214 C 151/2020

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní JUDr. Evženií Vodovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení se sídlem adresa o zaplacení částka

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Řízení o částce [částka] se zastavuje.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku [částka] do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhala zaplacení částky [částka] z titulu smluvní pokuty spolu se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení. Uvedla, že její právní předchůdkyně, [právnická osoba] centrum [právnická osoba], která zanikla v důsledku fúze sloučením a jejíž právní nástupkyní se ke dni [datum] stala žalobkyně jakožto nástupnická společnost, jako pronajímatel uzavřela se žalovanou jako nájemcem dne [datum] smlouvu o nájmu nebytových prostor [číslo] Smlouva byla sjednána na dobu neurčitou, přičemž v jejím čl. III odst. 2 bylo zakotveno právo obou stran smlouvu písemně vypovědět i bez udání důvodu s výpovědní lhůtou v trvání 3 měsíců počínaje prvním dnem měsíce následujícího po doručení výpovědi druhé straně. Dopisem ze dne [datum] označeným jako výpověď smlouvy o nájmu [číslo] který byl žalované doručen dne [datum], právní předchůdkyně žalobkyně smlouvu vypověděla. Žalovaná proti výpovědi dne [datum] uplatnila námitky. Dopisem ze dne [datum] právní předchůdkyně sdělila, že námitky neuznává. Otázkou platnosti výpovědi se k návrhu žalované zabýval Okresní soud ve [obec] (sp. zn. 46 C 232/2017) i odvolací Krajský soud v [obec] (sp. zn. 47 Co 35/2018), přičemž bylo pravomocně určeno, že výpověď je platná, a nájemní vztah tak skončil ke dni [datum]. Dle čl. III odst. 4 smlouvy žalovaná byla povinna po skončení nájmu jeho předmět vrátit pronajímateli, což však neučinila přinejmenším do dne [datum] (tedy po dobu 212 dnů). Uvedeného dne žalobkyně žalované doručila výzvu k vyklizení s upozorněním, že dle čl. V odst. 11 smlouvy jí je oprávněna účtovat smluvní pokutu ve výši [částka] za každý den prodlení s vrácením předmětu nájmu. Žalobkyně žalované z tohoto titulu vystavila faktury, na něž žalovaná (ke dni podání žaloby) neuhradila ničeho. Splatnost jednotlivých smluvních pokut (212 x [částka]) byla sjednána jako okamžitá, tedy nepodmíněná výzvou ze strany pronajímatele. Příslušenství ve formě zákonného úroku z prodlení pak žalobkyně požaduje nikoli počínaje dnem následujícím po zaplacení každé ze smluvních pokut, nýbrž ode dne následujícího po dni doručení výzvy k vyklizení, tj. od [datum]. Žalovaná byla k zaplacení smluvní pokuty (opakovaně) vyzývána formou faktur, které obsahovaly jednoznačnou identifikaci předmětné smlouvy, splatnost i označení uplatněného nároku.

2. Žalovaná vzdor podání odporu proti vydanému elektronickému platebnímu rozkazu (tedy po podání žaloby) žalobkyni na smluvní pokutě zaplatila částku [částka], tj. za období od [datum] do [datum] s tím, že smluvní pokutu za další období ani příslušenství celého nároku neuznává. Žalobkyně na to vzala žalobu zpět v rozsahu smluvní pokuty ve výši [částka]. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [číslo jednací], bylo řízení zastaveno co do jistiny [částka] se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Předmětem řízení tak zůstala částka [částka] představující (kapitalizovaný) zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení, tj. do [datum]. Na její úhradě žalobkyně trvala s ohledem na tvrzený obstrukční přístup žalované, která uvedenou částku uhradila až po zahájení řízení, pročež mimosoudní dohoda (i s ohledem na předchozí právo zneužívající jednání žalované) již není možná.

