210 C 97/2021

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Kučerovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa , právnická osoba jméno , SGN číslo , příjmení jméno , Malta zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa , obec proti žalovanému: osobní údaje žalovaného trvale bytem adresa , obec o zaplacení částka s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni [částka] se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] ve výši 7,05 % ročně od [datum] do zaplacení, vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Co do částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] ve výši 7,05 % ročně od [datum] do zaplacení a co do částky [částka] se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Podanou žalobou se žalobkyně proti žalovanému domáhala zaplacení částky [částka] spolu s příslušenstvím – kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], celkem tedy požadovala částku [částka]. Nárok odůvodnila tím, že původní věřitel, společnost [právnická osoba] [IČO] (právní předchůdce žalobkyně) a žalovaný spolu uzavřeli dne [datum] smlouvu o půjčce ([číslo]) ve výši [částka]. Ve smlouvě se žalovaný zavázal zaplatit původnímu věřiteli kromě jistiny [částka] též částku [částka], sestávající ze souhrnného poplatku, celkem tedy částku [částka]. Půjčku se žalovaný zavázal splácet v 40 týdenních splátkách po [částka]. Žalovaný původnímu věřiteli uhradil závazek pouze částečně - splatil pouze [částka]. Žalobkyně po žalovaném požaduje splatit dlužnou jistinu ve výši [částka], ze souhrnného poplatku [částka], představující dlužný úrok.

2. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], uzavřené mezi společností [právnická osoba] a žalobkyní, došlo k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni, s účinností od [datum]. Ke dni postoupení činila pohledávka celkem částku [částka], sestávající z nedoplacené dlužné jistiny a úroku, jak výše uvedeno.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud žalovaného vyzval, aby sdělil, zda trvá na své osobní účasti u jednání, s dovětkem, že nevyjádří-li se do určité lhůty, bude mít soud zato, že žalovaný na osobní účasti u soudu netrvá. Žalovaný zůstal až do dne jednání nečinný, soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a jednal v jeho nepřítomnosti. Žalobkyně se z účasti na jednání omluvila.

4. Soud provedl dokazování smlouvou o půjčce ze dne [datum], smluvními podmínkami smlouvy o půjčce, smlouvou o postoupení pohledávek včetně příloh, oznámením o postoupení pohledávky, výzvou k úhradě včetně poštovního podacího archu a dokladem o úhradě poštovného.

5. Ze shora provedených důkazů zjistil soud následující skutkový stav: Smlouvou o půjčce, jak výše uvedeno, bylo prokázáno, že dne [datum] právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o půjčce, na základě níž se původní věřitel zavázal poskytnout žalované v hotovosti částky [částka] (což učinil) a žalovaný se zavázal původnímu věřiteli vrátit poskytnutou částku (tj. jistinu) společně se souhrnným poplatkem ve výši [částka], celkem tedy [částka]. Dlužná částka měla být splacena v 40 pravidelných týdenních splátkách [částka]. Ze žalobních tvrzení se podává, že k úhradě zbývá částka [částka] neuhrazená jistina + [částka] neuhrazený souhrnný poplatek, v žalobě označován jako„ úrok“, za situace, kdy žalovaný splatil z titulu předmětné smlouvy částku [částka]. Uvedená pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobci od původního věřitele, jak výše uvedeno.

6. Dle § 3028 odst. 1 nového občanského zákoníku se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle § 3028 odst. 2 nového občanského zákoníku není-li stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných, jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé před dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Podle § 3028 odst. 3 nového občanského zákoníku není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. O tom ale z obsahu spisu nic nevyplývá, proto soud věc posoudil podle právních předpisů ve znění do [datum].

7. Dle § 657 a § 658 odst. 1 zák. č. 40/1964, Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy, smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

8. Dle § 517 odst. 1 a 2 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroku z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis, kterým je nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

9. Dle § 39 občanského zákoníku neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

10. Podle § 524 občanského zákoníku věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená.

11. Soud se nejprve zabýval svojí pravomocí spor rozhodnout. Žalobkyně je právnickou osobou se sídlem v členském státě Evropské unie a žalovaný má bydliště v České republice, ve věci se jedná o závazek ze spotřebitelské smlouvy o úvěru, je tedy dána věcná příslušnost soudů ČR rozhodnout o žalobě podle čl. 17 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) [číslo] ze dne [datum], o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Rozhodné právo je v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady ([příjmení]) [číslo] ze dne [datum] o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) dáno volbou práva původními účastníky smlouvy, a je jím tedy české právo.

