211 C 139/2023

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní JUDr. Terezou Vlasákovou, LL.M., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 10 626 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 998 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 49,30 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 7 998 Kč od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 2 628 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 20,58 Kč a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 2 628 Kč od [datum] do zaplacení zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 239,24 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky, a to s odůvodněním, že dne [datum] elektronicky uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru, a to tzv. podpisovým kódem SMS, na základě které poskytla bezhotovostně žalovanému bezúčelový spotřebitelský úvěr ve výši 8 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit do 30 dnů od poskytnutí úvěru spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 264 Kč. Žalovaný si splatnost úvěru prodloužil o 30 dnů dne [datum] a dne [datum]. Dále se žalovaný zavázal uhradit poplatek za prodloužení splatnosti, účelně vynaložené náklady a smluvní pokutu. Žalobkyně uvedla, že před uzavřením smlouvy o úvěru zkoumala úvěruschopnost žalovaného, a to prostřednictvím NRKI, BRKI, [příjmení], centrální evidence exekucí a insolvenčním rejstříku, dále uvedla, že zkoumala příjmovou a výdajovou schránku, současně přezkoumávala další podstatné ukazatele jako je věk, rodinný stav, splátky u jiných společností. Žalovaný však uhradil žalobkyni pouze 2 Kč. Úvěr byl splatný dne [datum]. Žalovaná částka sestává z dlužné jistiny ve výši 7 999 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 264 Kč, poplatku za prodloužení splatnosti ve výši 1 583 Kč (2 x 792 Kč, přičemž od této částky byla odečtena částka 1 Kč), účelně vynaložených nákladů ve výši 300 Kč a smluvní pokuty ve výši 480 Kč (2 x 240 Kč). Dále se žalobkyně domáhá kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 69,88 Kč za období od [datum] do [datum] a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % z částky 10 626 Kč od [datum] do zaplacení. Dluh žalovaný neuhradil, ač k tomu byl před podáním žaloby vyzván.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalobkyně se z jednání u soudu omluvila. Žalovaný se na jednání nedostavil. Soud tak věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, /dále jen „o. s. ř.“ /).

3. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] včetně informačního memoranda o zpracování osobních údajů a formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému bezúčelový spotřebitelský úvěr ve výši 8 000 Kč, mezi stranami byly sjednány i poplatky požadované žalobkyní. Splatnost úvěru byla dne [datum] Smlouva o úvěru není podepsaná žalovaným, na místo jeho podpisu je pouze číselný kód. Z printscreenu ze systému k prokázání odeslání SMS kódu soud zjistil, že měl být zaslán pin na telefonní číslo.

4. Z opisu výpisu proplacení smlouvy a z potvrzení o provedené platbě soud zjistil, že žalobkyně zaslala dne [datum] na bankovní účet č. [bankovní účet] pod variabilním symbolem [číslo] částku 8 000 Kč. Z výpisu z běžného účtu č. [bankovní účet] bylo zjištěno, že účet je vedený na jméno žalovaného, přičemž konečný zůstatek ke dni [datum] činil 5 961,60 Kč. Byl předložen i občanský průkaz žalovaného.

5. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad soud zjistil, že dlužná jistina činí částku 7 999 Kč, neboť na částku 8 000 Kč žalovaný zaplatil 1 Kč. Úrok z prodlení je vyčíslen částkou 69,88 Kč, poplatek za minimální splátku částkou 1 583 Kč, neboť na částku 1 584 Kč žalovaný zaplatil 1 Kč, smluvní pokuta částkou 480 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru částkou 264 Kč a účelně vynaložené náklady částkou 300 Kč. Výše uvedené poplatky vyplývají i z předloženého sazebníku.

6. Z úvěrové zprávy bylo zjištěno, že žalovaný má jeden existující splátkový kontrakt s měsíčními splátkami ve výši 1 992 Kč, přičemž zbývá uhradit 24 866 Kč.

7. Z potvrzení o provedení ověření bonity klienta soud zjistil, že obsahuje údaje o úvěru, specifikace klienta, že nemá děti, je zaměstnancem s výší příjmu [částka], příjem ostatních členů domácnosti činí 0 Kč, splátky jiným společnostem činí 0 Kč. Dále jsou učiněny dotazy na registry, všechny bez negativního nálezu.

8. Z posouzení úvěruschopnosti klienta soud zjistil, že dokument obsahuje popis metodiky zkoumání úvěruschopnosti ze strany žalobkyně.

