210 C 38/2026

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Kučerovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované trvale bytem Adresa žalované o zaplacení částky 35 500 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 20 000 Kč od 26. 1. 2025 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do částky 8 000 Kč, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 28 000 Kč od 9. 10. 2024 do 25. 1. 2025, co do zákonného úroku z prodlení z částky 8 000 Kč od 26. 1. 2025 do zaplacení a co do částky 7 500 Kč, se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni na nákladech řízení 455,21 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala po žalované zaplacení částky 35 500 Kč s příslušenstvím z titulu úvěrů, poskytnutých žalobkyní žalované ve dnech 5. 6. 2024, 20. 6. 2024 a 21. 6. 2024 na bankovní účet, označený žalovanou, č. , č. účtu, . Žalobkyně se zavázala poskytnout žalované úvěr s možností postupného čerpání. Žalovaná úvěr vyčerpala ve výši 20 000 Kč, kdy jí byla prostřednictvím bezhotovostního převodu z bankovního účtu žalobkyně ve dnech 5. 6. 2024 zaslána částka 8 000 Kč, dne 20. 6. 2024 částka 2 000 Kč, a dne 21. 6. 2024 částka 10 000 Kč. Žalobkyni však žalovaná nesplatila nic. Pohledávka za žalovanou je tvořena jistinou ve výši 20 000 Kč, smluvním úrokem ve výši 40 % měsíčně v kapitalizované výši 8 000 Kč a smluvní pokutou ve výši 7 500 Kč, učenou ve smlouvě ve výši 0,1 % denně z dlužné částky od 9. 10. 2024 (od 1. dne prodlení) do 19. 10. 2025 (do data odeslání předžalobní výzvy). Před uzavřením smlouvy si žalobkyně řádně prověřila úvěruschopnost žalované. Žalobkyně po posouzení shledala, že žalovaná je schopen poskytnutý úvěr splácet.

2. Soud věc projednal při jednání dne 13. 5. 2026, při němž provedl dokazování a vyhlásil rozsudek. Žalobkyně prostřednictvím své zástupkyně svou neúčast na jednání předem omluvila (č. l. 51). Žalovaná se k jednání nedostavila ani nepožádala o odročení, přestože předvolání k jednání spolu s žalobou jí byly včas doručeny do vlastních rukou. Soud proto podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. s. ř.“) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobkyně a žalované.

3. Z potvrzení o provedených platbách ze dne 5. 6. 2024, 20. 6. 2024 a 21. 6. 2024 bylo prokázáno, že z účtu žalobkyně odešlo na účet č. , č. účtu, celkem 20 000 Kč, a to nejprve 2 000 Kč, poté 8 000 Kč a naposledy 10 000 Kč.

4. Ze smlouvy ze dne 5. 6. 2024 o revolvingovém spotřebitelském úvěru a Všeobecných smluvních podmínek bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla žalované úvěr s možností čerpat až do výše 30 000 Kč s postupným čerpáním. Žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky žalobkyni vrátit v pravidelných denních splátkách spolu s roční úrokovou sazbou nákladů ve výši 5513,38 % a úrokovou sazbou ve výši 40 % měsíčně (což v přepočtu znamená, že se jedná o úrok ve výši 480 % ročně), přičemž první splátka byla splatná dne 5. 7. 2024, na dobu neurčitou. Smlouva byla uzavřena v elektronické podobě tak, že žalovaná se nejprve elektronicky registrovala jako zájemce o úvěr vyplněním formuláře na internetových stránkách , Anonymizováno, V rámci toho vyplnil své identifikační údaje. Pod takto získanou elektronickou identitou pak elektronicky (kliknutím) vybrala požadovanou částku a vyjádřila i souhlas se smluvními podmínkami na předem připraveném předtisku smlouvy a obchodních podmínek. Z předložených dokumentů to samo o sobě nevyplývá, nicméně výplata finančních prostředků žalované byla prokázána bankovním výpisem, jak výše uvedeno. Tím byla potvrzena totožnost osoby, která registraci provedla, jakož i skutečnost, že podle sjednaných podmínek převzala půjčenou částku, jinak by totiž žalobkyně neměla důvod konkrétní osobě peníze zasílat a žalovaná neměl důvod peníze přebírat. Je tedy zřejmé, že důvodem plnění byl v dokumentaci popsaný úvěr. Žalovaná se kromě jistiny úvěru zavázala zaplatit poplatky, jak shora žalobkyně uvádí. Pro případ prodlení s vrácením úvěru se žalovaná zavázal zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně.

