211 C 93/2023

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní JUDr. Terezou Vlasákovou, LL.M., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného trvale bytem adresa žalovaného o zaplacení částky 14 110 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se co do částky 235 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 235 Kč od [datum] do zaplacení zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % z částky 10 000 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 2 975 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 12 975 Kč od [datum] do [datum], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 2 975 Kč od [datum] do zaplacení a smluvní pokuty ve výši 900 Kč, se zamítá.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 023,46 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši 14 110 Kč s příslušenstvím z titulu uzavřené smlouvy o úvěru [číslo]. Svůj nárok žalobkyně odůvodnila tak, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému částku 10 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal tuto částku vrátit včetně poplatků. Částka byla poskytnuta na bankovní účet žalovaného. Smlouva byla uzavřena elektronicky prostřednictvím webové služby, kde žalovaný požádal o úvěr a toto potvrdil pomocí kliknutí. Žalobkyně před uzavřením předmětné smlouvy ověřovala úvěruschopnost žalovaného, a to následujícím způsobem. Zjišťovala počet žijících členů domácnosti s žalovaným, dále výdaje, čisté příjmy, provedla lustrace v nejrůznějších registrech. Žalobkyní ověřená výše čistého měsíčního příjmu žalovaného činila [částka]. Pro případ prodlení s úhradou si účastníci sjednali smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z jistiny, současně si zvolil volitelnou službu„ Presto“ za poplatek ve výši 165 Kč a informační SMS servis za poplatek ve výši 145 Kč. Žalovaný neuhradil ničeho. Žalobkyně se tedy žalobou domáhá jistiny ve výši 10 000 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 2 900 Kč, poplatku za službu„ Presto“ ve výši 165 Kč, poplatku za informační SMS servis ve výši 145 Kč, smluvní pokuty 0,1% denně z jistiny od [datum] do [datum] ve výši 900 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 13 210 Kč od [datum] do zaplacení. Podáním ze dne [datum] vzala žalobkyně žalobu částečně zpět, a to co do částky 145 Kč představující poplatek za informační SMS servis a částky 90 Kč představující část poplatku, a to vše se zákonným úrokem z prodlení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k jednání se bez omluvy nedostavil. Žalobkyně se z jednání omluvila. Soud tak věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, /dále jen „o. s. ř.“ /).

3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním ze dne [datum], souhlasu se zpracováním osobních údajů, sazebníku, údajů o poskytovateli spotřebitelského úvěru a z všeobecných obchodních podmínek bylo zjištěno, že ve smlouvě na straně věřitele vystupuje žalobkyně, na straně klienta pak žalovaný. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému částku ve výši 10 000 Kč, a to na jeho účet. Splatnost úvěru byla stanovena na [datum]. Celková výše poplatku za sjednání úvěru činí 2 810 Kč, výše poplatku za službu„ Presto“ činí 165 Kč a informační SMS servis je zpoplatněn částkou 29 Kč měsíčně. V rámci všeobecných obchodních podmínek byla sjednána i smluvní pokuta ve vši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je klient v prodlení. Na smlouvě není připojen vlastnoruční ani elektronický podpis žalovaného.

4. Z autorizace ověření totožnosti a BankID výpisu soud zjistil, že totožnost žalovaného měla být ověřena dle BankID. V rámci BankID výpisu jsou uvedeny pouze informace o žalovaném jako je e-mail, datum narození, rodné číslo, telefonní číslo apod.

5. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti u společnosti [právnická osoba], soud zjistil, že v rámci domácnosti je pouze jedna osoba s příjmem. Pravidelné výdaje na půjčky činí [částka], na bydlení činí [částka], další nezbytné výdaje jsou ve výši [částka], zbytné výdaje jsou pak ve výši [částka]. Výše ověřeného čistého příjmu činí [částka].

6. Z identifikovaných příjmů soud zjistil, že prostřednictvím bankovního výpisu byl zjištěn příjem žalovaného ve výši [částka].

7. Z výpisu z bankovního účtu žalovaného soud zjistil, že ke dni [datum] činí zůstatek na bankovním účtu 10,20 Kč. Z výpisu vyplývá mzda od společnosti [právnická osoba]

8. Z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli, potvrzení o provedení platby a zprávy [právnická osoba], soud zjistil, že žalobkyně zaslala na bankovní účet č. [bankovní účet] částku 10 000 Kč, a to dne [datum] pod [variabilní symbol]. Dle zprávy banky byl v období [datum] – [datum] majitelem bankovního účtu č. [bankovní účet] žalovaný a také jeho jediným disponentem.

9. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby a podacího lístku soud zjistil, že žalovaný byl vyzýván k zaplacení před samotným podáním žaloby.

