210 C 97/2021

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Kučerovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa, právnická osoba jméno, SGN číslo, příjmení jméno, Malta zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa, obec proti žalovanému: osobní údaje žalovaného trvale bytem adresa, obec o zaplacení částka s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částka se zákonným úrokem z prodlení z částky částka ve výši 7,05 % ročně od datum do zaplacení, vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Co do částky částka se zákonným úrokem z prodlení z částky částka ve výši 7,05 % ročně od datum do zaplacení a co do částky částka se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Podanou žalobou se žalobkyně proti žalovanému domáhala zaplacení částky částka spolu s příslušenstvím – kapitalizovaným úrokem ve výši částka, celkem tedy požadovala částku částka. Nárok odůvodnila tím, že původní věřitel, společnost právnická osoba IČO (právní předchůdce žalobkyně) a žalovaný spolu uzavřeli dne datum smlouvu o půjčce (číslo) ve výši částka. Ve smlouvě se žalovaný zavázal zaplatit původnímu věřiteli kromě jistiny částka též částku částka, sestávající ze souhrnného poplatku, celkem tedy částku částka. Půjčku se žalovaný zavázal splácet v 40 týdenních splátkách po částka. Žalovaný původnímu věřiteli uhradil závazek pouze částečně - splatil pouze částka. Žalobkyně po žalovaném požaduje splatit dlužnou jistinu ve výši částka, ze souhrnného poplatku částka, představující dlužný úrok.

2. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, uzavřené mezi společností právnická osoba a žalobkyní, došlo k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni, s účinností od datum. Ke dni postoupení činila pohledávka celkem částku částka, sestávající z nedoplacené dlužné jistiny a úroku, jak výše uvedeno.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud žalovaného vyzval, aby sdělil, zda trvá na své osobní účasti u jednání, s dovětkem, že nevyjádří-li se do určité lhůty, bude mít soud zato, že žalovaný na osobní účasti u soudu netrvá. Žalovaný zůstal až do dne jednání nečinný, soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a jednal v jeho nepřítomnosti. Žalobkyně se z účasti na jednání omluvila.

4. Soud provedl dokazování smlouvou o půjčce ze dne datum, smluvními podmínkami smlouvy o půjčce, smlouvou o postoupení pohledávek včetně příloh, oznámením o postoupení pohledávky, výzvou k úhradě včetně poštovního podacího archu a dokladem o úhradě poštovného.

5. Ze shora provedených důkazů zjistil soud následující skutkový stav: Smlouvou o půjčce, jak výše uvedeno, bylo prokázáno, že dne datum právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o půjčce, na základě níž se původní věřitel zavázal poskytnout žalované v hotovosti částky částka (což učinil) a žalovaný se zavázal původnímu věřiteli vrátit poskytnutou částku (tj. jistinu) společně se souhrnným poplatkem ve výši částka, celkem tedy částka. Dlužná částka měla být splacena v 40 pravidelných týdenních splátkách částka. Ze žalobních tvrzení se podává, že k úhradě zbývá částka částka neuhrazená jistina + částka neuhrazený souhrnný poplatek, v žalobě označován jako„ úrok“, za situace, kdy žalovaný splatil z titulu předmětné smlouvy částku částka. Uvedená pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobci od původního věřitele, jak výše uvedeno.

6. Dle § 3028 odst. 1 nového občanského zákoníku se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle § 3028 odst. 2 nového občanského zákoníku není-li stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných, jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé před dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Podle § 3028 odst. 3 nového občanského zákoníku není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. O tom ale z obsahu spisu nic nevyplývá, proto soud věc posoudil podle právních předpisů ve znění do datum.

7. Dle § 657 a § 658 odst. 1 zák. č. 40/1964, Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy, smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

8. Dle § 517 odst. 1 a 2 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroku z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis, kterým je nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

9. Dle § 39 občanského zákoníku neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

10. Podle § 524 občanského zákoníku věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená.

11. Soud se nejprve zabýval svojí pravomocí spor rozhodnout. Žalobkyně je právnickou osobou se sídlem v členském státě Evropské unie a žalovaný má bydliště v České republice, ve věci se jedná o závazek ze spotřebitelské smlouvy o úvěru, je tedy dána věcná příslušnost soudů ČR rozhodnout o žalobě podle čl. 17 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) číslo ze dne datum, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Rozhodné právo je v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (příjmení) číslo ze dne datum o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) dáno volbou práva původními účastníky smlouvy, a je jím tedy české právo.

