214 C 177/2021

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní JUDr. Evženií Vodovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa , obec a číslo proti žalovanému: osobní údaje žalovaného trvale bytem adresa žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni a) částku [částka] s 10% úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení, b) částku [částka] s 8,25% úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení, c) částku [částka], a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Co do částky [částka] se žaloba zamítá.

III. Žalovaný povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku [částka] do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kladně doplatek soudního poplatku ve výši [částka] do 3 dnů od právní moci rozsudku na účet soudu [číslo] – [číslo] pod [variabilní symbol].

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení shora uvedené částky z titulu nezaplacené spotřeby elektřiny a smluvních pokut. Uvedla, že žalovaný podle smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum] odebíral elektřinu v odběrném místě [ulice a číslo], [obec], smlouva byla uzavřena na dobu 30 měsíců s možností automatické prolongace smlouvy. Za dodávku elektřiny v období od [datum] do [datum] vystavila žalobkyně žalovanému fakturu [variabilní symbol] na částku [částka] se splatností [datum], na níž žalovaný neuhradil ničeho. V tomto vyúčtování byla rovněž zaúčtována smluvní pokuta [částka] za prodlení s úhradou zálohy za měsíc prosinec 2019, která byla splatná [datum] a byla žalovanému vyúčtována upomínkou ze dne [datum]. Žalobkyně dále vystavila žalovanému za dodávku elektřiny za období od [datum] do [datum] fakturu [variabilní symbol] na částku 8 393,12 se splatností [datum], následně na základě nově poskytnutých informací provozovatelem distribuční soustavy byla předmětná faktura opravena daňovým dokladem [variabilní symbol] na částku [částka]. V původním vyúčtování byla obsažena smluvní pokuta [částka] a převzata do nového vyúčtování, jednalo se o smluvní pokutu [částka] za prodlení s úhradou zálohy za měsíc červen 2020, která byla splatná [datum] a byla žalovanému vyúčtována upomínkou ze dne [datum], současně touto upomínkou byla žalovanému vyúčtována smluvní pokuta ve výši [částka] za nezaplacení faktury [variabilní symbol]. Protože žalovaný neuhradil fakturu [variabilní symbol], vyúčtovala mu žalobkyně smluvní pokutu [částka] v rámci vyúčtování ze dne [datum] pod [variabilní symbol] Smluvní strany si ve smlouvě ze dne [datum] v odstavci,,Ostatní ujednání“ dohodli pro případ, kdy zákazník opakovaně (tzn. dva a vícekrát) poruší kteroukoli platební povinnost vyplývající ze smlouvy, smluvní pokutu zahrnující též případnou náhradu škody vzniklou neodebráním pro zákazníka elektřiny ve výši [částka] pro kategorii Domácnost a [částka] pro kategorii Maloodběratel, a to za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení dodávky elektřiny od žalobkyně do konce trvání smlouvy (včetně případné prolongace). V případě zákazníka zařazeného do nejnižšího pásma odběru dle ceníku obchodníka se částky smluvních pokut snižují na polovinu. Protože žalovaný neuhradil zálohu za listopad 2020 (splatnou [datum]) a dále pak fakturu [variabilní symbol] (splatnou [datum]) porušil povinnost utvrzenou přímo ve smlouvě, nárokovala žalobkyně za předčasné ukončení smlouvy smluvní pokutou ve výši [částka] za každý kalendářní měsíc. Žalobkyně proto žalovanému fakturou [variabilní symbol] se splatností [datum] vyúčtovala smluvní pokutu za 20 měsíců, tj. od [datum] do [datum], v celkové výši [částka] (20 x [částka]), žalobkyně dne [datum] ukončila dodávku elektřiny pro opakované porušení platebních povinností žalovaného, přičemž přípisem ze dne [datum] odstoupila od smlouvy. Žalovaný ničeho nezaplatil ani k předžalobní upomínce žalobkyně ze dne [datum] s podacím archem z téhož dne.

