211 C 77/2022

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní JUDr. Terezou Vlasákovou, LL.M., ve věci žalobkyně: Anonymizováno zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Adresa žalovaného zastoupený opatrovníkem Jméno opatrovníka advokátem se sídlem Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno o zaplacení částky 201 966,08 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 196 760,13 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 196 760,13 Kč od 17. 8. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 5 205,95 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 27 504,55 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 391,81 Kč, úroku ve výši 12,99 % ročně z částky 199 171,08 Kč od 17. 8. 2021 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 2 410,95 Kč od 17. 8. 2021 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 97 883,99 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 201 966,08 Kč s příslušenstvím, a to na základě smlouvy o úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně (, právnická osoba, .) uzavřela dne 1. 4. 2020 s žalovaným smlouvu o půjčce na kliknutí č. , Anonymizováno, na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 200 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr v pravidelných měsíčních splátkách spolu se smluvním úrokem ve výši 12,99 % ročně a s dalšími poplatky. Smlouva byla podepsána přes mobilní elektronický klíč, který si žalovaný sjednal dne 14. 6. 2017 v rámci přímého bankovnictví. Jiné smluvní dokumenty obsahují vlastnoruční podpis žalovaného, k samotné smlouvě byly předloženy certifikáty. Žalovaný poskytl k učinění fotokopie i cestovní pas. Právní předchůdkyně žalobkyně svou povinnost splnila, což vyplývá ze str. 55 mimořádného výpisu, žalovaný však úvěr nesplácel dle smluvních podmínek a splátky nezasílal řádně a včas. Celkem zaplatil částku 3 239,87 Kč. V souladu s produktovými podmínkami následně došlo dne 14. 7. 2021 k zesplatnění úvěru. Před poskytnutím úvěru právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, a to jak prostřednictvím bankovních a nebankovních institutů, kontrolou veřejných databází, dále vycházela ze sdělení žalovaného a z jeho příjmu ve výši cca 50 000 Kč, nejvyšší měsíční příjem byl 94 772 Kč, např.: v březnu měl výdaj ve výši 20 017 Kč, v prosinci 2019 a lednu 2020 platil byt ve výši cca 13 017 Kč. Mezi výdaje patřily i výdaje za mateřskou školu. Na zkoumání úvěruschopnosti nelze mít přehnané nároky, viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 10. 2018, sp. zn. 32 Cdo 1415/2018, rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 19. 4. 2023, č.j. 19 Co 74/2023-109. Žalobkyně se tak domáhá jistiny ve výši 199 171,08 Kč, dlužného kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 27 504,55 Kč (12,99 % ročně za období 20. 11. 2020 do 12. 7. 2021), dlužného kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 391,81 Kč (za období od 30. 11. 2020 do 30. 6. 2021), dlužných poplatků ve výši 2 795 Kč (pojištění 8 x 215 Kč a splátka odložených poplatků pojištění úvěrů 1 290 Kč), úroků ve výši 12,99 % ročně z částky 199 171,08 Kč od 17. 8. 2021 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 199 171,08 Kč od 17. 8. 2021 do zaplacení. Dle žalobkyně částečným splácením žalovaný dluh uznal. Dále uvádí, že postačí, pokud se žalovaný mohl seznámit s písemnostmi.

2. Žalovaný se k žalobě prostřednictvím opatrovníka vyjádřil tak, že nárok neuznává ani zčásti. Rozporoval uzavření smlouvy o půjčce na klinutí a poskytnutí finančních prostředků ve výši 200 000 Kč. V případě uzavření smlouvy nebylo prokázáno, že by SMS zpráva pocházela přímo od žalovaného. V tomto žalovaný odkazuje na rozsudek Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , nebo na rozsudek Krajského soudu v Praze, sp. zn. 27 Co 327/2018. Pokud by žalobkyně tyto sporné skutečnosti prokázala, pak má žalovaný za to, že právní předchůdkyně žalobkyně nezkoumala úvěruschopnost žalovaného řádně, dostatečně a s péčí řádného hospodáře. Žalobkyně uvádí pouze obecná tvrzení, aniž by uvedla relevantní skutečnosti a důkazy. Současně jsou předkládany důkazy, které neprokazují doručení. V případě vzniku nároku žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení by měla započtena celá částka, kterou žalovaný uhradil. Současně pokud jde o zákonné úroky z prodlení a jejich běh, pak by mělo být stěžejní dojití výzvy, což nebylo v žádném případě prokázáno.

