210 C 187/2023

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Kučerovou ve věci žalobkyně právnická osoba, sídlem adresa, právnická osoba jméno, SGN číslo, příjmení jméno, Malta zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa, obec proti žalované: osobní údaje žalované trvale bytem adresa žalované o zaplacení částky 12 000 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 922 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši % ročně z částky 5 922 Kč od datum do zaplacení, v pravidelných měsíčních splátkách po 500 Kč, splatných vždy do každého 25. dne v měsíci předem k rukám žalobkyně po ztrátou výhody splátek.

II. Co do částky 6 078 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 6 078 Kč od datum do zaplacení, co do zákonného úroku ve výši 2,5% z částky 12 000 Kč od datum do datum, dále do kapitalizovaného úroku ve výši 1 890 Kč za období od datum do datum, se žaloba zamítá

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Podanou žalobou se žalobkyně proti žalované domáhala zaplacení částky 12 000 Kč s příslušenstvím – zákonným úrokem z prodlení. Nárok odůvodnila tím, že původní věřitel, společnost právnická osoba IČO (právní předchůdce žalobkyně) a žalovaná spolu uzavřeli dne datum smlouvu o půjčce (číslo) ve výši 12 000 Kč. Ve smlouvě se žalovaná zavázala do 1 roku zaplatit původnímu věřiteli kromě jistiny 12 000 Kč též částku 7 968 Kč, sestávající ze souhrnného poplatku, celkem tedy částku 29 968 Kč. Půjčku se žalovaná zavázala splácet v 52 týdenních splátkách. Žalovaná původnímu věřiteli uhradila závazek pouze částečně - splatila pouze 6 078 Kč, která byla započtena především na úhradu souhrnného poplatku. Žalobkyně po žalované proto do úplného splnění dluhu požaduje splatit dlužnou jistinu ve výši 12 000 Kč s příslušenstvím, ze souhrnného poplatku již ničeho.

2. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, uzavřené mezi společností právnická osoba a žalobkyní, došlo k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni, s účinností od datum. Ke dni postoupení činila pohledávka celkem částku 12 270 Kč, sestávající z nedoplacené dlužné jistiny, jak výše uvedeno.

3. Žalovaná u jednání potvrdila, že z titulu předmětné smlouvy uhradila částku 6 078 Kč, jinak již ničeho. Uvedla, že uznává svůj závazek ve výši zbytku jistiny, poplatek ale uhradit odmítla, s tím, že je příliš vysoký. Žalobkyně se z účasti na jednání omluvila.

4. Soud provedl dokazování smlouvou o půjčce ze dne datum, jak výše uvedeno, smluvními podmínkami smlouvy o půjčce, smlouvou o postoupení pohledávek včetně příloh, oznámením o postoupení pohledávky, výzvou k úhradě včetně poštovního podacího archu a dokladem o úhradě poštovného.

5. Ze shora provedených důkazů zjistil soud následující skutkový stav: Smlouvou o půjčce, jak výše uvedeno, bylo prokázáno, že dne datum právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o půjčce, na základě níž se původní věřitel zavázal poskytnout žalované v hotovosti částky 12 000 Kč (což učinil) a žalovaná se zavázala původnímu věřiteli vrátit poskytnutou částku (tj. jistinu) společně se souhrnným poplatkem ve výši 7 968Kč, celkem tedy 19 968 Kč. Dlužná částka měla být splacena ve 52 pravidelných týdenních splátkách. Ze žalobních tvrzení se podává, že uhrazena byla částka 6 078 Kč, právě tuto částku žalovaná splatila. Pohledávka za žalovanou byla postoupena žalobkyni od původního věřitele, jak výše uvedeno a je tvořena částkou 12 000 Kč a příslušenstvím k uvedené částce.

6. Dle § 3028 odst. 1 nového občanského zákoníku se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle § 3028 odst. 2 nového občanského zákoníku není-li stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných, jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé před dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Podle § 3028 odst. 3 nového občanského zákoníku není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. O tom ale z obsahu spisu nic nevyplývá, proto soud věc posoudila podle právních předpisů ve znění do datum.

7. Dle § 657 a § 658 odst. 1 zák. č. 40/1964, Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy, smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

8. Dle § 517 odst. 1 a 2 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroku z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis, kterým je nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

9. Dle § 39 občanského zákoníku neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

10. Podle § 524 občanského zákoníku věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená.

11. Soud se nejprve zabýval svojí pravomocí spor rozhodnout. Žalobkyně je právnickou osobou se sídlem v členském státě Evropské unie a žalovaná má bydliště v České republice, ve věci se jedná o závazek ze spotřebitelské smlouvy o úvěru, je tedy dána věcná příslušnost soudů ČR rozhodnout o žalobě podle čl. 17 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne datum, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Rozhodné právo je v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne datum o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) dáno volbou práva původními účastníky smlouvy, a je jím tedy české právo.

