211 C 55/2021

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní JUDr. Terezou Vlasákovou, LL.M., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částka s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, přičemž tuto povinnost je žalovaná oprávněna splnit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši [částka] splatných vždy ke každému 15. dni v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, a to pod ztrátou výhody splátek.

II. Žaloba se co do částky [částka], co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kladně doměřený soudní poplatek za žalobu ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že dne [datum] uzavřela společnost [právnická osoba], se sídlem [adresa], [anonymizována dvě slova] [číslo], [země] (dále jen„ [právnická osoba]“), s žalovanou smlouvu o revolvingovém úvěru přes webové stránky této společnosti. Žalovaná si zde zřídila uživatelský účet a podala žádost o poskytnutí konkrétního úvěru, na základě které jí byl zaslán návrh úvěrové smlouvy. Úvěruschopnost zkoumala [právnická osoba] výpočtem doložitelných příjmů a výdajů tak, že klientce musí zůstat rezerva ve výši 10 % příjmů, která je současně alespoň ve výši životního minima [částka]. Žalovaná byla lustrována v následujících evidencích: ISIR, CEE, CRKI, EUCB, a byla ověřována platnost dokladu totožnosti. Žalovaná na základě smlouvy čerpala úvěr v různé výši, celkem pětkrát, částky byly připisovány na bankovní účet č. [bankovní účet], a to vždy pod [variabilní symbol], který měl být splacen dne [datum]. [příjmení], kterou žalobkyně požaduje, se skládá z výše čerpaného úvěru ve výši [částka], přičemž tato částka je snížena o úhrady, dále z náhrady účelně vynaložených nákladů ve výši [částka] a dále úroků ve výši [částka]. Pohledávka [právnická osoba] za žalovanou byla smlouvou uzavřenou dne [datum] postoupena na žalobkyni. Žalobkyně se tedy domáhá zaplacení částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení. Soud nemohl přihlédnout k vyjádření žalobkyně, které bylo doručeno zdejšímu soudu až den následující po jednání, ze kterého se žalobkyně omluvila.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že zprvu nárok neuznala, poté přiznala, že udělala chybu. Žádnou platbu, kterou uvádí žalobkyně, žalovaná nenalezla. Žalovaná uvedla, že je pravdou, že prostřednictvím reklamy přes internet žádala, avšak fakticky ani poštou či datovou zprávou neobdržela žádnou smlouvu, po žalované nebylo vyžadováno ani žádné doložení nákladů ke zjištění skutečných platebních schopností např.: výživné či SIPO. Žalovaná má za to, že si žalobkyně řádně neověřila její bonitu a schopnost úvěr splácet, a to stran příjmů i výdajů. Žalovaná také uvádí, že je zcela nepochopitelné datum postoupení pohledávky. Žalovaná dále uvedla, že je nyní zaměstnána jako zdravotní sestra na plný úvazek ve směnném provozu, zaměstnavateli se zavázala, že u něj bude pracovat osm let. Její průměrný čistý měsíční příjem činí cca [částka], z toho řádně splácí [částka] měsíčně bance a [částka] měsíčně jinému věřiteli, dále platí běžné a dlužné výživné ve výši [částka], náklady na mobilní telefon pro ni a nezletilou činí cca [částka]. Náklady na bydlení činí cca [částka], na studium si hradí [částka]. Žalovaná se nachází v období stabilizace po vyčerpávajícím sporu o děti. Žalovaná navrhla, aby soud přihlédl k výše uvedené situaci žalované a povolil splácení předmětné částky, a to ve splátkách po [částka].

3. Soud jednal v nepřítomnosti žalobkyně podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), neboť řádně předvolaná žalobkyně se z účasti na jednání omluvila.

4. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru datované dnem [datum] včetně standardních informací soud zjistil, že se [právnická osoba] zavázala poskytnout žalované úvěr až do limitu [částka]. Úvěr byl úročen sazbou 10,40 % měsíčně. Úvěr a úroky měly být spláceny v měsíčních splátkách ve výši 11 % z dlužné částky, anebo [částka], podle toho, která z těchto částek je vyšší, vždy každý měsíc v ten jistý kalendářní den, ke kterému mu byly finanční prostředky dle předmětné smlouvy připsány na bankovní účet. Pro případ prodlení se splácením této částky bylo sjednáno právo [právnická osoba] žádat náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši [částka], zákonný úrok z prodlení a smluvní pokutu ve výši 0,1 % z částky, se kterou je žalovaná v prodlení. Předmětná smlouva není podepsána žalovanou. Přílohou této smlouvy jsou obchodní podmínky, které mj. stanoví, že smlouva se uzavírá prostřednictvím webových stránek. Společnost Ferratum na základě žádosti klienta posoudí jeho úvěruschopnost a případně nabídne uzavření smlouvy. Klientovi dále zašle SMS na mobilní telefon, jehož číslo v žádosti uvedl, s identifikačním kódem, který klient následně vloží do formuláře na webových stránkách. Tím je potvrzeno přijetí smlouvy.

5. Z loan application info soud zjistil, že tam jsou uvedeny údaje ohledně žalované jako je rodné číslo, telefonní číslo, e-mailová adresa či trvalá adresa žalované.

6. Z platebních informací soud zjistil, že celková dlužná částka k datu splatnosti je [částka], přičemž ta se skládá z částky [částka] jako zůstatku po poslední platbě, z částky [částka] jako náhrady účelně vynaložených nákladů, z částky [částka] jako výběru a z částky [částka] na úrocích.

7. Z jednotlivých potvrzení o provedené platbě jakož i zpráv [právnická osoba], soud zjistil, že žalované byla vždy pod [variabilní symbol] připsána dne [datum] částka ve výši [částka], dne [datum] částka ve výši [částka], dne [datum] částka ve výši [částka], dne [datum] částka ve výši [částka] a dne [datum] částka ve výši [částka], které byly vždy zaslány na bankovní účet, jehož majitelkou je žalovaná. V poslední zprávě [právnická osoba], je uvedeno, že nebyla přijata v měsíci říjnu 2020 platba ve výši [částka]. K tomu došlo chybou na straně výzvy soudu, kde bylo nesprávně napsáno, že k platbě mělo dojít v měsíci říjnu namísto měsíce prosince.

8. Z výpisů z bankovního účtu č. [bankovní účet] soud zjistil, že žalované bylo připsáno několik plateb pod [variabilní symbol], dne [datum] částka [částka], dne [datum] částka [částka], dne [datum] částka [částka], dne [datum] částka [částka], dne [datum] částka [částka].

9. Z výpisů z bankovního účtu č. [bankovní účet] soud neučinil žádná skutková zjištění, neboť se nejedná o bankovní účet, na který měly být jednotlivé částky úvěru zasílány.

10. Z platební bilance soud zjistil, že jsou vedeny následující výběry: dne [datum] ve výši [částka], dne [datum] ve výši [částka], dne [datum] ve výši [částka], dne [datum] ve výši [částka] a dne [datum] ve výši [částka]. Žalovaná uhradila dne [datum] částku [částka] a dne [datum] částku [částka]. Náhrada účelně vynaložených nákladů je [částka]. Úroky činí [částka].

11. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně listiny o převodu a přílohy k postoupení soud zjistil, že [právnická osoba] postoupila soubor pohledávek, včetně pohledávky za žalovaným, žalobkyni. Z oznámení ze dne [datum] [právnická osoba] postoupení této pohledávky oznámila žalované. Výše pohledávky měla být [částka]. Současně byla žalovaná dne [datum] vyzvána k úhradě před podáním žaloby. K oznámení i k výzvě byl předložen i podací lístek, ze kterého vyplývá datum odeslání dne [datum].

12. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

13. Podle § 2991 odst. 1, odst. 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

14. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

15. Podle § 86 odst. 1,2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

16. Podle § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

17. Soud má v dané věci za prokázané postoupení pohledávky za žalovanou z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni, přičemž postoupit lze i budoucí pohledávku (§ 1887 o. z.). Žalovaná byla právní předchůdkyní žalobkyně (postupitelem) o postoupení informována, což je k postoupení zcela dostačující (rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2009, sp. zn. 31 Cdo 1328/2007).

18. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru neplatná absolutně (viz např. rozsudek Soudního dvora ze dne [datum] ve věci C [číslo] nebo rovněž rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 18. 7. 2019, č.j. 27 Co 143/2019-13).

