211 C 45/2024

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní JUDr. Terezou Vlasákovou, LL.M., ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupená advokátem Anonymizováno . Anonymizováno . Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno . Anonymizováno . sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 trvale bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení částky 40 995,38 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 155 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 10 155 Kč od 28. 12. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 30 840,38 Kč, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 31 148,16 Kč od 2. 7. 2023 do 27. 12. 2023, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 20 993,16 Kč od 28. 12. 2023 do zaplacení, co do úroku ve výši 26,16 % ročně z částky 28 039,81 Kč od 22. 6. 2023 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně (společnost , právnická osoba, .) a žalovanou došlo dne 20. 5. 2022 k uzavření smlouvy o úvěru č. , hodnota, . Smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, a to prostřednictvím internetové stránky, telefonu a e-mailové komunikace, byla učiněna tzv. akceptační doložka. Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně posoudila s odbornou péčí schopnost žalované úvěr získat a splácet. Žalovaná předložila k prověření své osobní doklady a doklady ověřující příjmy a výdaje a právní předchůdkyně žalobkyně si vyžádala také informace z veřejných registrů, zejména SOLUS, NRKI, ISIR. Právní předchůdkyně žalobkyně vycházela z výpisů z účtu, ze kterých zjistila průměrný čistý měsíční příjem žalované ve výši 72 280 Kč, pokud jde o výdaje, pak bylo kalkulováno s životním minimem ve výši 4 250 Kč. Žalovaná úvěr po určitou dobu splácela. Na základě předmětné smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku ve výši 30 000 Kč, a to bezhotovostním převodem na bankovní účet. Žalovaná se pak zavázal peněžní prostředky vrátit s dohodnutou pevnou zápůjční úrokovou sazbou, a to v pravidelných 48 měsíčních splátkách po 1 804 Kč. Žalovaná však splátky řádně nehradila, proto v důsledku prodlení žalované vznikl žalobkyni nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 499 Kč. Protože se žalovaná ocitla v prodlení 65 dní se splátkou či její částí, byl úvěr na základě smluvních ujednání zesplatněn, k zaplacení byl žalovaný vyzván dopisem ze dne 21. 6. 2023. Vzhledem k tomu, že žalovaná v den následující po zesplatnění úvěru neuhradila celou novou jistinu úvěru, vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalované zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru z částky 31 952,16 Kč za každý den prodlení. Žalovaná zaplatila celkem částku 19 844 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 6. 2023 spolu se společným prohlášením smluvních stran o postoupení pohledávek ze dne 5. 12. 2023 došlo k postoupení pohledávky včetně příslušenství. Postoupení pohledávky bylo žalované řádně oznámeno. Žalobkyně se tak po žalované domáhá zaplacení dlužné původní jistiny úvěru ve výši 31 148,16 Kč, smluvní pokuty ve výši 9 847,22 Kč, která se skládá ze smluvní pokuty do zesplatnění 7 x 499 Kč a ze smluvní pokuty po zesplatnění ve výši 0,1 % denně z částky 31 148,16 Kč od 22. 6. 2023 do 11. 1. 2024, úroku ve výši 26,16 % ročně z částky 28 039,81 Kč od 22. 6. 2023 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 31 148,16 Kč od 2. 7. 2023 do zaplacení.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, k jednání nařízenému na 13. 5. 2024 se bez omluvy nedostavila. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, /dále jen „o. s. ř.“/). Při jednání žalobkyně navrhla vydání rozsudku pro zmeškání.

3. Podle § 153b odst. 1 o. s. ř. zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou (§ 49) žaloba a předvolání k jednání nejméně deset dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání. Podle odst. 3 rozsudek pro zmeškání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2), došlo-li by takovým rozsudkem ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky nebo je-li žalovaným ke dni zahájení řízení nebo ke dni vstupu do řízení nezletilý, který nenabyl plné svéprávnosti.

4. Soud v dané věci rozsudkem pro zmeškání nerozhodl, neboť nebyly splněny podmínky pro vydání rozsudku pro zmeškání. Žalobkyně uvedla nedostatečná tvrzení ohledně zkoumání úvěruschopnosti.

5. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru, oznámení o schválení úvěru včetně splátkového kalendáře a základních informací o klientovi bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná měly uzavřít smlouvu, kterou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované na bankovní účet č. , č. účtu, úvěr ve výši 30 000 Kč, jež se žalovaná zavázala vrátit a zaplatit úrok ve výši 66,81 % ročně v 48 měsíčních splátkách po 1 804 Kč, splatných 17. dne v každém kalendářním měsíci, celkem se žalovaná zavázala právní předchůdkyni žalobkyně zaplatit částku 86 592 Kč. Pro případ prodlení žalovaného se zaplacením splátky či její části o délce 65 dnů bylo sjednáno, že dojde k automatickému zesplatnění úvěru. Pakliže žalovaná po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru, byla smluvena povinnost žalovaného zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího od zesplatnění úvěru až do jejího zaplacení. Současně bylo sjednáno právo žalobkyně požadovat po žalovaném smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku v prodlení o délce 30 dnů. Návrh na uzavření smlouvy o úvěru neobsahuje podpis žalované, pouze jedinečný kód.