3. Ze smlouvy o poskytování bankovních služeb ze dne 14. 6. 2017 soud zjistil, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně (, právnická osoba, .) a žalovaným byla dne 14. 6. 2017 uzavřena smlouva, kterou byl žalovanému zřízen běžný bankovní účet č. , č. účtu, a žalovanému k tomuto bankovnímu účtu byla vydána debetní platební karta. Současně v rámci smlouvy bylo sjednáno tzv. přímé bankovnictví. Sjednáno bylo i užívání elektronického klíče SMS na tel. č. , tel. číslo, . Součástí ujednání o přímém bankovnictví jsou produktové podmínky ohledně přímého bankovnictví.

4. Z občanského průkazu žalovaného , Anonymizováno, včetně souhlasných prohlášení ze dne 5. 4. 2019 a 21. 11. 2019 soud zjistil, že žalovaný souhlasil s poskytnutím svých osobních údajů, přičemž z občanského průkazu vyplývá totožnost žalovaného.

5. Z údajů klienta ze dne 13. 2. 2020 soud zjistil, že dokument obsahuje osobní údaje žalovaného, je vlastnoručně podepsán právní předchůdkyní žalobkyně i žalovaným.

6. Z návrhu smlouvy o půjčce na kliknutí č. , Anonymizováno, ze dne 1. 4. 2020 včetně čtyř certifikátů, akceptace návrhu smlouvy, všeobecných obchodních podmínek a ceníku produktů a služeb soud zjistil, že právní předchůdkyně (, právnická osoba, .) a žalovaným byla dne 1. 4. 2020 uzavřena smlouva, kterou byla žalovanému poskytnuta půjčka ve výši 200 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal splácet ve 120 splátkách po 2 985,04 Kč, pevná úroková sazba byla sjednána ve výši 12,99 % ročně Výše poplatku za zaslání upomínky činí 500 Kč. V rámci smlouvy je uvedeno číslo běžného účtu žalovaného , č. účtu, . Úvěr je poskytnut do 15. 5. 2030. Celková splatná částka činí 361 327,92 Kč. V rámci bodu XII. č. , hodnota, písm. a. je upraveno, že závažnou skutečností, která opravňuje k okamžité splatnosti dle bodu XIII. č. , hodnota, písm. b. je i prodlení žalovaného s některou platební povinností. Součástí smlouvy i všeobecné obchodní podmínky a ceník. K tomuto právní zástupce žalobkyně uvedl, že v případě řádného placení je upraveno navrácení částky a poskytnutí úvěru za úrok ve výši 5,99 % ročně.

7. Z dat o klientovi soud zjistil, že o žalovaném nebyla nalezena negativní odpověď. Právní předchůdkyně žalobkyně vycházela z údajů poskytnutých klientem. Kontaktovány byly interní a externí databáze. Průměrné obraty na bankovním účtu činily 54 255 Kč.

8. Z prohlášení k protokolu o posouzení úvěruschopnosti soud zjistil, že nejvyšší příjem žalovaného v posledních 12 měsících za období od 1. 9. 2019 do 29. 2. 2020 činil 94 772 Kč. Průměrný obrat činil 59 085 Kč. Ostatní výdaje byly převzaty dle průměrných výdajů podle regionu bydliště klienta. K tomuto žalovaný uvedl, že z tohoto důkazu nevyplývá zkoumání výdajů žalovaného.

