211 C 98/2022

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní JUDr. Terezou Vlasákovou, LL.M., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 9 500 Kč s příslušenstvím

I. Návrh na vydání rozsudku pro uznání se zamítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 500 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 9 500 Kč od 8. 7. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba, kterou se žalobkyně po žalovaném domáhá zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % z částky 9 500 Kč od 14. 6. 2018 do 7. 7. 2020 a zákonného úroku z prodlení ve výši 0,25 % z částky 9 500 Kč od 8. 7. 2020 do zaplacení, se zamítá.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši 9 500 Kč z titulu uzavřené smlouvy o úvěru ze dne 15. 11. 2017. Svůj nárok žalobkyně odůvodnila tak, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně (společnost [právnická osoba]) a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 9 500 Kč, přičemž žalovaný se zavázal tuto částku vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru do 13. 6. 2018. Žalovaný se dostal se svým závazkem do prodlení, přičemž ani poté žalovaný závazek neuhradil. Dluh byl následně postoupen na společnost [právnická osoba] a z této společnosti na žalobkyni. Žalobkyně se žalobou domáhá jistiny ve výši 9 500 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 9 500 Kč od 14. 6. 2018 do zaplacení. Smlouva byla uzavřena elektronicky prostřednictvím webové služby, kde se žalovaný zaregistroval, zadal své osobní údaje a požádal o úvěr. Právní předchůdce žalobkyně potvrdila žádost o úvěru a zaslala žalovanému finanční prostředky. Částka byla vyplacena na účet uvedený žalovaným.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, k jednání se bez omluvy nedostavil. Žalobkyně se z jednání omluvila a navrhla vydání rozsudku pro uznání, případně rozsudku pro zmeškání. Soud tak věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, /dále jen „o. s. ř.“ /).

3. Podle § 153a odst. 1 o. s. ř. uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. Uzná-li žalovaný nárok proti němu žalobou uplatněný jen zčásti, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání, jen navrhne-li to žalobce. Podle odst. 3 rozsudkem pro uznání rozhodne soud také tehdy, má-li se za to, že žalovaný nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznal (§ 114b odst. 5 a § 114c odst. 6).

4. Soud I. výrokem zamítl návrh žalobkyně na vydání rozsudku pro uznání. Žalovaný nárok neuznal ani výslovně, ani nedošlo k uznání závazku ze strany žalovaného jiným způsobem stanoveným v občanském soudním řádu. S ohledem na skutečnost, že žalovaný nárok žalobkyně neuznal, nezbylo soudu nic jiného než návrh žalobkyně I. výrokem zamítnout (Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I, II Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, § 153a).

5. Podle § 153b odst. 1 o. s. ř. zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou (§ 49) žaloba a předvolání k jednání nejméně deset dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání. Podle odst. 3 rozsudek pro zmeškání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2), došlo-li by takovým rozsudkem ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky nebo je-li žalovaným ke dni zahájení řízení nebo ke dni vstupu do řízení nezletilý, který nenabyl plné svéprávnosti.

6. Soud v dané věci rozsudkem pro zmeškání nerozhodl, neboť nebyly splněny podmínky pro vydání rozsudku pro zmeškání. Žalobkyně se předně k jednání ani nedostavila.

7. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, základních informací o nabízených produktech, formuláře pro standardní informace, všeobecných obchodních podmínek, individuálních podmínek smlouvy o půjčce a vysvětlení předsmluvních informací bylo zjištěno, že ve smlouvě na straně věřitele vystupuje právní předchůdkyně žalobkyně (společnost [právnická osoba]), na straně klienta pak žalovaný. Právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala na základě smlouvy o úvěru ze dne 15. 11. 2017 poskytnout žalovanému úvěr, a to částku ve výši 9 500 Kč, naopak žalovaný se zavázal zaplatit celkovou částku 12 539,36 Kč (včetně poplatků za úvěr ve výši 2 777 Kč a úroku ve výši 262,36 Kč) do 13. 6. 2018. Na žádné z listin není připojen vlastnoruční podpis žalovaného. Z potvrzení žalobkyně provedené platbě jakož i zprávy banky vyplývá, že částka byla připsána na bankovní účet, jehož majitelem je žalovaný a jako jediný je i jeho disponentem. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby, smlouvy o postoupení pohledávek, části seznamu postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky a poštovních archů bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován a byl vyzván k plnění do 7 dnů od doručení výzvy, výzva odeslána dne 25. 6. 2020. Z ostatních listinných důkazů neučinil soud nová skutková zjištění.

