210 C 22/2025

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Kučerovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení částky 91 058,27 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 91 058,27 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 6 696,78 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 352,13 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 79 182,62 Kč od 30. 7. 2024 do zaplacení, s úrokem ve výši 14,75 % ročně z částky 78 270,71 Kč od 30. 7. 2024 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 91 058,27 Kč s příslušenstvím z důvodů, že společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , uzavřela dne 20. 1. 2022 s žalovanou smlouvu č. , hodnota, , na jejímž základě uvedená společnost umožnila žalované čerpat peněžní prostředky do výše 90 000 Kč, a to bezhotovostně na bankovní účet uvedený ve smlouvě. Součástí smlouvy byly osobní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru a smluvní podmínky ke smlouvě o spotřebitelském úvěru. Žalovaná čerpala peněžní prostředky v souladu se smlouvou, a to opakovaně a v celkové výši 159 610,82 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit společnosti , právnická osoba, čerpané peněžní prostředky v měsíčních splátkách se splatností podle smlouvy. Minimální výše splátek, jejich počet, četnost a datum splatnosti byly žalované sděleny každý kalendářní měsíc prostřednictvím rozpisu plateb, který jí byl dostupný on-line na účtu , Anonymizováno, na internetových stránkách www.creditea.cz a o jehož vystavení byla vždy vyrozuměna e-mailem. Žalovaná se rovněž zavázala platit společnost , právnická osoba, úrok za poskytnuté peněžní prostředky ve výši uvedené ve smlouvě a dále poplatky a náklady. Společnost , právnická osoba, před uzavřením smlouvy posoudila schopnost žalované splácet poskytované peněžní prostředky na základě sociálních a demografických dat, dále na základě ověření závazků žalované v bankovním a nebankovním registru klientských informací a konečně na základě kontroly bonity a udržitelnosti příjmů žalované, k čemuž žalovaná doložila výpis z bankovního účtu nebo zpřístupnila náhled do bankovního účtu. Žalovaná se však dostala do prodlení se splacením dlužné částky. Společnost , právnická osoba, jí proto zaslala výzvu k zaplacení dlužné částky po splatnosti. Žalovaná ani poté dlužnou částku nesplatila, proto byla pohledávka na vrácení poskytnutých peněžních prostředků v souladu se smlouvou zesplatněna ke dni 21. 1. 2024. Společnost , právnická osoba, následně svou pohledávku vůči žalované vyplývající z výše uvedené smlouvy postoupila smlouvou ze dne 27. 9. 2024 na žalobkyni, a to s účinností ke dni 27. 9. 2024, což bylo žalované oznámeno písemně. Za období od 20. 1. 2022 do 27. 9. 2024 žalovaná splatila celkovou částku 137 454,71 Kč. Po dni 27. 9. 2024 již nesplatila ničeho ani přes výzvu ze strany žalobkyně. Žalobkyní požadovaná částka 91 058,27 Kč se skládala z dlužné jistiny ve výši 78 270,71 Kč, z dlužného poplatku ve výši 911,91 Kč a z dlužného úroku z jistiny do dne 21. 1. 2024 ve výši 11 875,65 Kč. Jako příslušenství žalobkyně požadovala úrok ve výši 14,75 % ročně a zákonný úrok z prodlení rovněž ve výši 14,75 % ročně, oba jednak kapitalizované za období od 22. 1. 2024 do 29. 7. 2024 a dále běžící od 30. 7. 2024 do zaplacení. Kapitalizovaný úrok ve výši 4 352,13 Kč žalobkyně vypočetla z aktuální výše dlužné jistiny a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 6 696,78 Kč vypočetla z aktuální výše dlužné částky. Běžící úrok žalobkyně požadovala z dlužné jistiny ve výši 78 270,71 Kč a běžící zákonný úrok z prodlení požadovala z částky 79 182,62 Kč skládající se z dlužné jistiny ve výši 78 270,71 Kč a z dlužného poplatku ve výši 911,91 Kč.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

3. Soud věc projednal při jednání dne 11. 4. 2025 (č. l. 56–57), k němuž se dostavil zástupce žalobkyně. Žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila ani nepožádala o odročení, přestože předvolání k jednání jí bylo doručeno již dne 12. 3. 2025 (č. l. 49 a č. l. 50 p. v.). ř. Soud proto podle § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované. Dokazování soud provedl při jednání písemnostmi předloženými žalobkyní.

