210 C 183/2020

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Kučerovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa, obec a číslo - část obce zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení jméno. sídlem adresa, obec a číslo proti žalované: osobní údaje žalované trvale bytem adresa žalované, obec o zaplacení částka s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a částku částka, vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Co do částky částka a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky částka, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení částky 14 771, částka s příslušenstvím a smluvní pokuty po částečném zpětvzetí žaloby ve výši částka. Uvedla. že její právní předchůdkyně, právnická osoba anonymizována tři slova, IČO, uzavřela se žalovanou dne datum smlouvu o úvěru číslo na základě které žalovaná čerpala úvěr ve výši částka se závazkem poskytnutý úvěr splatit formou 14 pravidelných měsíčních splátek počínaje měsícem číslo, s tím, že poslední splátka měla být zaplacena dne datum. Žalovaná svůj závazek nesplnila, protože splátky řádně nesplácela, z titulu uvedené smlouvy tak dluží částku částka.

2. Dne datum byla pohledávka za žalovanou původní věřitelkou postoupena na společnost právnická osoba, IČO a tato společnost pak uvedenou pohledávku postoupila na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne datum na žalobkyni. O postoupení pohledávky byla žalovaná řádně vyrozuměna.

3. Dle tvrzení žalobkyně je dlužná částka tvořena částkou částka, sestávající z dlužné jistiny ve výši částka a z dlužného úroku z úvěru ve výši částka. Dluh je dále tvořen dosud dlužnou částí poplatku za poskytnutí úvěru ve výši částka, dosud dlužnou částí poplatku za vyhodnocení úvěru ve výši částka a dosud dlužnou částí inkasního poplatku ve výši částka. Dlužná částka je dále složena ze smluvní pokuty ve výši částka (žalobkyně původně požadovala smluvní pokutu v původní výši částka). Jedná se o smluvní pokutu ve výši 0,1 % dne z dlužné částky za dobu od datum do datum, tedy za dobu 726 dnů prodlení. K omezení výše smluvní pokuty došlo na základě částečného zpětvzetí žaloby ze strany žalobkyně a následného částečného zastavení řízení, pokud jde o částku částka (viz usnesení zdejšího soudu ze dne datum rozhodnutí, anonymizováno číslo jednací).

4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k jednání se nedostavila, ačkoliv měla doručení řádně vykázáno. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 o.s.ř. a jednal v její nepřítomnosti, pouze na základě předložených listinných důkazů.

5. Ve věci soud poprvé rozhodl rozsudkem ze dne datum rozhodnutí anonymizováno číslo jednací, ten však byl k odvolání žalobkyně Krajským soudem v Praze jako soudem odvolacím zrušen a věc vrácena soudu I. stupně k dalšímu řízení.

6. Soud po provedeném dokazování prokázal následující skutkový stav věci.:

7. Z žádosti o úvěr a ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne datum číslo uzavřené mezi společností právnická osoba IČO, jako úvěrujícím a žalovanou jako úvěrovanou ve spojení s úvěrovými podmínkami smlouvy, ve spojení s formulářem pro standartní informace o spotřebitelském úvěru, bylo soudem zjištěno, že jmenovaná společnost a žalovaná uzavřely smlouvu o úvěru, na základě které žalovaná čerpala úvěr ve výši částka, který se zavázala, navýšený o úrok 15 % p. a. (částka), uhradit ještě spolu s poplatky částka za poskytnutí úvěru, částka za vyhodnocení úvěru a částka inkasní poplatek, celkem tedy poplatky ve výši částka, do 14 měsíců formou měsíčních splátek po částka. Zavázala se tak celkem splatit částku částka. Dále se žalovaná zavázala pro případ prodlení se zaplacením uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky a pro případ upomínání částka za každou upomínku.

