211 C 61/2025

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní JUDr. Terezou Zapf Vlasákovou, LL.M., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného trvale bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 10 119,04 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 10 000 Kč od 2. 4. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do úroku ve výši 18,90 % ročně z částky 10 000 Kč od 4. 11. 2024 do 1. 12. 2024, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 10 000 Kč od 14. 11. 2024 do 1. 4. 2025, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 0,75 % ročně z částky 10 000 Kč od 2. 4. 2025 do zaplacení, co do úroku ve výši 12,75 % ročně z částky 10 000 Kč od 2. 12. 2024 do zaplacení, co do kapitalizovaného úroku ve výši 494,57 Kč, co do částky 119,04 Kč, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 900 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou dne 13. 12. 2024 se žalobkyně domáhala zaplacení částky 10 119,04 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 28. 7. 2020 rámcovou smlouvu č. , hodnota, , na jejímž základě byl žalovanému aktivován běžný účet č. , č. účtu, . Smlouva byla uzavřena osobně na pobočce. Dne 5. 3. 2021 uzavřela žalobkyně s žalovaným prostřednictvím mobilní aplikace dodatek č. , hodnota, k rámcové smlouvě, jehož podpisem žalovaný požádal o poskytnutí kontokorentu ve výši 10 000 Kč, přičemž poskytnutí kontokorentu mu bylo dne 15. 3. 2021 schváleno a jeho čerpání mu bylo umožněno na bankovním účtu č. , č. účtu, . Žalobkyně před uzavřením smlouvy zkoumala úvěruschopnost žalovaného, a to na základě údajů sdělených žalovaným, které byly následně dle potřeby ověřeny, žalobkyně provedla lustrace interních a externích databází. Žalobkyně vycházela z čistého měsíčního příjmu žalovaného ve výši 36 422 Kč, pokud jde o výdaje, pak žalovaný ničeho neuvedl, žalobkyně vycházela z výdajů ve výši 3 860 Kč. Žalovaný neměl žádné další úvěrové produkty. Žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas. S ohledem na tuto skutečnost pak ke dni 4. 11. 2024 došlo k zesplatnění úvěru. Žalobkyně se tak domáhá zaplacení částky 10 000 Kč představující nesplacenou jistinu, dále kapitalizovaného úroku ve výši 494,57 Kč za období od 1. 8. 2024 do 3. 11. 2024 ve výši 18,90 % ročně, úroku ve výši 18,90 % ročně z částky 10 000 Kč od 4. 11. 2024 do 1. 12. 2024, úroku ve výši 12,75 % ročně z částky 10 000 Kč od 2. 12. 2024 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 10 000 Kč od 14. 11. 2024 do zaplacení. Žalobkyně se dále domáhá na základě uzavřené rámcové smlouvy částky 119,04 Kč, která představuje nepovolený debetní zůstatek ke dni 31. 8. 2024, neboť žalovaný se zavázal, že bude disponovat na bankovním účtu s penězi jen do výše dostupného zůstatku, a že bude udržovat na běžném bankovním účtu tolik peněz, aby pokryly předpokládané platby a pokud se dostane do mínusu, tak takovou částku zaplatí do pěti pracovních dnů poté, co k tomu bude vyzván. Žalovaný byl k zaplacení dlužných částek upomínán.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a na jednání se nedostavil, žalobkyně se z jednání omluvila. Soud tak věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, /dále jen „o. s. ř.“/).

3. Z rámcové smlouvy č. , hodnota, ze dne 28. 7. 2020 včetně obchodních podmínek, ceníků a formuláře pro standardní informace soud zjistil, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu, kterou byl zřízen bankovní účet pro žalovaného č. , č. účtu, . V rámci smlouvy bylo zřízeno internetové bankovnictví a žalovanému byly poskytnuty údaje pro přihlášení do internetového bankovnictví. Smlouva je podepsána žalobkyní i žalovaným. Dle bodu 9. platebního styku v rámci obchodních podmínek musí být na bankovním účtu dostatečný dostupný zůstatek.

4. Z dodatku č. , hodnota, k rámcové smlouvě č. , hodnota, ze dne 5. 3. 2021, přehledu párování mobilního zařízení, logovacích souborů a IP adresy a podmínek pro používání kontokorentu soud zjistil, že byl mezi žalobkyní a žalovaným zřízen kontokorentní úvěr ve výši 10 000 Kč na dobu neurčitou, úroková sazba byla sjednána ve výši 18,90 % ročně. Přečerpání běžného účtu bylo sjednáno k bankovnímu účtu č. , č. účtu, . Smlouva byla uzavřena prostřednictvím mobilní aplikace.

5. Z výpisu z běžného účtu č. , č. účtu, za období od 1. 12. 2020 do 15. 3. 2021 soud zjistil, že konečný zůstatek na jeho bankovním účtu činil 4 000 Kč. V rámci výpisu jsou zřejmé sázky placené na TipSport či Fortuna. Viditelná je i mzda od společnosti , právnická osoba, , ve výši 28 888 Kč, 32 026 Kč, 25 884 Kč a 51 357 Kč.

6. Z úvěrové zprávy soud zjistil, že žalovaný nemá existující úvěry, avšak celkem sedm žádostí mu bylo odmítnuto.

7. Z výpisu z běžného účtu č. , č. účtu, soud zjistil, že konečný zůstatek na jeho bankovním účtu činil ke dni 12. 12. 2024 částku -119,04 Kč.