6. Z výpisu registru SOLUS a z výpisu nebankovního registru klientských informací bylo zjištěno, že žalovaná nemá záznam v registru SOLUS. Žalovaná je hodnocena skórem 286, což odpovídá kategorii s menším rizikem. Jedná se o lepší segment klientů, možnost lepší nabídky tenoru a částky k vyplacení.

7. Z výpisů z bankovního účtu č. , č. účtu, soud zjistil, že bankovní účet je veden na žalovanou. V lednu 2022 činil konečný zůstatek 803,73 Kč, je zřejmý příjem od dvou zaměstnavatelů, ale současně také dávky nemocenské. Z výpisu vyplývá i to, že žalovaná má další závazky u jiných nebankovních poskytovatelů úvěru. Současně odchozí platba s názvem „nájem“ činí 12 500 Kč. V únoru 2022 činil konečný zůstatek 3 247,92 Kč, je zřejmý příjem od dvou zaměstnavatelů, ale současně také dávky nemocenské. Z výpisu vyplývá i to, že žalovaná má další závazky u jiných nebankovních poskytovatelů úvěru. Současně odchozí platba s názvem „nájem“ činí 12 500 Kč. V březnu 2022 činil konečný zůstatek 884,91 Kč, je zřejmý příjem od dvou zaměstnavatelů. Z výpisu vyplývá i to, že žalovaná má další závazky u jiných nebankovních poskytovatelů úvěru. Současně odchozí platba s názvem „nájem“ činí 12 500 Kč. V dubnu 2022 činil konečný zůstatek 1 245,06 Kč, je zřejmý příjem od dvou zaměstnavatelů, ale současně také dávky nemocenské. Z výpisu vyplývá i to, že žalovaná má další závazky u jiných nebankovních poskytovatelů úvěru. Současně odchozí platba s názvem „nájem“ činí 12 500 Kč.

8. Z důkazu o odeslání soud zjistil, že částka 1 Kč byla odeslána na bankovní účet č. , č. účtu, pod variabilním symbolem , var. symbol, , v rámci poznámky byl uveden podpisový kód a identifikace klienta.

9. Z dokladu o vyplacení bylo zjištěno, že částka 30 000 Kč byla dne 20. 5. 2022 vyplacena na bankovní účet č. , Anonymizováno, pod variabilním symbolem , var. symbol, .

10. Z přehledu plateb soud zjistil, že žalované byla dne 20. 5. 2022 vyplacena částka 30 000 Kč, následně zaplatila dne 20. 6. 2022 částku 1 804 Kč, dne 22. 8. 2022 částku 1 804 Kč, dne 31. 8. 2022 částku 1 804 Kč, dne 20. 10. 2022 částku 3 608 Kč, dne 15. 12. 2022 částku 1 804 Kč, dne 1. 2. 2023 částku 1 804 Kč, dne 13. 2. 2023 částku 1 804 Kč, dne 3. 4. 2023 částku 1 804 Kč, dne 3. 5. 2023 částku 1 804 Kč a dne 10. 7. 2023 částku 1 804 Kč.

11. Z oznámení ze dne 21. 6. 2023 vyplývá, že k témuž dni došlo k zesplatnění úvěru, žalovaná byla současně vyzvána k zaplacení celé dlužné částky.

12. Z předžalobní výzvy ve spojení s podacím lístkem bylo zjištěno, že žalovaná byla před podáním žaloby dne 30. 1. 2024 upomínána o zaplacení žalované částky, odeslána téhož dne, a to do 14. 2. 2024.

13. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 12. 12. 2023, informace o zpracování osobních údajů společného prohlášení smluvních stran o postoupení pohledávek, seznamu postoupených pohledávek, podacího lístku, přílohy č. , hodnota, a pověření soud zjistil, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni. V rámci oznámení byla žalovaná vyzvána k plnění do 10 dnů od obdržení dopisu. Oznámení bylo žalované zasláno téhož dne. Z obchodního rejstříku soud zjistil údaje o žalobkyni.

14. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

15. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), platí, že smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 tohoto uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

16. Podle § 110 odst. 1 ZoSÚ platí, že neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, o roční procentní sazbě nákladů nebo o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, nebyla-li ohledně některé z těchto informací dodržena písemná forma smlouvy, nebo nebylo-li písemné vyhotovení smlouvy obsahující tyto informace poskytnuto spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, platí, že zápůjční úrokovou sazbou je repo sazba uveřejněná Českou národní bankou, platná v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebyla-li sjednána zápůjční úroková sazba nižší. K ujednáním o jiných platbách sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se nepřihlíží.