12. Soud zhodnotil všechny důkazy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti (§ 132 o.s.ř.), přičemž přihlédl ke všemu, co vyšlo za řízení najevo. Poté dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně pouze zčásti.

13. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o půjčce, jejímž předmětem byla půjčka peněžité částky částka. U smlouvy o půjčce se dle právní teorie jedná o tzv. kontrakt reálný, tudíž kontraktační proces je dovršen až předáním předmětu smlouvy smluvní stranou druhé smluvní straně, v daném případě tedy předáním peněz žalobkyně m žalovanému. Tímto okamžikem počínají ze smlouvy plynout práva a povinnosti. Je nepochybné, že původní věřitel svou povinnost, vyplývající ze smlouvy, tedy žalovanému předat částku částka, splnil, to ostatně žalovaný podpisem smlouvy v obou případech stvrdil, když potvrdil, že převzal tuto půjčku.

14. Pokud jde ale o„ souhrnný poplatek“ ve výši částka, přidružený k jistině, soud uzavřel, že jeho pravá povaha je zřejmá. Ve skutečnosti se jedná o úrok, který však vzhledem ke své výši neúměrně navyšuje cenu půjčovaných peněz. Soud v souladu se zákonem toto ujednání posuzoval podle obsahu, nikoliv podle označení. Platba s názvem„ souhrnný poplatek“ je dle názoru soudu neurčitá, tudíž nepřehledná, není vysvětleno a doloženo, z jakých konkrétních úkonů se částka částka skládá, není zřejmé, jak původní věřitel právě k této částce dospěl.

15. Pokud byla půjčka sjednána na dobu 40 týdnů, její fakticky požadované navýšení o částku částka při jistině půjčky částka, což lze podřadit pod "úrok", podstatně přesahuje běžnou, obvyklou úrokovou míru v době jejich sjednání, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování krátkodobých úvěrů nebo půjček bez určení účelu, která činí zhruba 20 % (viz např. Úrokové sazby korunových úvěrů poskytnutých bankami rezidentům ČR – stavy obchodů (%), položka UK6 – Domácnosti a NISD (S.14+S.15) – na spotřebu – splatnost do 1 roku včetně, dostupná na webová adresa). V podrobnostech dále soud odkazuje na ustálenou rozhodovací činnost Nejvyššího soudu ČR v otázce výše sjednaných úroků v rozporu s dobrými mravy, zejména pak na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne 15. 12. 2004. Více než trojnásobek obvyklých sazeb je podle názoru soudu v rozporu s dobrými mravy (k tomu dále viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 234/2005 a 33 Odo 875/2005 nebo 32 Odo 3010/2007).

16. Ve smyslu § 41 obč. zák. je však možné neplatné ustanovení o poplatku či odměně oddělit od ostatních částí smlouvy. Lze tak dospět k závěru, že původní věřitel a potažmo tedy i žalobkyně má nárok pouze na splacení dosud nesplacené výše jistiny. Zbývající část smlouvy o půjčce byla shledána absolutně neplatnou, když k absolutní neplatnosti je soud povinen přihlížet ze zákona, z úřední povinnosti. Na absolutně neplatné právní úkon nutno pohlížet tak, jako kdyby nikdy nevznikl.

17. Nezpochybnitelnou povinností žalovaného v souladu se zákonem je splatit původnímu věřiteli částku, tvořící jistinu, tedy celkem částka. Z tvrzení samotné žalobkyně se podává, že žalovaný původnímu věřiteli vrátil z půjčené jistiny částku částka, takže by žalovaný měl doplatit na jistině částka, na neplatně sjednaném„ souhrnném poplatku“ či„ úroku“ - ničeho. Žalovaným uhrazenou částku částka soud proto započítal na úhradu dlužné jistiny, takže k doplacení zbývá částka částka. Právě tuto částku žalovaný žalobkyni dluží. Soud žalobci přiznal kromě částky částka též se zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. a vládního nařízení č. 351/2013 Sb., když v prodlení s plněním se žalovaný prokazatelně ocitl.

18. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř., po odečtení neúspěchu žalobkyně od úspěchu žalovaného. Důvody k použití § 150 o.s.ř. nebyly shledány. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu ve dvojím vyhotovení. Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí (exekuci).