211 C 32/2022

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní JUDr. Terezou Vlasákovou, LL.M., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem ulice a číslo , PSČ obec a číslo zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného trvale bytem adresa o zaplacení 51 360,15 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 16 752,55 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 16 752,55 Kč od 1. 2. 2022 do zaplacení, přičemž tuto povinnost je žalovaný oprávněn splnit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 500 Kč splatných vždy ke každému 15. dni v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku pod ztrátou výhody splátek.

II. Žaloba se co do částky 34 607,60 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 35 902,89 Kč od 1. 9. 2018 do 31. 1. 2022 a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 19 150,34 Kč od 1. 2. 2022 do zaplacení zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení částky 51 360,15 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], uzavřela s žalovaným dne 28. 1. 2017 smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 55 000 Kč. Předmětný úvěr se žalovaný zavázal hradit formou měsíčních splátek ve výši min. 5% z dlužné částky, nejméně 500 Kč, a to k poslednímu pracovnímu dni v kalendářním měsíci. Úvěr byl čerpán jednak tak, že právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaného uhradila část kupní ceny za vybrané zboží příslušnému prodejci, vedle toho čerpal žalovaný i standardní revolvingový úvěr. Celkem žalovaný čerpal částku 70 532,55 Kč. Žalovaný současně souhlasil s pojištěním, proto je součástí každé z předepsaných splátek i poplatek za pojištění schopnosti splácet ve výši 4,99 % měsíčně ze stanovené měsíční splátky. Smluvní úrok byl sjednán ve výši 22,68 %. Právní předchůdkyně žalobkyně posoudila schopnost žalovaného splácet úvěr, a to na základě informací získaných od žalovaného při osobním pohovoru a dále nahlédnutím do databází, právní předchůdkyně žalobkyně kontaktovala také zaměstnavatele žalovaného, současně byly zohledněny i dostupné pohyby na bankovních účtech, současně bylo reflektováno i životní a existenční minimum. Žalovaný poskytnutý úvěr řádně a včas nehradil, uhradil 10 splátek, proto ke dni 31. 8. 2018 došlo k zesplatnění úvěru. Dne 8. 2. 2020 pak žalobkyně uzavřela s žalovaným dohodu o podmínkách, za kterých nebude pohledávka vymáhána v nalézacím a exekučním řízení, přičemž pohledávku žalovaný co do důvodu a výše uznal a zavázal se žalobkyni dluh uhradit v pravidelných měsíčních splátkách. Nedošlo však ke změně splatnosti, jen k úpravě podmínek. S ohledem na to, že žalovaný neplnil řádně a včas přistoupila žalobkyně k vymáhání. Žalovaný celkem uhradil částku 53 780 Kč. Žalovaná pohledávka se skládá z částky 26 921,11 Kč představující dlužnou listinu, z částky 1 271,14 Kč představující smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, z částky 7 010,64 Kč představující kapitalizovaný úrok ke dni zesplatnění, z částky 700 Kč představující náklady s uplatněním pohledávky, přičemž tyto nároky vyplývají ze samotné smlouvy o úvěru. Vedle toho se žalobkyně domáhá částky 200 Kč představující poplatky za odeslání upomínky a dále smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně, tedy celkovou částku 15 257,26 Kč, a to vše na základě dohody o uznání dluhu.

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že jednání velmi lituje, byla to jeho nezodpovědnost. Poukázal na to, že již dvě splátky uhradil, první splátku v červnu, v měsíci červenec zaplatil i druhou splátku. Žalovaný je v invalidním důchodu od roku 2014, a to ve třetím stupni.

3. V rámci prvního jednání účastníci uzavřeli smír, který Okresní soud v Kladně usnesení ze dne 11. 7. 2022, č.j. 211 C 32/2022-85, neschválil. Usnesení nabylo právní moc dne 26. 8. 2022. Soud tak věc následně dne 31. 10. 2022 projednal a rozhodl, a to v nepřítomnosti žalovaného (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, /dále jen „o. s. ř.“ /).

4. Z informace o zprostředkovateli spotřebitelského úvěru, z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, přihlášky k pojištění, žádosti o revolvingový spotřebitelský úvěr ze dne 28. 1. 2017 včetně všeobecných obchodních podmínek, produktových podmínek a přípisu žalobkyně o přijetí žádosti soud zjistil, že úvěrový rámec činí 55 000 Kč. Výše splátky je pak 5 % z dlužné částky k poslednímu pracovnímu dni v měsíci, minimálně 500 Kč, smluvní pokuta 0,1 % denně z částky v prodlení, náhrada nákladů spojených s vymáháním je 600 Kč (odpovídá předloženému sazebníku), poplatek za odeslání upomínky 100 Kč (odpovídá předloženému sazebníku). Výše měsíční úhrady pojistného je 4,99 % z měsíční splátky. Žádost obsahuje údaje o žalovaném, že je středním manažerem, čistý příjem činí 30 000 Kč, náklady na bydlení 4 500 Kč, ostatní výdaje 12 000 Kč. Dle všeobecných obchodních podmínek, rozhodne-li tak banka, příslušenství pohledávek, splatné smluvní pokuty, poplatky, úhrady za pojištění a jiné náklady se dnem odstoupení či výpovědi stávají součástí jistiny.

