211 C 233/2024

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní JUDr. Terezou Zapf Vlasákovou, LL.M., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 24 784 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 14 500 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 91,17 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 14 500 Kč od 11. 12. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 10 284 Kč, co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 64,67 Kč, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 10 284 Kč od 11. 12. 2024 do zaplacení zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 044,93 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky, a to s odůvodněním, že dne 17. 4. 2024 elektronicky uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru, a to tzv. podpisovým kódem SMS, na základě které poskytla bezhotovostně žalovanému bezúčelový spotřebitelský úvěr ve výši 20 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit ve 24 měsíčních splátkách spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 660 Kč. V rámci druhé až osmé splátky byl stanoven úrok pevnou částkou ve výši 980 Kč. Dále se žalovaný zavázal uhradit poplatek za bezpečnou splátku ve výši 99 Kč, účelně vynaložené náklady ve výši 300 Kč a smluvní pokutu ve výši 500 Kč. Totožnost žalovaného byla ověřena prostřednictvím služby bank ID. Žalobkyně uvedla, že před uzavřením smlouvy o úvěru zkoumala úvěruschopnost žalovaného, a to prostřednictvím NRKI, BRKI, SOLUS, centrální evidence exekucí a insolvenčního rejstříku, dále uvedla, že zkoumala příjmovou a výdajovou schránku, současně přezkoumávala další podstatné ukazatele, jako je věk, rodinný stav, splátky u jiných společností. Vycházela z příjmu ve výši 34 000 Kč měsíčně, zohlednila výši životního minima 5 995 Kč a splátky u žalobkyně ve výši 10 120 Kč. Žalovaný však uhradil žalobkyni pouze 5 500 Kč. Úvěr byl zesplatněn ke dni 11. 10. 2024. Žalovaná částka sestává z dlužné jistiny ve výši 17 938 Kč, poplatku za bezpečnou splátku ve výši 396 Kč (4 × 99 Kč), úroků ve výši 3 920 Kč (4 × 980 Kč), účelně vynaložených nákladů ve výši 1 030 Kč (3 × 300 Kč, 1 × 130 Kč) a smluvní pokuty ve výši 1 500 Kč (3 × 500 Kč). Dále se žalobkyně domáhá kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 155,84 Kč za období od 23. 11. 2024 do 10. 12. 2024 v procentní výši 12,75 % ročně a zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 24 784 Kč od 11. 12. 2024 do zaplacení. Dluh žalovaný neuhradil, ač k tomu byl před podáním žaloby vyzván.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, k jednání se, ač řádně předvolán, bez odůvodněné a včasné omluvy nedostavil. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, /dále jen „o. s. ř.“/). Žalobkyně při jednání navrhla vydání rozsudku pro zmeškání.

3. Podle § 153b odst. 1 o. s. ř. zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou (§ 49) žaloba a předvolání k jednání nejméně deset dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání. Podle odst. 3 rozsudek pro zmeškání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2), došlo-li by takovým rozsudkem ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky nebo je-li žalovaným ke dni zahájení řízení nebo ke dni vstupu do řízení nezletilý, který nenabyl plné svéprávnosti.

4. Soud v dané věci rozsudkem pro zmeškání nerozhodl, neboť nebyly splněny podmínky pro vydání rozsudku pro zmeškání, a to s ohledem na žalobní tvrzení, jež nebyla stran zkoumání úvěruschopnosti dostačující pro vyhovění žalobě.

5. Ze smlouvy o úvěru ze dne 17. 4. 2024, včetně splátkového kalendáře a sazebníku, informačního memoranda o zpracování osobních údajů a formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému bezúčelový spotřebitelský úvěr ve výši 20 000 Kč, mezi stranami měly být sjednány i poplatky a sankce požadované žalobkyní. Součástí smlouvy byl i splátkový kalendář na 24 měsíců, přičemž jsou vymezeny jednotlivé výše splátek. Žalovaný měl podle něj splatit celkem 27 520 Kč při RPSN ve výši 49,2 %. Smlouva o úvěru není podepsaná žalovaným, na místo jeho podpisu je pouze číselný kód. Z dohledání informací o činnosti klienta k prokázání odeslání SMS kódu soud zjistil, že měl být zaslán PIN na telefonní číslo.

6. Z opisu výpisu proplacení smlouvy, bankovního výpisu a zprávy , právnická osoba, . soud zjistil, že žalobkyně zaslala dne 17. 4. 2024 na bankovní účet č. , č. účtu, pod variabilním symbolem , var. symbol, částku 20 000 Kč. Ze zprávy , právnická osoba, . dále soud zjistil, že žalovaný byl majitelem předmětného bankovního účtu.

7. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad soud zjistil, že dlužná jistina činí částku 17 938 Kč, neboť na částku 20 000 Kč žalovaný zaplatil 2 062 Kč. Úrok z prodlení je vyčíslen částkou 155,84 Kč, úrok je vyčíslen částkou 3 920 Kč, neboť na částku 4 900 Kč žalovaný zaplatil 980 Kč, poplatek za bezpečnou splátku činí 396 Kč, neboť na částku 594 Kč žalovaný zaplatil 198 Kč, smluvní pokuta je vyčíslena částkou 1 500 Kč, neboť na částku 2 500 Kč žalovaný zaplatil 1 000 Kč, účelně vynaložené náklady částkou 1 030 Kč, neboť na částku 1 630 Kč žalovaný zaplatil 600 Kč, a poplatek za poskytnutí úvěru částkou 0 Kč, neboť na částku 660 Kč žalovaný zaplatil 660 Kč. Výše uvedené poplatky vyplývají i z předloženého sazebníku. Žalovaný uhradil celkem 5 500 Kč.

8. Z úvěrové zprávy bylo zjištěno, že žalovaný má tři existující úvěry přes kreditní karty s úvěrovými rámci v celkové výši 280 000 Kč, z nichž v době zprávy nebylo čerpáno ničeho. Celková výše splátek mohla činit až 10 237 Kč měsíčně. Ukončeno bylo dvanáct splátkových kontraktů a čtyři úvěry přes kreditní karty, odmítnuto bylo devět splátkových kontraktů a pět úvěrů přes kreditní karty a odvolán byl jeden úvěr přes kreditní kartu.

9. Z potvrzení o provedení ověření bonity klienta soud zjistil, že obsahuje údaje o úvěru, specifikace klienta, má 1 dítě, je zaměstnancem s výší příjmu 34 000 Kč, příjem ostatních členů domácnosti činí 23 000 Kč, splátky jiným společnostem činí 8 000 Kč. Dále jsou učiněny dotazy na registry ISIR, NRKI a CRIBIS, všechny bez negativního nálezu.

10. Z posouzení úvěruschopnosti klienta soud zjistil, že dokument obsahuje popis metodiky zkoumání úvěruschopnosti ze strany žalobkyně.

11. Z výpisu z obchodního rejstříku soud zjistil údaje žalobkyně.

12. Z výzvy před zahájením vymáhání celého dluhu ze dne 26. 8. 2024 včetně podacího archu a z výzvy ke splacení ze dne 11. 10. 2024 soud zjistil, že žalovaný byl k zaplacení dlužné částky upomínán. Výzva ze dne 26. 8. 2024 byla odeslána 27. 8. 2024. Ve výzvě ze dne 11. 10. 2024 je žalovaný vyzýván k zaplacení celého dluhu, a to do 14 dnů od sepsání výzvy.

13. Z předžalobní výzvy ze dne 8. 11. 2024 ve spojení s podacím archem bylo zjištěno, že žalovaný byl před podáním žaloby upomínán o zaplacení, a to do 22. 11. 2024. Předžalobní výzva byla zaslána dne 11. 11. 2024.

14. Soud zamítl návrh žalobkyně na doplnění dokazování, a to dotaz na příslušného poskytovatele služeb elektronických komunikací ke zjištění uživatele daného telefonního čísla, neboť tento důkaz není způsobilý k prokázání, že smlouva byla uzavřena právě s tímto uživatelem, neboť není možné zjistit, kdo s mobilním zařízením v danou dobu nakládal.

15. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

16. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, platí, že smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 tohoto uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

17. Podle § 110 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, platí, že neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, o roční procentní sazbě nákladů nebo o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, nebyla-li ohledně některé z těchto informací dodržena písemná forma smlouvy, nebo nebylo-li písemné vyhotovení smlouvy obsahující tyto informace poskytnuto spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, platí, že zápůjční úrokovou sazbou je repo sazba uveřejněná Českou národní bankou, platná v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebyla-li sjednána zápůjční úroková sazba nižší. K ujednáním o jiných platbách sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se nepřihlíží.

18. Podle § 561 odst. 1 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

19. Podle § 562 odst. 1 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle § 562 odst. 2 o. z. má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.

20. Podle § 2991 odst. 1, odst. 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

21. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

22. Podle § 86 odst. 1,2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

23. Podle § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

24. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru neplatná absolutně, neboť podle účinného znění daného zákona soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu.

25. Nejprve se soud zabýval tím, zda mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru.

26. Jak bylo shora uvedeno, tak žalobkyní předložená listina vlastnoruční podpis žalovaného neobsahovala, neobsahovala však ani podpis elektronický.