9. Z výpisu spotřebitelského úvěru soud zjistil, že žalovaný dne 1. 4. 2020 jednorázově čerpal spotřebitelský úvěr, a to na bankovní účet č. , č. účtu, . Celkem na jistině dluží částku 199 171,08 Kč, na poplatcích 2 795 Kč, na úrocích 27 504,55 Kč a na úrocích z prodlení 391,81 Kč.

10. Z mimořádného výpisu bankovního účtu č. , Anonymizováno, soud zjistil, že výpis je za období od 1. 1. 2000 do 6. 9. 2021, žalovaný má pohledávky po splatnosti ve výši 13 366,53 Kč a disponibilní zůstatek v totožné výši. Dokument obsahuje 71 stran. Dne 1. 4. 2020 je evidováno jednorázové čerpání spotřebitelského úvěru. Z mimořádného výpisu nevyplývají platby za byt, naopak z něho vyplývá, že již před tím žalovaný splácel jiný úvěr.

11. Z prohlášení o okamžité splatnosti ze dne 14. 7. 2021 včetně přehledu podacích čísel a soupisů podaných zásilek soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně v souladu s čl. 12 produktových podmínek pro osobní úvěry prohlásila dluh okamžitě ze splatný a žalovaného k plnění bez stanovení lhůty k plnění. Přehled podacích čísel obsahuje konkrétní podací čísla, datum odeslání je dne 14. 7. 2021. Žalovaný k tomuto uvedl, že nebylo prokázáno, že by se prohlášení dostalo do sféry žalovaného, přičemž je nutné dojití ve smyslu § 570 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Žalobkyně uvádí, že za sdělenou adresu odpovídá žalovaný, přičemž postačí odeslání.

12. Z produktových podmínek pro osobní úvěry právní předchůdkyně soud zjistil, že v rámci čl. 12 písm. b) je upraveno, že v případě vzniku závažné skutečnosti dle bodu 11 písm. a) (i) je závažnou skutečností prodlení s jakoukoliv platební povinností je možné prohlásit dluh za okamžitě splatný.

13. Z rámcové smlouvy o postupování pohledávek, smlouvy o postoupení pohledávek včetně přílohy č. , hodnota, a potvrzení úplaty, vyrozumění o postoupení pohledávky ze dne 14. 9. 2021 včetně přehledu podacích čísel a soupisu podaných zásilek bylo prokázáno postoupení pohledávky za žalovaným z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni. Přehled podacích čísel obsahuje konkrétní podací čísla. Žalovaný k tomuto uvedl, že nebylo prokázáno, že by se vyrozumění o postoupení dostalo do sféry žalovaného, přičemž je nutné dojití ve smyslu § 570 o. z. Žalobkyně uvádí, že za sdělenou adresu odpovídá žalovaný, přičemž postačí odeslání.

14. Z prohlášení o změně kontaktní adresa soud zjistil, že žalovaný oznámil adresy, trvalou a korespondenční.

15. Z oznámení o právním zastoupení a výzvy k úhradě dluhu ze dne 26. 11 2021, seznam odeslaných předžalobních výzev a soupisu podaných zásilek soud zjistil, že žalobkyně žalovaného vyzvala k plnění před podáním samotné žaloby. Dle interního seznamu bylo oznámení zasláno téhož dne, ke kterému se datuje výzva. Soupis podaných zásilek obsahuje souhrnný počet podaných zásilek a cenu za ně. Žalovaný k tomuto uvedl, že nebylo prokázáno, že by se předžalobní výzva dostala do sféry žalovaného, přičemž je nutné dojití ve smyslu § 570 o. z. Žalobkyně uvádí, že za sdělenou adresu odpovídá žalovaný, přičemž postačí odeslání.

16. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

17. Podle § 2991 odst. 1, odst. 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

18. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

19. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

20. Podle § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

21. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru neplatná absolutně (viz např. rozsudek Soudního dvora ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18 nebo rovněž rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 18. 7. 2019, č.j. 27 Co 143/2019-13).