3. Co do částky [částka] bylo řízení výrokem II. tohoto rozsudku se souhlasem žalované zastaveno s ohledem na částečné zpětvzetí žaloby pro další úhradu žalované v uvedené výši z titulu zákonného úroku z prodlení z částky [částka] za období od [datum] do [datum] (§ 96 odst. 1, 2 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ o.s.ř.“).

4. Žalovaná namítala, že žalobkyně svůj nárok na smluvní pokutu nijak neuplatnila, resp. tak učinila až podáním žaloby, pročež by neměla mít právo na náhradu nákladů řízení. Za výzvu k plnění nelze považovat vystavené faktury znějící na„ penalizační nájem“ včetně DPH, neboť na základě těchto údajů nelze dospět k závěru, že žalobkyně mínila právě smluvní pokutu (mohla mínit jiný nárok, ze smluvní pokuty se neplatí DPH). Žalobkyně tedy činila kroky, které žalovanou uvedly v nejistotu, zda nájem skončil či nikoli. Žalovaná proto měla za to, že nájem trval do [datum]. Mimosoudní jednání nebyla úspěšná.

5. Provedeným dokazováním soud dospěl k těmto skutkovým zjištěním:

6. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku ohledně žalobkyně bylo zjištěno, že žalobkyně má právní formu akciové společnosti a je nástupnickou společností zaniklé [právnická osoba] centrum [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa]. Údaj o právním nástupnictví byl do obchodního rejstříku zapsán dne [datum].

7. Z výpisu z bankovního účtu žalované a tvrzení účastnic bylo zjištěno, že žalovaná na účet žalobkyně dne [datum] uhradila částku [částka].

8. Z faktury č. [anonymizováno] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně žalované vyúčtovala„ penalizační nájem za období 1. 7. – [datum], [číslo]“ částkou [částka] včetně DPH se splatností do [datum]. Faktura obsahuje poučení, že žalobkyně je oprávněna účtovat smluvní pokutu, byla-li sjednána.

9. Z faktury č. [anonymizováno] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně žalované vyúčtovala„ penalizační nájem za období 21. 9. – [datum], [číslo]“ částkou [částka] včetně DPH se splatností do [datum]. Faktura obsahuje poučení, že žalobkyně je oprávněna účtovat smluvní pokutu, byla-li sjednána.

10. Z faktury č. [anonymizováno] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně žalované vyúčtovala„ penalizační nájem za období 17. 11. – [datum], [číslo]“ částkou [částka] včetně DPH se splatností do [datum]. Faktura obsahuje poučení, že žalobkyně je oprávněna účtovat smluvní pokutu, byla-li sjednána.

11. Z faktury č. [anonymizováno] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně žalované vyúčtovala„ penalizační nájem za období 14. 12. – [datum], [číslo]“ částkou [částka] včetně DPH se splatností do [datum]. Faktura obsahuje poučení, že žalobkyně je oprávněna účtovat smluvní pokutu, byla-li sjednána.

12. K těmto fakturám žalobkyně uvedla, že ke smluvní pokutě byla chybně účtována DPH v sazbě 21 %. Správně tedy požadovala částky [částka], [částka], [částka] a [částka]. Faktury obsahují jednoznačnou identifikaci nájemní smlouvy a poučení, že žalobkyně je oprávněna účtovat smluvní pokutu. Faktura č. SCBFV0138 ze dne [datum] byla žalované doručena spolu s výzvou ze dne [datum].

13. Ze smlouvy o nájmu nebytových prostor [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že [právnická osoba] centrum [právnická osoba] (zastoupená předsedkyní představenstva) jako pronajímatel a žalovaná (zastoupená jednatelem) jako nájemce podepsaly uvedenou smlouvu na dobu neurčitou s účinností od [datum], jejímž předmětem byly nebytové prostory v budově [adresa]„ Shopping Center“ na pozemku st. [číslo] v katastrálním území a obci [obec], nájemné bylo dohodnuto měsíčně částkou [částka]. V čl. III odst. 2 bylo sjednáno, že smluvní strany jsou oprávněny nájemní vztah vypovědět písemně z jakéhokoli důvodu či bez jeho uvedení. Výpovědní lhůta činí 3 měsíce a počíná běžet prvním dnem měsíce následujícího po doručení takové výpovědi druhé smluvní straně. V čl. V odst. 11 bylo sjednáno, že v případě skončení nájmu se nájemce zavazuje předat pronajímateli předmět nájmu v řádném stavu. Nevyklidí-li nájemce předmět nájmu ke dni skončení nájmu (srov. čl. III odst. 4 smlouvy), je povinen zaplatit smluvní pokutu ve výši [částka] za každý den prodlení s jeho předáním.