2. Elektronický platební rozkaz ve věci nebyl vydán pro pochybnosti o oprávněnosti celkové žalované částky.

3. Soud ve věci nařídil jednání, žalobkyně na žalobě setrvala, pokud jde o žalovaného, k jednání se bez omluvy nedostavil, doručení měl vykázané, soud proto podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen,,o.s.ř.“) jednal v jeho nepřítomnosti.

4. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum], obchodních podmínek a plánu záloh a plateb soud zjistil, že žalobkyně a žalovaný uzavřely smlouvu o dodávkách elektřiny do odběrného místa [ulice a číslo], [obec] na dobu určitou 30 měsíců s automatickou prolongací, a to v kategorii Domácnost při tarifu AKU7 8, D57d. Žalobkyně se smlouvou zavázala dodávat žalovanému coby zákazníkovi elektřinu, žalovaný se zavázal hradit pravidelnou měsíční zálohu ve výši [částka], resp. následně [částka] a za spotřebovanou elektřinu na základě žalobkyní vystavených faktur. Strany si sjednaly pro případ prodlení žalovaného s jakoukoliv platbou delší než 10 dní smluvní pokutu ve výši [částka]. Dále byla ujednána smluvní pokuta, kdy mimo jiné v případě, že žalobkyně odstoupí od smlouvy z důvodu opakovaného porušení platebních povinností souvisejících s dodávkami ze strany zákazníka (žalovaného), má dle uzavřené smlouvy zákazník v kategorii Domácnost uhradit smluvní pokutu [částka] za každý kalendářní měsíc neodebírání elektřiny do konce sjednané doby trvání smlouvy. Ze smlouvy je také patrné, že žalovaný se po dobu trvání smlouvy nezavázal odebrat žádné konkrétní množství elektrické energie a že v případě neodběru elektrické energie mu žádná sankce po dobu trvání smlouvy nehrozí (např. smluvní pokuta).

5. Z faktury [variabilní symbol] ze dne [datum] bylo zjištěno, žalobkyně vyúčtovala žalovanému po zohlednění zaplacených záloh spotřebu elektřiny za období od [datum] do [datum] a ostatní položky (smluvní pokutu) [částka] v celkové částce [částka] se splatností [datum].

6. Soud dále shledal, že záloha za měsíc prosinec 2020 nebyla uhrazena do dne splatnosti [datum], smluvní pokutu [částka] žalobkyně žalované vyúčtovala v rámci upomínky ze dne [datum].

7. Z faktury [variabilní symbol] ze dne [datum] bylo zjištěno, žalobkyně vyúčtovala žalovanému po zohlednění zaplacených záloh spotřebu elektřiny při ukončení smlouvy za období od [datum] do [datum] a ostatní položky (smluvní pokutu) [částka] v celkové částce [částka] se splatností [datum]. Z opravného vyúčtování ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně za předmětné období od [datum] do [datum] vyúčtovala žalovanému fakturou [variabilní symbol] částku [částka] splatnou [datum] s ostatními položkami v částce [částka].

8. Záloha za měsíc červen 2020 nebyla uhrazena do splatnosti [datum], smluvní pokutu [částka] žalobkyně žalovanému vyúčtovala dle upomínky ze dne [datum], v rámci této upomínky byla žalovanému vyúčtována rovněž smluvní pokuta [částka] za nezaplacení faktury [variabilní symbol].

9. Protože žalovaný neuhradil fakturu [variabilní symbol], vyúčtovala mu žalobkyně smluvní pokutu [částka] v rámci vyúčtování ze dne [datum] pod [variabilní symbol].

10. Z vyúčtování smluvní pokuty [variabilní symbol] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému smluvní pokutu za předčasné ukončení smlouvy za 20 měsíců po [částka] v celkové částce [částka], přípisem ze dne [datum] s odkazem na podací arch ze dne [datum] pak žalobkyně odstoupila od smlouvy.