8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“), platí, že smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 tohoto uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

10. Podle § 110 odst. 1 ZoSÚ platí, že neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, o roční procentní sazbě nákladů nebo o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, nebyla-li ohledně některé z těchto informací dodržena písemná forma smlouvy, nebo nebylo-li písemné vyhotovení smlouvy obsahující tyto informace poskytnuto spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, platí, že zápůjční úrokovou sazbou je repo sazba uveřejněná Českou národní bankou, platná v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebyla-li sjednána zápůjční úroková sazba nižší. K ujednáním o jiných platbách sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se nepřihlíží.

11. Podle § 561 odst. 1 o. z., se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

12. Podle § 562 odst. 1 o. z., je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle § 562 odst. 2 o. z., má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.

13. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

14. Podle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

15. Nejprve se soud zabýval tím, zda mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru.

16. Jak bylo shora uvedeno, tak žalobkyně předložila smlouvu o spotřebitelském úvěru, která neobsahovala vlastnoruční podpis žalovaného, neobsahovala však ani podpis elektronický. Z § 562 odst. 1 o. z. vyplývá, že v případě právního jednání učiněného elektronickými prostředky je písemná forma zachována i v případě, kdy není využit elektronický podpis. To však za podmínky, že použité elektronické prostředky umožňují zachycení obsahu právního jednání a určení jednající osoby. Zde je však třeba vycházet i z § 562 odst. 2 o. z., které stanovuje vyvratitelnou právní domněnku ohledně spolehlivosti záznamů o právních jednáních zachycených v elektronickém systému.

17. Soud pak měl v úmyslu žalobkyni při jednání poučit podle § 118a odst. 3 o. s. ř., aby navrhla důkazy k prokázání, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky.

18. Jelikož se žalobkyně jednání neúčastnila, přišla o možnost být v tomto směru soudem poučena (jak plyne z ustálené judikatury poučení podle § 118a o. s. ř. je zásadně poskytováno při jednání, přičemž lze po účastníkovi spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil, nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti, soud není povinen uvedené poučení sdělovat účastníkovi jinak, či odročovat kvůli tomuto jednání, srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 3. 2010 sp. zn. 28 Cdo 3665/2009). Tvrzení žalobkyně o uzavření předmětné smlouvy tak nebylo v řízení prokázáno.

19. Žalovaný však od právní předchůdkyně žalobkyně převzal částku ve výši 9 500 Kč, přičemž jí ani žalobkyni, na kterou byla pohledávka dle § 1879 o. z. postoupena, dosud ničeho nevrátil. Žalovaný se tak na úkor žalobkyně co do částky 9 500 Kč bezdůvodně obohatil a je tak povinen plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení žalobkyni také vrátit. Splatnost dluhu je dána výzvou věřitele ve smyslu § 1958 o. z. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení. Zákonný úrok z prodlení bylo možné žalobkyni přiznat až od 8. 7. 2020, a to ve výši zákonného úroku z prodlení dané v tomto pololetí, neboť v případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti dluhu na bezdůvodném obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 13. 1. 2009, sp. zn. 32 Cdo 4179/2007). Takovou výzvu žalobkyně poprvé učinila dne 22. 6. 2020, odeslána dne 25. 6. 2020, s určením data plnění do 7 dnů od doručení výzvy. Soud vyšel z toho, že ve smyslu § 573 o. z. nastala domněnka doručení dne 30. 6. 2020, po uplynutí lhůty k plnění vznikl žalobkyni nárok na zákonný úrok z prodlení. Žalovaný je tak v prodlení od 8. 7. 2020 Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. Ve zbylém rozsahu byla žaloba zamítnuta.

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni plnou náhradu nákladů řízení, neboť v případě částečného zamítnutí úroku z prodlení se jedná o neúspěch žalobkyně v nepatrné části. Nárok na náhradu nákladů řízení představuje částku 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 9 500 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Odměna a paušální náhrada výdajů nenáleží žalobkyni za odpověď na výzvu soudu, neboť se jednalo o doplnění žaloby, přičemž obsah tohoto podání měl být již součástí samotné žaloby. Zaplacení nákladů řízení soud žalované uložil ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř., k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.