8. Z tvrzení žalobkyně se podává, že k úhradě dlužné částky (bez smluvní pokuty) zbývá dle závazku žalované ve smlouvě zaplatit částka. Z uvedeného tvrzení soud dovodil, že do povinnosti žalované zaplatit částku částka žalobkyně v souladu se žalobou zahrnuje nejen jistinu a úrok ve výši částka, ale též její povinnost zaplatit všechny ve smlouvě sjednané poplatky. Pokud se tedy žalovaná ve smlouvě zavázala k úhradě celkové částky částka a žalobkyně tvrdí, že dluh žalované činí částka, dle dovodit, že žalovaná ke dni podání žaloby ve prospěch žalobkyně již uhradila částku částka, přičemž jí tato částka byla žalobkyní částečně započítána na úhradu jistiny, částečně na úhradu úroku z úvěru a částečně na úhradu každého ze sjednaných poplatků z úvěru.

9. V souvislosti s prodlením žalované byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně, kterou žalobkyně po žalované žádá a kterou žalovaná ani částečně nezaplatila. Při zjišťování úvěryschopnosti žalované si původní věřitelka od žalované vyžádala pracovní smlouvu ze dne datum nájemní smlouvu ze dne datum a občanský průkaz, jiné způsoby ověřování schopnosti žalované splácet úvěr ze strany původní věřitelky žalobkyně nepředložila. Soud tedy vzal pracovní smlouvou žalované za prokázané, a že původní věřitel zkoumal pracovní poměr u žalované a údaje, zanesené v jejím občanském průkazu.

10. Žalovaná netvrdila, a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by na úvěr zaplatila více, než připouštěla žalobkyně. Soud tedy vycházel z toho, že nic více než je tvrzeno, uhrazeno nebylo.

11. Podle § 2395 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

12. Podle § 2398 odst. 1 o. z. poskytne úvěrující úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu.

13. Podle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

14. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

15. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

16. Podle § 1800 odst. 2 o. z. obsahuje-li smlouva uzavřená adhezním způsobem doložku, která je pro slabší stranu zvláště nevýhodná, aniž je pro to rozumný důvod, zejména odchyluje-li se smlouva závažně a bez zvláštního důvodu od obvyklých podmínek ujednávaných v obdobných případech, je doložka neplatná. Vyžaduje-li to spravedlivé uspořádání práv a povinností stran, soud rozhodne obdobně podle § 577.

17. Podle § 122 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru jsou platby, spojené s prodlením spotřebitele, omezeny. Podle odst. 1 tohoto ustanovení věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze za a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, za b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo za c) smluvní pokutu. Podle odst. 3 tohoto ustanovení souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však částka.

18. Z hlediska právního zhodnocení věci soud uzavřel, že mezi původní věřitelkou a žalovanou došlo k uzavření smlouvy o úvěru podle § 2395 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (o. z.), podle něhož se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit. v projednávané věci bylo nutno na smluvní vztah nahlížet z hlediska zákona číslo o spotřebitelském úvěru, a to s ohledem na postavení žalované jako spotřebitelky v předmětné smlouvě. Smlouva byla uzavřena úvěrujícím jako podnikatelem a úvěrovaným jako spotřebitelem (§ 420 a § 1810 a násl. o. z.), s ohledem na formulářový typ smlouvy a připojené obchodní podmínky je zjevné, že se jedná o smlouvu adhezní ve smyslu číslo o. z., u níž neměla žalovaná jako úvěrovaný možnost jednat o konkrétních parametrech smlouvy či obchodních podmínek. Podle nového občanského zákoníku je ingerence soudu do soukromoprávních ujednání stran striktně vázána na míru, v jaké jsou chráněné zájmy (dobré mravy, účel zákona a veřejný pořádek) ujednáním stran dotčeny. Je-li porušení uvedených zájmů„ zjevné“, jde o neplatnost absolutní a soud je povinen zakročit z úřední povinnosti podle § 588 o. z., tedy i bez námitky (návrhu) poškozené strany ve smyslu § 580 a 586 o. z., resp. § 2051 o. z. V případě adhezních smluv se stejným způsobem posoudí všechny„ zvláště nevýhodné doložky“. Soud je povinen posoudit platnost zneužívající klauzule z úřední povinnosti (i bez námitky žalované).

