210 C 194/2024

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Kučerovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta Anonymizováno sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného trvale bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 24 388 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 12 000 Kč od 26. 9. 2024 do zaplacení, vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Co do částky 29 894 Kč, co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 524,20 Kč, co do kapitalizovaného úroku ve výši 1 286,20 Kč, co do zákonného úroku z prodlení z částky 18 162,44 Kč od 23. 4. 2024 do 25. 9. 2024 a co do zákonného úroku z prodlení z částky 6 162,44 Kč od 26. 9. 2024 do zaplacení a co do úroku ve výši 8 % ročně z částky 17 456,45 Kč od 23. 4. 2024 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou proti žalovanému domáhala zaplacení částky 24 388 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že dne 21. 4. 2022 uzavřel žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, ., IČ , IČO, , , adresa, , smlouvu o úvěru č. , hodnota, . Tuto smlouvu žalovaný uzavřel v postavení spotřebitele. Na základě uzavřené smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně úrok v pevné výši 761 Kč a dále paušální ceny za plnění za služby související s poskytnutím úvěrů. Zavázal se tak zaplatit úhradu za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč, úhradu za administrativní činnost ve výši 2 077 Kč a úhradu za možnost platit hotovostní splátky přímo v bytě svého bydliště ve výši 2 700 Kč. Celkovou dlužnou částku včetně jistiny úvěru ve výši 27 888 Kč se žalovaný zavázal splácet formou 14měsíčních splátek po 1 992 Kč, s tím, že poslední splátku uhradí nejpozději do 21. 6. 2023. Svůj závazek ale žalovaný porušil, neboť sjednané splátky nesplácel řádně a včas. Poslední splátka ze strany žalovaného byla uhrazena dne 16. 9. 2022. Dnem následujícím po marném uplynutí lhůty pro úhradu další řádné splátky vzniklo právní předchůdkyní žalobkyně právo na předčasné zesplatnění úvěru a neuhrazených dlužných částek. Dluh žalovaného z titulu předmětné smlouvy proto vznikl ve výši 9 628,53 Kč na jistině, 329,64 Kč na úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru, 4 200 Kč na úhradě za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy, 1 186,97 Kč na úhradě za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu a 1 542,86 Kč na úhradě za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě bydliště. Na dlužnou částku žalovaný uhradil pouze 11 000 Kč.

2. Vzhledem k tomu, že poskytnutý úvěr nebyl ze strany žalovaného řádně uhrazen do dne 21. 6. 2023, nárokuje žalobkyně úrok z neuhrazené jistiny ode dne následujícího, tedy od 22. 6. 2023 až do zaplacení, přičemž úroková sazba činí 8 % ročně a byla sjednána ve smlouvě. Žalobkyně rovněž nárokuje od stejného data zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny až do zaplacení.

3. Pohledávka za žalovaným, jak výše uvedeno, byla ze strany právní předchůdkyně žalobkyně postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 5. 2024 s účinností ode dne 29. 5. 2024. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Ode dne postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby zůstal žalovaný nečinný, nezaplatil ničeho.

4. Žalobkyně proto po nabytí pohledávky nárokuje po žalovaném: neuhrazenou jistinu ve výši 9 628,53 Kč, úrok za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 329,64 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 4 200 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 186,97 Kč, úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 1 542,86 Kč, smluvní pokuty ve výši 7 500 Kč, úrok vyčíslený od 22. 6. 2023 do 22. 4. 2024 z dlužné částky ve výši 901,95 Kč, zákonný úrok z prodlení, vyčíslený od prodlení do 22. 4. 2024 ve výši 1 754,16Kč. Dále žalobkyně nárokuje úrok z úvěru ve výši 8 % ročně z dlužné jistiny úvěru od 23. 4. 2024 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z částky 9 958,17 Kč, sestávající z dlužné jistiny úvěru ve výši 9 628,53 Kč a z úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 329,64 Kč od 23. 4. 2024 do zaplacení.

5. Žalovaný se k jednání nedostavil, ačkoliv měl doručení řádně vykázáno. Svou nepřítomnost u jednání neomluvil, zůstal zcela nečinný. Za této situace soud postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a jednal v jeho nepřítomnosti, pouze na základě listinných důkazů, založených ve spise žalobkyní.

6. Ze smlouvy o úvěru č., hodnota, , uzavřené dne 21. 4. 2022 mezi žalovaným jako dlužníkem a společností , právnická osoba, ., IČ , IČO, , jako věřitelem, vzal soud za prokázané, žalovaný jako spotřebitel uzavřel tuto smlouvu, na základě které mu právní předchůdkyně žalobkyně vyplatila částku 15 000 Kč, s tím, že veškerý dluh z uvedené smlouvy žalovaný splatí nejpozději do 21. 6. 2023. Žalovaný se zavázal do tohoto data zaplatit právní předchůdkyni žalobkyni částku ve výši celkem 27 888 Kč formou 14měsíčních splátek po 1 992 Kč.

7. Z přehledu plateb bylo vzato za prokázané, že žalovaný nesplácel jednotlivé splátky řádně a včas, jak se zavázal, splatil toliko 11 000 Kč.

