210 C 75/2022
č. j. 210 C 75/2022-55
V PLATNOSTICitované zákony (8)
Plný text
Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Kučerovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa , obec zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa , obec proti žalované: osobní údaje žalované trvale bytem adresa , obec - část obce o zaplacení 4 389 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaná je po bytem zaplatit žalobkyni částku 3 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 000 Kč od 11. 12. 2021 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 313,95 Kč, částku 150 Kč na částku 1 389 Kč, vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Co do částky 650 Kč se žaloba zamítá.
III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni na nákladech řízení 1 048 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení shora uvedené částky, sestávající z nezaplacené jistiny ve výši 3 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení a smluvní pokuty 1 392 Kč. Uvedla, že mezi právním předchůdcem žalobkyně - společností [právnická osoba] a žalovanou byla dne 2. 7. 2020 uzavřena smlouva o úvěru [číslo] prostřednictvím prostředků elektronické komunikace, na základě které po ověření identity žalované byl žalované poskytnut úvěr ve výši 3 000 Kč, který se žalovaná zavázala vrátit - v celkové výši [anonymizováno] - do dne 1. 8. 2020, což nesplnila. Dohodnuto bylo, že v případě vrácení předmětu úvěru ve lhůtě do 30 dnů nebude úvěr úročen, avšak úvěr lze prodloužit z 1 měsíce až na 360 dnů a v případě takového prodloužení se klient, žádající o úvěr 3 000 Kč, zavazuje splatit věřiteli částku 10 590 Kč, tedy RPSN činí až 1 081,60 % Smluvní pokuta za prodlení se zaplacením byla mezi stranami dle žalobkyně sjednána ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, žalobkyně nárokuje po žalované smluvní pokutu ve výši 1 392 Kč za období od 2. 8. 2020 do dne 8. 11. 2021 Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 10. 12. 2021 byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni. Žalovaná ničeho nezaplatila, a to ani k předžalobní výzvě právního zástupce žalobkyně.
2. Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřila. Soud ve věci rozhodl na základě listin založených ve spise podle § 115 a) občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), když žalobkyně s tímto postupem výslovně souhlasila, žalovaná k výzvě soudu žádné námitky nevznesla, proto (v souladu s daným poučením) měl soud za zřejmé, že také souhlasí.
3. Výpis z obchodního rejstříku žalobkyně prokázal její právní osobnost. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 2. 7. 2020 ve spojení s výpisy společnosti [právnická osoba], které dokládají odeslání verifikační platby ve výši 0,01 Kč této společnosti žalovanou a téhož dne převodem částky 3 000 Kč touto společností žalované bylo prokázáno, že mezi společností [právnická osoba] a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě které úvěrující převodem na účet žalované dne 2. 7. 2020 poskytl a vyplatil úvěr ve výši 3 000 Kč, přičemž, jak dokládá smlouva o úvěru, žalovaná se zavázala úvěr splatit do 1. 8. 2020 tedy do 1 měsíce, v celkové výši 3 000 Kč, s tím, že úvěr lze prodloužit z 1 měsíce až na 360 dnů a v případě takového prodloužení se klient, žádající o úvěr 3 000 Kč, zavazuje splatit věřiteli částku 10 590 Kč, tedy RPSN činí až 1 081,60 %. Ze smlouvy o úvěru, bylo dále zjištěno ujednání stran o povinnosti žalované zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně za každý den prodlení se splatností v den následující po dni prodlení, dále ujednání o povinnosti žalované zaplatit při prodlení 50 Kč za každou písemnou upomínku.
4. Z upomínek společnosti [právnická osoba] adresovaných žalované, soud zjistil, že úvěrující celkem 3x žalovanou o zaplacení jeho splatného dluhu upomenul. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 8. 12. 2021 mezi společností [právnická osoba] a žalobkyní jako postupníkem ve spojení se seznamem postoupených pohledávek soud shledal, že pohledávka za žalovaným ze shora uvedené smlouvy o úvěru byla postoupena s účinností od 16. 12. 2021 na žalobkyni, o čemž byl žalovaný vyrozuměn, včetně změny platebního místa, jak dokládá oznámení o postoupení pohledávky původního úvěrujícího žalovanému. Předžalobní upomínka právního zástupce žalobkyně dokládá, že žalobkyně také upomenula žalovanou prostřednictvím svého právního zástupce před podáním žaloby. Žalovaná se v řízení nebránila tvrzením, že by na smlouvu o úvěru cokoliv zaplatila.
5. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením tvrzené povinnosti vznikla škoda.
7. Podle § 122 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon“) věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Dle § 122 odst. 2 zákona uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč. Dle § 122 odst. 3 zákona souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč.
8. Po zhodnocení shora provedeného dokazování soud ze smlouvy o úvěru spolu s výpisem z účtu společnosti [právnická osoba] vzal za prokázané, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, (smlouva o postoupení pohledávky prokazuje, že pohledávka za žalovanou byla podle § 1879 a § 1880 občanského zákoníku postoupena na žalobkyni) a žalovanou byla podle § 2395 občanského zákoníku uzavřena smlouva o úvěru, na základě které žalovaná čerpala od úvěrujícího úvěr ve výši 3 000 Kč, který se zavázala zaplatit do 1. 8. 2020, s tím, že pokud dojde k prodloužení doby trvání úvěru na 360 dní, zaplatí věřiteli celkem 10 590 Kč. Žalovaná neuhradila ničeho, přestože byla 3 x upomenuta. Ve smlouvě o úvěru byl za jednu upomínku sjednán paušální poplatek ve výši 50 Kč, jak prokazuje smlouva, částka 50 Kč je přiměřená obvyklým nákladům na administrativu a poštovné spojené s upomínáním.
9. Soud shledal žalobu po právu co jak do dlužné jistiny ve výši 3 000 Kč, kterou žalobkyni přiznal dle § 2395 občanského zákoníku, tak i co do smluvní pokuty 1 389 Kč, kde se výše smluvní pokuty odvíjí od výše dluhu (z něho se platí přiměřených 0,1% denně), a dále co do částky 150 Kč jakožto paušálních poplatků za upomínání, které žalobkyni přiznal dle § 1721 a § 1723 občanského zákoníku ve spojení se smlouvou o úvěru. Vedle nároku na zaplacení jistiny žalobkyni vznikl nárok na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to nejpozději ode dne následujícího po splatnosti dané lhůtou k plnění.
10. Co do nákladů za uplatnění pohledávky ve výši 650 Kč soud žalobě nevyhověl, neboť tyto náklady žalobkyně neprokázala, nedoložila jednotlivé výdaje, tak, aby v součtu tvořily požadovaný nárok.
11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná ze 71%, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 048 Kč Tyto náklady sestávají ze 71 % zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 400 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z nákladů řízení vyjma soudního poplatku.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.