17. Podle § 561 odst. 1 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

18. Podle § 562 odst. 1 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle § 562 odst. 2 o. z., má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý19. Podle § 86 odst. 1, 2 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

20. Podle § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

21. Podle § 2991 odst. 1, odst. 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

22. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

23. Soud při jednání poučil žalobkyni ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. v tom směru, aby označila důkazy ohledně toho, že smlouva o úvěru mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena, a to v tvrzeném rozsahu. Dále soud žalobkyni poučil ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř k doplnění tvrzení a k označení důkazů, že právní předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí posoudila způsobilost žalované v době poskytnutí úvěru předmětný úvěr splácet.

24. Žalobkyně po poučení další důkazy neoznačila, ničeho dalšího netvrdila.

25. Nejprve se soud zabýval tím, zda mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o úvěru.

26. Jak bylo shora uvedeno, tak žalobkyní předložená listina vlastnoruční podpis žalované neobsahovala, neobsahovala však ani podpis elektronický.

27. Z § 562 odst. 1 o. z. vyplývá, že v případě právního jednání učiněného elektronickými prostředky je písemná forma zachována i v případě, kdy není využit elektronický podpis. To však za podmínky, že použité elektronické prostředky umožňují zachycení obsahu právního jednání a určení jednající osoby. Zde je však třeba vycházet i z § 562 odst. 2 o. z., které stanovuje vyvratitelnou právní domněnku ohledně spolehlivosti záznamů o právních jednáních zachycených v elektronickém systému. Tvrzení žalobkyně o uzavření předmětné smlouvy tak nebylo v řízení prokázáno.

28. I kdyby soud dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o úvěru v tvrzeném rozsahu, pak by soud dále zkoumal, zda žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet předmětný spotřebitelský úvěr.

29. Lze uzavřít, že právní předchůdkyně žalobkyně nedostatečně a nesprávně zkoumala úvěruschopnost žalované stran jejích příjmů i výdajů. Tvrzení žalobkyně jsou zcela obecná, a to zejména ohledně výdajů. Žalobkyně dále předložila pouze výpisy z bankovního účtu, ze kterých vyplývá zůstatek v řádech stovek korun. Předložena nebyla žádná pracovní smlouva, ze které by byla zřejmá trvalost pracovních poměrů a stálost výše příjmů. Pokud jde o výdaje, tak je zcela jasné, že tvrzení žalobkyně ohledně výše výdajů jsou zcela v rozporu s předloženými výpisy, pokud jen nájem činí dvojnásobek částky, kterou uvedla žalobkyně. Žalobkyni nic nebránilo předložit i jiné dokumenty k prokázání výdajů žalované, např.: potvrzení o zaplacení elektřiny, plynu, vyúčtování za služby mobilního telefonu. Pokud jde o argumentaci žalobkyně, že žalovaná po určitou dobu splácela, tak s tímto lze souhlasit, avšak je potřeba také dodat, že žalovaná si půjčovala od více nebankovních poskytovatelů úvěru, z toho lze usuzovat, že splácení probíhalo z poskytnutí nového úvěru. Nadto mělo být sjednáno 48 měsíčních splátek, přičemž žalovaná zaplatila 11 splátek. Nelze než dospět k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně nezkoumala úvěruschopnost žalované v dané době s odbornou péčí.

30. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru neplatná absolutně (viz např. rozsudek Soudního dvora ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18 nebo rovněž rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 18. 7. 2019, č.j. 27 Co 143/2019-13).

31. Soud se s ohledem na výše uvedené dále zabýval tím, zda žalobkyně nemá nárok na zaplacení žalované částky (či její části) z titulu bezdůvodného obohacení. Žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 40 000 Kč. Z provedeného dokazování vyplývá, že jí žalovaný uhradil celkem částku 19 545 Kč. Ze strany žalované tak došlo k bezdůvodnému obohacení na úkor žalobkyně v rozsahu 10 155 Kč. Je namístě říci, že soud nesprávně započetl do zaplacené částky i částku 1 Kč, která však nebyla zaplacena žalovanou, ale byla naopak žalobkyní žalované zaslána.

32. Vedle práva na zaplacení jistiny ve výši 10 155 Kč vznikl žalobkyni dle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení. V případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 4179/2007). Takovou výzvu žalobkyně učinila dne 12. 12. 2023 (jedná se o výzvu z téhož dne) s určením data plnění do 10 dnů od obdržení dopisu. Soud vyšel z toho, že ve smyslu § 573 o. z. nastala domněnka doručení dne 17. 12. 2023, po uplynutí lhůty k plnění vznikl žalobkyni nárok na zákonný úrok z prodlení. Žalovaná je tak v prodlení od 28. 12. 2023. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. Ve zbylém rozsahu soud žalobu zamítl.

33. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť úspěšnější žalované žádné náklady nevznikly.