211 C 108/2022

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní JUDr. Terezou Vlasákovou, LL.M., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované trvale bytem adresa o zaplacení 8 000 Kč s příslušenstvím

I. Návrh na vydání rozsudku pro uznání se zamítá.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 8 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 8 000 Kč od 28. 5. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba, kterou se žalobkyně po žalované domáhá zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % z částky 8 000 Kč od 31. 10. 2016 do 27. 5. 2020, se zamítá.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši 8 000 Kč z titulu uzavřené smlouvy o úvěru ze dne 1. 10. 2016. Svůj nárok žalobkyně odůvodnila tak, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně (společnost právnická osoba) a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku 8 000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala tuto částku vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru do 30. 10. 2016. Žalovaná se dostala se svým závazkem do prodlení, přičemž ani poté žalovaná závazek neuhradila. Dluh byl následně postoupen na žalobkyni. Žalobkyně se žalobou domáhá jistiny ve výši 8 000 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 8 000 Kč od 31. 10. 2016 do zaplacení. Smlouva byla uzavřena elektronicky prostřednictvím webové služby, kde se žalovaná zaregistrovala, zadala své osobní údaje. Právní předchůdkyně žalobkyně schválila žádost o úvěr a zaslala žalované finanční prostředky. Částka byla vyplacena na účet uvedený žalovanou.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, k jednání se bez omluvy nedostavila. Žalobkyně se z jednání omluvila a navrhla vydání rozsudku pro uznání, případně rozsudku pro zmeškání. Soud tak věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, /dále jen „o. s. ř.“ /).

3. Podle § 153a odst. 1 o. s. ř. uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. Uzná-li žalovaný nárok proti němu žalobou uplatněný jen zčásti, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání, jen navrhne-li to žalobce. Podle odst. 3 rozsudkem pro uznání rozhodne soud také tehdy, má-li se za to, že žalovaný nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznal (§ 114b odst. 5 a § 114c odst. 6).

4. Soud I. výrokem zamítl návrh žalobkyně na vydání rozsudku pro uznání. Žalovaná nárok neuznala ani výslovně, ani nedošlo k uznání závazku ze strany žalované jiným způsobem stanoveným v občanském soudním řádu. S ohledem na skutečnost, že žalovaná nárok žalobkyně neuznal, nezbylo soudu nic jiného než návrh žalobkyně I. výrokem zamítnout (Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I, II Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, § 153a).

5. Podle § 153b odst. 1 o. s. ř. zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou (§ 49) žaloba a předvolání k jednání nejméně deset dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání. Podle odst. 3 rozsudek pro zmeškání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2), došlo-li by takovým rozsudkem ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky nebo je-li žalovaným ke dni zahájení řízení nebo ke dni vstupu do řízení nezletilý, který nenabyl plné svéprávnosti.

6. Soud v dané věci rozsudkem pro zmeškání nerozhodl, neboť nebyly splněny podmínky pro vydání rozsudku pro zmeškání. Žalobkyně se předně k jednání ani nedostavila.

7. Z rámcové smlouvy o spotřebitelském úvěru, standardních podmínek úvěrové smlouvy a standardní evropské informace o spotřebitelském úvěru, bylo zjištěno, že ve smlouvě na straně věřitele vystupuje právní předchůdkyně žalobkyně (společnost právnická osoba), na straně klienta pak žalovaná, smlouva se datuje ke dni 30. 9. 2016. Předmětem je revolvingový úvěr ve výši 8 000 Kč, úroková sazba činí 0,2833 % denně, výše splátky je 12,5 % z aktuální výše, minimálně 1 000 Kč. Poplatek za čerpání úvěru je 1 000 Kč, sjednána byla i smluvní pokuta. Řádné měsíční splátky jsou k 30. dni v měsíci. Na žádné z listin není připojen vlastnoruční podpis žalované. Částka 8 000 Kč vyplývá i z platebních informací a loan application, kde jsou zřejmé i další údaje o žalované. Z potvrzení žalobkyně provedené platbě jakož i zpráv banky vyplývá, že částka 8 000 Kč byla připsána na bankovní účet, jehož majitelem je žalovaná a jako jediný je i jeho disponentem. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby, smlouvy o postoupení pohledávek včetně přehledu postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky a poštovních archů bylo zjištěno, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována a byla vyzvána k plnění do 7 dnů od doručení výzvy, výzva odeslána dne 15. 5. 2020. Z ostatních listinných důkazů neučinil soud nová skutková zjištění.

