunových úvěrů poskytnutých bankami rezidentům ČR – stavy obchodů (%), položka UK6 – Domácnosti a NISD (S.14+S.15) – na spotřebu – splatnost do 1 roku včetně, dostupná na www.cnb.cz). Bez významu není ani skutečnost, že žalovaný při sjednávání půjčky pravděpodobně jednala v tíživé situaci. V podrobnostech dále soud odkazuje na ustálenou rozhodovací činnost Nejvyššího soudu ČR v otázce výše sjednaných úroků v rozporu s dobrými mravy, zejména pak na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne 15. 12. 2004. Více než trojnásobek obvyklých sazeb je podle názoru soudu v rozporu s dobrými mravy (k tomu dále viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 234/2005 a 33 Odo 875/2005 nebo 32 Odo 3010/2007).

22. Ve smyslu § 41 obč. zák. je však možné neplatné ustanovení poplatku či odměně oddělit od ostatních částí smlouvy. Lze tak dospět k závěru, že původní věřitekal a potažmo tedy i žalobkyně má nárok pouze na splacení dosud nesplacené výše jistiny a položky, nazvané "kapitalizovaný úrok". Zbývající část smlouvy o půjčce byla shledána absolutně neplatnou.

23. Povinností žalovaného v souladu se zákonem tak bylo splatit původnímu věřiteli částku celkem 8 000 Kč jistinu + 1 021 Kč kapitalizovaný úrok (počítaný jako úrok ve výši 19,98 % ročně). Za použití principu „a contrario“ se z tvrzení samotné žalobkyně se podává, že žalovaný původnímu věřiteli vrátil z půjčené jistiny částku 735 Kč, takže by měl doplatit na jistině 7 265 Kč a na úrocích by měl doplatit 1 021 Kč. Soud tak došel k závěru, že z titulu smlouvy o půjčce ze dne 13. 9. 2012 žalovaný dluží žalobkyni na jistině 7 265 Kč a na platně sjednaném kapitalizovaném částku 1 021Kč, obojí se zákonným úrokem z prodlení ode dne následujícího po dni postoupení pohledávek za žalovanou na žalobce.

24. Soud žalobkyni přiznal zbytek neuhrazené jistiny se zákonným úrokem z prodlení podle § 1970 o. z., když v prodlení s plněním se žalovaný prokazatelně ocitl a dosud neuhrazený kapitalizovaný úrok, když výše úroku, kterou žalobce požaduje, není v rozporu s vládním nařízením č. 351/2013 Sb.

25. Kapitalizovaný úrok nad rámec částky 1 021 Kč (viz výše) žalobkyni přiznán nebyl, ohledně těchto výroků byla žaloba zamítnuta. Žalobkyni nebyl přiznán ani 19,98% úrok z půjčky od 28. 9. 2023 do zaplacení, neboť úrok z půjčky takto ve smlouvě sjednán nebyl – byl sjednán jako jednorázový, kapitalizovaný, jak výše uváděno. Výklad takto sjednaného ustanovení nepřipouští požadovat úrok další, nad rámec této částky.

26. Co se týká nároku žalobkyně na kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení do dne 27. 9. 2023, žalobkyně ho požaduje z nesplacené jistiny ve výši 7 599,65 Kč, soud ho však přiznal pouze z nesplacené jistiny ve výši 7 265 Kč. Doba trvání prodlení žalované v tomto případě odpovídá tvrzení žalobkyně, tedy době od 11. 10. 2012, kdy uplynula 7denní lhůta po úhradě poslední splátky ze strany žalované do dne 27. 9. 2023. Nejedná se proto o částku 6 339,37 Kč, jak požaduje žalobkyně, nýbrž o částku 5 977,20 Kč.

27. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. O Soud při rozhodování o nákladech řízení vycházel z vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, v platném znění. Náklady řízení ve věci 100% úspěšného účastníka by tvořily: 3 úkony po 300,-Kč + 1 úkon za účast zástupce u jednání za 1 660 Kč dle citované vyhlášky dle § 14b citované vyhlášky, 3 režijní paušály á 100,-Kč podle citované vyhlášky (s přihlédnutím k § 142a o.s.ř., podle něhož se od 1.1.2013 za úkon právní služby počítá i kvalifikovaná předžalobní výzva k plnění, zaslaná dlužníku nejméně 7 dní před podáním žaloby na adresu pro doručování, případně na poslední známou adresu) a soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, jednalo by se o částku 4 823,60 Kč. V daném případě však měla žalobkyně úspěch pouze částečný, proto soud žalobkyni přiznal jen poměrnou část těchto nákladů, odpovídající odečtu úspěchu protistrany od úspěchu žalobce ve věci. Zjištěnému rozsahu 18,78 % z celkem uplatňovaných nákladů řízení odpovídá částka 906 Kč. K úkonům a režijním paušálům soud připočetl 21 % DPH, neboť právní zástupce žalobkyně řádně prokázal, že je plátcem této daně (§ 137 odst. 3 o.s.ř.). Důvody k použití § 150 o.s.ř. nebyly shledány.