214 C 102/2021

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní JUDr. Evženií Vodovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa, právnická osoba jméno, SGN číslo, příjmení jméno, Malta zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované trvale bytem adresa žalované o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky částka ve výši 7,05% ročně, jdoucím od datum do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Co do částky částka se zákonným úrokem z prodlení jdoucím od datum do zaplacení se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kladně doplatek soudního poplatku ve výši částka do 3 dnů od právní moci rozsudku na č. účtu: číslo – číslo pod variabilní symbol.

1. Žalobkyně se na žalované domáhala zaplacení částky částka s úrokem z prodlení v zákonné výši jdoucím od datum do zaplacení s poukazem na to, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, IČO a žalovanou byla dne datum uzavřena smlouva o půjčce číslo na základě níž byla žalované poskytnuta částka částka, kterou se žalovaná zavázala uhradit spolu se souhrnným poplatkem ve výši částka, tedy celkem částka, formou 52 týdenních splátek po částka Smlouva zanikla po uplynutí 52 týdnů, tj. datum. Žalovaná však zaplatila pouze částka, přičemž tato částka byla započtena nejprve na souhrnný poplatek, poté na jistinu, proto tedy zbývá doplatit na jistině částka, souhrnný poplatek byl uhrazen zcela.

2. Ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, a to s ohledem na pochybnosti týkající se oprávněnosti nároku žalobkyně v celém rozsahu.

3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, stejně tak se nevyjádřila ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byla poučena, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.) bez jednání na základě předložených listinných důkazů, v souladu s § 156 odst. 1 věta prvá o. s. ř. byl rozsudek vyhlášen veřejně dne datum.

4. Žalobkyně je právnickou osobou se sídlem v členském státě Evropské unie, právní předchůdkyně žalobkyně podniká na území České republiky, žalovaný má bydliště v České republice, ve věci se jedná o závazek ze spotřebitelské smlouvy o úvěru, je tedy dána věcná příslušnost soudů České republiky rozhodnout o žalobě podle čl. 18 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) ze dne datum, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Rozhodné právo je v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (příjmení) číslo ze dne datum o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) dáno volbou práva původními účastníky smlouvy, a je jím tedy české právo.

5. Aktivní legitimaci žalobkyně vzal soud za prokázanou ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, uzavřenou mezi společností právnická osoba a anonymizována dvě slova, seznamu postupovaných pohledávek k této smlouvě, oznámení o postoupení pohledávky původního věřitele na právnická osoba S.á.r.l. ze dne datum žalované a oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum právnická osoba S.á.r.l. na žalobkyni žalované.

6. Soud posoudil důkazy k prokázání oprávněnosti nároku žalobkyně, ze znění smluvních podmínek původního věřitele právnická osoba, v návaznosti na znění smlouvy s údaji žalované včetně bydliště a rodného čísla, bylo zjištěno, že žalovaná a společnost právnická osoba uzavřeli dne datum smlouvu o půjčce číslo na základě které právní předchůdkyně žalobkyně vyplatila žalované částku částka jako půjčku se splatností 52 týdnů, výplata žalované dne datum byla prokázána podpisem žalované v prohlášení o převzetí částky v textu smlouvy. Z téhož textu vyplývá sjednání výše neurčeného„ souhrnného poplatku“ v částce částka, zmíněné smluvní podmínky smlouvy o půjčce nejsou podepsané žalovanou. Výši splacené částky částka žalovaná nijak nerozporovala, přičemž ani netvrdila, ani neprokazovala, že by skutkový děj proběhl jinak, než je prokázáno důkazy žalobkyně.

7. Soud postupoval podle zákona číslo občanská zákoník (dále jen,,o. z.“), tj. právního předpisu, jehož platnost a účinnost skončila datum, neboť právní důvod žaloby se opírá o skutečnosti vzniklé před tímto datem (§ 3028 odst. 3 platného občanského zákoníku č. 89/2012 Sb.).

8. Podle § 41 o. z. vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu.

9. Podle § 37 odst. 1 o. z. právní úkon musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak je neplatný.

10. Ze znění smlouvy vyplývá, že žalovaná se zavázala zaplatit původnímu věřiteli,,souhrnný poplatek“ v částce částka, který však není blíže specifikován. Soudu je z jeho činnosti známo, že takovýto poplatek se u obdobných smluv sestával nejen z úroků v kapitalizované výši, ale i poplatku za sjednání smlouvy, administrativního poplatku, příp. inkasního poplatku, vzhledem k tomu, že v daném případě souhrnný poplatek nebyl blíže určen, je ujednání o něm ve smyslu shora citovaného zákonného ustanovení neplatné.