12. Soud zhodnotil všechny důkazy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti (§ 132 o.s.ř.), přičemž přihlédl ke všemu, co vyšlo za řízení najevo. Poté dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně pouze zčásti.

13. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o půjčce, jejímž předmětem byla půjčka peněžité částky [částka]. U smlouvy o půjčce se dle právní teorie jedná o tzv. kontrakt reálný, tudíž kontraktační proces je dovršen až předáním předmětu smlouvy smluvní stranou druhé smluvní straně, v daném případě tedy předáním peněz žalobkyně m žalovanému. Tímto okamžikem počínají ze smlouvy plynout práva a povinnosti. Je nepochybné, že původní věřitel svou povinnost, vyplývající ze smlouvy, tedy žalovanému předat částku [částka], splnil, to ostatně žalovaný podpisem smlouvy v obou případech stvrdil, když potvrdil, že převzal tuto půjčku.

14. Pokud jde ale o„ souhrnný poplatek“ ve výši [částka], přidružený k jistině, soud uzavřel, že jeho pravá povaha je zřejmá. Ve skutečnosti se jedná o úrok, který však vzhledem ke své výši neúměrně navyšuje cenu půjčovaných peněz. Soud v souladu se zákonem toto ujednání posuzoval podle obsahu, nikoliv podle označení. Platba s názvem„ souhrnný poplatek“ je dle názoru soudu neurčitá, tudíž nepřehledná, není vysvětleno a doloženo, z jakých konkrétních úkonů se částka [částka] skládá, není zřejmé, jak původní věřitel právě k této částce dospěl.

15. Pokud byla půjčka sjednána na dobu 40 týdnů, její fakticky požadované navýšení o částku [částka] při jistině půjčky [částka], což lze podřadit pod "úrok", podstatně přesahuje běžnou, obvyklou úrokovou míru v době jejich sjednání, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování krátkodobých úvěrů nebo půjček bez určení účelu, která činí zhruba 20 % (viz např. Úrokové sazby korunových úvěrů poskytnutých bankami rezidentům ČR – stavy obchodů (%), položka UK6 – Domácnosti a NISD (S.14+S.15) – na spotřebu – splatnost do 1 roku včetně, dostupná na [webová adresa]). V podrobnostech dále soud odkazuje na ustálenou rozhodovací činnost Nejvyššího soudu ČR v otázce výše sjednaných úroků v rozporu s dobrými mravy, zejména pak na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne 15. 12. 2004. Více než trojnásobek obvyklých sazeb je podle názoru soudu v rozporu s dobrými mravy (k tomu dále viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 234/2005 a 33 Odo 875/2005 nebo 32 Odo 3010/2007).

16. Ve smyslu § 41 obč. zák. je však možné neplatné ustanovení o poplatku či odměně oddělit od ostatních částí smlouvy. Lze tak dospět k závěru, že původní věřitel a potažmo tedy i žalobkyně má nárok pouze na splacení dosud nesplacené výše jistiny. Zbývající část smlouvy o půjčce byla shledána absolutně neplatnou, když k absolutní neplatnosti je soud povinen přihlížet ze zákona, z úřední povinnosti. Na absolutně neplatné právní úkon nutno pohlížet tak, jako kdyby nikdy nevznikl.

17. Nezpochybnitelnou povinností žalovaného v souladu se zákonem je splatit původnímu věřiteli částku, tvořící jistinu, tedy celkem [částka]. Z tvrzení samotné žalobkyně se podává, že žalovaný původnímu věřiteli vrátil z půjčené jistiny částku [částka], takže by žalovaný měl doplatit na jistině [částka], na neplatně sjednaném„ souhrnném poplatku“ či„ úroku“ - ničeho. Žalovaným uhrazenou částku [částka] soud proto započítal na úhradu dlužné jistiny, takže k doplacení zbývá částka [částka]. Právě tuto částku žalovaný žalobkyni dluží. Soud žalobci přiznal kromě částky [částka] též se zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. a vládního nařízení č. 351/2013 Sb., když v prodlení s plněním se žalovaný prokazatelně ocitl.

18. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř., po odečtení neúspěchu žalobkyně od úspěchu žalovaného. Důvody k použití § 150 o.s.ř. nebyly shledány.