211 C 120/2021

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní JUDr. Terezou Vlasákovou, LL.M., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované trvale bytem adresa žalované o zaplacení 22 855 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 15 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 15 000 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, a částku 7 855 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 7 855 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení 3 585,60 Kč, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 15 000 Kč od 7. 12. 2019 do 20. 1. 2020, co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 014,67 Kč, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 7 855 Kč od 7. 12. 2019 do 20. 1. 2020, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 367 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 15 000 Kč s příslušenstvím a dále zaplacení částky 7 855 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně (společnost právnická osoba) uzavřela se žalovanou dne 22. 11. 2015 smlouvu o půjčce číslo. Na základě smlouvy o půjčce obdržela žalovaná od právní předchůdkyně žalobkyně částku 15 000 Kč. příjmení byla poskytnuta v hotovosti v den uzavření příslušné smlouvy. Žalovaná se zavázala částku 15 000 Kč vrátit spolu s úrokem ve výši 2 100 Kč, s odměnou za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč, v 58 týdenních splátkách po 450 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 1. 1. 2017. Žalovaná ničeho neuhradila. Žalobkyně požaduje po žalované zaplacení částky 15 000 Kč, která představuje dlužnou jistinu. Dále žalobkyně požaduje zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 3 585,60 Kč za období od 2. 1. 2017 do 6. 12. 2019 a zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny ve výši 8,05 % ročně od 7. 12. 2019 do zaplacení. Dále právní předchůdkyně žalobkyně (společnost právnická osoba) uzavřela se žalovanou dne 5. 9. 2015 smlouvu o půjčce číslo. Na základě smlouvy o půjčce obdržela žalovaná od právní předchůdkyně žalobkyně částku 12 000 Kč. příjmení byla poskytnuta v hotovosti v den uzavření příslušné smlouvy. Žalovaná se zavázala částku 12 000 Kč vrátit spolu s úrokem ve výši 1 680 Kč, s odměnou za administrativní činnost ve výši 2 400 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 800 Kč, v 58 týdenních splátkách po 360 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 15. 10. 2016. Žalovaná uhradila pouze částku 4 145 Kč. Žalobkyně požaduje po žalované zaplacení částky 7 855 Kč, která představuje dlužnou jistinu. Dále žalobkyně požaduje zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 2 014,67 Kč za období od 16. 10. 2016 do 6. 12. 2019 a zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny ve výši 8,05 % ročně od 7. 12. 2019 do zaplacení. Před uzavřením obou smluv právní předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí posoudila úvěruschopnost žalované, a to především na základně zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, jednání se, ač řádně předvolána, bez odůvodněné a včasné omluvy neúčastnila. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila a požádala, aby soud o věci rozhodl v její nepřítomnosti. Soud proto věc projednal a rozhodl nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, /dále jen „o. s. ř.“ /).

3. Ze smlouvy o půjčce číslo včetně smluvních podmínek bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba, a žalovaná uzavřely dne 22. 11. 2015 smlouvu, na základě které byla žalované v hotovosti poskytnuta částka 15 000 Kč. Žalovaná se zavázala uhradit věřiteli jistinu ve výši 15 000 Kč a poplatek ve výši 11 100 Kč (poplatek sestával z poplatku za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč, z úroku ve výši 2 100 Kč a z poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč), a to v 58 týdenních splátkách po 450 Kč.

4. Z karty zákazníka ze dne 22. 11. 2015 soud zjistil, že žalovaná vyplnila ke své osobě údaje, přičemž z nich vyplývá, že žije v nájmu. Má již jinou půjčku u společnosti právnická osoba. Pracuje jako operátor výroby u společnosti právnická osoba, její příjem činí 17 500 Kč, její celkové výdaje jsou ve výši 12 000 Kč. Dle zákaznické karty předložila žalovaná občanský průkaz, výplatní pásky, pracovní smlouvu a nájemní smlouvu.

5. Ze smlouvy o půjčce číslo včetně smluvních podmínek bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba, a žalovaná uzavřely dne 5. 9. 2015 smlouvu, na základě které byla žalované v hotovosti poskytnuta částka 12 000 Kč. Žalovaná se zavázala uhradit věřiteli jistinu ve výši 12 000 Kč a poplatek ve výši 8 880 Kč (poplatek sestával z poplatku za administrativní činnost ve výši 2 400 Kč, z úroku ve výši 1 680 Kč a z poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 800 Kč), a to v 58 týdenních splátkách po 360 Kč.

6. Z karty zákazníka ze dne 5. 9. 2015 soud zjistil, že žalovaná vyplnila ke své osobě údaje, přičemž z nich vyplývá, že žije v nájmu. Má již jinou půjčku u jiného poskytovatele úvěru či půjčky. Pracuje jako operátor výroby u společnosti právnická osoba, její příjem činí 17 500 Kč, její celkové výdaje jsou ve výši 12 900 Kč. Dle zákaznické karty předložila žalovaná občanský průkaz, výplatní pásky, pracovní smlouvu a nájemní smlouvu.

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně jejích příloh, oznámením o postoupení pohledávky včetně GDPR a podacím lístkem bylo prokázáno postoupení obou pohledávek na žalobkyni (předložen byl i výpis z obchodního rejstříku žalobkyně a právní předchůdkyně žalobkyně). V oznámení o postoupení pohledávky, které bylo odesláno dne 7. 1. 2020, byla žalovaná současně vyzvána k zaplacení souhrnné dlužné částky vyplývající z obou výše uvedených smluv, a to do deseti dnů od doručení výzvy.

8. Z předžalobní upomínky a podacího lístku k předžalobní upomínce bylo zjištěno, že žalovaná byla před podáním žaloby o zaplacení žalobkyní upomínána.

9. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

10. Podle § 1 věta druhá zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.

11. Podle § 9 zákona o spotřebitelském úvěru, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

12. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

13. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

14. Soud měl v úmyslu při jednání poučit žalobkyni ve smyslu § 118a odst. 1 a odst. 3 o. s. ř. v tom směru, aby uvedla tvrzení a označila důkazy, které by byly schopné prokázat, že s odbornou péčí posoudila schopnost spotřebitele (tj. žalované) splácet poskytnuté zápůjčky. Žalobkyně se však jednání nezúčastnila, a své břemeno tvrzení a důkazní ve vztahu ke zjišťování schopností žalované splácet zápůjčky neunesla. V tomto směru žalobkyně uvedla pouze obecná tvrzení, avšak žádná konkrétní ve vztahu k žalované neuvedla. Žalobkyně předložila dvě zákaznické karty, které obsahují informace sdělené žalovanou, přičemž z obou vyplývá, že žalovaná má další závazek. Dále dle zákaznických karet žalovaná předložila určité listiny. Žalobkyně však žádnou z těchto listin soudu nepředložila, a tak neprokázala, že řádně ověřovala např. příjem žalované, zda má žalovaná exekuci či případně vystupuje jako dlužník v insolvenčním řízení, jaké má skutečné výdaje apod. Nelze také odhlédnout od toho, že se jednalo o dvě zápůjčky, které po sobě následovaly s krátkým časovým odstupem.

15. Vzhledem k uvedenému tak soud smlouvy posoudil jako absolutně neplatné. Žalovaná však od právní předchůdkyně žalobkyně převzala v jednom případě částku 15 000 Kč, přičemž dosud jí či žalobkyni, na kterou byla pohledávka postoupena dle § 1879 o. z., ničeho neuhradila, a v druhém případě částku 12 000 Kč, přičemž dosud jí či žalobkyni, na kterou byla pohledávka postoupena dle § 1879 o. z., uhradila pouze částku 4 145 Kč. Žalovaná se tak na úkor žalobkyně co do částky 15 000 Kč a co do částky 7 855 Kč bezdůvodně obohatila a je povinna plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení žalobkyni také vrátit. Splatnost dluhu je dána výzvou věřitele ve smyslu § 1958 o. z. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení. Zákonný úrok z prodlení bylo možné žalobkyni přiznat až od 21. 1. 2020, neboť v případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti dluhu na bezdůvodném obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 13. 1. 2009, sp. zn. 32 Cdo 4179/2007). Takovou výzvu žalobkyně poprvé učinila dne 7. 1. 2020 s určením data plnění do 10 dnů od doručení. Soud vyšel z toho, že ve smyslu § 573 o. z. nastala domněnka doručení dne 10. 1. 2020, po uplynutí lhůty k plnění vznikl žalobkyni nárok na zákonný úrok z prodlení. Žalovaná je tak v obou případech v prodlení od 21. 1. 2020 Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. Ve zbylém rozsahu soud žalobu zamítl.

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná takřka v plném rozsahu, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 367 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 915 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 19 150 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří náhrad hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Odměna a náhrada hotových výdajů nenáleží žalobkyni za odpověď na výzvu soudu, neboť se jednalo o doplnění žaloby, přičemž obsah tohoto podání měl být již součástí samotné žaloby. Zaplacení nákladů řízení soud žalovanému uložil ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Kladně. Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí (exekuci).