214 C 142/2021

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní JUDr. Evženií Vodovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky částka s příslušenstvím Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s 9,75% úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení a na nákladech řízení částku částka, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že žalovaný se dne datum na autobusové lince číslo hromadné dopravy provozované žalobkyní nemohl prokázat přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem. Naplnil tak podmínky pro to, aby na něm žalobkyně požadovala úhradu jízdného (částka) a přirážky k jízdnému (částka), což žalovaný nezaplatil.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, stejně tak se nevyjádřil ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byl poučen, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.) bez jednání na základě předložených listinných důkazů, v souladu s § 156 odst. 1 věta prvá o.s.ř. byl rozsudek vyhlášen veřejně dne datum.

3. Z předloženého záznamu o provedené přepravní kontrole podepsaného revizorem i žalovaným, smluvních přepravních podmínek a předžalobní výzvy k plnění spolu s dodejkou soud zjistil, že údaje tam uvedené odpovídají tvrzením uvedeným v žalobě a údajům o žalovaném zjištěným z výpisu z centrální evidence obyvatel. Soud je tedy vzal za prokázaný skutkový stav.

4. Podle § 18a zákona č. 111/1994 Sb., silniční zákon, je cestující povinen prokázat se na výzvu pověřené osoby platným jízdním dokladem. Co se rozumí jízdním dokladem, náležitostí jízdních dokladů a posuzování jejich platnosti stanoví § 4, 5 a 6 vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou, drážní a silniční dopravu. Podle § 18a odst. 1 písm. c) silničního zákona může dopravcem pověřená osoba uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému. Výše přirážky podle 18a odst. 3 uvedeného zákona stanoví dopravce v přepravních podmínkách, přičemž tato nesmí přesáhnout částku částka.

5. V daném případě se prokázalo, že žalovaný cestoval hromadnou dopravou provozovanou žalobkyní, tedy využíval plnění přepravní smlouvy uzavřené podle § 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), avšak povinnost prokázat se kontrolorovi platným jízdním dokladem nesplnil. Povinnost k zaplacení jízdného (částka) a přirážky (částka) mu tedy byla uložena po právu. Soud proto žalobě zcela vyhověl tak, jak uvedeno ve výroku rozsudku. Kromě nároku na jistinu pohledávky vzniklo žalobkyni též právo na úrok z prodlení podle § 1970 o. z ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení, a to ode dne následujícího po dni kontroly, žalobkyně však požadovala úrok z prodlení za dobu kratší.

6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla ve věci zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši částka Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku částka a paušální náhrady hotových výdajů nezastoupeného účastníka ve smyslu § 151 odst. 3 o. s. ř. za dva úkony před podáním žaloby (písemné podání nebo návrh ve věci samé a výzva k plnění) ve výši částka (2 x částka) podle vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální částky pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 o. s. ř. Žalobkyně náklady řízení v této výši uplatnila. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem plněna dobrovolně, lze navrhnout soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.