4. Z písemnosti označené jako osobní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru (č. l. 8) včetně smluvních podmínek ke smlouvě o spotřebitelském úvěru (č. l. 8 p. v. – 12) a včetně standardních informací o spotřebitelském úvěru (č. l. 12 p. v. –13) soud zjistil, že v uvedené písemnosti dále nadepsané jako smlouva č. , hodnota, s datem 20. 1. 2022 je jako věřitel označena společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , a jako zákazník je v písemnosti označena žalovaná. Součástí smlouvy byly osobní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru a smluvní podmínky ke smlouvě o spotřebitelském úvěru. Společnost , právnická osoba, se podle písemnosti zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky až do celkové okamžité výše 90 000 Kč na její bankovní účet číslo , č. účtu, a žalovaná se je zavázala vrátit spolu s úrokem ve výši 42 % ročně v měsíčních splátkách se splatností vždy do 21. dne každého kalendářního měsíce. Informace o minimální výši splátek, jejich počtu, četnosti a datu splatnosti měla být žalované sdělována každý kalendářní měsíc prostřednictvím rozpisu plateb, který jí měl být dostupný na on-line účtu Creditea na internetových stránkách www.creditea.cz. V případě i jen částečného vrácení poskytnutých peněžních prostředků je žalovaná mohla čerpat opětovně až do celkové okamžité výše 90 000 Kč. Žalovaná se dále zavázala platit společnosti , právnická osoba, sjednané poplatky. V případě prodlení žalované se splácením ji společnost , právnická osoba, mohla vyzvat ke splacení dlužných částek po splatnosti v jí určené lhůtě o délce nejméně 30 dnů a po marném uplynutí dané lhůty mohla požadovat splacení poskytnutých a dosud nevrácených peněžních prostředků a dalších dlužných částek v plné výši.

5. Z kopie občanského průkazu (č. l. 6 p. v. – 7) soud zjistil, že se jedná o kopii občanského průkazu žalované.

6. Dále soud z fotografie (č. l. 6) zjistil, že na fotografii je zachycen obličej žalované, jež v ruce drží svůj občanský průkaz.

7. Z tabulky umoření (č. l. 15) soud zjistil, že se jedná o tabulku vyhotovenou samotnou společností , právnická osoba, a obsahující výčet jednotlivých transakcí, které se měly týkat spotřebitelského úvěru číslo , hodnota, ze dne 20. 1. 2022 zesplatněného dne 21. 1. 2024.

8. Z výzvy k úhradě dluhu ze dne 6. 1. 2024 (č. l. 26) soud zjistil, že společnost , právnická osoba, vyhotovila písemnost datovanou 6. 1. 2024, kterou vyzvala žalovanou k úhradě dluhu ve výši 15 874,03 Kč týkajícího se úvěru číslo , hodnota, . Zároveň žalovanou upozornila, že jí stále běží lhůta pro možnost úhrady do 30 dnů od zaslání předchozí výzvy před zesplatněním dluhu.

9. Dále soud ze smlouvy o postoupení pohledávek (č. l. 35–40) včetně přílohy č. l. 1 (č. l. 33–34), z potvrzení o uhrazení úplaty za postoupené pohledávky (č. l. 31) a z výpisu z obchodního rejstříku ohledně žalobkyně (č. l. 41) zjistil, že pohledávka vůči žalované označená číslem smlouvy 5321769 byla ze strany společnosti , právnická osoba, smlouvou ze dne 29. 7. 2024 postoupena na žalobkyni.

10. Z oznámení o postoupení pohledávky (č. l. 14) včetně podacího lístku ze dne 16. 8. 2024 (č. l. 22) soud zjistil, že dopisem datovaným 29. 7. 2024 odeslaným dne 16. 8. 2024 byla žalovaná vyrozuměna o postoupení pohledávky a vyzvána k zaplacení dlužné částky 94 956,88 Kč ze smlouvy číslo , hodnota, do 10 dnů od doručení dopisu.

11. Konečně z výzvy k plnění ze dne 31. 12. 2024 (č. l. 24–25) včetně podacího lístku ze dne 31. 12. 2024 (č. l. 23) soud zjistil, že uvedeným dopisem odeslaným dne 31. 12. 2024 zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k zaplacení částky 112 106,56 Kč jako pohledávky ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo , hodnota, ze dne 20. 1. 2022 uzavřené mezi žalovanou a společností , právnická osoba, , podle níž měl být žalované poskytnut úvěrový limit do výše 90 000 Kč. Zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k zaplacení uvedené částky do 15. 1. 2025. Podle výzvy žalovaná splatila z uvedené pohledávky před jejím postoupením žalobkyni celkem 137 454,71 Kč.

12. Soud při jednání dne 11. 4. 2025 (č. l. 56 p. v.) vyzval žalobkyni podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., aby doplnila svá tvrzení ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalované před poskytnutím úvěru a aby v tomto směru předložila důkazy. Současně ji poučil, že nesplnění této výzvy může mít za následek pro ni nepříznivé rozhodnutí ve věci. Žalobkyně po této výzvě žádná nová tvrzení ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalované neuvedla a neoznačila ani žádné důkazy.

13. Na základě výše uvedených skutkových zjištění z jednotlivých provedených důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Společnost , právnická osoba, se dne 20. 1. 2022 zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky do výše 90 000 Kč a žalovaná se je zavázala vrátit a zaplatit úroky. Společnost , právnická osoba, považovala pohledávku z uvedené smlouvy za splatnou ke dni 21. 1. 2024. Pohledávka společnosti , právnická osoba, vůči žalované byla postoupena na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno. Současně byla žalovaná vyzvána k plnění do 10 dnů od doručení dopisu, který jí byl odeslán dne 16. 8. 2024. Zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k plnění do 15. 1. 2025.