12. Soud zhodnotil všechny důkazy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti (§ 132 o.s.ř.), přičemž přihlédl ke všemu, co vyšlo za řízení najevo. Poté dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně pouze částečně.

13. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o půjčce, jejímž předmětem byla půjčka peněžité částky 12 000 Kč. U smlouvy o půjčce se dle právní teorie jedná o tzv. kontrakt reálný, tudíž kontraktační proces je dovršen až předáním předmětu smlouvy smluvní stranou druhé smluvní straně, v daném případě tedy předáním peněz žalobkyně žalovanému. Tímto okamžikem počínají ze smlouvy plynout práva a povinnosti. Je nepochybné, že původní věřitel svou povinnost, vyplývající ze smlouvy, tedy žalované předat částku 12 000 Kč, splnil, to ostatně žalovaná podpisem smlouvy v obou případech stvrdila, když potvrdila, že převzala tuto půjčku.

14. Pokud jde ale o„ souhrnný poplatek“ ve výši 7 968 Kč, přidružený k jistině 12 000 Kč a převyšující tak výši jistiny o 50 %, soud uzavřel, že jeho pravá povaha je zřejmá. Ve skutečnosti se jedná o další, tentokrát už skrytý úrok, který navyšuje cenu půjčovaných peněz. Soud v souladu se zákonem toto ujednání posuzoval podle obsahu, nikoliv podle označení. Platba s názvem„ souhrnný poplatek“ je dle názoru soudu neurčitá, tudíž nepřehledná, není vysvětleno a doloženo, z jakých konkrétních úkonů se částka skládá, není zřejmé, jak původní věřitel právě k této částce dospěl.

15. Pokud byla půjčka 12 000 Kč sjednána na dobu 52 týdnů, její fakticky požadované navýšení o 7 968 Kč lze v podstatě podřadit pod "úrok". Úrok, převyšující 50% jistiny, podstatně přesahuje běžnou, obvyklou úrokovou míru v době jejich sjednání, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování krátkodobých úvěrů nebo půjček bez určení účelu, která činí zhruba 20 % (viz např. Úrokové sazby korunových úvěrů poskytnutých bankami rezidentům ČR – stavy obchodů (%), položka UK6 – Domácnosti a NISD (S.14+S.15) – na spotřebu – splatnost do 1 roku včetně, dostupná na webová adresa). Bez významu není ani skutečnost, že žalovaná při sjednávání půjčky pravděpodobně jednala v tíživé situaci. V podrobnostech dále soud odkazuje na ustálenou rozhodovací činnost Nejvyššího soudu ČR v otázce výše sjednaných úroků v rozporu s dobrými mravy, zejména pak na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne 15. 12. 2004. Více než trojnásobek obvyklých sazeb je podle názoru soudu v rozporu s dobrými mravy (k tomu dále viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 234/2005 a 33 Odo 875/2005 nebo 32 Odo 3010/2007).

16. Ve smyslu § 41 obč. zák. je však možné neplatné ustanovení o poplatku či odměně oddělit od ostatních částí smlouvy. Lze tak dospět k závěru, že původní věřitel a potažmo tedy žalobkyně má nárok pouze na splacení jistiny. Zbývající část smlouvy o půjčce byla shledána absolutně neplatnou.

17. Povinností žalované v souladu se zákonem bylo splatit věřiteli částku celkem 12 000 Kč. Z tvrzení samotné žalobkyně se podává, že žalovaná původnímu věřiteli vrátila, ač si půjčila částku 12 000 Kč, celkem částku 7 968 Kč, takže z částky 12 000 Kč, kterou od původního věřitele obdržela, dluží ještě 5 922 Kč. Žalovanou uhrazenou částkou ve výši 7 968 Kč byla půjčená jistina splacena pouze částečně, soud proto žalované uložil doplatit zbytek půjčené částky, představující jistinu 12 000 Kč.

18. S ohledem na výše uvedené soud co do zbývající částky a příslušenství žalobu zamítl.

19. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2) o.s.ř., kdy ve věci byla shodně úspěšná žalobkyně i žalovaná. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu ve dvojím vyhotovení. Nebude –li povinnost stanovena v tomto rozsudku splněna řádně a včas, lze se domoci jejího výkonu návrhem na exekuci nebo na soudní výkon rozhodnutí.