211 C 22/2025

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní Mgr. Zuzanou Slezákovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného , Anonymizováno o zaplacení částky 26 550,06 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně po žalovaném domáhá zaplacení částky 26 550,06 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 1 910,7 Kč, úrokem ve výši 1 930,47 Kč, úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 7 499,46 Kč od 23. 4. 2024 do zaplacení, úrokem ve výši 15 % ročně z částky 7 103,31 Kč od 23. 4. 2024 do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 426,48 Kč, úrokem ve výši 473,86 Kč, úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 263,02 Kč od 23. 4. 2024 do zaplacení a úrokem ve výši 15 % ročně z částky 1 241,58 Kč od 23. 4. 2024 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně uplatnila nárok ze dvou úvěrových smluv. Jednak se domáhala zaplacení částky ve výši 6 646,05 Kč s příslušenstvím(nárok 2). Žaloba byla v této části odůvodněna tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, . (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), a žalovaným byla dne 12. 5. 2021 uzavřena smlouva o úvěru č., hodnota, na základě, které byl žalovanému poskytnut hotovostní úvěr ve výši 10 000 Kč, což žalovaný stvrdil svým podpisem na smlouvě. Žalovaný se zavázal úvěr spolu se smluvním úrokem ve výši 963 Kč, poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 4 900 Kč, poplatkem za vyhodnocení úvěrového případu ve výši 929 Kč a inkasním poplatkem ve výši 1 800 Kč vrátit formou 14 měsíčních splátek 1 328 Kč do 12. 7. 2022, celkem měl žalovaný uhradit částku 18 592 Kč. V žádosti o úvěr žalovaný uvedl údaje týkající se jeho poměrů včetně finanční situace, příjmů a výdajů, údaje byly ověřeny předloženými listinami. Žalovaný nehradil splátky úvěru řádně a včas, poslední splátku uhradil dne 27. 10. 2022 a celkem uhradil 16 450 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni dílčí smlouvou o postoupení pohledávky dne 20. 5. 2024 s účinností k 29. 5. 2024. Žalovaný byl pod hrozbou žaloby marně vyzýván k úhradě dlužné částky. Žalobkyně proto po žalovaném požaduje dosud neuhrazenou jistinu úvěru ve výši 1 241,58 Kč, úrok ve výši 21,44 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 564,53 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 107,06 Kč, inkasní poplatek ve výši 207,38 Kč, smluvní pokutu ve výši 4 504,06 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 473,86 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 426,48 Kč, úrok ve výši 15 % z částky 1 241,58 Kč od 23. 4. 2024 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % z částky 1 263,02 Kč od 23. 4. 2024 do zaplacení.

2. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši 19 904,01 Kč s příslušenstvím (nárok 1). Žaloba byla v této části odůvodněna tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, ., a žalovaným byla dne 20. 9. 2021 uzavřena smlouva o úvěru č., hodnota, , na základě které byl žalovanému poskytnut hotovostní úvěr ve výši 15 000 Kč, což žalovaný stvrdil svým podpisem na smlouvě. Žalovaný se zavázal úvěr spolu se smluvním úrokem ve výši 1 444 Kč, poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč, poplatkem za vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 394 Kč a inkasním poplatkem ve výši 2 700 Kč vrátit formou 14 měsíčních splátek 1 992 Kč do 20. 11. 2022, celkem měl žalovaný uhradit částku 27 888 Kč. V žádosti o úvěr žalovaný uvedl údaje týkající se jeho poměrů včetně finanční situace, příjmů a výdajů, údaje byly ověřeny předloženými listinami. Žalovaný nehradil splátky úvěru řádně a včas, poslední splátku uhradil dne 27. 10. 2022 a celkem uhradil 15 484 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni dílčí smlouvou o postoupení pohledávky dne 20. 5. 2024 s účinností k 29. 5. 2024. Žalovaný byl pod hrozbou žaloby marně vyzýván k úhradě dlužné částky. Žalobkyně proto po žalovaném požaduje dosud neuhrazenou jistinu úvěru ve výši 7 103,31 Kč, úrok ve výši 396,15 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 3 150 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 597,4 Kč, inkasní poplatek ve výši 1 157,15 Kč, smluvní pokutu ve výši 7 500 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1 930,47 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 910,7 Kč, úrok ve výši 15 % z částky 7 103,31 Kč od 23. 4. 2024 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % z částky 7 499,46 Kč od 23. 4. 2024 do zaplacení,3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a k jednání, přestože byl řádně předvolán, se bez omluvy nedostavil, soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“).

4. Ze žádosti o úvěr soud zjistil, že žalovaný požádal o úvěr ve výši 15 000 Kč. Žalovaný v žádosti uvedl, že je zaměstnaný u společnosti , právnická osoba, ., s příjmem ve výši 32 051 Kč. Dále žalovaný uvedl, že má náklady na bydlení ve výši 8 000 Kč, dále má náklady na dopravu a jídlo ve výši 5 000 Kč a dále jsou mu prováděny srážky ze mzdy ve výši 15 231 Kč. Celkové měsíční výdaje byly vyčísleny na částku 28 231 Kč.