11. Soud na základě výše uvedených zjištění učinil následující skutkový závěr. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli kupní smlouvu na dodávku elektřiny, na jejímž základě žalobkyně dodávala žalovanému elektřinu, za jejíž dodávku v uvedených obdobích žalovaný nezaplatil. Pro opakované prodlení s úhradou žalobkyně vypověděla smlouvu o dodávce elektřiny a vyúčtovala žalovanému smluvní pokutu za předčasné ukončení smlouvy ve výši [částka].

12. Pokud žalobkyně předložila rozhodnutí jiných soudů, tato neobsahují žádná skutková zjištění, nýbrž toliko podporují právní argumentaci žalobkyně, soud navíc vycházel z níže citované judikatury Krajského soudu v Praze jako soudu odvolacího, která je konstantní, dosud nebyla překonaná a s níž se plně ztotožňuje.

13. Soud po právní stránce posoudil věc tak, že mezi stranami byla uzavřena kupní smlouva (na dodávky elektřiny) podle ustanovení § 2079 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), s přihlédnutím ke speciálním ustanovením energetického zákona (respektive jde o specifickou smlouvu uzavřenou v režimu § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon s převážnými znaky kupní smlouvy dle § 2079 o.z.). Tato smlouva je smlouvou spotřebitelskou ve smyslu ustanovení § 1810 o.z. a následujících, kdy žalovaná je spotřebitelem jednajícím mimo rámec své podnikatelské činnosti či rámec samostatného výkonu svého povolání (§ 419 o.z.) a žalobkyně podnikatelem vykonávajícím na vlastní účet a odpovědnost činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku (§ 420 o.z.). Jde současně o smlouvu uzavřenou adhezním způsobem ve smyslu ustanovení § 1798 o.z. a následujících, kdy dle odst. 2 platí, že smlouva byla uzavřena adhezním způsobem, použije-li se k uzavření smlouvy se slabší stranou smluvní formulář užívaný v obchodním styku. Základní povinností kupujícího je uhrazení kupní ceny (§ 2118 o.z.). Žalovaný však tuto svou povinnost nesplnil, když za odebranou elektřinu neuhradil částku [částka] a [částka]. Odůvodněný je také nárok na příslušenství pohledávky dle § 1968 o.z. a § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení, neboť žalovaný je dnem následujícím po splatnosti předmětných faktury s plněním v prodlení počínaje [datum], resp. [datum]. Stejně tak nesplnil svou povinnost, když neuhradil vyúčtované výše uvedené smluvní pokuty ve smyslu § 2048 a násl. o.z. v částce [částka] za jednotlivý případ prodlení s úhradou, které soud shledal ještě jako přiměřené.

14. Ve vztahu k nárokované smluvní pokutě ve výši [částka] za každý měsíc nerealizované spotřeby v důsledku předčasného ukončení smlouvy, celkem požadované ve výši [částka], dospěl soud k závěru, že tato pokuta byla sjednána v rozporu se zákonem a tento nárok není důvodný. Takto sjednaná smluvní pokuta ve smyslu § 1813 o. z. představuje v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch žalovaného coby spotřebitele, neboť je jednak sjednána v závislosti na projev vůle žalobkyně (realizaci práva odstoupit), a jednak toto ujednání není vyváženo ve prospěch žalovaného obdobnou povinností. Ve své podstatě jde ze strany žalobkyně o sjednání jakéhosi nerovnovážného„ odstupného“ za předčasné ukončení smluvního vztahu (srovnej rozhodnutí Krajského soudu v Praze ze dne 30. 8. 2018, sp. zn. 103 Co 16/2018, ze dne 12. 3. 2020 sp. zn. 27 Co 16/2020 a další). V tomto směru je na žalovaného jakožto spotřebitele vyvíjen nepřiměřený tlak na dodržení sjednávané (a automaticky prolongované) doby trvání smluvního vztahu, přičemž v oblasti energetiky je takové ujednání v rozporu se zásadou ochrany slabší strany v právu (např. § 433 o.z.). V procesu kontraktace totiž spotřebitel zajišťuje pro sebe zásadní službu potřebnou pro život a obchodník v tomto nesmí svého postavení zneužívat k nepřiměřeným podmínkám, které mají jednostranně zajišťovat jeho zisk. K tomuto ujednání tak nelze přihlížet.

