210 C 210/2019

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Kučerovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně se sídlem adresa, právnická osoba jméno, SGN číslo, příjmení jméno, Malta zastoupené advokátem JUDr. jméno příjmení se sídlem adresa, obec proti žalovanému: osobní údaje žalovaného adresa z návrhu: ulice a číslo, PSČ, obec trvale bytem: adresa žalovaného, Slovenská republika o zaplacení částka s příslušenstvím 1. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

2. Co do částky částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se žaloba zamítá.

3. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částka do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala svou žalobou proti žalovanému zaplacení částky částka s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně - společnost právnická osoba, IČO, uzavřela se žalovaným dne datum smlouvu o půjčce číslo. Na základě této smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši částka, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. Ve smlouvě se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně celkem částku částka (z toho částka jistina a částka souhrnný poplatek). Půjčku se žalovaný zavázal splácet v hotovosti v 53 pravidelných týdenních splátkách po částka. Žalovaný právnímu předchůdci žalobkyně uhradil pouze částku částka.

2. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, uzavřené mezi společností právnická osoba, IČO a žalobkyní, došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni s účinností od datum. Ke dni postoupení činila pohledávka celkem částku částka, sestávající z nesplacené jistiny ve výši částka a souhrnného poplatku ve výši částka.

3. Protože ve věci nebyl vydán platební rozkaz, soud změnil poplatkovou povinnost žalobkyně. Změna spočívá v tom, že její povinností zaplatit soudní poplatek není pouze částka částka, jako je tomu při vydávání EPR, nýbrž je nutno zaplatit částku částka, když soud ve věci bez dalšího musel nařídit jednání.

4. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Z ústního jednání, které se konalo dne datum, se žalobkyně omluvila, žalovaný se na něj bez omluvy nedostavil. Soud proto jednal podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) v nepřítomnosti účastníků.

5. Soud provedl dokazování smlouvou o půjčce číslo kopiemi smluvních podmínek, kopií smlouvy o postoupení pohledávek, přílohami smlouvy o postoupení pohledávek, oznámením o postoupení pohledávek, dokladem o odeslání oznámení o postoupení pohledávek, potvrzením o zaplacení kupní ceny, výpisem z obchodního rejstříku právnická osoba S.á.r.l., výpisem z obchodního rejstříku žalobkyně, předžalobní upomínkou, dokladem o odeslání předžalobní upomínky a poštovním podacím archem.

6. Ze shora provedených důkazů zjistil soud následující skutkový stav: Smlouvou o půjčce, jak výše uvedeno, bylo prokázáno, že dne datum právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o půjčce, na základě níž se právní předchůdce žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému v hotovosti částku částka a žalovaný se zavázal právnímu předchůdci žalobkyně vrátit poskytnutou částku společně se souhrnným poplatkem ve výši částka, celkem tedy částka. Dlužná částka měla být splacena v 53 pravidelných týdenních splátkách po částka. Žalovaný uhradil žalobkyni pouze částku ve výši částka. Uvedená pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni od původního věřitele, jak výše uvedeno.

7. Dle § 3028 odst. 1 nového občanského zákoníku se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle § 3028 odst. 2 nového občanského zákoníku není-li stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných, jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé před dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Podle § 3028 odst. 3 nového občanského zákoníku není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. O tom ale z obsahu spisu nic nevyplývá, proto soud věc posoudila podle právních předpisů ve znění do datum.

8. Dle § 657 a § 658 odst. 1 zák. č. 40/1964, Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy, smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

9. Dle § 517 odst. 1 a 2 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroku z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis, kterým je nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

10. Dle § 39 občanského zákoníku neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

11. Podle § 524 občanského zákoníku věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená.

12. Soud se nejprve zabýval svojí pravomocí spor rozhodnout. Žalobkyně je právnickou osobou se sídlem v členském státě Evropské unie a žalovaná má bydliště v České republice, ve věci se jedná o závazek ze spotřebitelské smlouvy o úvěru, je tedy dána věcná příslušnost soudů ČR rozhodnout o žalobě podle čl. 17 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne datum, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Rozhodné právo je v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne datum o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) dáno volbou práva původními účastníky smlouvy, a je jím tedy české právo.

13. Soud zhodnotil všechny důkazy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti (§ 132 o. s. ř.), přičemž přihlédl ke všemu, co vyšlo za řízení najevo. Poté dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně pouze z části.

14. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o půjčce, jejímž předmětem byla půjčka peněžité částky částka. U smlouvy o půjčce se dle právní teorie jedná o tzv. kontrakt reálný, tudíž kontraktační proces je dovršen až předáním předmětu smlouvy smluvní stranou druhé smluvní straně, v daném případě tedy předáním peněz žalobkyně žalovanému. Tímto okamžikem počínají ze smlouvy plynout práva a povinnosti. Je nepochybné, že původní věřitel svou povinnost, vyplývající ze smlouvy, tedy žalovanému předat částku částka, splnil, to ostatně žalovaný podpisem smlouvy v obou případech stvrdil, když potvrdil, že převzal tuto půjčku v hotovosti.

15. Pokud jde ale o„ souhrnný poplatek“ ve výši částka, přidružený k jistině a převyšující jistinu o 50 %, soud uzavřel, že jeho pravá povaha je zřejmá. Ve skutečnosti se jedná o další, tentokrát už skrytý úrok, který navyšuje cenu půjčovaných peněz. Soud v souladu se zákonem toto ujednání posuzoval podle obsahu, nikoliv podle označení. Platba s názvem„ souhrnný poplatek“ je dle názoru soudu neurčitá, tudíž nepřehledná, není vysvětleno a doloženo, z jakých konkrétních úkonů se částka skládá, není zřejmé, jak původní věřitel právě k této částce dospěl.

16. Pokud byla půjčka sjednána na dobu 53 týdnů, její fakticky požadované navýšení o částka lze v podstatě podřadit pod "úrok". Úrok, převyšující 50% jistiny, podstatně přesahuje běžnou, obvyklou úrokovou míru v době jejich sjednání, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování krátkodobých úvěrů nebo půjček bez určení účelu, která činí zhruba 20 % (viz např. Úrokové sazby korunových úvěrů poskytnutých bankami rezidentům ČR – stavy obchodů (%), položka UK6 – Domácnosti a NISD (S.14+S.15) – na spotřebu – splatnost do 1 roku včetně, dostupná na webová adresa). Bez významu není ani skutečnost, že žalovaná při sjednávání půjčky pravděpodobně jednala v tíživé situaci. V podrobnostech dále soud odkazuje na ustálenou rozhodovací činnost Nejvyššího soudu ČR v otázce výše sjednaných úroků v rozporu s dobrými mravy, zejména pak na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne 15. 12. 2004. Více než trojnásobek obvyklých sazeb je podle názoru soudu v rozporu s dobrými mravy (k tomu dále viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 234/2005 a 33 Odo 875/2005 nebo 32 Odo 3010/2007).

17. Ve smyslu § 41 obč. zák. je však možné neplatné ustanovení o poplatku či odměně oddělit od ostatních částí smlouvy. Lze tak dospět k závěru, že původní věřitel a potažmo tedy i žalobkyně má nárok pouze na splacení dosud nesplacené výše jistiny. Zbývající část smlouvy o půjčce byla shledána absolutně neplatnou.

18. Povinností žalovaného v souladu se zákonem je splatit věřiteli částku celkem částka. Z tvrzení samotné žalobkyně se podává, že žalovaný původnímu věřiteli vrátil z půjčené jistiny částka částku částka, takže by měl doplatit na jistině částka, avšak na neplatně sjednaném„ souhrnném poplatku“ ničeho. Žalovanou uhrazenou částku částka soud proto započítal na úhradu dlužné jistiny.

19. Žalovaný netvrdil, neprokázal a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by na úhradu půjčky cokoliv zaplatil nad částku částka. Právě proto žalovaný žalobkyni dluží právě částku částka a nikoliv částku jinou. Na zákonný úrok z prodlení z dlužné částky má žalobkyně podle § 1970 a vl. nař. č. 531/2013 Sb., nárok, neboť v prodlení s plněním se žalovaný prokazatelně ocitl.

20. Nad přiznanou částku částka soud žalobu, včetně příslušenství, zamítl.

21. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. O Soud při rozhodování o nákladech řízení vycházel z vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, v platném znění. Náklady řízení ve věci 100% úspěšného účastníka by tvořily: 3 úkony po částka dle § 14b citované vyhlášky, 3 režijní paušály á částka podle citované vyhlášky (s přihlédnutím k § 142a o.s.ř., podle něhož se od datum za úkon právní služby počítá i kvalifikovaná předžalobní výzva k plnění, zaslaná dlužníku nejméně 7 dní před podáním žaloby na adresu pro doručování, případně na poslední známou adresu) a soudní poplatek ve výši částka, jednalo by se o částku částka. V daném případě však měla žalobkyně úspěch pouze částečný, proto soud žalobkyni přiznal jen poměrnou část těchto nákladů, odpovídající odečtu úspěchu protistrany od úspěchu žalobce ve věci. Zjištěnému rozsahu 58 % odpovídá částka částka. Kromě SOP soud připočetl k nákladům řízení DPH, neboť zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem této daně (§137 odst. 3 o.s.ř.) Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím zdejšího soudu ve dvojím vyhotovení. Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí (exekuci).