22. Ještě před samotným zkoumáním úvěruschopnosti se soud zabýval tím, zda byla uzavřena smlouva o úvěru mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným, a to s ohledem na skutečnost, že smlouva neobsahuje vlastnoruční či elektronický podpis. Soud v tomto případě přihlédl k tomu, že žalovaný uzavřel a vlastnoručně podepsal smlouvu o poskytování bankovních služeb, kterou si mimo jiné zřídil přímé bankovnictví, tedy tzv. internetbanking. Podepsané jsou i další dokumenty. Navíc žalobkyní byly předloženy i certifikáty. Předmětnou situaci tak nelze srovnávat s jednorázovými internetovými úvěry či zápůjčkami, ve kterých identita klienta zůstává neprokázaná, neboť ji nikdy nikdo neověřil. I komentářová literatura uvádí, že v tomto je namístě činit rozdíly. V případě uceleného systému zabezpečených internetových stránek (například internetové bankovnictví) dosud podmínky uznatelnosti za písemnou formu právním předpisem ani judikaturou blíže konkretizovány nebyly, nicméně se domníváme, že plně auditovatelný systém internetového bankovnictví zpravidla bude splňovat podmínku možnosti zachycení obsahu právního úkonu a určení totožnosti osoby pomocí podpisového certifikátu nebo kombinace uživatelského jména, hesla a tzv. jednorázového hesla („one-time-password“, například v podobě autorizační SMS zprávy) zpravidla bude splňovat podmínku dostatečného (a prokazatelného) určení osoby, která právní úkon učinila (Slanina, J., Jemelka, L., Vetešník, P., Wachtlová, L., Flídr, J. Zákon o spotřebitelském úvěru. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2017, § 104). Z rozhodnutí namítaných a předložených žalovaným nevyplývá skutkový stav, z toho důvodu z ní nelze bez dalšího vycházet.

23. Soud tedy dospěl k názoru, že bylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným, přičemž poskytnutí částky 200 000 Kč bylo prokázáno, a to s ohledem na výpis z úvěrového účtu ve spojení se smlouvou o poskytování bankovních služeb a mimořádným výpisem. K transferu peněz došlo, prokázáno bylo i to, že majitelem bankovního účtu je žalovaný.

24. Pokud jde o argumentaci žalobkyně stran částečného plnění a uznání dluhu, tak plnění ve splátkách nemá za následek uznání dluhu, když se jedná o způsob plnění sjednaný od počátku (rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 4. 3. 2010, sp. zn. 32 Cdo 1008/2009).

25. Soud se dále zabýval úvěruschopností žalovaného. Soud žalobkyni při jednání poučil podle § 118a odst. 1 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), aby doplnila tvrzení a označila důkazy ohledně toho, že s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, když soud neměl za dostatečná tvrzení a za dostatečně prokázané, že žalobkyně tuto povinnost splnila. Lze uzavřít, že žalobkyně nedostatečně a nesprávně zkoumala úvěruschopnost žalovaného stran jeho příjmů i výdajů. Tvrzení žalobkyně jsou zcela obecná a kusá, žalobkyně nepodala v rámci řízení ucelený obraz o schopnosti žalovaného splácet úvěr, pokud pouze poukazovala na určité částky v rámci příjmu, aniž by uvedla bližší informace k povaze výdělku žalovaného (zda je zaměstnancem či osobou samostatně výdělečně činnou, ohledně trvalosti tohoto pracovního poměru, jakož i stálosti příjmu), v případě výdajů pak v zásadě bylo odkazováno na obrat, jehož údaje se navíc liší, a na výdaje za bydlení, které navíc z listiny nevyplývají. Nadto z mimořádného výpisu z bankovního účtu vyplývá, že žalovanému byl poskytnut nejméně jeden další úvěr. Žalobkyni nic nebránilo získat od žalovaného celistvé informace a v návaznosti na to si vyžádat dokumenty k jejich prokázání. Nelze než dospět k závěru, že žalobkyně nezkoumala úvěruschopnost žalovaného v dané době s odbornou péčí.