8. Z předžalobní výzvy ze dne 11. 9. 2024 bylo vzato za prokázané, že žalobkyně žalovaného vyzvala prostřednictvím svého zástupce k mimosoudnímu plnění pod pohrůžkou podání žaloby, výzva obsahuje skutkové a právní zhodnocení nárokovaných částek.

9. Ze smlouvy o postoupení pohledávky bylo vzato za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni (včetně potvrzení o zaplacení kupní ceny).

10. Ohledně skutkového stavu soud po zhodnocení výše provedených důkazů učinil závěr, podle něhož byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč za dodržení určitých podmínek, právní předchůdkyně žalobkyně i žalovaný jako dlužník se při uzavření smlouvy dohodli na konkrétních podmínkách, za kterých bude žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč poskytnut - tedy s jak vysokým smluvním úrokem, poplatkem za poskytnutí a jakou formou bude žalovaný úvěr splácet, včetně sankcí, které budou následovat v případě, přestane – li žalovaný dlužnou částku včetně dohodnutého úroku splácet řádně a včas podle dohody. Žalovaný po faktickém čerpání úvěru od žalobce své povinnosti porušil, poskytnuté peněžní prostředky řádně a včas nesplácel, uhradil pouze 11 000 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně proto prohlásila předmětný úvěr za předčasně splatný a vyzvala žalovaného k jednorázové úhradě dluhu, avšak marně. Částka, kterou právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému, činila 15 000 Kč a po 14 měsících po žalovaném požadovala vrátit částku 27 888 Kč.

11. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

12. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

13. Po právní stránce soud věc hodnotil tak, že žalobkyně se žalovaným uzavřeli smlouvou o úvěru podle § 2395 a násl. občanského zákoníku. Žalovaný uzavřel smlouvu se žalovanou především tím, že se podle ní zachoval a začal úvěr splácet (§ 1744 občanského zákoníku). Úvěr byl sjednán jako spotřebitelský ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť žalovaný vystupoval jako spotřebitel (§ 419 občanského zákoníku). Právní předchůdkyně žalobkyně pak byla poskytovatelkou podle 3 odst. 1 písm. f) zákona o spotřebitelském úvěru, neboť jako podnikatelka (§ 420 občanského zákoníku) poskytla spotřebitelský úvěr. Soud proto vedle občanského zákoníku aplikoval i příslušná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru.

14. V daném případě soud shledal smlouvu absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy, když poplatky, stanovené v předmětné spotřebitelské smlouvě ve výších 7 350 Kč, 2 077 Kč a 2 700 Kč, tedy celkem ve výši 12 888 Kč, představují více než 80 % jistiny, která byla předmětem úvěru. Soud proto uzavřel, že byť úrok v uvedené smlouvě byl sjednán v přiměřené výši 8 % ročně, dohodnuté poplatky jsou nemravně vysoké a představují fakticky tzv. skrytý úrok, který navyšuje cenu úvěru tak drakonickým způsobem, že smlouvu z tohoto důvodu činí absolutně neplatnou. K absolutní neplatnosti právního jednání je soud povinen přihlížet i bez návrhu. Sjednanou výši poplatků nelze respektovat ani při nesporné skutečnosti, že nebankovní společnosti se oproti bankám vystavují vyššímu riziku nesplácení úvěrů. Soud, který se i bez námitky žalovaného zabýval výší sjednaných poplatků a shledal je zjevně nepřiměřenými, v příkrém rozporu s dobrými mravy, proto vyhodnotil smlouvu o úvěru jako právní jednání ve smyslu § 588 o. z. absolutně neplatné, k němuž nelze přihlížet, nelze mu poskytnout právní ochranu.

15. Právní předchůdkyně žalobkyně nicméně žalovanému na základě od počátku neplatného právního jednání fakticky poskytla peněžní prostředky ve výši celkem 15 000 Kč, z nichž jí žalovaný doposud vrátil pouze 11 000 Kč. Rozdíl ve výši 4 000 Kč tedy představuje bezdůvodné obohacení (§ 2991 a § 2993 občanského zákoníku) na straně žalovaného, které je povinen podle § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru vrátit žalobkyni (poté, co nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek) v době přiměřené jeho možnostem.

16. Splatnost se v případech bezdůvodného obohacení obecně řídí doručením výzvy k vydání takového obohacení, popř. uplynutím lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 1. 2009, sp. zn. 32 Cdo 4179/2007). Žalobkyně vyzvala žalovaného dopisem ze dne 10. 9. 2024 k úhradě dlužné částky do dne 25. 9. 2024, proto požadavek žalobkyně na přiznání zákonného úroku z prodlení je důvodný až ode dne 26. 9. 2024. O tohoto dne soud podle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. zákonné úroky z prodlení žalobkyni přiznal.

17. Lhůta k plnění se opírá o § 160 odst. 1 o. s. ř.

18. Ve zbývající části soud žalobu druhým výrokem jako nedůvodnou zamítl.

19. Třetím výrokem soud rozhodl o náhradě nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Při posouzení procesního úspěchu stran soud musel přihlédnout i k tomu, že neúspěch žalobkyně ve věci byl výrazně větší nežli její úspěch; u žalovaného tomu bylo obráceně, avšak žádné náklady řízení mu nevznikly. Proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.