15. Co se týká skutečnosti, že smluvní pokuta byla sjednána přímo ve smlouvě, nikoli ve všeobecných či obchodních podmínkách, a žalovaný jakožto spotřebitel byl se svými povinnostmi ze smlouvy řádně seznámen a akceptoval je, pak zde soud odkazuje na rozhodnutí Krajského soudu v Praze ze dne ze dne 13. 1. 2021, č. j. 21 Co 222/2020-58, v němž Krajský soud vyslovil závěr, byla-li smluvní pokuta sjednána takto:„ Zákazník je povinen bez zbytečného odkladu poskytnout innogy součinnost nezbytnou k zahájení dodávky na základě uzavřené Smlouvy, zejména nečinit právní ani jiná jednání bránící v plnění takového jejího závazku (vč. provedení změny dodavatele), vyjma těch, k nimž je oprávněn dle zákona. V případě porušení této povinnosti je Zákazník povinen zaplatit innogy pokutu, a to ve výši [částka] pro kat. Domácnost a [částka] pro kat. Podnikatel. Stejnou pokutu je povinen uhradit Zákazník, který uvede innogy v omyl tím, že ukončí Smlouvu dohodou a v rozporu s deklarovaným důvodem pro její sjednání bude ve stejném OM pokračovat v odběru u jiného dodavatele, V případě, že Zákazník učiní bez souhlasu innogy jakýkoli právně relevantní projev vůle (bez ohledu na to, zda byl či nebyl určen a/nebo doručen innogy, zda se tak stalo opožděně, či zda trpěl vadami, a na to, jak a kým je Smlouva následně ukončena) směřující k předčasnému ukončení Smlouvy sjednané na dobu určitou a/nebo vedoucí k ukončení dodávky od innogy (v roli subjektu zúčtování u operátora trhu) probíhající na základě takové Smlouvy (za takový projev vůle se považuje i plná moc ke změně dodavatele či opožděně doručené oznámení o ukončení Smlouvy na dobu určitou ve sjednaném termínu; za takový projev vůle se naopak nepovažuje pouhý návrh na předčasné ukončení Smlouvy dohodou) a/nebo Zákazník opakovaně (tzn. dva a vícekrát) poruší kteroukoli platební povinnost vyplývající ze Smlouvy (bez ohledu na to, zda jde o tutéž či různé povinnosti a zda následně dojde k jednostrannému ukončení Smlouvy ze strany innogy) a/nebo Zákazník způsobí svým jednáním nemožnost dodávky, je innogy oprávněna účtovat Zákazníkovi pokutu zahrnující též případnou náhradu škody vzniklé innogy neodebráním pro Zákazníka nasmlouvané elektřiny ve výši [částka] pro kat. Domácnost a [částka] pro kat. Podnikatel, a to za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení nebo přerušení dodávky od innogy v důsledku výše uvedeného jednání Zákazníka do konce sjednané doby trvání Smlouvy (vč. příp. Prolongace). … Zákazník je povinen zaplatit innogy pokutu ve výši [částka] za každý jednotlivý případ prodlení s jakoukoli platbou dle této Smlouvy přesahující 10 dní. … Není-li shora stanoveno jinak, má innogy vedle práva na pokutu vyplývající z porušení povinnosti Zákazníka též právo na náhradu škody a úrok z prodlení vyplývající z porušení téže povinnosti. Případným odstoupením od Smlouvy nezaniká právo innogy na pokutu vzniklou porušením povinnosti Zákazníkem před takovým odstoupením.“, je zřejmé že ujednání o ní je nepřehledné, navíc zavazuje spotřebitele k platbě opakovaně v různých výších za téže porušení smlouvy (prodlení s úhradou). Z uvedeného je pak zjevné, že žalobkyně využívá své silnější pozice při uzavírání spotřebitelské smlouvy a fakticky přistupuje ke dvojí sankci slabší smluvní strany za téže porušení smlouvy. Již jen v samotném znění smlouvy tak soud spatřuje ujednání, které v rozporu s požadavkem přiměřenosti zakládá významnou nerovnováhu povinností stran v neprospěch spotřebitele.