26. Soud se s ohledem na výše uvedené dále zabýval tím, zda žalobkyně nemá nárok na zaplacení žalované částky (či její části) z titulu bezdůvodného obohacení. Žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 200 000 Kč. Žalovaný jí uhradil celkem částku 3 239,87 Kč. Ze strany žalovaného tak došlo k bezdůvodnému obohacení na úkor žalobkyně v rozsahu 196 760,13 Kč.

27. Vedle práva na zaplacení jistiny ve výši 196 760,13 Kč vznikl žalobkyni dle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení. V případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodná výzva k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 4179/2007). Takovou výzvu žalobkyně učinila dne 14. 7. 2021 (jedná se o výzvu z téhož dne). Ve výzvě nebyla uvedena lhůta, přičemž žalobkyně se domáhá zákonného úroku z prodlení až od 17. 8. 2021, přičemž kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení byl požadován za období od 30. 11. 2020 do 30. 6. 2021, kdy žalovaný ještě s ohledem na datum odeslání výzvy v prodlení nebyl. Soud tak vyhověl a přiznal zákonný úrok z prodlení dle žaloby od 17. 8. 2021. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.). Ve zbylém rozsahu soud žalobu ve II. výroku zamítl.

28. Pokud jde o argumentaci žalovaného ohledně aplikace § 570 o. z., pak se jedná o ustanovení hmotněprávního práva vztahující se k právnímu jednání. Soud má za to, že aplikace tohoto paragrafu tedy není přiléhající na předžalobní výzvu ve smyslu § 142a odst. 1 o. s. ř. či výzvu, kterou byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky ve smyslu shora uvedeného rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 4179/2007, ve kterém je uvedeno, že úrok z prodlení z bezdůvodného obohacení je vázán na to, kdy je žalovaný o plnění požádán. Totožné je obsaženo v rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 4. 2012, sp. zn. 33 Cdo 4323/2010. Výzva ze strany žalobkyně a její odeslání je prokázáno, neboť byly předloženy důkazy, ze kterých vyplývá číslo zásilky, pod kterou byla výzva ze dne 14. 7. 2021 zaslána.

29. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšnější, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 97 883,99 Kč, přičemž tato částka představuje 94,84 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 97,42 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 2,58 %). Náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 10 099 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 201 966,08 Kč sestávající z částky 9 140 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 9 140 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 9 140 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 9 140 Kč za účast na jednání soudu dne 15. 3. 2023 dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t., z částky 9 140 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 9 140 Kč za účast na jednání soudu dne 17. 4. 2023 dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t., z částky 9 140 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 9 140 Kč za účast na jednání soudu dne 31. 5. 2023 dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t., včetně 8 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t a dále cestovní náhrada v souvislosti s cestou realizovanou dne 15. 3. 2023 a dne 17. 4. 2023 ve výši 2 x 515,46 Kč, a to vždy za 71 ujetých km [41,20 Kč za litr paliva při průměrné spotřebě 5 l/100 km (s ohledem na metodiku 2018/1832AP) a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb.] podle § 13 odst. 1 a. t. spolu s náhradou za promeškaný čas za cestu k jednání a zpět ve výši 400 Kč (2 x 200 Kč) podle § 14 odst. 1 písm. a) a odst. 3 a. t. a odpovídající 21 % DPH ve výši 16 159,69 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř.; celkem tedy náklady řízení tvoří částka 103 209,61 Kč, přičemž 94,84 % z této částky je 97 883,99 Kč.

30. Odměna a paušální náhrada výdajů nenáleží žalobkyni za odpovědi na písemnou výzvu soudu, neboť se jednalo vždy o doplnění žaloby, přičemž obsah těchto podání měl být již součástí samotné žaloby. Stejně tak nenáleží žalobkyni náhrada za parkovné, když parkování v bezprostřední blízkosti soudu je neplacené. Nejedná se o účelně vynaložený náklad.

31. Povinnost k plnění byla i ve výroku III. stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).