210 C 95/2021
č. j. 210 C 95/2021-52
V PLATNOSTIOkresní soud v Kladně rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku odpovídající nesplacené jistině půjčky, zatímco nárok na souhrnný poplatek byl zamítnut. Soud uznal, že ujednání o souhrnném poplatku ve výši přibližně rovnající se výši jistiny je neplatné z důvodu porušení dobrých mravů a neúměrné výše. Na základě § 41 občanského zákoníku bylo možné ujednání o poplatku oddělit od ostatních částí smlouvy, což vedlo k tomu, že zůstává platná pouze povinnost splatit jistinu. Náklady řízení byly náležitě rozděleny podle úspěchu stran, přičemž žalobkyně obdržela náhradu výše odpovídající jejímu úspěchu zhruba 29 procent.
Plný text
Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Kučerovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa, právnická osoba jméno, SGN číslo, příjmení jméno, Malta zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa, obec proti žalovanému: osobní údaje žalovaného trvale bytem adresa, obec o zaplacení částka s příslušenstvím,
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, vše do 3 dnů od právní moci rozsudku a kapitalizovaný úrok ve výši od datum do datum
II. Co do částky částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a co do částky částka se žaloba zamítá
III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částka do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobou se žalobkyně proti žalovanému domáhala zaplacení částky částka s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že původní věřitel, společnost právnická osoba IČO (právní předchůdce žalobkyně) a žalovaný spolu uzavřeli dne datum smlouvu o půjčce číslo ve výši částka. Půjčku se žalovaný vždy zavázal splácet v 52 týdenních splátkách po částka do rukou osoby, uvedené v článku 13 Smluvních podmínek. Celkem se tak žalovaný zavázal splatit původnímu věřiteli částku částka, z níž (kromě jistiny částka) činil částku částka souhrnný poplatek.
2. Žalovaný původnímu věřiteli uhradil pouze částka.
3. Žalobkyně po žalovaném proto do úplného splnění dluhu požaduje splatit na neuhrazené jistině částka a na souhrnném poplatku částka, celkem částka. K tomu žádá přiznat zákonný úrok z prodlení z dlužné částky.
4. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, uzavřené mezi společností právnická osoba a žalobkyní, došlo k postoupení pohledávek za žalovaným na žalobkyni, s účinností k témuž dni. Ke dni postoupení činila pohledávka ze smlouvy, jak výše uvedeno, částka s příslušenstvím.
5. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud žalovaného vyzval, aby sdělil, zda trvá na své osobní účasti u jednání, s dovětkem, že nevyjádří-li se do určité lhůty, bude mít soud zato, že žalovaný na osobní účasti u soudu netrvá. Žalovaný zůstal až do dne jednání nečinný, soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a jednal v jeho nepřítomnosti.
6. Soud provedl dokazování smlouvami o půjčce ze dne datum, smluvními podmínkami smlouvy o půjčce, smlouvou o postoupení pohledávek včetně příloh, oznámením o postoupení pohledávky, výzvami k úhradě včetně poštovního podacího archu a dokladem o úhradě poštovného.
7. Ze shora provedených důkazů zjistil soud následující skutkový stav: Smlouvou o půjčce, jak výše uvedeno, bylo prokázáno, že ve dnech datum právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli vždy smlouvu o půjčce, na základě níž se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému v hotovosti částku částka (což učinil) a žalovaný se zavázal původnímu věřiteli vrátit poskytnutou částku (tj. jistinu) společně se souhrnným poplatkem částka. Dlužná částka měla být splacena v 52 pravidelných týdenních splátkách po částka. Ze žalobních tvrzení se podává, že uhrazeno bylo částka a k úhradě zbývá částka částka s příslušenstvím. Uvedená pohledávka za žalovaným byla postoupeny žalobkyni od původního věřitele, jak výše uvedeno.
8. Dle § 3028 odst. 1 nového občanského zákoníku se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle § 3028 odst. 2 nového občanského zákoníku není-li stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných, jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé před dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Podle § 3028 odst. 3 nového občanského zákoníku není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. O tom ale z obsahu spisu nic nevyplývá, proto soud věc posoudil podle právních předpisů ve znění do datum.
9. Dle § 657 a § 658 odst. 1 zák. č. 40/1964, Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy, smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.
10. Dle § 517 odst. 1 a 2 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroku z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis, kterým je nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
11. Dle § 39 občanského zákoníku neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.
12. Podle § 524 občanského zákoníku věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená.
13. Soud se nejprve zabýval svojí pravomocí spor rozhodnout. Žalobkyně je právnickou osobou se sídlem v členském státě Evropské unie a žalovaný má bydliště v České republice, ve věci se jedná o závazek ze spotřebitelské smlouvy o úvěru, je tedy dána věcná příslušnost soudů ČR rozhodnout o žalobě podle čl. 17 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) číslo ze dne datum, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Rozhodné právo je v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (příjmení) číslo ze dne datum o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) dáno volbou práva původními účastníky smlouvy, a je jím tedy české právo.