19. Lze uzavřít, že právní předchůdkyně žalobkyně zcela nedostatečně zkoumala úvěruschopnost žalované stran příjmů, ale i stran výdajů, neboť pouze nahlížela do rejstříků a následně zkoumala platnost průkazu totožnosti žalované, avšak ani k tomuto ničeho nepředložila. Právní předchůdkyně neměla dostatečné údaje o žalované, tedy o jejích příjmech a výdajích, ani si nevyžádala dokumenty, které by případně výši příjmu a výdajů potvrdily či vyvrátily (např.: doklad SIPO, vyúčtování za telefonní služby nebo za elektřinu/plyn, výpisy z bankovního účtu, pracovní smlouvu, výplatní pásky). Nelze než dospět k závěru, že žalobkyně nezkoumala úvěruschopnost žalované v dané době s odbornou péčí.

20. Jelikož se žalobkyně jednání neúčastnila, přišla o možnost být v tomto směru soudem poučena (jak plyne z ustálené judikatury poučení podle § 118a o. s. ř. je zásadně poskytováno při jednání, přičemž lze po účastníkovi spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil, nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti, soud není povinen uvedené poučení sdělovat účastníkovi jinak, či odročovat kvůli tomuto jednání, srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 3. 2010 sp. zn. 28 Cdo 3665/2009).

21. Vzhledem k výše uvedenému soud nemohl dojít k jinému závěru, než posoudit předmětnou smlouvu jako absolutně neplatnou, k čemuž je soud povinen přihlížet z úřední povinnosti (§ 588 o. z.). Zároveň v případě absolutní neplatnosti právního jednání nepřichází moderace soudem, jako je tomu v případě relativní neplatnosti, vůbec v úvahu. V tomto případě navíc sama žalovaná namítala to, že její schopnost splácet úvěr nebyla ze strany žalobkyně dostatečná zkoumána.

22. Žalovaná však od právní předchůdkyně žalobkyně převzala celkem částku ve výši [částka], přičemž jí či žalobkyni, na kterou byla pohledávka dle § 1879 o. z. postoupena, dosud vrátila pouze [částka]. Žalovaná se tak na úkor žalobkyně co do částky [částka] bezdůvodně obohatila a je tak povinna plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení žalobkyni také vrátit. Splatnost dluhu je dána výzvou věřitele ve smyslu § 1958 o. z. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení. Zákonný úrok z prodlení bylo možné žalobkyni přiznat až od 
 [datum], neboť v případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti dluhu na bezdůvodném obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 
 13. 1. 2009, sp. zn. 32 Cdo 4179/2007). Takovou výzvu žalobkyně poprvé učinila dne 
 [datum] s určením data plnění do 3 dnů. Soud vyšel z toho, že ve smyslu § 573 o. z. nastala domněnka doručení dne [datum], po uplynutí lhůty k plnění vznikl žalobkyni nárok na zákonný úrok z prodlení. Žalovaná je tak v prodlení od [datum] Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř., a to ve splátkách po [částka] měsíčně, neboť soud s ohledem na finanční situaci žalované shledal k tomuto důvody. Žalovaná uvedla, že řádně ve splátkách splácí i jiné své závazky. Ve zbylém rozsahu byla žaloba zamítnuta.

23. Vzhledem k tomu, že ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz a věc byla převedena do rejstříku„ C“, a žalobkyně na výzvu k doplatku soudního poplatku (položka 2 bod 2. příloha k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích), usnesením Okresního soudu v Kladně ze dne 17. 9. 2021, č.j. 211 C 55/2021-49, nereagovala zaplacením, uložil soud žalobkyni povinnost zaplatit [částka].

24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšnější, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], přičemž tato částka představuje 22,59 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 61,295 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 38,705 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky [částka] za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky [částka] za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. Odměna a paušální náhrada výdajů nenáleží žalobkyni za odpověď na výzvu soudu, neboť se jednalo o doplnění žaloby, přičemž obsah tohoto podání měl být již součástí samotné žaloby, a dále ani za vyjádření žalobkyně, které bylo soudu zasláno až po samotném jednání. Zaplacení nákladů řízení soud žalované uložil ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť se jedná o takovou výši, kterou je schopna žalobkyně v této lhůtě zaplatit, a to k rukám právního zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.