5. Z informace o bonitě žalovaného soud zjistil, že ten má celkem 7 úvěrů, celková výše 2 346 017 Kč, celková výše splátek 34 500 Kč.

6. Z informace [příjmení] a předdotazu soud zjistil, že žalovaný nebyl nalezen v předmětném registru.

7. Z interního přehledu žalobkyně soud zjistil, že žalovaný čerpal částku 13 990 Kč, 40 000 Kč, 11 500 Kč, 208,52 Kč, 86,40 Kč, 214 Kč, 288,63 Kč, 166 Kč, 79 Kč, 4 000 Kč.

8. Z dohody o podmínkách, za kterých nebude pohledávka věřitele vymáhána v nalézacím a exekučním řízení, [číslo] z předsmluvní informace k předmětné dohodě, soud zjistil, že tu uzavřela dne 8. 2. 2020 žalobkyně s žalovaným, předmětem byla postoupená pohledávky z právní předchůdkyně žalobkyně společnosti [právnická osoba], přičemž po započtení platby žalovaného ve výši 18 494 Kč po postoupení činí jistina 35 207,11 Kč, úrok 7 010,64 Kč, úrok z prodlení 407,44 Kč a smluvní pokuta 8 189,65 Kč, přičemž ta se skládá z jednorázových pokut a běžící smluvní pokuty dle 0,025 % denně z dlužné částky. Dále v rámci dohody je však uvedeno, že úrok z prodlení činí 0,025 % denně a výše běžící smluvní pokuty činí 0 % denně, avšak současně je odkazováno na výše uvedené částky. Dlužník do důvodu a výše uznal dluh, přičemž odkazováno je na články dohody, které obsahují nejen dlužnou částku před částečným zaplacením ale i po částečném zaplacení dluhu. Splátky byly sjednány ve výši 1 381 Kč měsíčně, a to v 37 splátkách, pokud bude takto řádně placena, pak nebude přistoupeno k vymáhání. Dohodou se nemění splatnost, ani odklad splatnosti dluhu, dohoda pouze upravuje podmínky, za kterých věřitel není oprávněn pohledávku věřitele vymáhat v nalézacím a exekučním řízení, přičemž tato část je zvýrazněna. V rámci dohody si účastníci sjednali v případě prodlení smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny, přičemž toto ujednání nahrazuje ujednání o smluvní pokutě z předchozí smlouvy vyjma smluvních pokut, na které již vznikl nárok. Současně byly ujednány i náklady za upomínky, a to ve výši 100 Kč za každou upomínku, požadovat lze maximálně poplatek za upomínku jednou měsíčně. Současně bylo sjednáno právo odstoupit od smlouvy. Některé věty jsou ztučněné.

9. Z přípisu žalobkyně ze dne 22. 6. 2020, 20. 7. 2020, 19. 8. 2020 soud zjistil, že žalovaný byl upomínán k zaplacení dlužné částky s tím, že v opačném případě bude věc předána právnímu oddělení.

10. Z odstoupení od úvěrové smlouvy ze dne 24. 7. 2018 soud zjistil, že žalobkyně odstoupila od předmětné smlouvy a ke dni 31. 8. 2018 se stal úvěr celý splatný.

11. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 3. 10. 2018 včetně podacího archu a z předložené smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 9. 2018 včetně přiložené přílohy soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] na žalobkyni.

12. Z oznámení o postoupení pohledávky a předžalobní výzvy ze dne 3. 10. 2018 včetně podacího archu soud zjistil, že žalovaný byl i žalobkyní informován o postoupení pohledávky, současně byl vyzván k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby.

13. Z přípisu žalobkyně ze dne 20. 10. 2021 včetně podacího archu soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky a současně byl informován o možném zesplatnění ke dni 19. 11. 2021.

14. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne 24. 1. 2022 včetně podacího archu soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby.

15. Soud neprovedl k důkazu list z webové stránky, a to pro jeho nečitelnost.

16. Z ostatních předložených listin neučinil nová skutková zjištění.

17. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

18. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

19. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

20. Podle § 2991 odst. 1, odst. 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

21. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

22. Podle § 1811 odst. 1 o. z. veškerá sdělení vůči spotřebiteli musí podnikatel učinit jasně a srozumitelně v jazyce, ve kterém se uzavírá smlouva.

