210 C 95/2021

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Kučerovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa , právnická osoba jméno , SGN číslo , příjmení jméno , Malta zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa , obec proti žalovanému: osobní údaje žalovaného trvale bytem adresa , obec o zaplacení částka s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, vše do 3 dnů od právní moci rozsudku a kapitalizovaný úrok ve výši od [datum] do [datum]

II. Co do částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a co do částky [částka] se žaloba zamítá

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení [částka] do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobou se žalobkyně proti žalovanému domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že původní věřitel, společnost [právnická osoba] [IČO] (právní předchůdce žalobkyně) a žalovaný spolu uzavřeli dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo] ve výši [částka]. Půjčku se žalovaný vždy zavázal splácet v 52 týdenních splátkách po [částka] do rukou osoby, uvedené v článku 13 Smluvních podmínek. Celkem se tak žalovaný zavázal splatit původnímu věřiteli částku [částka], z níž (kromě jistiny [částka]) činil částku [částka] souhrnný poplatek.

2. Žalovaný původnímu věřiteli uhradil pouze [částka].

3. Žalobkyně po žalovaném proto do úplného splnění dluhu požaduje splatit na neuhrazené jistině [částka] a na souhrnném poplatku [částka], celkem [částka]. K tomu žádá přiznat zákonný úrok z prodlení z dlužné částky.

4. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], uzavřené mezi společností [právnická osoba] a žalobkyní, došlo k postoupení pohledávek za žalovaným na žalobkyni, s účinností k témuž dni. Ke dni postoupení činila pohledávka ze smlouvy, jak výše uvedeno, [částka] s příslušenstvím.

5. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud žalovaného vyzval, aby sdělil, zda trvá na své osobní účasti u jednání, s dovětkem, že nevyjádří-li se do určité lhůty, bude mít soud zato, že žalovaný na osobní účasti u soudu netrvá. Žalovaný zůstal až do dne jednání nečinný, soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a jednal v jeho nepřítomnosti.

6. Soud provedl dokazování smlouvami o půjčce ze dne [datum], smluvními podmínkami smlouvy o půjčce, smlouvou o postoupení pohledávek včetně příloh, oznámením o postoupení pohledávky, výzvami k úhradě včetně poštovního podacího archu a dokladem o úhradě poštovného.

7. Ze shora provedených důkazů zjistil soud následující skutkový stav: Smlouvou o půjčce, jak výše uvedeno, bylo prokázáno, že ve dnech [datum] právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli vždy smlouvu o půjčce, na základě níž se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému v hotovosti částku [částka] (což učinil) a žalovaný se zavázal původnímu věřiteli vrátit poskytnutou částku (tj. jistinu) společně se souhrnným poplatkem [částka]. Dlužná částka měla být splacena v 52 pravidelných týdenních splátkách po [částka]. Ze žalobních tvrzení se podává, že uhrazeno bylo [částka] a k úhradě zbývá částka [částka] s příslušenstvím. Uvedená pohledávka za žalovaným byla postoupeny žalobkyni od původního věřitele, jak výše uvedeno.

8. Dle § 3028 odst. 1 nového občanského zákoníku se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle § 3028 odst. 2 nového občanského zákoníku není-li stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných, jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé před dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Podle § 3028 odst. 3 nového občanského zákoníku není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. O tom ale z obsahu spisu nic nevyplývá, proto soud věc posoudil podle právních předpisů ve znění do [datum].

9. Dle § 657 a § 658 odst. 1 zák. č. 40/1964, Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy, smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

10. Dle § 517 odst. 1 a 2 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroku z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis, kterým je nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

11. Dle § 39 občanského zákoníku neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

12. Podle § 524 občanského zákoníku věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená.

13. Soud se nejprve zabýval svojí pravomocí spor rozhodnout. Žalobkyně je právnickou osobou se sídlem v členském státě Evropské unie a žalovaný má bydliště v České republice, ve věci se jedná o závazek ze spotřebitelské smlouvy o úvěru, je tedy dána věcná příslušnost soudů ČR rozhodnout o žalobě podle čl. 17 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) [číslo] ze dne [datum], o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Rozhodné právo je v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady ([příjmení]) [číslo] ze dne [datum] o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) dáno volbou práva původními účastníky smlouvy, a je jím tedy české právo.

14. Soud zhodnotil všechny důkazy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti (§ 132 o.s.ř.), přičemž přihlédl ke všemu, co vyšlo za řízení najevo. Poté dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně pouze zčásti.

15. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o půjčce, jejímž předmětem byla půjčka peněžité částky [částka]. U smlouvy o půjčce se dle právní teorie jedná o tzv. kontrakt reálný, tudíž kontraktační proces je dovršen až předáním předmětu smlouvy smluvní stranou druhé smluvní straně, v daném případě tedy předáním peněz žalobkyně m žalovanému. Tímto okamžikem počínají ze smlouvy plynout práva a povinnosti. Je nepochybné, že původní věřitel svou povinnost, vyplývající ze smlouvy, tedy žalovanému předat částku [částka], splnil, to ostatně žalovaný vždy podpisem smlouvy ve všech případech stvrdil, když potvrdil, že převzal tyto půjčky.

16. Pokud jde ale o„ souhrnný poplatek“ ve výši [částka], přidružený k jistině [částka], soud uzavřel, že pravá povaha tohoto„ souhrnného poplatku“ je zřejmá. Jedná se o blíže nespecifikovaný poplatek, který není ale přesně strukturován, aby z něj bylo zřejmé, co konkrétně obnáší, jaké náklady pokrývá, zda část z něj tvoří úrok z půjčky a pokud ano, jakou část poplatku atd. Pokud je poplatek označen pouze slovy„ souhrnný poplatek“, který se svým rozsahem blíží výši jistiny, pak jde o neurčité ujednání s plněním v neúměrné výši, tedy de facto jde o neúměrně navýšení ceny půjčky.

17. Pokud byla půjčka sjednána tímto způsobem, došlo k porušení zákona z hlediska dobrých mravů, neboť onen blíže nespecifikovaný„ souhrnný poplatek“ podstatně přesahuje běžnou, obvyklou úrokovou míru a platby, mající pokrýt nutné náklady, spojené s půjčkou.Nelze přehlédnout, že nejvyšší úrokové sazby, uplatňované bankami při poskytování krátkodobých úvěrů nebo půjček bez určení účelu, která činí zhruba 20 % (viz např. Úrokové sazby korunových úvěrů poskytnutých bankami rezidentům ČR – stavy obchodů (%), položka UK6 – Domácnosti a NISD (S.14+S.15) – na spotřebu – splatnost do 1 roku včetně, dostupná na [webová adresa]). V podrobnostech dále soud odkazuje na ustálenou rozhodovací činnost Nejvyššího soudu ČR v otázce výše sjednaných úroků v rozporu s dobrými mravy, zejména pak na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne 15. 12. 2004. Více než trojnásobek obvyklých sazeb je podle názoru soudu v rozporu s dobrými mravy (k tomu dále viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 234/2005 a 33 Odo 875/2005 nebo 32 Odo 3010/2007).

18. Ve smyslu § 41 obč. zák. je však možné neplatné ustanovení o poplatku či odměně oddělit od ostatních částí smlouvy. Lze tak dospět k závěru, že původní věřitel a potažmo tedy i žalobkyně má nárok pouze na splacení dosud nesplacené výše jistiny. Zbývající část smlouvy o půjčce byla pro nepřehlednost a celkovou výši shledána absolutně neplatnou, když k absolutní neplatnosti soud přihlíží ze zákona, není třeba tuto neplatnost namítat.

19. S ohledem na absolutní neplatnost ujednání o„ souhrnném poplatku“ je povinností žalovaného v souladu se zákonem splatit žalobci částku, odpovídající jistině půjčky. V případě smlouvy ze dne [datum] se jedná o částku [částka], přičemž uhrazeno již bylo, jak uvedeno v žalobě, [částka].

20. Znamená to, že žalovaný z titulu výše uvedené smlouvy o půjčce žalobkyni dluží částku [částka]. Soud žalobkyni proto přiznal tuto částku, zbývající nárok žalobkyně zamítl.

21. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2) o.s.ř., jelikož úspěch žalobkyně odečtený od úspěchu žalovaného nepřipouští jinou možnost. V případě 100 % úspěchu by žalobkyně měla nárok na náhradu nákladů řízení v podobě soudního poplatku [částka] a nákladů právního zastoupení dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., v platnéím znění (advokátní tarif), a sice 3 úkonů po [částka], 3 režijních paušálů po [částka], k tomu 21% DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř. V dané věci však měla žalobkyně úspěch pouze z 29,15%, čemuž odpovídají náklady řízení ve výši [částka]. Důvody k použití § 150 o.s.ř. nebyly shledány.