11. Podle § 657 o. z. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 658 odst. 1 o. z. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

12. Soud tak dospěl k závěru, že mezi původními účastníky smlouvy byla uzavřena smlouva o půjčce, na základě které původní věřitel půjčil žalované částka, žalovaná se zavázala uhradit půjčku navýšenou o,,souhrnný poplatek“ částka, který žalobkyně v žalobě označovala jako příslušenství.

13. Podle § 658 odst. 1 o. z. lze při peněžité půjčce sjednat úroky, sjednaný úrok však svou výší nesmí odporovat dobrým mravům, neboť podle § 39 o. z. je neplatný právní úkon, který se svým obsahem nebo účelem příčí dobrým mravům.

14. Z hodnocení shora provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že mezi původními účastníky smlouvy byla uzavřena smlouva o půjčce, na základě které původní věřitel půjčil žalované částka, žalovaná se zavázala uhradit půjčku navýšenou o,,souhrnný poplatek“ částka, při splácení 52 týdnů se uvádí RPSN 199,4%. Důvod tak vysokého poplatku není zřejmý, představuje 66,6% jistiny a úroková míra by činila 66,5%, pokud by mělo jít o úrok, byl by jako lichevní absolutně neplatný pro rozpor s dobrými mravy podle § 39 o. z. Nejedná se tedy o cenové ujednání, které by bylo v soudním řízení vyloučeno z přezkumu přiměřenosti. V souladu s ustálenou judikaturou, např. rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 2248/2009 a zejména sp. zn. 33 Cdo 4900/2010, na něž soud odkazuje, se právní úkon příčí dobrým mravům, jestliže je v rozporu s obecně uznávaným souhrnem společenských, kulturních a mravních norem, jež v historickém vývoji osvědčují jistou neměnnost, vystihují podstatné historické tendence, jsou sdíleny rozhodující částí společnosti a mají povahu norem základních, jako takové jsou tedy měřítkem etického hodnocení konkrétní situace z pohledu poctivého jednání a slušnosti. K neplatnosti právního úkonu pro rozpor s dobrými mravy je soud povinen přihlédnout z moci úřední. Dle ustálené judikatury soudů (např. rozhodnutí NS ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004) při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na poměry dlužníka, za nepřiměřený se pokládá úrok, který podstatně přesahuje úrokovou míru obvyklou v daném místě a čase pro obdobné typy půjček, nebo úvěrů s přihlédnutím k nejvyšší úrokové sazbě bankovních subjektů. Plnění žalované ve výši částka tak není možno započítat v části na poplatek (úrok), ale pouze na jistinu, neboť jestliže je ujednání o,,souhrnném poplatku“ absolutně neplatné, nemohla žalovaná na tento poplatek hradit ani v průběhu závazkového vztahu jednotlivými splátkami. Je proto nutno dospět k závěru, že veškeré platby, které v rámci splátek žalovaná uhradila, lze započítat pouze na jistinu půjčky částka. Žalobkyně v daném případě požaduje zaplacení zbývající části jistiny s tím, že poskytnutým plněním byl zcela uhrazen poplatek, přičemž částka částka byla nezákonně započítána na,,souhrnný poplatek“, takže dlužná jistina činí částka (částka – částka), kterou soud uložil žalované zaplatit žalobkyni podle § 657 o. z., včetně zákonného úroku z prodlení podle § 517 odst. 1,2 o. z. s odkazem na vládní nařízení č. 142/1994 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení, účinném v době prodlení, když smlouva zanikla uplynutím doby dne datum. Co do částky částka s příslušenstvím byla žaloba zamítnuta, což obráží výrok II. rozsudku.

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. za situace, kdy ve větším rozsahu úspěšné žalované náklady řízení nevznikly.

16. Soudní poplatek byl žalobkyní uhrazen ve výši částka, avšak dle pol. 2 odst. 2 ve spojení s pol. 1 odst. 1 písm. a) Sazebníku poplatků zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, činí poplatek částka, soud proto uložil podle § 1 odst. 1 písm. a) citovaného zákona žalobkyni povinnost doplatit soudní poplatek. Proti tomuto rozsudku proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.). Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem plněna dobrovolně, lze navrhnout soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.