14. Podle § 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. z.“) „[s]potřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.“ Podle § 421 odst. 1 věty první o. z. „[z]a podnikatele se považuje osoba zapsaná v obchodním rejstříku.“15. Podle § 588 věty první o. z. „[s]oud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.“16. Podle § 1958 odst. 2 o. z., „[n]eujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.“17. Podle § 2395 o. z. „[s]mlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“18. Podle § 2991 odst. 1 o. z., „[k]do se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“ Podle § 2991 odst. 2 o. z. „[b]ezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.“19. Podle § 2993 o. z., „[p]lnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.“20. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) „[s]potřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.“21. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do 31. 12. 2023 „[p]oskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.“ Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do 31. 12. 2023 „[p]oskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.“22. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do 28. 5. 2022, „[p]oskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.“23. Výše popsaný skutkový stav soud posoudil po právní stránce tak, že mezi společností , právnická osoba, a žalovanou došlo k uzavření smlouvy o úvěru podle § 2395 o. z. Společnost , právnická osoba, jako obchodní společnost zapisovaná do obchodního rejstříku je podnikatelem podle § 421 odst. 1 věty první o. z. a žalovaná je ve vztahu k ní spotřebitelem ve smyslu § 419 o. z. Úvěr podle uvedené smlouvy je tudíž úvěrem spotřebitelským podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.

24. Žalobkyně však ani přes poučení podle § 118a odst. 3 o. s. ř. neprokázala, že by společnost , právnická osoba, před poskytnutím spotřebitelského úvěru žalované řádně posoudila schopnost žalované spotřebitelský úvěr splácet podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do 31. 12. 2023. V důsledku nesplnění povinnosti společnosti , právnická osoba, posoudit schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr je daná smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná s ohledem na § 87 odst. 1 větu první zákona o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do 28. 5. 2022.

25. K uvedené neplatnosti smlouvy soud přihlíží bez návrhu i přes § 87 odst. 1 větu druhou zákona o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do 28. 5. 2022, a to na základě § 588 věty první o. z., neboť porušení povinnosti poskytovatele spotřebitelského úvěru posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr zjevně narušuje veřejný pořádek. Povinnost soudu přihlížet k neplatnosti i bez návrhu a bez časového omezení plyne též z čl. 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS [srov. rozsudek Soudního dvora ze dne 5. 3. 2020, OPR-Finance s.r.o. v. GK (C-679/18), rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 10. 1. 2022, č. j. 30 Co 147/2021-89, či rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2023, sp. zn. 22 Co 201/2023]. K tomu se sluší poznamenat, že podle čl. XVIII zákona č. 96/2022 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti finančního trhu zejména v souvislosti s implementací předpisů Evropské unie týkajících se unie kapitálových trhů, zní § 87 odst. 2 věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru ve znění účinném od 29. 5. 2022 výslovně takto: „Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu.“26. S ohledem na neplatnost smlouvy o úvěru představují plnění poskytnutá si vzájemně společností , právnická osoba, a žalovanou bezdůvodné obohacení podle § 2991 a 2993 o. z., neboť bylo plněno, aniž tu byl platný závazek. Každá ze stran tak má právo na vrácení toho, co plnila a co druhá strana získala. Na základě zvláštní právní úpravy spotřebitelských úvěrů v § 87 odst. 1 větě poslední zákona o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do 28. 5. 2022 je tedy žalovaná povinna vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru sníženou o již splacené splátky. Plnit by žalovaná byla povinna ve lhůtě určené ve výzvě od věřitele podle § 1958 odst. 2 o. z., kterou lze považovat za dobu přiměřenou jejím možnostem, neboť spor o takovou dobu ve smyslu § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelského úvěru mezi žalobkyní a žalovanou nevznikl (srov. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 31. 5. 2022, sp. zn. 24 Co 40/2022, či rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2022, sp. zn. 27 Co 183/2022).

27. V řízení však z provedených důkazů nebylo zjištěno, že by společnost , právnická osoba, poskytla žalované peněžní prostředky v částce převyšující celkovou částku 137 454,71 Kč, kterou žalovaná již splatila. Nebylo tedy zjištěno, že by žalovaná od společnosti , právnická osoba, obdržela více, než kolik jí už vrátila.

28. Pohledávka společnosti , právnická osoba, vůči žalované byla postoupena na žalobkyni podle § 1879 a § 1880 odst. 1 o. z.

29. Z výše uvedeného plyne, že smlouva o úvěru uzavřená mezi společností , právnická osoba, a žalovanou byla neplatná, takže uvedená společnost a následně žalobkyně by měla vůči žalované právo jen vrácení toho, co jí bylo poskytnuto. V řízení však nebylo zjištěno, že by žalované bylo poskytnuto více, než kolik již vrátila. Proto soud žalobu zamítl zcela.

30. O povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalovaná měla sice ve věci plný úspěch, protože soud žalobu zcela zamítl, a měla by tak právo na plnou náhradu nákladů potřebných k účelnému bránění práva vůči žalobkyni, jež ve věci úspěch neměla, podle obsahu spisu však žalované žádné náklady řízení nevznikly.