8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle § 6 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a změně některých zákonů, smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace stanovené v příloze č. 3 k tomuto zákonu uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této informační povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neplatnost smlouvy. Je-li část smlouvy určena odkazem na obecné podmínky, musí připojit věřitel ke smlouvě jen takovou část obchodních podmínek, která se týká uzavírané smlouvy. Použitá velikost písma nesmí být menší než ve smlouvě. Jedno vyhotovení smlouvy musí obdržet spotřebitel v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat.

10. Podle § 561 odst. 1 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

11. Podle § 562 odst. 1 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

12. Podle § 562 odst. 2 o. z. má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.

13. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

14. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

15. Nejprve se soud zabýval tím, zda mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o úvěru.

16. Jak bylo shora uvedeno, tak předložena byla pouze rámcová smlouva o spotřebitelském úvěru, která ze své povahy předpokládá uzavření dalších dílčích smluv, navíc žalobkyní předložená listina ani neobsahovala vlastnoruční podpis žalované, neobsahovala ani podpis elektronický.

17. Z § 562 odst. 1 o. z. vyplývá, že v případě právního jednání učiněného elektronickými prostředky je písemná forma zachována i v případě, kdy není využit elektronický podpis. To však za podmínky, že použité elektronické prostředky umožňují zachycení obsahu právního jednání a určení jednající osoby. Zde je však třeba vycházet i z § 562 odst. 2 o. z., které stanovuje vyvratitelnou právní domněnku ohledně spolehlivosti záznamů o právních jednáních zachycených v elektronickém systému. Soud pak měl v úmyslu žalobkyni při jednání poučit podle § 118a odst. 3 o. s. ř., aby označil a předložila důkazy k prokázání, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru. Jelikož se žalobkyně jednání neúčastnila, přišla o možnost být v tomto směru soudem poučena (jak plyne z ustálené judikatury poučení podle § 118a o. s. ř. je zásadně poskytováno při jednání, přičemž lze po účastníkovi spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil, nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti, soud není povinen uvedené poučení sdělovat účastníkovi jinak, či odročovat kvůli tomuto jednání, srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 3. 2010 sp. zn. 28 Cdo 3665/2009). Tvrzení žalobkyně o uzavření předmětné smlouvy tak nebylo v řízení prokázáno.

18. Žalovaná však od právní předchůdkyně žalobkyně převzala částku ve výši 8 000 Kč, přičemž jí ani žalobkyni, na kterou byla pohledávka dle § 1879 o. z. postoupena, dosud ničeho nevrátila. Žalovaná se tak na úkor žalobkyně co do částky 8 000 Kč bezdůvodně obohatila a je tak povinna plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení žalobkyni také vrátit. Splatnost dluhu je dána výzvou věřitele ve smyslu § 1958 o. z. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení. Zákonný úrok z prodlení bylo možné žalobkyni přiznat až od 28. 5. 2020, neboť v případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti dluhu na bezdůvodném obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 13. 1. 2009, sp. zn. 32 Cdo 4179/2007). Takovou výzvu žalobkyně poprvé učinila dne 7. 5. 2020, odeslána dne 15. 5. 2020, s určením data plnění do 7 dnů od doručení výzvy. Soud vyšel z toho, že ve smyslu § 573 o. z. nastala domněnka doručení dne 20. 5. 2020, po uplynutí lhůty k plnění vznikl žalobkyni nárok na zákonný úrok z prodlení. Žalovaná je tak v prodlení od 28. 5. 2020 Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. Ve zbylém rozsahu byla žaloba zamítnuta.

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni plnou náhradu nákladů řízení, neboť v případě částečného zamítnutí úroku z prodlení se jedná o neúspěch žalobkyně v nepatrné části. Nárok na náhradu nákladů řízení představuje částku 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 8 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Odměna a paušální náhrada výdajů nenáleží žalobkyni za odpověď na výzvu soudu, neboť se jednalo o doplnění žaloby, přičemž obsah tohoto podání měl být již součástí samotné žaloby. Zaplacení nákladů řízení soud žalované uložil ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř., k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Proti I. výroku tohoto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Kladně. Proti II., III. a IV. výroku tohoto rozhodnutí není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí (exekuci).