19. Pokud jde o jednotlivé platby, k jejichž úhradě se vedle vrácení poskytnuté jistiny úvěru žalovaná zavázala, soud uvádí následující: sjednaný celkový úrok z úvěru v kapitalizované výši částka je úrokem ve výši 15 % ročně z poskytnuté jistiny, což je úrok přiměřený a jde tudíž o platné ujednání ve smlouvě o úvěru, jak výše uvedeno. To se však netýká poplatku ve výši částka za poskytnutí úvěru, poplatku ve výši částka za vyhodnocení úvěru ani poplatku ve výši částka jakožto inkasního poplatku. Ve svém souhrnu všechny tyto tři poplatky činí částka, což představuje více než 70 % z jistiny, poskytnuté předmětnou smlouvou o úvěru. Soud za této situace vyhodnotil ujednání o poplatcích jako ujednání absolutně neplatná z důvodu porušení dobrých mravů, kdy je zřejmé, že tyto poplatky de facto představují ještě další, tentokrát již skrytý úrok z úvěru, mající přinést především další zisk. Žalobkyně ostatně ani nijak netvrdila a neprokazovala, že by tyto poplatky, účtované ve smlouvě o úvěru, měly představovat výlučně pokrytí konkrétních faktických nákladů žalobkyně a nikoliv další zisk.

20. Ohledně nároku žalobkyně na přiznání smluvního úroku z úvěru ve výši 15% ročně z částky částka ode dne datum do zaplacení, soud uvádí, že tento nárok považuje rovněž za nedůvodný, protože ve smlouvě bylo sjednána jeho výše pouze kapitalizovanou částkou (částka), nebylo dohodnuto, že povinností žalované je platit tento úrok i nad rámec sjednané kapitalizované výše. Proto soud ani v tomto nároku žalobkyni nevyhověl.

21. Protože bylo prokázáno, že žalovaná úvěr ve výši poskytnuté jistiny a dohodnutého úroku z úvěru ve sjednané lhůtě řádně nevrátila a dle tvrzení žalobkyně vyšlo nepřímo najevo, že uhradila toliko částku částka (blíže viz bod„ 7“ tohoto odůvodnění), rozhodl soud o povinnosti žalované doplatit žalobkyni zbytek dosud nesplacené jistiny a celý sjednaný kapitalizovaný úrok z úvěru, tedy (po zohlednění uhrazené částky částka) uložil žalované zaplatit žalobkyni částky částka + částka, dohromady částka. Platby, učiněné žalovanou, soud totiž započítal na úhradu jistiny úvěru, nikoliv na úhradu úroku a poplatků. Proto soud vyšel ze skutečnosti, že na úhradu úroku z úvěru nebylo žalovanou zaplaceno ničeho.

22. Pokud jde o smluvní pokutu, tuto soud shledal po částečném zpětvzetí žaloby důvodnou. Jak již bylo shora uvedeno, v souladu s § 122 odst. 3 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však částka. V daném případě nyla smluvní pokuta sjednána v souladu se zákonem, požadována je však ve výši přesahující ½ zapůjčené jistiny. Poté, co žalobkyně původně požadovanou smluvní pokutu ve výši částka vzala částečně zpět (co do částky částka), stala se nadále požadovaná smluvní pokuta ve výši částka zcela akceptovatelnou, odpovídající výše naznačenému způsobu výpočtu. Za situace, kdy žalovaná porušila svoji smluvní povinnost, nebyl dán žádný důvod k tomu, smluvní pokutu v upravené výši žalobkyni nepřiznat.

23. Dále soud žalované uložil ve shodě s požadavkem žalobkyně povinnost zaplatit zákonný úrok z prodlení z dosud neuhrazené jistiny (což je částka částka) podle § 1968 a § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Tento nárok vyplývá ze zákona a prováděcího předpisu. Jelikož soud dospěl k odlišné výši dosud dlužné jistiny nežli žalobkyně, byl zákonný úrok z prodlení co do rozdílu mezi požadavkem žalobkyně a přiznanou jistinou zamítnut.

24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že sai každý z účastníků ponese náklady, spojené s řízením, sám. Tento výrok odpovídá výsledku řízení, poměru úspěchu a neúspěchu každé ze sporných stran.. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu ve dvojím písemném vyhotovení. Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí (exekuci).