5. Ze smlouvy o úvěru č., hodnota, ze dne 12. 5. 2021 včetně přílohy – předpisu splátek soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný sjednali dohodu na základě, které byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 10 000 Kč, a to v hotovosti v místě bydliště, což žalovaný stvrdil podpisem smlouvy. Úvěr byl sjednán jako neúčelový. Strany sjednaly povinnost žalovaného zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně úrok 963 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru 4 900 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru 929 Kč a poplatek za inkaso plateb v hotovosti 1 800 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splácet po 1 328 Kč měsíčně s tím, že splátky byly dohodnuty v rozmezí 14 měsíců, splatnost první splátky nastala měsíc po uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal uhradit právní předchůdkyni celkem 18 592 Kč, z toho náklady úvěru činily 8 592 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 15 % ročně. Pro případ prodlení s jakoukoli splátkou bylo sjednáno oprávnění právní předchůdkyně žalobkyně požadovat smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z dlužné částky, a dále paušální poplatky za písemné upomínky. Listina byla podepsána oběma smluvními stranami.

6. Z hotovostního inkasa soud zjistil, že žalovaný v období od 13. 5. 2021 do 27. 10. 2022 uhradil celkem 16 450 Kč.

7. Ze žádosti o úvěr soud zjistil, že žalovaný požádal o úvěr ve výši 15 000 Kč. Žalovaný v žádosti uvedl, že je zaměstnaný u společnosti , právnická osoba, ., s příjmem ve výši 32 349 Kč. Dále žalovaný uvedl, že má náklady na bydlení ve výši 6 000 Kč, dále má náklady na dopravu a jídlo ve výši 5 000 Kč, dále splácí úvěry se splátkou ve výši 1 328 Kč a dále jsou mu prováděny srážky ze mzdy ve výši 10 928 Kč. Celkové měsíční výdaje byly vyčísleny na částku 23 256 Kč.

8. Ze smlouvy o úvěru č., hodnota, ze dne 20. 9. 2021 včetně přílohy – předpisu splátek soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný sjednali dohodu na základě, které byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 15 000 Kč, a to v hotovosti v místě bydliště, což žalovaný stvrdil podpisem smlouvy. Úvěr byl sjednán jako neúčelový. Strany sjednaly povinnost žalovaného zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně úrok 1 444 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru 7 350 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru 1 394 Kč a poplatek za inkaso plateb v hotovosti 2 700 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splácet po 1 992 Kč měsíčně s tím, že splátky byly dohodnuty v rozmezí 14 měsíců, splatnost první splátky nastala měsíc po uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal uhradit právní předchůdkyni celkem 27 888 Kč, z toho náklady úvěru činily 12 888 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 15 % ročně. Pro případ prodlení s jakoukoli splátkou bylo sjednáno oprávnění právní předchůdkyně žalobkyně požadovat smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z dlužné částky, a dále paušální poplatky za písemné upomínky. Listina byla podepsána oběma smluvními stranami.

9. Z hotovostního inkasa soud zjistil, že žalovaný v období od 21. 9. 2021 do 27. 10. 2022 uhradil celkem 15 484 Kč.

10. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 14. 6. 2024 soud zjistil, že žalovaný byl písemně informován o postoupení pohledávek na žalobkyni11. Z předžalobních výzev ze dne 20. 9. 2024 a podacího lístku ze dne 23. 9. 2024 soud zjistil, že žalovaný byl pod hrozbou žaloby upomínán k úhradě dluhů do 27. 9. 2024.

12. Z pracovní smlouvy ze dne 23. 8. 2018 sodu zjistil, že žalovaný uzavřel pracovní smlouvu se společností , právnická osoba, . Druh práce byl řidič autobusové dopravy. Z výplatních pásek žalovaného soud zjistil, že žalovaný měl v lednu 2021 příjem ve výši 16 073 Kč, v únoru 2021 ve výši 13 334 Kč, v březnu 2021 ve výši 16 317 Kč, v červnu 2021 ve výši 22 313 Kč, v červenci 2021 ve výši 22 032 Kč a v srpnu 2021 ve výši 19 918 Kč. Ze zprávy Úřadu práce ze dne 17. 3. 2025 soud zjistil, že žalovaný je od 12. 3. 2025 veden v evidenci uchazečů o zaměstnání. Z výpisu z ISAS soud zjistil, že žalovaný měl u Okresního soudu v , jméno FO, vedeno celkem 10 řízení, toho 5 z nich byly řízení exekuční, kde žalovaný vystupoval v roli povinného. Exekuční řízení byla zahájena mezi lety 2014–2021.

13. Z úředního záznamu ze dne 9. 6. 2025 soud zjistil, že žalovaný se ke dni 4. 2. 2025 zdržoval na adrese , adresa, .

14. Ze shora uvedených skutečností dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru: žalovaný sjednal s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvy o úvěru na základě, kterých mu byly poskytnuty v hotovosti při podpisu smlouvy peněžní prostředky 15 000 Kč a 10 000 Kč, tj. celkem 25 000 Kč. Úvěry včetně sjednaných poplatků a úroku se žalovaný zavázal vrátit formou 14 měsíčních splátek, na úvěry uhradil částky 16 450 Kč a 15 484 Kč, tj. celkem 31 934 Kč. Pohledávky byla postoupeny na žalobkyni. Dne 23. 9. 2024 byl žalovaný vyzýván k úhradě dlužných částek do 27. 9. 202415. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen „SpÚ“), ve znění k datu právního jednání.

