210 C 183/2020

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Kučerovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa , obec a číslo - část obce zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení jméno . sídlem adresa , obec a číslo proti žalované: osobní údaje žalované trvale bytem adresa žalované , obec o zaplacení částka s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a částku [částka], vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Co do částky [částka] a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky [částka], se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení částky 14 771, [částka] s příslušenstvím a smluvní pokuty po částečném zpětvzetí žaloby ve výši [částka]. Uvedla. že její právní předchůdkyně, [právnická osoba] [anonymizována tři slova], [IČO], uzavřela se žalovanou dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na základě které žalovaná čerpala úvěr ve výši [částka] se závazkem poskytnutý úvěr splatit formou 14 pravidelných měsíčních splátek počínaje měsícem [číslo], s tím, že poslední splátka měla být zaplacena dne [datum]. Žalovaná svůj závazek nesplnila, protože splátky řádně nesplácela, z titulu uvedené smlouvy tak dluží částku [částka].

2. Dne [datum] byla pohledávka za žalovanou původní věřitelkou postoupena na společnost [právnická osoba], [IČO] a tato společnost pak uvedenou pohledávku postoupila na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum] na žalobkyni. O postoupení pohledávky byla žalovaná řádně vyrozuměna.

3. Dle tvrzení žalobkyně je dlužná částka tvořena částkou [částka], sestávající z dlužné jistiny ve výši [částka] a z dlužného úroku z úvěru ve výši [částka]. Dluh je dále tvořen dosud dlužnou částí poplatku za poskytnutí úvěru ve výši [částka], dosud dlužnou částí poplatku za vyhodnocení úvěru ve výši [částka] a dosud dlužnou částí inkasního poplatku ve výši [částka]. Dlužná částka je dále složena ze smluvní pokuty ve výši [částka] (žalobkyně původně požadovala smluvní pokutu v původní výši [částka]). Jedná se o smluvní pokutu ve výši 0,1 % dne z dlužné částky za dobu od [datum] do [datum], tedy za dobu 726 dnů prodlení. K omezení výše smluvní pokuty došlo na základě částečného zpětvzetí žaloby ze strany žalobkyně a následného částečného zastavení řízení, pokud jde o částku [částka] (viz usnesení zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [číslo jednací]).

4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k jednání se nedostavila, ačkoliv měla doručení řádně vykázáno. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 o.s.ř. a jednal v její nepřítomnosti, pouze na základě předložených listinných důkazů.

5. Ve věci soud poprvé rozhodl rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí] [anonymizováno] [číslo jednací], ten však byl k odvolání žalobkyně Krajským soudem v Praze jako soudem odvolacím zrušen a věc vrácena soudu I. stupně k dalšímu řízení.

6. Soud po provedeném dokazování prokázal následující skutkový stav věci.:

7. Z žádosti o úvěr a ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] [číslo] uzavřené mezi společností [právnická osoba] [IČO], jako úvěrujícím a žalovanou jako úvěrovanou ve spojení s úvěrovými podmínkami smlouvy, ve spojení s formulářem pro standartní informace o spotřebitelském úvěru, bylo soudem zjištěno, že jmenovaná společnost a žalovaná uzavřely smlouvu o úvěru, na základě které žalovaná čerpala úvěr ve výši [částka], který se zavázala, navýšený o úrok 15 % p. a. ([částka]), uhradit ještě spolu s poplatky [částka] za poskytnutí úvěru, [částka] za vyhodnocení úvěru a [částka] inkasní poplatek, celkem tedy poplatky ve výši [částka], do 14 měsíců formou měsíčních splátek po [částka]. Zavázala se tak celkem splatit částku [částka]. Dále se žalovaná zavázala pro případ prodlení se zaplacením uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky a pro případ upomínání [částka] za každou upomínku.