14. Soud zhodnotil všechny důkazy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti (§ 132 o.s.ř.), přičemž přihlédl ke všemu, co vyšlo za řízení najevo. Poté dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně pouze zčásti.
15. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o půjčce, jejímž předmětem byla půjčka peněžité částky částka. U smlouvy o půjčce se dle právní teorie jedná o tzv. kontrakt reálný, tudíž kontraktační proces je dovršen až předáním předmětu smlouvy smluvní stranou druhé smluvní straně, v daném případě tedy předáním peněz žalobkyně m žalovanému. Tímto okamžikem počínají ze smlouvy plynout práva a povinnosti. Je nepochybné, že původní věřitel svou povinnost, vyplývající ze smlouvy, tedy žalovanému předat částku částka, splnil, to ostatně žalovaný vždy podpisem smlouvy ve všech případech stvrdil, když potvrdil, že převzal tyto půjčky.
16. Pokud jde ale o„ souhrnný poplatek“ ve výši částka, přidružený k jistině částka, soud uzavřel, že pravá povaha tohoto„ souhrnného poplatku“ je zřejmá. Jedná se o blíže nespecifikovaný poplatek, který není ale přesně strukturován, aby z něj bylo zřejmé, co konkrétně obnáší, jaké náklady pokrývá, zda část z něj tvoří úrok z půjčky a pokud ano, jakou část poplatku atd. Pokud je poplatek označen pouze slovy„ souhrnný poplatek“, který se svým rozsahem blíží výši jistiny, pak jde o neurčité ujednání s plněním v neúměrné výši, tedy de facto jde o neúměrně navýšení ceny půjčky.
17. Pokud byla půjčka sjednána tímto způsobem, došlo k porušení zákona z hlediska dobrých mravů, neboť onen blíže nespecifikovaný„ souhrnný poplatek“ podstatně přesahuje běžnou, obvyklou úrokovou míru a platby, mající pokrýt nutné náklady, spojené s půjčkou.Nelze přehlédnout, že nejvyšší úrokové sazby, uplatňované bankami při poskytování krátkodobých úvěrů nebo půjček bez určení účelu, která činí zhruba 20 % (viz např. Úrokové sazby korunových úvěrů poskytnutých bankami rezidentům ČR – stavy obchodů (%), položka UK6 – Domácnosti a NISD (S.14+S.15) – na spotřebu – splatnost do 1 roku včetně, dostupná na webová adresa). V podrobnostech dále soud odkazuje na ustálenou rozhodovací činnost Nejvyššího soudu ČR v otázce výše sjednaných úroků v rozporu s dobrými mravy, zejména pak na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne 15. 12. 2004. Více než trojnásobek obvyklých sazeb je podle názoru soudu v rozporu s dobrými mravy (k tomu dále viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 234/2005 a 33 Odo 875/2005 nebo 32 Odo 3010/2007).
18. Ve smyslu § 41 obč. zák. je však možné neplatné ustanovení o poplatku či odměně oddělit od ostatních částí smlouvy. Lze tak dospět k závěru, že původní věřitel a potažmo tedy i žalobkyně má nárok pouze na splacení dosud nesplacené výše jistiny. Zbývající část smlouvy o půjčce byla pro nepřehlednost a celkovou výši shledána absolutně neplatnou, když k absolutní neplatnosti soud přihlíží ze zákona, není třeba tuto neplatnost namítat.
19. S ohledem na absolutní neplatnost ujednání o„ souhrnném poplatku“ je povinností žalovaného v souladu se zákonem splatit žalobci částku, odpovídající jistině půjčky. V případě smlouvy ze dne datum se jedná o částku částka, přičemž uhrazeno již bylo, jak uvedeno v žalobě, částka.
20. Znamená to, že žalovaný z titulu výše uvedené smlouvy o půjčce žalobkyni dluží částku částka. Soud žalobkyni proto přiznal tuto částku, zbývající nárok žalobkyně zamítl.
21. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2) o.s.ř., jelikož úspěch žalobkyně odečtený od úspěchu žalovaného nepřipouští jinou možnost. V případě 100 % úspěchu by žalobkyně měla nárok na náhradu nákladů řízení v podobě soudního poplatku částka a nákladů právního zastoupení dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., v platnéím znění (advokátní tarif), a sice 3 úkonů po částka, 3 režijních paušálů po částka, k tomu 21% DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř. V dané věci však měla žalobkyně úspěch pouze z 29,15%, čemuž odpovídají náklady řízení ve výši částka. Důvody k použití § 150 o.s.ř. nebyly shledány. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu ve dvojím vyhotovení. Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí (exekuci).
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.