10. Z ostatních listinných důkazů (obecné principy posuzování a filosofie společnosti) soud neučinil nová či odlišná skutková zjištění.

11. Podle § 96 odst. 1 o. s. ř. žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Dle odst. 2 je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až poté, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí. Dle odst. 3 jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Nebylo-li dosud o věci rozhodnuto, pokračuje soud po právní moci usnesení v řízení. Dle odst. 4 ustanovení odstavce 3 neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání.

12. Žalobkyně vzala žalobu částečně zpět před jednáním, proto soud rozhodl o zastavení řízení, a to co do částky 235 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení, a to dle § 96 odst. 1, 2, 4 o. s. ř. (I. výrok).

13. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

14. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“), platí, že smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 tohoto uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

15. Podle § 110 odst. 1 ZoSÚ platí, že neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, o roční procentní sazbě nákladů nebo o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, nebyla-li ohledně některé z těchto informací dodržena písemná forma smlouvy, nebo nebylo-li písemné vyhotovení smlouvy obsahující tyto informace poskytnuto spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, platí, že zápůjční úrokovou sazbou je repo sazba uveřejněná Českou národní bankou, platná v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebyla-li sjednána zápůjční úroková sazba nižší. K ujednáním o jiných platbách sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se nepřihlíží.

16. Podle § 561 odst. 1 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

17. Podle § 562 odst. 1 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle § 562 odst. 2 o. z., má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.

18. Podle § 2991 odst. 1, odst. 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

19. Podle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

20. Nejprve se soud zabýval tím, zda mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru.

21. Jak bylo shora uvedeno, tak žalobkyní předložená listina vlastnoruční podpis žalovaného neobsahovala, neobsahovala však ani podpis elektronický.

22. Z § 562 odst. 1 o. z. vyplývá, že v případě právního jednání učiněného elektronickými prostředky je písemná forma zachována i v případě, kdy není využit elektronický podpis. To však za podmínky, že použité elektronické prostředky umožňují zachycení obsahu právního jednání a určení jednající osoby. Zde je však třeba vycházet i z § 562 odst. 2 o. z., které stanovuje vyvratitelnou právní domněnku ohledně spolehlivosti záznamů o právních jednáních zachycených v elektronickém systému. Soud pak měl v úmyslu žalobkyni při jednání poučit podle § 118a odst. 3 o. s. ř., aby navrhla důkazy k prokázání, že smlouva mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena v tvrzeném rozsahu. Jelikož se žalobkyně jednání neúčastnila, přišla o možnost být v tomto směru soudem poučena (jak plyne z ustálené judikatury poučení podle § 118a o. s. ř. je zásadně poskytováno při jednání, přičemž lze po účastníkovi spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil, nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti, soud není povinen uvedené poučení sdělovat účastníkovi jinak, či odročovat kvůli tomuto jednání, srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 3. 2010 sp. zn. 28 Cdo 3665/2009). Tvrzení žalobkyně o uzavření předmětné smlouvy tak nebylo v řízení prokázáno.

23. Žalovaný však od žalobkyně převzal částku ve výši 10 000 Kč, přičemž dosud jí neuhradil ničeho. Žalovaný se tak na úkor žalobkyně co do částky 10 000 Kč bezdůvodně obohatil a je tak povinen plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení žalobkyni také vrátit. Splatnost dluhu je dána výzvou věřitele ve smyslu § 1958 o. z. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení, a to ve výši odpovídající počátku prodlení. Zákonný úrok z prodlení bylo možné žalobkyni přiznat až od [datum], neboť v případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti dluhu na bezdůvodném obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 13. 1. 2009, sp. zn. 32 Cdo 4179/2007). Takovou výzvu žalobkyně poprvé učinila dne [datum] s určením data plnění do 3 dnů. Soud vyšel z toho, že ve smyslu § 573 o. z. nastala domněnka doručení dne [datum], po uplynutí lhůty k plnění vznikl žalobkyni nárok na zákonný úrok z prodlení. Žalovaný je tak v prodlení od [datum] Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. Ve zbylém rozsahu soud žalobu zamítl.

24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšnější, a to i po přihlédnutí k částečnému zastavení řízení, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1023,46 Kč, přičemž tato částka představuje 41,74 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 70,87 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 29,13 %). Náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 14 110 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 2 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 252 Kč. Odměna a paušální náhrada výdajů nenáleží žalobkyni za odpověď na výzvu soudu, neboť se jednalo o doplnění žaloby spolu se zpětvzetím, přičemž obsah tohoto podání měl být již součástí samotné žaloby, žalobkyně pouze„ opravuje“ požadovaný nárok. Zaplacení nákladů řízení soud žalovanému uložil ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř., k rukám právního zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.