8. Z tvrzení žalobkyně se podává, že k úhradě dlužné částky (bez smluvní pokuty) zbývá dle závazku žalované ve smlouvě zaplatit [částka]. Z uvedeného tvrzení soud dovodil, že do povinnosti žalované zaplatit částku [částka] žalobkyně v souladu se žalobou zahrnuje nejen jistinu a úrok ve výši [částka], ale též její povinnost zaplatit všechny ve smlouvě sjednané poplatky. Pokud se tedy žalovaná ve smlouvě zavázala k úhradě celkové částky [částka] a žalobkyně tvrdí, že dluh žalované činí [částka], dle dovodit, že žalovaná ke dni podání žaloby ve prospěch žalobkyně již uhradila částku [částka], přičemž jí tato částka byla žalobkyní částečně započítána na úhradu jistiny, částečně na úhradu úroku z úvěru a částečně na úhradu každého ze sjednaných poplatků z úvěru.

9. V souvislosti s prodlením žalované byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně, kterou žalobkyně po žalované žádá a kterou žalovaná ani částečně nezaplatila. Při zjišťování úvěryschopnosti žalované si původní věřitelka od žalované vyžádala pracovní smlouvu ze dne [datum] nájemní smlouvu ze dne [datum] a občanský průkaz, jiné způsoby ověřování schopnosti žalované splácet úvěr ze strany původní věřitelky žalobkyně nepředložila. Soud tedy vzal pracovní smlouvou žalované za prokázané, a že původní věřitel zkoumal pracovní poměr u žalované a údaje, zanesené v jejím občanském průkazu.

10. Žalovaná netvrdila, a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by na úvěr zaplatila více, než připouštěla žalobkyně. Soud tedy vycházel z toho, že nic více než je tvrzeno, uhrazeno nebylo.

11. Podle § 2395 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

12. Podle § 2398 odst. 1 o. z. poskytne úvěrující úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu.

13. Podle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

14. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

15. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

16. Podle § 1800 odst. 2 o. z. obsahuje-li smlouva uzavřená adhezním způsobem doložku, která je pro slabší stranu zvláště nevýhodná, aniž je pro to rozumný důvod, zejména odchyluje-li se smlouva závažně a bez zvláštního důvodu od obvyklých podmínek ujednávaných v obdobných případech, je doložka neplatná. Vyžaduje-li to spravedlivé uspořádání práv a povinností stran, soud rozhodne obdobně podle § 577.

17. Podle § 122 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru jsou platby, spojené s prodlením spotřebitele, omezeny. Podle odst. 1 tohoto ustanovení věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze za a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, za b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo za c) smluvní pokutu. Podle odst. 3 tohoto ustanovení souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však [částka].

18. Z hlediska právního zhodnocení věci soud uzavřel, že mezi původní věřitelkou a žalovanou došlo k uzavření smlouvy o úvěru podle § 2395 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (o. z.), podle něhož se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit. v projednávané věci bylo nutno na smluvní vztah nahlížet z hlediska zákona [číslo] o spotřebitelském úvěru, a to s ohledem na postavení žalované jako spotřebitelky v předmětné smlouvě. Smlouva byla uzavřena úvěrujícím jako podnikatelem a úvěrovaným jako spotřebitelem (§ 420 a § 1810 a násl. o. z.), s ohledem na formulářový typ smlouvy a připojené obchodní podmínky je zjevné, že se jedná o smlouvu adhezní ve smyslu [číslo] o. z., u níž neměla žalovaná jako úvěrovaný možnost jednat o konkrétních parametrech smlouvy či obchodních podmínek. Podle nového občanského zákoníku je ingerence soudu do soukromoprávních ujednání stran striktně vázána na míru, v jaké jsou chráněné zájmy (dobré mravy, účel zákona a veřejný pořádek) ujednáním stran dotčeny. Je-li porušení uvedených zájmů„ zjevné“, jde o neplatnost absolutní a soud je povinen zakročit z úřední povinnosti podle § 588 o. z., tedy i bez námitky (návrhu) poškozené strany ve smyslu § 580 a 586 o. z., resp. § 2051 o. z. V případě adhezních smluv se stejným způsobem posoudí všechny„ zvláště nevýhodné doložky“. Soud je povinen posoudit platnost zneužívající klauzule z úřední povinnosti (i bez námitky žalované).