8. Z kopie občanského a řidičského průkazu Slovenské republiky soud zjistil, že se jedná o průkazy žalovaného.

9. Z přehledu splácení kontokorentu soud zjistil, že výše limitu kontokorentu činila 10 000 Kč, nesplacený kapitalizovaný úrok je ke dni zesplatnění 494,57 Kč, nesplacená jistina činí 10 000 Kč a zůstatek na účtu -119,04 Kč.

10. Z předžalobní výzvy ze dne 4. 11. 2024 bylo zjištěno, že žalovaný měl být před podáním žaloby upomínán o zaplacení.

11. Z přehledu žádostí o úvěr soud neučinil žádná nová skutková zjištění.

12. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

13. Podle § 86 odst. 1,2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

14. Podle § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

15. Podle § 2991 odst. 1, odst. 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

16. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

17. Podle § 2662 o. z. smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet.

18. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru neplatná absolutně (viz např. rozsudek Soudního dvora ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18 nebo rovněž rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 18. 7. 2019, č.j. 27 Co 143/2019-13).

19. Pokud jde o první nárok, tedy ohledně poskytnutí kontokorentního úvěru, pak lze uzavřít, že žalobkyně neposoudila úvěruschopnost žalovaného řádně. Žalobkyně sice předložila listiny, ze kterých vyplývá příjem žalovaného, avšak již nepředložila listinu zakládající tento pracovněprávní závazek, ze které by vyplývala stálost zaměstnání, složky mzdy apod. Současně v případě výdajů uvedla souhrnnou částku, která nevychází ani reálných výdajů žalovaného, které by následně ověřila dokumenty, například vyúčtováním za telefonní služby nebo za elektřinu/plyn. Z výpisu z bankovního účtu navíc vyplývá, že velké množství finančních prostředků bylo zasíláno na bankovní účty sázkových kanceláří. Je nutné poukázat i na to, že žalovaný ačkoliv neměl žádné úvěry, tak sedm žádostí mu bylo odmítnuto.

20. Soud pak měl v úmyslu žalobkyni při jednání poučit podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., aby doplnila tvrzení a navrhla důkazy k prokázání, že žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného před uzavřením dodatku č. , hodnota, . Jelikož se žalobkyně jednání neúčastnila, přišla o možnost být v tomto směru soudem poučena (jak plyne z ustálené judikatury poučení podle § 118a o. s. ř. je zásadně poskytováno při jednání, přičemž lze po účastníkovi spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil, nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti, soud není povinen uvedené poučení sdělovat účastníkovi jinak, či odročovat kvůli tomuto jednání, srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 3. 2010 sp. zn. 28 Cdo 3665/2009). Nelze než dospět k závěru, že žalobkyně nezkoumala úvěruschopnost žalovaného v dané době s odbornou péčí.

21. Žalobkyně však poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, přičemž žalovaný ničeho nevrátil. Žalovaný se tak na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil a je povinen plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení, tj. částky 10 000 Kč, žalobkyni také vrátit. Co do částky 10 000 Kč tedy bylo žalobě vyhověno. Splatnost dluhu je dána výzvou věřitele k zaplacení celé dlužné částky a lhůtou ve výzvě určenou. Žalobkyně však nepředložila důkaz k prokázání, že předžalobní výzva byla žalovanému řádně odeslána, i v tomto rozsahu měl soud v plánu žalobkyni poučit ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. k označení důkazu, že předžalobní výzva byla žalované řádně odeslána. S ohledem na skutečnost, že se žalobkyně k jednání nedostavila, nemohl soud ani v tomto směru poskytnout poučení. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení, a to z dlužné částky ve výši 10 000 Kč od 2. 4. 2025 do zaplacení, přičemž pokud jde o počátek běhu lhůty zákonného úroku z prodlení, pak soud vycházel z doručení žaloby žalovanému soudem ke dni 31. 3. 2025, přičemž následující den měl žalovaný možnost dluh splnit. Den poté se dostal žalovaný do prodlení. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. Ve zbylém rozsahu byla žaloba ohledně prvního nároku zamítnuta.

22. Soud se dále zabýval nedovoleným debetním zůstatkem, přičemž soud měl v úmyslu i v tomto směru žalobkyni poučit dle § 118a odst. 3 o. s. ř. k označení důkazu, že ke dni 31. 8. 2024 činil nepovolený debetní zůstatek 119,04 Kč, neboť žádným důkazem nebylo prokázáno, že nepovolený debetní zůstatek činil 119,04 Kč právě k tvrzenému datu 31. 8. 2024. S ohledem na skutečnost, že se žalobkyně k jednání nedostavila, nemohl soud ani v tomto směru poskytnout poučení. Soud tak žalobu co do částky 119,04 Kč zamítl.

23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení téměř zcela úspěšná, neúspěšná byla pouze v nepatrné části, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 900 Kč. Tyto náklady sestávají ze soudního poplatku ve výši 800 Kč, z paušální náhrady nákladů nezastoupeného účastníka za jeden úkon (podání žaloby) ve výši 100 Kč ve smyslu § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Soud nepřiznal náhradu nákladů řízení za výzvu k plnění, u níž nebylo prokázáno odeslání, a za doplnění žaloby, neboť to mělo být součástí již samotné žaloby. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.).