5. Z dopisu ze dne 5. 10. 2024 soud vzal za prokázané, že žalobkyně žalované sdělila, že u ní došlo k předčasnému zesplatnění úvěru z důvodu prodlení žalované a vyzvala žalovanou k okamžité úhradě veškerého dluhu.

6. Z předžalobní výzvy k úhradě ze dne 19. 1. 2025 soud zjistil, že uvedeným dopisem advokátka zastupující žalobkyni vyzvala žalovanou k zaplacení částky 65 299,52 Kč do 3 dnů.

7. Žalovaná netvrdila a ani jinak v řízení nevyšlo najevo, že by podle uzavřené smlouvy úvěr žalobkyni vrátila, soud proto vycházel z toho, že úvěr (v celém rozsahu) zaplacen nebyl8. Soud po provedeném dokazování nemohl vzít za prokázané, že by se žalovaná seznámila s obsahem písemnosti označené jako „smlouva o spotřebitelském úvěru“, že by projevila vůli být obsahem této písemnosti vázána. Písemnost byla vyhotovena pouze v elektronické podobě bez jakéhokoliv vlastnoručního podpisu žalované a nebyl k ní připojen ani žádný uznávaný elektronický podpis ve smyslu § 6 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon č. 296/2016 Sb.“). Přestože k podepsání elektronických písemností by v tomto případě postačoval i jiný typ elektronického podpisu podle § 7 zákona č. 296/2016 Sb., k žalobkyní předloženým písemnostem nebyl připojen žádný elektronický podpis vytvořený osobně žalovanou jako podepisující osobou, jak vyžaduje čl. 3 odst. 9 a 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES. Slovo „Klient“ umístěné namísto očekávaného podpisu žalovaného na písemnosti označené jako smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru neobsahovalo jméno ani žádný jiný údaj, který by umožňoval určit totožnost žalovaného, nehledě na skutečnost, že nebylo zjištěno žádné logické spojení takového slova s jakýmkoliv případným aktivním úkonem provedeným osobně žalovanou mimo vlastní písemnost.

9. Je třeba zdůraznit, že na základě žalobkyní předložené písemnosti nebylo možné zjistit integritu žalované, tedy že byla soudu předložena tatáž písemnost a v téže podobě, v jaké by ji žalovaná řádně podepsala a že nedošlo k její záměně ani k pozdější změně jejího obsahu. Za takové situace nebylo možné danou písemnost hodnotit jako věrohodný důkaz o svém obsahu (srov. též odstavec 18 odůvodnění rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 29. 4. 2025, č. j. 22 Co 34/2025-82). Pouhá skutečnost, že žalobkyně případně ověřovala totožnost žalovaného, nevypovídá nic o tom, zda sám žalovaná projevil vůli uzavřít s žalobkyní smlouvu a jaký měl být obsah smlouvy, kterým by se žalovaná hodlal řídit.

10. Na základě výše uvedených skutkových zjištění z jednotlivých provedených důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně poskytla v 6/2024 ve prospěch bankovního účtu, s nímž měla v té době právo nakládat jen žalovaná, peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Dopisem odeslaným dne 5. 10. 2024 žalobkyně žalovanou upozornila na předčasné zesplatnění úvěru v důvodu prodlení žalované a výzvou před podáním žaloby dne 19. 1. 2025 vyzvala žalovanou k mimosoudnímu plnění do tří dnů pod pohrůžkou soudního vymáhání pohledávky.

11. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2992 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.“12. Podle § 2993 věty první o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

13. Výše popsaný skutkový stav soud posoudil po právní stránce tak, že žalovaná získal na úkor žalobkyně majetkový prospěch v podobě peněžních prostředků ve výši 20 000 Kč bez právního důvodu podle § 2991 odst. 2 o. z. Proto byl žalovaná povinen vrátit žalobkyni vše, co mu žalobkyně plnila, jako bezdůvodné obohacení podle § 2991 odst. 1 a § 2993 věty první o. z. Co do částky 20 000 Kč proto soud žalobě vyhověl. Naopak z provedených důkazů nebylo zjištěno, že by mezi žalobkyní a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o úvěru, neboť nebylo prokázáno, že by žalovaná smlouvu podepsala nebo jinak projevila vůli být jí vázán. Nedošlo proto ani k ujednání o povinnosti žalované platit úroky, poplatky za poskytnutí peněžních prostředků a za další smluvené služby a smluvní pokutu.

14. Žalovaná byla povinna plnit na výzvu žalobkyně ve lhůtě, kterou žalobkyně určila, v souladu s § 1958 odst. 2 o. z. Žalobkyně v dopise určila lhůtu v délce 3 dnů, přičemž dopis odeslala dne 19. 1. 2025. Podle § 573 o. z. se má za to, že zásilka obsahující danou výzvu odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí den po odeslání, tedy dne 22. 1. 2025. Poslední den výše uvedené 3denní lhůty počítané od dojití zásilky tak s ohledem na § 607 o. z. připadl, na 25. 1. 2025. Nesplacením peněžitého dluhu řádně a včas se žalovaná dne 26. 1. 2025 dostala do prodlení podle § 1968 o. z., čímž jí vznikla povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Proto soud žalobě vyhověl i v rozsahu úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 20 000 Kč od 26. 1. 2025 do zaplacení. I v případě neplatnosti smlouvy o úvěru je totiž žalovaná povinna podle § 2991 a násl. žalobkyni vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru, avšak bez úroků, bez všech poplatků a bez smluvní pokuty. Co do zbytku, tedy v rozsahu 40 % měsíčního úroku (8 000 Kč) a smluvní pokuty (7 500 Kč) a v rozsahu úroku z prodlení nad rámec přiznaného soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

15. Avšak i v případě, pokud by mezi žalobkyní a žalovanou k uzavření smlouvy o úvěru došlo, byla by taková smlouva absolutně neplatná na základě § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), neboť z provedených důkazů nebylo zjištěno, že by žalobkyně před případným uzavřením takové smlouvy řádně posoudila schopnost žalovaného splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, jak požaduje § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, přestože by se jednalo o spotřebitelský úvěr vymezený v § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s § 419 o. z. Z obsahu spisu nevyplynulo, že by žalobkyně před tvrzeným uzavřením smlouvy ověřovala úvěruschopnost žalované. Z provedených důkazů nebylo zjištěno, že by údaje o úvěruschopnosti žalované byly součástí listinných důkazů, a to takových důkazů, které by byly ověřovány s použitím nezávisle ověřitelných údajů podle § 84 odst. 2 věty poslední zákona o spotřebitelském úvěru.

16. Žalobkyně se k jednání před soudem nedostavila, aniž by požádala o odročení, a proto přišla o možnost být soudem vyzvána a poučena podle § 118a odst. 3 o. s. ř., neboť takovou výzvu a poučení soud činí jen vůči účastníkovi přítomnému při jednání (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 1. 2009, sp. zn. 21 Cdo 5232/2007).

17. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalovaná byla v řízení úspěšná z 12,68 % (rozdíl mezi úspěchem žalobkyně a úspěchem žalovaného), náklady při úspěchu 100 % by sestávaly ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 775 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, účinné ode dne 1. 1. 2025 (dále jen „a. t.”). Z tarifní hodnoty ve výši 35 500 Kč a sestávají náklady právního zastoupení z částky 700 Kč za převzetí a přípravu zastoupení podle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 700 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé podle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 700 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé podle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., dále paušální náhrada hotových výdajů třikrát po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty vypočtená sazbou 21 % z nákladů řízení vyjma soudního poplatku. Žalobkyně měla ale úspěch jen částečný (12,68 %) a tomuto poměru odpovídá částka 455, 21 Kč.