16. Krajský soud v Praze se rovněž vyslovil ke sporné otázce ohledně smluvní pokuty za předčasné ukončení smlouvy, a to mimo jiné i v rozsudku ze dne 20. října 2021, č.j. 26 Co186/2021 - 127 na jehož odůvodnění zdejší soud odkazuje, byť se ve věci jednalo o dodávku plynu. Podle § 1813 o. z.: Má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo o ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Podle § 1815 o. z.: K nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. Požadavek přiměřenosti ve smyslu § 1813 o. z. představuje požadavek, aby prodávající nebo poskytovatel jednal se spotřebitelem poctivě a přiměřeně a bral v úvahu jeho oprávněné zájmy (viz: čl. 3 4.

1. Pokynů Evropské komise ze dne [datum] k výkladu a uplatňování směrnice Rady 93/13 EHS ze dne [datum] o zneužívajících ujednáních ve spotřebitelských smlouvách). Významná nerovnováha práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele ve smyslu § 1813 o. z. je založena především tehdy, jestliže smluvní ujednání (zde sjednaná sankce) obstojí v testu přiměřenosti v porovnání se zákonnou úpravou obdobné situace, pokud by zde smluvní ujednání nebylo (k tomu rovněž viz čl. 3 4. 1 a čl. 3 4. 2 Pokynů Evropské komise ze dne [datum] k výkladu a uplatňování směrnice Rady 93/13 EHS ze dne [datum] o zneužívajících ujednáních ve spotřebitelských smlouvách). Byla-li by splněna podmínka aplikace § 1813 o. z. spočívající v tom, že ujednání spotřebitelské smlouvy zakládá významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele, bylo by třeba dále zabývat se otázkou, zda je tato nerovnováha v rozporu s požadavkem přiměřenosti ve smyslu výše uvedeném. V daném případě testu přiměřenosti z hlediska posuzování rovnovážnosti sjednaných práv a povinností podléhá ujednání účastníků ve Smlouvě, podle něhož pro případ, že žalobkyně od Smlouvy odstoupí z důvodu opakovaného porušení platebních povinností ze strany žalovaného v souvislosti s dodávkou plynu, má právo účtovat žalovanému smluvní pokutu zahrnující též případnou náhradu škody vzniklou neodebráním pro žalovaného nasmlouvaného množství plynu ve výši [částka] pro kategorii Domácnost, a to za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení dodávky do konce doby trvání Smlouvy, a to včetně její případné automatické prolongace. Po právní stránce je třeba toto ujednání hodnotit jako sjednání nároku žalobkyně na smluvní pokutu (a to ve smlouvě formulářové, nikoli tedy individuálně sjednané) primárně se vážící k porušení povinnosti žalovaného řádně platit za sjednané dodávky elektřiny, a to pro případ, kdy z tohoto důvodu žalobkyně realizuje své smluvní právo za těchto okolností od Smlouvy odstoupit. Takto sjednaná smluvní pokuta ve své primárně deklarované funkci paušální náhrady škody (jež by měla žalobkyni vzniknout v souvislosti s neodebráním plynu žalovaným do konce původně sjednané doby dodávky plnu) však v testu přiměřenosti ve vztahu k obecné právní úpravě obdobné situace neobstojí. Vzhledem k tomu, že ve Smlouvě nebyla sjednána povinnost žalovaného odebrat v dohodnutém období dodávek konkrétní množství plynu, neodbíráním plynu by žalovaný žádnou svou smluvní a ani zákonnou povinnost neporušoval, a nebyl by tak naplněn jeden ze zákonných předpokladů vzniku jeho subjektivní odpovědnosti za škodu. Neodebíráním plynu ze strany žalovaného v průběhu sjednaného období dodávek by tedy žalobkyni nárok na náhradu škody vůči žalovanému podle obecné právní úpravy objektivně vzniknout nemohl. Smluvní pokuta by tak v daném případě zajišťovala nárok žalobkyně na náhradu škody, na který by však podle obecné právní úpravy neměla právo. Ujednání ve Smlouvě o smluvní pokutě pro žalovaného (jako paušalizované náhrady škody, která by měla žalobkyni vzniknout v souvislosti s tím, že žalovaný již po předčasném skončení Smlouvy nebude odebírat plyn do konce původně sjednaného období dodávek) je tedy zcela nepřiměřené obecné zákonné úpravě práva na náhradu škody, a zakládá proto významnou nerovnováhu vzájemných práv a povinností v neprospěch spotřebitele ve smyslu § 1813 o. z. Jak již je uvedeno výše, dalším kritériem pro aplikaci § 1813 o. z., je posouzení naplnění požadavku přiměřenosti, tzn. požadavku, aby prodávající nebo poskytovatel jednal se spotřebitelem poctivě a přiměřeně a bral v úvahu jeho oprávněné zájmy. Hlediskem naplnění požadavku přiměřenosti je tedy zejména to, zda zkoumané smluvní ujednání je s ohledem na svůj obsah slučitelné s poctivými a přiměřenými tržními postupy, které dostatečně zohledňují oprávněné zájmy spotřebitele (k tomu opětovně viz: čl. 3 4. 1 Pokynů Evropské komise ze dne [datum] k výkladu a uplatňování směrnice Rady 93/13 EHS ze dne [datum] o zneužívajících ujednáních ve spotřebitelských smlouvách). Dle názoru odvolacího soudu posuzované ujednání požadavek přiměřenosti ve smyslu § 1813 o. z. nenaplňuje.