14. Z výpovědi smlouvy o nájmu [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně žalované adresovala výpověď nájemní smlouvy s ohledem na předchozí požadavek na předání vyklizeného předmětu nájmu, a to dle čl. III odst. 2 smlouvy. Výpovědní lhůta začíná běžet dne [datum], a nájemní vztah tak skončí ke dni [datum]. Výpovědí není dotčena povinnost žalované k úhradě veškerých závazků. Z dodejky bylo zjištěno, že výpověď byla předána k poštovní přepravě dne [datum] a doručena žalované dne [datum].

15. Z rozsudku Okresního soudu ve Zlíně ze dne [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [číslo jednací], protokolu o jednání před Krajským soudem v [obec] jako soudem odvolacím ve věci sp. zn. [spisová značka] [anonymizována dvě slova] [datum rozhodnutí] a rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [číslo jednací], bylo zjištěno, že soud 1. stupně zamítl žalobu žalované (v postavení žalobkyně) na určení neplatnosti výpovědi nájmu předmětných nebytových prostor, kterou jí žalobkyně (v postavení žalované dala dne [datum]. V odvolacím řízení bylo rozhodnuto, že zpětvzetí žaloby učiněné po rozhodnutí soudu 1. stupně není účinné, žalovaná vyslovila relevantní nesouhlas. Rozsudek soudu 1. stupně byl odvolacím soudem potvrzen. V podrobnostech soud odkazuje na vyčerpávající odůvodnění obou rozhodnutí, která jsou účastnicím známa.

16. Z výzvy k předání prostorů na základě vypovězené smlouvy [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k předání předmětných nebytových prostor ve sjednaném stavu. Do doby řádného předání a převzetí je žalobkyně oprávněna fakturovat i smluvní pokutu vyplývající z čl. V odst. 11 nájemní smlouvy. Z dodejky, podacího lístku a výdajového dokladu bylo zjištěno, že výzva byla doručena žalované dne [datum].

17. K tomuto důkazu žalovaná uvedla, že ve výzvě absentuje údaj o tom, že smluvní pokuta skutečně byla účtována, výzva hovoří obecně. Žalobkyně reagovala, že nejde o výzvu k zaplacení, nýbrž o dokreslení stavu věci a potvrzení toho, že žalovaná byla k úhradě vyzvána fakturami.

18. Z vrácení neoprávněných faktur ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná (zastoupená jednatelem) žalobkyni vrátila faktury č. [anonymizováno], č. [anonymizováno] a č. [anonymizováno], neboť se nezakládají na dohodnuté nájemní smlouvě, a jsou tudíž neoprávněné.

19. K tomu žalobkyně zdůraznila, že pokud žalovaná faktury vrátila, potvrdila, že jí byly doručeny. Jako datum doručení faktur tak označuje nejpozději [datum].

20. Provedené důkazy soud hodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti, přičemž přihlížel ke všemu, co účastnice uvedly a co v řízení vyšlo najevo, a došel k tomuto závěru o skutkovém stavu (§ 132 o.s.ř.): Mezi účastnicemi byl spor veden toliko v rovině právní, tj. zda a jak byla žalovaná vyzvána k zaplacení smluvní pokuty a zda jsou splněny podmínky pro přiznání náhrady nákladů řízení žalobkyni s ohledem na § 142a o.s.ř. Rovněž bylo nutno zabývat se jako předběžnou otázkou platností nájemní smlouvy i její výpovědi, jak vyloženo níže.

21. Provedeným dokazováním byla prokázána skutková tvrzení žalobkyně, proti nimž žalovaná nebrojila, tedy že [právnická osoba] centrum [právnická osoba] (právní předchůdkyně žalobkyně) jako pronajímatel a žalovaná jako nájemce dne [datum] uzavřely nájemní smlouvu [číslo] k nebytovým prostorám obchodního centra, kterou právní předchůdkyně žalobkyně vypověděla dopisem doručeným žalobkyni dne [datum] s uvedenou tříměsíční výpovědní lhůtou počínající dnem [datum]. V čl. V odst. 11 smlouvy byla sjednána povinnost žalované zaplatit smluvní pokutu ve výši [částka] za každý den prodlení s vrácením předmětu nájmu po skončení nájemního vztahu. Dne [datum] byl do obchodního rejstříku zapsán údaj o tom, že žalobkyně je nástupnickou společností [právnická osoba] centrum [právnická osoba] Žalovaná se domáhala určení neplatnosti výpovědi žalobou u Okresního soudu ve [obec], která byla rozsudkem Okresního soudu ve [obec] ze dne [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [číslo jednací], ve znění rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [číslo jednací], pravomocně zamítnuta. Fakturami č. [anonymizováno] ze dne [datum], č. [anonymizováno] ze dne [datum], č. [anonymizováno] ze dne [datum] a č. [anonymizováno] ze dne [datum], které byly žalované doručeny nejpozději [datum], poslední uvedená pak dne [datum], žalobkyně žalované vyúčtovala„ penalizační nájemné“ s označením nájemní smlouvy za období od [datum] do [datum] včetně 21 % DPH v celkové částce [částka]. Po podání žaloby žalovaná žalobkyni uhradila částku [částka] za smluvní pokutu za období od [datum] do [datum] a částku [částka] jako kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z částky [částka] za období od [datum] do [datum]. Dne [datum] žalobkyně žalované doručila výzvu k vyklizení předmětných nebytových prostor. Žalovaná netvrdila ani neprokazovala, že by prostory vyklidila dříve.

22. Po právní stránce soud věc posoudil zejména dle přechodného ustanovení § 3074 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), dle něhož se nájem se řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

23. Protože k uzavření nájemní smlouvy došlo dne [datum], tedy za účinnosti občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. do [datum], avšak v řízení jde o práva a povinnosti vzniklé po [datum], je nutno otázku platnosti nájemní smlouvy posoudit dle dosavadních právních předpisů, předběžnou otázku platnosti výpovědi a nárok na smluvní pokutu i příslušenství pak dle o.z., neboť jde o práva a povinnosti vzniklé za účinnosti o.z.

24. Dle ust. § 2048 odst. 1 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.

25. Dle ust. § 2052 se stanovení o smluvní pokutě použijí i na pokutu stanovenou pro porušení smluvní povinnosti právním předpisem (penále).

26. Dle ust. § 1958 odst. 1 o.z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Dle odst. 2 neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

27. Dle ust. § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

28. Dle ust. § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

29. Jak rozvedeno v odst. 2 odůvodnění tohoto rozsudku, předmětem řízení zůstal nárok žalobkyně na zaplacení zákonného úroku z prodlení (ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.) z částky [částka] z titulu smluvní pokuty za období od [datum] do [datum], jehož se žalobkyně domáhá od [datum] do [datum], kdy žalovaná uhradila částku [částka], v kapitalizované výši [částka] (po podání žaloby žalovaná zaplatila [částka], jak rekapitulováno výše).

30. Nárok na úrok z prodlení s ohledem na jeho akcesorickou povahu nelze posuzovat izolovaně, jako předběžné otázky je nutno nejprve posoudit platnost uzavřené nájemní smlouvy včetně ujednání o smluvní pokutě, následně otázku platnosti výpovědi dané právní předchůdkyní žalobkyně žalované (tedy otázku data zániku smlouvy) a v návaznosti na to pak otázku prodlení žalované v postavení dlužníka, resp. to, zda ji žalobkyně řádně vyzvala k úhradě.

31. Účastnice netvrdily a soud neshledal, že by předmětná nájemní smlouva uzavřená v režimu zákona č. 40/1964 Sb. byla neplatná, nicotná či trpěla jinými vadami, k nimž by soud byl povinen přihlížet z úřední povinnosti. Smluvní pokuta ve výši [částka], kterou se žalovaná zavázala zaplatit za každý den prodlení s předáním předmětu nájmu po jeho skončení, pak byla sjednána zcela určitě, srozumitelně a jasně tak, že žalované musela být tato povinnost zřejmá (nejde např. o„ skryté“, výkladem jen obtížně vyložitelné ustanovení). Nelze ostatně odhlédnout od toho, že obě účastnice byly a jsou obchodními společnostmi a při uzavírání smlouvy vystupovaly v rámci své podnikatelské činnosti.

32. Otázkou platnosti výpovědi nájemní smlouvy ze dne [datum] se k návrhu žalované zabýval Okresní soud ve [obec] a Krajský soud v [obec], které shodně konstatovaly, že jde o výpověď platnou, což vyústilo v zamítnutí žaloby shora citovanými rozsudky, na jejichž podrobné odůvodnění soud odkazuje a s nimiž se zcela ztotožňuje (§ 135 odst. 2 o.s.ř.). Nemůže tak obstát argumentace žalované, že jí nebylo jasné, kdy nájem skutečně skončil, resp. to, že ji žalobkyně ohledně této skutečnosti udržovala v nejistotě, neboť zde je pravomocné rozhodnutí soudu s jednoznačným závěrem, že se tak stalo ke dni [datum].

33. Protože mezi účastnicemi bylo nesporné, že žalobkyně žalované nezaslala předžalobní výzvu ve smyslu ust. § 142a o.s.ř. a žalovaná netvrdila, že by předmětné prostory vyklidila dříve, zabýval se soud dále tím, zda a od jakého data je žalovaná v prodlení.

34. Jelikož si účastnice nesjednaly konkrétní splatnost (jednotlivých) smluvních pokut, je nutno vycházet z ust. § 1958 odst. 2 o.z., dle něhož mohla žalobkyně požadovat plnění ihned a žalovaná poté byla povinna splnit bez zbytečného odkladu. Žalobkyně argumentovala, že žalovanou vyzvala k plnění prostřednictvím faktur s označením předmětné nájemní smlouvy a údajem o tom, že je účtováno„ penalizační nájemné“ za konkrétní období včetně (obecného) upozornění, že je povinna účtovat smluvní pokutu, byla-li sjednána. Byť žalovaná tvrdila, že žalobkyně mohla uplatňovat jiný nárok než právě smluvní pokutu či více nároků, žalobkyně správně poukázala na to, že toto tvrzení není jakkoli prokazováno a je případně vyloučeno přímo dikcí zákona (srov. ust. § [číslo], § [číslo], § 2048 a § 2991 o.z.). Sám zákon v ust. § 2052 o.z. v oddíle upravujícím smluvní pokutu pracuje s pojmem penále, k němuž například Slovník spisovného jazyka českého (dostupný např. na internetové adrese Ústavu pro jazyk český: [webová adresa]) uvádí následující: neskl. s. (7. j. též -m) (z lat.) práv. pokuta předem sjednaná pro eventuální nedodržení smlouvy. Tento význam je uvedenému pojmu přisuzován i právními laiky, a je tedy všeobecně chápán jako pokuta či sankce (např. v oblasti daňového práva), což potvrzuje i konstantní judikatura, např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2007, sp. zn. 32 Cdo 2926/2007. Přestože byla smluvní pokuta účtována nesprávně včetně 21 % DPH, bylo z jednoznačného označení daného období seznatelné, že žalobkyně požaduje úhradu částky ve výši [částka] denně. Ve spojení se zcela konkrétním označením číslem předmětné nájemní smlouvy pak soud ve shodě se stanoviskem žalobkyně dospěl k závěru, že žalované muselo být zřejmé, že ji žalobkyně vyzývá k úhradě smluvní pokuty za uvedená období. Faktury tedy lze považovat za výzvu k plnění ve smyslu hmotného práva. Nelze přitom dále odhlédnout od toho, že žalovaná smluvní pokutu následně (po podání žaloby) v převážné části skutečně zaplatila, čímž nárok žalobkyně (v příslušném rozsahu) nutně uznala.

35. Z uvedeného je zřejmé, že žalovaná byla v prodlení, neboť nejpozději ke dni [datum], k němuž žalobkyně vztahovala okamžik doručení všech faktur, neuhradila svůj peněžitý dluh vůči žalobkyni. Žaloba je tedy (ve stávajícím rozsahu) důvodná a soud jí tak v částce, v níž nebyla vzata zpět (tj. [částka]), vyhověl, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

36. Ve vztahu k náhradě nákladů řízení byl veden spor o to, zda žalobkyně dostála povinnosti zakotvené v ust. § 142a odst. 1 o.s.ř., tedy zda žalované (v procesně-právním smyslu) před podáním žaloby zaslala výzvu k plnění, popř. zda jsou splněny podmínky odst. 2 citovaného ustanovení. Spornou otázkou tedy mezi účastnicemi bylo to, zda lze za výzvu k plnění považovat zaslané faktury, či zda byla žalobkyně se zohledněním všech specifik souzené věci povinna žalované zaslat formálně označenou„ výzvu k plnění“. S odkazem na výše uvedené soud konstatuje, že byť žalobkyně žalované skutečně mohla adresovat takto označený dokument (což by nebylo například nijak organizačně náročné, spojené s neúměrnými náklady atp.), lpění na tomto požadavku by považoval za přepjatý formalismus, a to zejména s přihlédnutím ke všem okolnostem dané věci. Nelze zejména odhlížet od skutečnosti, že obě účastnice byly a jsou obchodními společnostmi a smlouvu uzavíraly v rámci své podnikatelské činnosti (pronájem komerčních prostor), vedly mimosoudní jednání a ve vztahu k předmětné nájemní smlouvě proti sobě již vedly dokonce soudní řízení, které skončilo jednoznačným určením, že nájem skončil ke dni [datum]. Žalovaná si tedy musela, resp. minimálně mohla a měla být vědoma své povinnosti k úhradě smluvní pokuty sjednané za prodlení s vyklizením, a to včetně skutečnosti, že s úhradou je v prodlení.

37. Povinnost žalobkyně zaslat žalované výzvu k plnění žaloby nelze posuzovat čistě formálně (až formalisticky) tak, že vždy a za každých okolností je žalobce povinen žalovanému před podáním žaloby zaslat příslušnou výzvu, a to zejména je-li z okolností zřejmé, že žalovaný (dlužník) si je svého dluhu a prodlení zřetelně vědom. Dle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 2. 2015, sp. zn. 29 Cdo 4388/2013, (v ) tomto směru nelze izolovaně posuzovat (jen) to, zda žalobce způsobem určeným ustanovením § 142a o. s. ř. vyzval žalovaného k plnění, nýbrž je nezbytné přihlédnout i k dalším okolnostem konkrétní věci, zejména pak k povaze (a výši) uplatněné pohledávky (za účelem uvážení, zda vskutku při naplnění obecné míry obezřetnosti lze uvažovat o„ opomenutí“ dlužníka), k postoji dlužníka k (následně) uplatněné pohledávce, jakož i k reakci dlužníka na zahájení soudního řízení a doručení žaloby. Jinými slovy, jelikož (i) pro rozhodování o náhradě nákladů řízení je rozhodující stav v době vyhlášení (vydání) rozhodnutí soudu, nebude absence výzvy podle ustanovení § 142a o. s. ř. zásadně důvodem pro nepřiznání náhrady nákladů řízení v případech, kdy žalovaný (dlužník) ani po doručení žaloby dluh nezaplatí, popřípadě jinak nepřivodí jeho zánik (viz např. započtením). Není-li totiž dlužník ochoten (nebo schopen) existující dluh ve lhůtě odpovídající ustanovení § 142a o. s. ř. zaplatit (respektive jinak„ zajistit“, aby věřitel dosáhl účelu, pro který podal žalobu o zaplacení, jinak – srov. např. ustanovení § 71a zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád)), není dán sebemenší důvod sankcionovat„ pochybení“ věřitele, jde-li o absenci předžalobní výzvy k plnění.“ Obdobně srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 3894/17, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 33 Cdo 4665/2015. Soud tak uzavřel, že žalobkyně žalovanou řádně vyzvala k plnění zaslanými fakturami, přičemž žalovaná si byla dlouhodobě vědoma svého dluhu, který však žalobkyni (v uvedeném rozsahu) splnila až po podání žaloby.

38. Ve vztahu k otázce náhrady nákladů řízení se tak soud ztotožňuje se stanoviskem žalobkyně prezentovaným v jejím vyjádření ze dne [datum], že je to žalovaná, kdo procesně zavinil částečné zastavení řízení (vedeného o částce [částka]) nejprve co do částky [částka] a posléze co do částky [částka] úhradami v uvedených výších po podání žaloby. Žalobkyně oproti první úhradě žalované vzala žalobu zpět co do částky o [částka] vyšší, a to včetně příslušenství ve formě zákonného úroku z prodlení za dobu od [datum] do [datum] v kapitalizované výši [částka], čímž v tomto rozsahu sama procesně zavinila zastavení řízení (je zatížena břemenem důkazním i břemenem tvrzení k celé žalované částce).

39. Soud tak vyšel z toho, že žalobkyně byla v řízení úspěšná co do částky [částka] ([částka] + [částka] jako zákonný úrok z prodlení za uvedené období) a neúspěšná co do částky [částka]. Součet obou částek činí [částka], pročež soud uzavřel, že žalobkyně byla v řízení úspěšná v rozsahu 85,83 % a žalovaná naproti tomu v rozsahu 14,17 %.

40. O náhradě nákladů řízení tak soud rozhodl dle § 142 odst. 2 a § 146 odst. 2 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v rozsahu 71,66 % jejich skutečné výše, která činí [částka], tedy v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží jednak odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a.t.”), z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze 3 úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a.t. (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, písemný návrh ve věci) a jednak odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a.t. z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý z 5 úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a.t. (3x písemný návrh ve věci, 2x účast na jednání soudu ([datum] a [datum]) včetně 8 paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a.t. a cestovní náhrada v celkové výši [částka], a to v souvislosti s cestou realizovanou vozidlem [anonymizována dvě slova] dne [datum] náhrada [částka] za 70 ujetých km na trase [obec] – [obec] a zpět v částce [částka] ([částka] za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při kombinované spotřebě 5,9 l [číslo] km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a.t. a náhrada za ztrátu času v trvání 3 × 30 minut v částce [částka] podle § 14 a.t. a v souvislosti s cestou realizovanou vozidlem [anonymizována dvě slova] dne [datum] náhrada [částka] za 70 ujetých km v částce [částka] ([částka] za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při kombinované spotřebě 5,9 l [číslo] km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a.t. a náhrada za ztrátu času v trvání 3 × 30 minut v částce [částka] podle § 14 a.t. Dle § 14a a.t. advokátu dále náleží náhrada DPH v sazbě 21 % ze základu [částka] ve výši [částka]. Pro úplnost soud dodává, že zástupci žalobkyně nepřiznal odměnu za vyjádření k závěrečnému návrhu žalované, neboť šlo o podání, k němuž žalobkyně nebyla vyzvána, a soud jej i s ohledem na to, že se týkalo právního posouzení věci, nepovažuje za účelné.

41. O lhůtách k plnění bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o. s. ř., o povinnosti žalované zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně pak dle § 149 odst. 1 o. s. ř.