9. Z výpisu z obchodního rejstříku soud zjistil údaje žalobkyně.

10. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] ve spojení s podacím archem bylo zjištěno, že žalovaný byl před podáním žaloby upomínán o zaplacení, a to do 30 dnů od sepsání této výzvy, předžalobní výzva byla zaslána dne [datum].

11. Soud neprovedl další návrhy na doplnění dokazování, a to dotaz na příslušného poskytovatele služeb elektronických komunikací ke zjištění uživatele daného telefonního čísla, neboť tento důkaz není způsobilý k prokázání, že smlouva byla uzavřena právě s tímto uživatelem, neboť není možné zjistit, kdo s mobilním zařízením v danou dobu nakládal. Současně soud neprovedl dokazování dotazem na příslušnou bankovní instituci k prokázání tvrzení, že finanční prostředky byly zaslány právě žalovanému a že majitelem a disponentem bankovního účtu č. [bankovní účet] byl právě žalovaný, neboť tato skutečnost již byla prokázána jinými důkazními prostředky, a důkaz by tak byl nadbytečný.

12. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

13. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, platí, že smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 tohoto uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

14. Podle § 110 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, platí, že neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, o roční procentní sazbě nákladů nebo o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, nebyla-li ohledně některé z těchto informací dodržena písemná forma smlouvy, nebo nebylo-li písemné vyhotovení smlouvy obsahující tyto informace poskytnuto spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, platí, že zápůjční úrokovou sazbou je repo sazba uveřejněná Českou národní bankou, platná v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebyla-li sjednána zápůjční úroková sazba nižší. K ujednáním o jiných platbách sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se nepřihlíží.

15. Podle § 561 odst. 1 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

16. Podle § 562 odst. 1 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle § 562 odst. 2 o. z. má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.

17. Podle § 2991 odst. 1, odst. 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

18. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

19. Nejprve se soud zabýval tím, zda mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru.

20. Jak bylo shora uvedeno, tak žalobkyní předložená listina vlastnoruční podpis žalovaného neobsahovala, neobsahovala však ani podpis elektronický.

21. Z § 562 odst. 1 o. z. vyplývá, že v případě právního jednání učiněného elektronickými prostředky je písemná forma zachována i v případě, kdy není využit elektronický podpis. To však za podmínky, že použité elektronické prostředky umožňují zachycení obsahu právního jednání a určení jednající osoby. Zde je však třeba vycházet i z § 562 odst. 2 o. z., které stanovuje vyvratitelnou právní domněnku ohledně spolehlivosti záznamů o právních jednáních zachycených v elektronickém systému. Soud pak měl v úmyslu žalobkyni při jednání poučit podle § 118a odst. 3 o. s. ř., aby navrhla důkazy k prokázání, že smlouva mezi žalobkyní a žalovaným byla v tvrzeném rozsahu uzavřena. Jelikož se žalobkyně jednání neúčastnila, přišla o možnost být v tomto směru soudem poučena (jak plyne z ustálené judikatury poučení podle § 118a o. s. ř. je zásadně poskytováno při jednání, přičemž lze po účastníkovi spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil, nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti, soud není povinen uvedené poučení sdělovat účastníkovi jinak, či odročovat kvůli tomuto jednání, srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 3. 2010 sp. zn. 28 Cdo 3665/2009). Tvrzení žalobkyně o uzavření předmětné smlouvy tak nebylo v řízení prokázáno.

22. Žalobkyně však poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč, přičemž žalovaný jí vrátil pouze 2 Kč. Žalovaný se tak na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil a je povinen plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení, tj. částky 7 998 Kč, žalobkyni také vrátit. Co do částky 7 998 Kč tedy bylo žalobě vyhověno. Splatnost dluhu je dána výzvou věřitele k zaplacení celé dlužné částky a lhůtou ve výzvě určenou. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení, a to z dlužné částky ve výši 7 998 Kč od [datum] do zaplacení, tedy kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 49,30 Kč za období od [datum] do [datum] a dále zákonný úrok z prodlení od [datum] do zaplacení. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. Ve zbylém rozsahu byla žaloba zamítnuta.

23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšnější, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 239,24 Kč, přičemž tato částka představuje 50,54 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 75,26 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 24,72 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 626 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Odměna a paušální náhrada výdajů nenáleží žalobkyni za odpověď na výzvu soudu, neboť se jednalo o doplnění žaloby, přičemž obsah tohoto podání měl být již součástí samotné žaloby. Zaplacení nákladů řízení soud žalovanému uložil ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř., a to k rukám právního zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.