19. Pokud jde o jednotlivé platby, k jejichž úhradě se vedle vrácení poskytnuté jistiny úvěru žalovaná zavázala, soud uvádí následující: sjednaný celkový úrok z úvěru v kapitalizované výši [částka] je úrokem ve výši 15 % ročně z poskytnuté jistiny, což je úrok přiměřený a jde tudíž o platné ujednání ve smlouvě o úvěru, jak výše uvedeno. To se však netýká poplatku ve výši [částka] za poskytnutí úvěru, poplatku ve výši [částka] za vyhodnocení úvěru ani poplatku ve výši [částka] jakožto inkasního poplatku. Ve svém souhrnu všechny tyto tři poplatky činí [částka], což představuje více než 70 % z jistiny, poskytnuté předmětnou smlouvou o úvěru. Soud za této situace vyhodnotil ujednání o poplatcích jako ujednání absolutně neplatná z důvodu porušení dobrých mravů, kdy je zřejmé, že tyto poplatky de facto představují ještě další, tentokrát již skrytý úrok z úvěru, mající přinést především další zisk. Žalobkyně ostatně ani nijak netvrdila a neprokazovala, že by tyto poplatky, účtované ve smlouvě o úvěru, měly představovat výlučně pokrytí konkrétních faktických nákladů žalobkyně a nikoliv další zisk.

20. Ohledně nároku žalobkyně na přiznání smluvního úroku z úvěru ve výši 15% ročně z částky [částka] ode dne [datum] do zaplacení, soud uvádí, že tento nárok považuje rovněž za nedůvodný, protože ve smlouvě bylo sjednána jeho výše pouze kapitalizovanou částkou ([částka]), nebylo dohodnuto, že povinností žalované je platit tento úrok i nad rámec sjednané kapitalizované výše. Proto soud ani v tomto nároku žalobkyni nevyhověl.

21. Protože bylo prokázáno, že žalovaná úvěr ve výši poskytnuté jistiny a dohodnutého úroku z úvěru ve sjednané lhůtě řádně nevrátila a dle tvrzení žalobkyně vyšlo nepřímo najevo, že uhradila toliko částku [částka] (blíže viz bod„ 7“ tohoto odůvodnění), rozhodl soud o povinnosti žalované doplatit žalobkyni zbytek dosud nesplacené jistiny a celý sjednaný kapitalizovaný úrok z úvěru, tedy (po zohlednění uhrazené částky [částka]) uložil žalované zaplatit žalobkyni částky [částka] + [částka], dohromady [částka]. Platby, učiněné žalovanou, soud totiž započítal na úhradu jistiny úvěru, nikoliv na úhradu úroku a poplatků. Proto soud vyšel ze skutečnosti, že na úhradu úroku z úvěru nebylo žalovanou zaplaceno ničeho.

22. Pokud jde o smluvní pokutu, tuto soud shledal po částečném zpětvzetí žaloby důvodnou. Jak již bylo shora uvedeno, v souladu s § 122 odst. 3 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však [částka]. V daném případě nyla smluvní pokuta sjednána v souladu se zákonem, požadována je však ve výši přesahující ½ zapůjčené jistiny. Poté, co žalobkyně původně požadovanou smluvní pokutu ve výši [částka] vzala částečně zpět (co do částky [částka]), stala se nadále požadovaná smluvní pokuta ve výši [částka] zcela akceptovatelnou, odpovídající výše naznačenému způsobu výpočtu. Za situace, kdy žalovaná porušila svoji smluvní povinnost, nebyl dán žádný důvod k tomu, smluvní pokutu v upravené výši žalobkyni nepřiznat.

23. Dále soud žalované uložil ve shodě s požadavkem žalobkyně povinnost zaplatit zákonný úrok z prodlení z dosud neuhrazené jistiny (což je částka [částka]) podle § 1968 a § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Tento nárok vyplývá ze zákona a prováděcího předpisu. Jelikož soud dospěl k odlišné výši dosud dlužné jistiny nežli žalobkyně, byl zákonný úrok z prodlení co do rozdílu mezi požadavkem žalobkyně a přiznanou jistinou zamítnut.

24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že sai každý z účastníků ponese náklady, spojené s řízením, sám. Tento výrok odpovídá výsledku řízení, poměru úspěchu a neúspěchu každé ze sporných stran..