27. Z § 562 odst. 1 o. z. vyplývá, že v případě právního jednání učiněného elektronickými prostředky je písemná forma zachována i v případě, kdy není využit elektronický podpis. To však za podmínky, že použité elektronické prostředky umožňují zachycení obsahu právního jednání a určení jednající osoby. Zde je však třeba vycházet i z § 562 odst. 2 o. z., který stanovuje vyvratitelnou právní domněnku ohledně spolehlivosti záznamů o právních jednáních zachycených v elektronickém systému.

28. Soud při jednání poučil žalobkyni ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. v tom směru, aby doplnila tvrzení a označila důkazy k těmto doplněným tvrzením, jakým způsobem byla zkoumána úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru, a to nejen stran příjmů, ale i stran výdajů žalovaného. Dále soud vyzval žalobkyni ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. k označení důkazů, že došlo k uzavření smlouvy o úvěru právě s žalovaným, a to v tvrzeném rozsahu.

29. Žalobkyně ničeho dalšího netvrdila ani neoznačila. Tvrzení žalobkyně o uzavření předmětné smlouvy tak nebylo v řízení prokázáno.

30. Zároveň i kdyby bylo prokázáno tvrzení o uzavření předmětné smlouvy, bylo by možné uzavřít, že žalobkyně nedostatečně zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně se spokojila pouze s tvrzeními žalovaného, které byly zcela obecně uvedeny v rámci žalobních tvrzení. Žalobkyni nic nebránilo ověřit jak příjmy žalovaného například prostřednictvím potvrzení zaměstnavatele, tak i jeho reálné výdaje, například vyúčtováním za telefonní služby nebo za elektřinu/plyn, výpisy z bankovního účtu, smlouvou o nájmu. Nelze tedy než dospět k závěru, že žalobkyně nezkoumala úvěruschopnost žalovaného v dané době s odbornou péčí. Žalobkyně nemůže v tomto směru vycházet pouze z tvrzení dlužníka bez skutečného ověřování. Vzhledem k výše uvedenému by soud nemohl dojít k jinému závěru než posoudit předmětnou smlouvu jako absolutně neplatnou, k čemuž je soud povinen přihlížet z úřední povinnosti (§ 588 o. z.). Zároveň v případě absolutní neplatnosti právního jednání nepřichází moderace soudem, jako je tomu v případě relativní neplatnosti, vůbec v úvahu.

31. Žalobkyně však poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, přičemž žalovaný jí vrátil pouze 5 500 Kč. Žalovaný se tak na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil a je povinen plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení, tj. částky 14 500 Kč, žalobkyni také vrátit. Co do částky 14 500 Kč tedy bylo žalobě vyhověno. Splatnost dluhu je dána výzvou věřitele k zaplacení celé dlužné částky a lhůtou ve výzvě určenou.

32. Vedle práva na zaplacení jistiny ve výši 14 500 Kč vznikl žalobkyni dle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení, a to z dlužné částky ve výši 14 500 Kč od 23. 11. 2024 do zaplacení, tedy kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 91,17 Kč za období od 23. 11. 2024 do 10. 12. 2024 z částky 14 500 Kč, a dále zákonný úrok z prodlení od 11. 12. 2024 do zaplacení. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. Ve zbylém rozsahu byla žaloba zamítnuta.

33. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšnější než žalovaný, právo na náhradu nákladů řízení v částce 1 044,93 Kč, přičemž tato částka představuje 17,01 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 58,5 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 41,49 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 240 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění účinném do 31. 12. 2024, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 24 784 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 2 100 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a jedné paušální náhrady výdajů ve výši 450 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. ve znění účinném od 1. 1. 2025 a dále cestovní náhrada v souvislosti s cestou realizovanou dne 26. 2. 2025 ve výši 152,09 Kč představující jednu polovinu z náhrady, a to za 40 ujetých km (34,70 Kč za litr motorové nafty při průměrné spotřebě 5,2 l/100 km a 5,80 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb.) podle § 13 a. t. spolu s náhradou za promeškaný čas za cestu z , adresa, k jednání a zpět v trvání 2 × 30 minut v částce 150 Kč odpovídající jedné polovině podle § 14 odst. 1 písm. a) a odst. 3 a. t. ve znění účinném od 1. 1. 2025 a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 4 052,09 Kč ve výši 850,94 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř.; celkem tedy náklady řízení tvoří částka 6 143,03 Kč. Odměna a paušální náhrada výdajů nenáleží žalobkyni za odpověď na výzvu soudu, neboť se jednalo o doplnění žaloby, přičemž obsah tohoto podání měl být již součástí samotné žaloby. Žalobkyně požadovala náhradu cestovních výdajů a náhradu za promeškaný čas jen ve výši odpovídající jejich jedné polovině, protože zástupce žalobkyně se téhož dne účastnil u soudu dvou jednání. Zaplacení nákladů řízení soud žalovanému uložil ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř., a to k rukám právního zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.