23. Právní předchůdkyně žalobkyně ani žalobkyně, která s ohledem na uzavřenou dohodu, kterou díky svému obsahu dochází ke kumulativní novaci, nezkoumala úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí, jak ji ukládá zákon o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně tvrdila, že byla zkoumána úvěruschopnost jednak na základě pohovoru s žalovaným, nahlédnutím do databází, přičemž není zřejmé do kterých, a dále učiněním telefonického kontaktu se zaměstnavatelem. Taková tvrzení jsou zcela nedostatečná. Žalobkyně netvrdila ani neprokázala, že by bylo ověřováno např., zda má žalovaný dluhy či exekuci či případně vystupuje jako dlužník v insolvenčním řízení, jaké má skutečné výdaje apod. Navíc v rámci smluvních informací je pracováno s čistým příjmem ve výši 30 000 Kč měsíčně, tohoto příjmu má žalovaný dosahovat na pozici středního manažera. V rámci řízení však žalovaný uvedl, že je již od roku 2014, tedy před samotným uzavřením samotné smlouvy, příjemcem invalidního důchodu III. stupně. Současně je nutné přihlédnout k listině předložené žalobkyní, která eviduje 7 úvěrů ve výši 2 346 017 Kč, které byly žalovanému poskytnuty. Nelze než dospět k názoru, že schopnost spotřebitele (tj. žalovaného) splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr nebyla posouzena s odbornou péčí.

24. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru neplatná absolutně (srovnej např. rozsudek Soudního dvora ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18, rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 18. 7. 2019 čj. 27Co 143/2019-113).

25. Soud opakovaně při jednání poučil žalobkyni ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. v tom směru, aby doplnila tvrzení a označila důkazy ohledně toho, že žalobkyně a právní předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, když soud neměl za dostatečně prokázané, že žalobkyně tuto povinnost splnila.

26. Žalobkyně po poučení neuvedla další tvrzení a další důkazy neoznačila.

27. Vzhledem k výše uvedenému soud nemohl dojít k jinému závěru, než posoudit předmětnou smlouvu, jakož i její dodatek, jako absolutně neplatné, k čemuž je soud povinen přihlížet z úřední povinnosti (§ 588 o. z.). Zároveň v případě absolutní neplatnosti právního jednání nepřichází moderace soudem, jako je tomu v případě relativní neplatnosti, vůbec v úvahu.

28. Vedle výše uvedeného nedostatečného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného v dané věci soud dospěl k názoru, že došlo k porušení § 1811 odst. 1 o. z., tedy že sdělení vůči žalovanému právní předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně neučinila jasně a srozumitelně v jazyce, ve kterém se uzavírá smlouva. Předmětná dohoda o podmínkách, za kterých nebude pohledávka věřitele vymáhána v nalézacím a exekučním řízení, [číslo] tyto požadavky nesplňuje, a to zejména ohledně výše uznání závazku, pokud žalovaný uznává pohledávku žalobkyně v několika výších, dále ohledně výše smluvní pokuty i úroku z prodlení, kdy výše 0,025 % denně odpovídá jednou smluvní pokutě, podruhé úroku z prodlení. Současně je v rámci dohody uvedeno, že se nemění jakkoliv splatnost, ačkoliv je v předmětné dohodě ujednána nová výše splátek i den splatnosti. V rámci dohody je uvedeno, že ta upravuje pouze podmínky, za kterých žalobkyně není oprávněna vymáhat pohledávku v nalézacím či exekučním řízením. Žalovaný je o tomto ubezpečován, přičemž text je i ztučněn, ačkoliv je v následujících článcích sjednána nová smluvní pokuta i nová výše nákladů.

29. Žalovaný od žalobkyně převzal částku ve výši 70 532,55 Kč, přičemž mu dosud vrátil částku 53 780 Kč. Žalovaný v rámci jednání dne 11. 7. 2022 sice uvedl, že nyní dluh splácí, měl splatit dvě splátky, avšak na poučení podle § 118a odst. 3 o. s. ř., aby toto prokázal, již nedokázal reagovat a neoznačil žádné důkazy. Jednání dne 31. 10. 2022 se pak nezúčastnil.

30. Žalovaný se tak na úkor žalobkyně co do částky 16 752,55 Kč bezdůvodně obohatil a je tak povinen plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení žalobkyni také vrátit. Vedle práva na zaplacení jistiny ve výši 16 752,55 Kč vznikl žalobkyni dle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení, avšak pouze ve výši zákonné úrokové sazby v době splatnosti. V případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 4179/2007). Takovou výzvu žalobkyně učinila dne 24. 1. 2022 (jedná se o výzvu z téhož dne). Tato výzva pak obsahovala lhůtu k plnění 7 dní ode dne odeslání výzvy, od 1. 2. 2022 je tak žalovaný v prodlení. Ve zbylém rozsahu žalobu ve II. výroku zamítl.

31. Povinnost k plnění byla ve výroku stanovena ve splátkách, pod ztrátou výhody splátek, a to s ohledem na předešlé sdělení žalovaného a na ochotu žalobkyně umožnit žalovanému plnit ve splátkách, kterou vyjádřila v rámci uzavřeného a pravomocně soudem neschváleného smíru (§ 160 odst. 1 věta druhá za středníkem o. s. ř.)

32. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť úspěšnější žalovaný žádné náklady nenárokoval.