16. Podle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

17. Podle § 86 odst. 1,2 SpÚ, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

18. Podle § 87 odst. 1 SpÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou tohoto zákona, je smlouva neplatná. Podle § 75 SpÚ úvěru poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

19. Podle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

20. Po právní stránce soud věc hodnotil tak, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. s tím, že závazek vznikl v okamžiku, kdy byly peníze žalovanému předány (tj. při podpisu smlouvy) Jedná se o spotřebitelský úvěr ve smyslu § 2 odst. 1 SpÚ, neboť žalovaný vystupoval jako spotřebitel (§ 419 o. z.) a právní předchůdkyně žalobkyně pak byla poskytovatelkou podle § 3 odst. 1 písm. d) zákona o spotřebitelském úvěru, neboť jako podnikatelka (§ 420 o. z.) poskytla spotřebitelský úvěr. Soud proto vedle o. z. aplikoval i příslušná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru.

21. Z § 86 odst. 1 SpÚ plyne povinnost poskytovatele s odbornou péčí (§ 75 tohoto zákona) posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel může spotřebitelský úvěr poskytnout jen tehdy, pokud z výsledku tohoto posouzení vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Porušení této povinnosti § 87 odst. 1 SpÚ sankcionuje neplatností smlouvy o úvěru. Podle ustálené judikatury přitom platí, že se jedná o neplatnost absolutní (§ 588 o. z.), ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu (viz zejména rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. března 2020, , Anonymizováno, , C-679/18, a dále např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 8. října 2020 č. j. 27 Co 230/2020–103, s jejichž závěry se soud plně ztotožňuje a odkazuje na ně).

22. Soud má za to, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně neposoudila úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně neunesla své břemeno tvrzení, a to ani přesto, že byla během jednání ve smyslu § 118a o. s. ř. poučena. Žalobkyně k prokázání toho, že byla úvěruschopnost žalovaného řádně zkoumána předložila pracovní smlouvu žalovaného a výplatní pásky žalovaného za měsíce leden 2021, únor 2021, březen 2021, červen 2021, červenec 2021 a srpen 2021. Z těchto listin vyplývá, že žalovaný měl příjem kolem 20 000 Kč měsíčně. Z těchto listin však neplynou, jaké byly výdaje žalovaného. Žalovaný v žádostech o úvěr uvedl, že má náklady na bydlení ve výši od 6-8 000 Kč, jiné náklady uvedl v částce 5 000 Kč. K těmto skutečnostem však nebyly předloženy žádné důkazní listiny. Žalovaný nadto uvedl, že již splácí jiné úvěry se splátkou 1 328 Kč a dále že mu jsou prováděny srážky ze mzdy ve výši 10 928 Kč a 15 231 Kč. Již sama tato skutečnost měla, a to především vzhledem k nízkému příjmu žalovaného, vést žalobkyni k pochybnostem o jeho bonitě. Z lustrace věcí u Okresního soudu v , jméno FO, je pak patrné, že žalovaný má vedeno celkem , hodnota, exekučních řízení, kde vystupuje na straně povinného, přičemž tato řízení byla zahájena před uzavřením úvěrových smluv. Pokud by právní předchůdkyně žalobkyně provedla řádnou lustraci žalovaného v registrech, musela by tyto skutečnosti nutně zjistit, a tudíž měla mít vážné pochybnosti o úvěrových schopnostech žalovaného. Protože tak neučinila, nemohla mít utvořený ucelený obraz o příjmové a výdajové stránce žalovaného. Soud proto považuje kroky k ověření úvěruschopnosti žalovaného za nedostatečné, resp. chybně vyhodnocené, když se naopak jeví, že žalovaný úvěruschopný nebyl. Proto soud posoudil předložené smlouvy o úvěru jako absolutně neplatné.

23. Soud dále zkoumal, zda na straně žalovaného nevzniklo bezdůvodné obohacení. Žalovaný od právní předchůdkyně žalobkyně obdržel celkem 25 000 Kč, přičemž vrátil zpět 31 934 Kč. Za stavu, kdy nebyl zjištěn žádný právní důvod této transakce a žalovaný v řízení neuplatnil ani žádnou obranu, soud platby zohlednil. V řízení tak nebylo prokázáno ani obohacení na straně žalovaného a úbytek majetku na straně žalobkyně. Soud proto žalovaný nárok neposoudil ani podle zákonných ustanovení o bezdůvodném obohacení.

24. S ohledem na výše uvedené soudu nezbylo než prvním výrokem žalobu zamítnout pro neunesení břemene důkazního žalobkyní.

25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud pode § 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 2 o. s. ř. za situace, kdy ve větším rozsahu úspěšné žalovaného dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly.