214 C 175/2021

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní JUDr. Evženií Vodovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované trvale bytem adresa žalované o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] s 8,5% úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Co do částky [částka] s 8,5% úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení a se smluvním úrokem 0,1% denně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kladně doplatek soudního poplatku ve výši [částka] do 3 dnů od právní moci rozsudku na účet soudu [číslo] – [číslo] pod [variabilní symbol].

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a smluvního úroku z prodlení 0,1 % denně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Svoji žalobu odůvodnila tím, že dne [datum] uzavřela se žalovanou smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo] na jejímž základě poskytla žalované úvěr ve výši [částka]. Úvěr se žalovaná zavázala splatit v 72 měsíčních splátkách po [částka] splatných vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce při dohodnuté zápůjční úrokové sazbě 23 % ročně a RPSN ve výši 38,71 %, celková částka splatná žalovanou byla dohodnuta ve výši [částka], z čehož jistina představovala [částka] a úrok [částka] Smluvní strany si sjednaly doplňkovou službu [anonymizováno], na základě které měla žalovaná možnost odkladu splátek či přerušení splácení. Měsíční splátka za výkon doplňkové služby [anonymizováno] v částce [částka] byla splatná společně s měsíční splátkou spotřebitelského úvěru, žalovaná se tak zavázal splácet měsíčně celkovou částku [částka]. Žalovaná však nedodržela splátkový kalendář a dostala se do prodlení se splátkou, která byla splatná dne [datum], žalobkyně ji proto vyzvala první upomínkou ze dne [datum] a druhou upomínkou ze dne [datum] k úhradě dlužné splátky a zároveň k úhradě částky [částka] za zaslání první upomínky a částky [částka] za zaslání druhé upomínky dle článku V. odst. 5.4 smlouvy o úvěru. I přes zaslání několika písemných upomínek ze strany žalobkyně nebyla řádně uhrazena pravidelná měsíční splátka splatná dne [datum], ze strany žalované nebylo na toto reagováno zaplacením, a proto žalobkyně dne [datum] přistoupila dle článku V. odst. 5.5. k zesplatnění úvěru a vyzvala žalovanou k úhradě celkového nároku, který byl vyčíslen na částku [částka]. Protože žalovaná neuhradila žádnou částku, předmětná žalovaná částka se sestává ze zbylé části jistiny [částka], zbylé části úroků [částka], zbylé části doplňkové služby [anonymizováno] v celkové výši [částka], nákladů na upomínání [částka] a smluvní pokuty [částka] podle článku V. odst. 5.5. smlouvy ve výši 50% z dosud nesplacené jistiny, žalobkyně zohlednila platbu žalované ve výši [částka]. Pro případ zesplatnění spotřebitelského úvěru byl účastníky sjednán závazek žalované uhradit zbývající část sjednané doplňkové služby [anonymizováno], jako škody způsobené porušením této smlouvy žalovanou.

2. Žalobkyně doplnila žalobu vyjádřením ze dne [datum], v němž popsala proces uzavírání smlouvy, podle žalobkyně se v případě úvěrové smlouvy jedná o písemnou formu právního jednání (zadání SMS autorizačního kódu na trvalém nosiči dat umožňuje uchování informací a jejich reprodukci v neměnné podobě). Žalobkyně ověřuje identitu spotřebitele též prostřednictvím verifikační platby z jeho bankovního účtu. K posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr žalobkyně uvedla, že šetření bonity provedla prostřednictvím dotazníku, kdy porovnala příjmy a výdaje, a zároveň zkoumala dosavadní plnění dluhů, od žalované si vyžádala kopii občanského průkazu, výpisy z bankovního účtu. Dále lustrovala žalovanou skrze insolvenční rejstřík, centrální evidenci exekucí, databázi neplatných dokladů a registr [příjmení]

3. Elektronický platební rozkaz ve věci nebyl vydán pro pochybnosti o oprávněnosti celkové žalované částky.

4. Soud ve věci nařídil jednání, právní zástupce žalobkyně omluvil svoji neúčast, nebylo jím i samotnou žalobkyní žádáno odročení jednání, žalobkyně prostřednictvím právního zástupce navrhla návrhu vyhovět. Pokud jde o žalovanou, k jednání se bez omluvy nedostavila, doručení měla vykázané, soud proto podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen,,o.s.ř.“) jednal v její nepřítomnosti.

5. Z e-mailové komunikace mezi žalovanou a žalobkyní bylo zjištěno, že žalobkyně zaslala žalované na její e-mail přístupové údaje do klientského účtu a návrh smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] přičemž celková výše úvěru činila [částka], z toho [částka] tvořil poplatek za náklady spojené s vyřízením úvěru, 20 865 bude vyplaceno na úhradu předchozího úvěru, na účet žalované bude vyplaceno [částka]. Doba splácení byla stanovena na 72 měsíců s měsíční splátkou [částka] (jistina + úrok [částka], možnost odkladu splátek [částka], možnost přerušení – nemoc [částka] a možnost přerušení – ztráta zaměstnání [částka]), celková splatná částka v případě řádného splácení činila [částka]. Dále zde bylo uvedeno, že k vyplacení finančních prostředků dojde poté, co žalovaná uzavře v klientském účtu smlouvu a zašle žalobkyni potvrzení o zřízení inkasa a potvrzení o provedení verifikační platby. Žalovaná pak byla upozorněna, že v případě neplnění smlouvy činí celková splatná částka a při případném zesplatnění úvěru včetně všech sankcí, smluvní pokuty a příslušenství [částka] minus veškeré do té doby došlé splátky.

6. Žalobkyně pak doložila svoje oprávnění poskytovat spotřebitelský úvěr podle § 9 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

7. Z detailu pohybu – bezhotovostního příjmu bylo zjištěno, že z účtu žalované byla na účet žalobkyně převedena dne [datum] částka [částka] (verifikační platba).

8. Z dalšího detailu pohybu – bezhotovostní platby ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně převedla dne [datum] ze svého účtu na účet žalované č. [bankovní účet] částku [částka], což vyplývá i ze zprávy [právnická osoba] ze dne [datum].

9. Ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo] ze dne [datum] vzal soud za prokázané že žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o úvěru, dle níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalované částku [částka], žalované však byla poskytnuta pouze částka [částka], neboť částka [částka] byla vyplacena na účet žalobkyně na úhradu předchozího závazku žalované u žalobkyně vyplývajícího ze smlouvy [číslo] ze dne [datum] a částka [částka] byla započtena na náklady spojené s vyřízením úvěru podle článku IV. bod 4.8. smlouvy. Tyto náklady se podle článku IV. bod 4.8. smlouvy sestávaly z nákladů na lustrum v registrech ve výši [částka], přičemž ohledně částky [částka] se jednalo o ostatní administrativní náklady žalobkyně, náklady na expresní vyplacení úvěru činily [částka], odměna zprostředkovateli/obchodnímu zástupci za jeho činnost [částka] a [částka] byly náklady na ověření úvěrového případu. Úvěr byl sjednán na dobu určitou v délce 72 měsíců, při dohodnuté roční úrokové sazbě 23%, celkový úrok tak činil 34 088, měsíční splátky pak [částka], a [částka] při doplňkové službě.

10. Mezi účastníky byla rovněž uzavřena smlouva o zřízení doplňkové služby [anonymizováno], která je součástí smlouvy o úvěru, a která zahrnuje možnost odkladu tří splátek úvěru ročně vždy o jeden kalendářní měsíc po řádném termínu splatnosti, možnost přerušení splácení na dobu až 9 měsíců v případě nezaviněného úrazu, závažného onemocnění nebo hospitalizace a možnost přerušení splácení na dobu až 9 měsíců v případě nezaviněné ztráty zaměstnání s tím, že žalovaná se zavázala za výkon doplňkové služby [anonymizováno] hradit měsíčně částku [částka] splatnou společně s měsíční splátkou spotřebitelského úvěru. Pro případ zesplatnění spotřebitelského úvěru byl účastníky sjednán závazek žalované uhradit zbývající část sjednané doplňkové služby [anonymizováno], jako škody způsobené porušením této smlouvy žalovanou a podle článku II. bod [číslo] ve spojení s článkem II. [číslo] smlouvy o zřízení doplňkové služby [anonymizováno] pak smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1% denně z výše dlužné částky do zaplacení.

11. Žalobkyně pak založila do spisu 1. upomínku ze dne [datum] spolu s podacím lístkem a 2. upomínku jako poslední upomínku před zesplatněním úvěru ze dne [datum] rovněž s podacím archem. Dle těchto upomínek žalovaná nehradila splátky řádně a včas, přičemž 1. upomínka byla zpoplatněna částkou [částka] a 2. upomínka byla zpoplatněna částkou [částka] (článek V. bod 5.4. smlouvy o úvěru). Protože žalovaná nadále úvěr nehradila řádně a včas, žalobkyně proto v souladu s článkem V. bod 5.5. smlouvy prostřednictvím právního zástupce úvěr ke dni [datum] zesplatnila a vyzvala žalovanou k úhradě částky [částka] do [datum], při fikci doručení podle článku IX. bod 9.2. smlouvy o úvěru.

12. Při zesplatnění úvěru si účastníci podle článku V. bod 5.5. smlouvy o úvěru sjednali jednorázovou smluvní pokutu ve výši 50% zůstatku jistiny s tím, že poskytovatel úvěru je oprávněn zesplatnit rovněž smluvní pokutu, zákonný úrok z prodlení, upomínky či inkasní službu.

13. Žalobkyně ohledně posuzování úvěruschopnosti žalované k důkazu předložila výpis z Centrální evidence exekucí, z insolvenčního rejstříku, z registru [příjmení], fotokopii občanského průkazu žalované, dotazník k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, výpisy z účtu žalované za období od [datum] do [datum] a smlouvu o nájmu prostor sloužících k bydlení. Z uvedených listin bylo zjištěno následující: žalovaná byla lustrována s negativním výsledkem v evidenci exekucí, insolvenčním rejstříku, registru [příjmení] a neplatných dokladů, v dotazníku uvedla průměrný měsíční příjem [částka] a náklady na bydlení [částka], jiné výdaje zde uvedeny nejsou. Ze smlouvy o nájmu prostor sloužících k bydlení ze dne [datum] soud shledal, že [právnická osoba] s.r.o., [IČO] se zavázala hradit žalované nájemné ve výši [částka] měsíčně s ročním vyúčtováním vodného a stočného. Z výpisu z účtu žalované za období od [číslo] - [datum] soud shledal konečný zůstatek [částka], za období od [číslo] – [datum] byl konečný zůstatek na účtu 94 071 a za období od [číslo] – [datum] činil konečný zůstatek [částka], přičemž dne [datum] byla z účtu žalované na účet [právnická osoba] s.r.o. poukázána částka [částka]. Na každém výpisu z účtu je uveden sjednaný limit povoleného debetu [částka].

14. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

15. Podle § 86 odst. 1,2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen,,zsu“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

16. Z rozsudku Soudního dvora Evropské unie (dále jen„ SDEU“) Consumer Finance, CE [číslo] se podává, že důkazní břemeno k prokázání tvrzení, že úvěruschopnost byla řádně podnikatelem posuzována, spočívá na poskytovateli.

17. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru neplatná absolutně (rozsudek SDEU ze dne [datum] ve věci C [číslo]).

18. Z rozsudku SDEU ze dne [datum] ve věci C [číslo] OPR- [právnická osoba] proti GK se podává, že Soudní dvůr přihlásil k aplikovatelnosti svého rozhodnutí ze dne [datum] CA Consumer Finance, C [číslo] a mimo jiné také zopakoval, že z článku 8 odst. 1 směrnice 208/48 ve spojení s bodem 28 jejího odůvodnění vyplývá, že před uzavřením úvěrové smlouvy je věřitel povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele, přičemž tato povinnost může případně zahrnovat i vyhledávání v příslušných databázích. V tomto ohledu je nutno připomenout, že v souladu s bodem 26 z odůvodnění této směrnice má tato povinnost za cíl, aby věřitel jednal zodpovědně a neposkytoval úvěr spotřebitelům, kteří nejsou úvěruschopní. Tato povinnost navíc tím, že směřuje k ochraně spotřebitele před riziky nadměrného zadlužení a platební neschopnosti přispívá k uskutečnění cíle směrnice 2008/48, kterým je provést v úpravě spotřebitelských úvěrů úplnou a kogentní harmonizaci. V tomto rozhodnutí z března tohoto roku SDEU opět zdůraznil princip efektivity při interpretaci právní úpravy, která je přímou transpozicí směrnic unijního práva, tj. i směrnice 2008/48/ES ze dne [datum] tak, aby byl naplněn cíl právní regulace EU. S ohledem na uvedený princip efektivity transpozice směrnice se má soud přidržet při nedostatečné transpozici do vnitrostátního práva znění Směrnice a jejího cíle.

19. Ze shora uvedeného vyplývá, že žalobkyně zkoumala příjmy žalované, avšak naprosto nedostačující bylo zjišťování výdajů žalované, neboť se týkají pouze jejích výdajů na bydlení, jsou opomenuty její osobní výdaje, ať již jde o ošacení, kulturní vyžití, ale i služby elektronických komunikací, jež žalovaná zjevně užívala, když na sebe uvedla telefonický kontakt a e-mailovou adresu. Především však nebylo zjišťováno, z jakého důvodu převedla žalovaná na účet [právnická osoba] s.r.o. částku [částka], takže na jejím účtu zůstal minimální zůstatek.

20. Soud tak uzavřel, že v řízení nebylo prokázáno, že by žalobkyně řádně splnila povinnost dle § 86 odst. 1 zsu, a proto k absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru [číslo] přihlédl v souladu s § 588 o.z. z moci úřední. Zároveň v případě absolutní neplatnosti právního jednání moderace soudem, jako je tomu u případů relativní neplatnosti, vůbec v úvahu.

21. Žalobkyně se k jednání ve věci nedostavila a připravila se tak o možnost poučení o povinnosti označit důkazy k prokázání svých tvrzení ohledně posouzení úvěruschopnosti žalované. Jak plyne z ustálené judikatury, poučení podle § 118a o. s. ř. je poskytováno zásadně při jednání, přičemž lze po účastníkovi spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti. Soud není povinen poučení podle ust. § 118a o. s. ř. sdělovat účastníkovi jinak či odročovat kvůli tomuto jednání (viz rozsudek NS ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. 28 Cdo 3665/2009).

22. Podle § 2991 odst. 1, odst. 2 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

23. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] spolu s podacím lístkem z téhož dne soud shledal, že právní zástupce žalobkyně vyzýval žalovanou k zaplacení dluhu ze smlouvy o úvěru [číslo] do [datum].

24. Žalované měla být poskytnuta částka [částka], částka [částka] však byla vyplacena žalobkyni na předchozí úvěr žalované, za situace kdy žalované byla vyplacena částka [částka], avšak [částka] bylo započteno na náklady dle článku 4.8. smlouvy, je žalovaná povinna zaplatit na bezdůvodném obohacení částku [částka] Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni podle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení, též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení, a to ode dne následujícího po uplynutí lhůty k plnění stanovené v předžalobní upomínce. V případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32Cdo 4179/2007).

25. S ohledem na shora uvedenou absolutní neplatnost smlouvy o úvěru byla žaloba co do zbytku zamítnuta, což obráží výrok II. rozsudku.

26. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř., žalovaná byla ve věci úspěšnější, náklady řízení jí nevznikly.

27. Soudní poplatek byl zaplacen ve výši [částka], avšak ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, soud proto podle položky 2 odst. 2 ve spojení s položkou 1 odst. 1 písm. b) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, soudní poplatek žalobkyni doměřil.