17. V otázce smluvní pokuty žalobkyně za předčasné ukončení smlouvy již existuje ustálená judikatura Krajského soudu v Praze (viz shora citovaná rozhodnutí), se kterou se soud plně ztotožňuje. Na základě uvedeného tak soud zamítnul žalobu co do částky [částka] představující smluvní pokutu.

18. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř., náklady řízení žalobkyně představují zaplacený a doměřený soudní poplatek v částce [částka] a náklady zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen,,a.t.“), neboť jde o žalobu podávanou na ustáleném vzoru, s tarifní hodnoty [částka] sestávající se z částky [částka] za každý ze dvou úkonů realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby) a z částky [částka] za dva úkony uvedené v § 11 odst. 1 a.t. realizované po podání návrhu ve věci (písemné podání a účast na jednání) včetně dvou paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a dvou paušálních náhrad výdaje po [částka] dle 14b odst. 5 písm. b) a náhrada za ztrátu času v trvání 4 x 30 minut v částce [částka] podle § 14 a.t. V souvislosti s cestou realizovanou na jednání soudu dne [datum] osobním automobilem Škoda [registrační značka] na trase [obec] – [obec] a zpět činí náhrada za 100 ujetých km v částce [částka] ([částka] za litr paliva – nafty dle vyhlášky č. 375/2021 Sb., při kombinované spotřebě 3,7 l [číslo] km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla podle vyhlášky č. 375/2021 Sb.), což spolu s 21 % DPH ve výši [částka] činí celkem [částka]. Protože žalobkyně měla ve věci úspěch 80,8% a neúspěch 19,2%, přísluší jí proto náhrada nákladů řízení v rozdílu mezí mírou úspěchu a mírou neúspěchu, tedy 61,6%, což činí [částka] O DPH bylo rozhodnuto podle § 137 odst. 3 o.s.ř., když právní zástupce žalobkyně doložil, že je plátcem této daně. V souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. bylo žalovanému uloženo zaplatit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně. Soud nepřiznal odměnu advokáta za podání ze dne [datum], jímž opravoval k výzvě soudu žalobní tvrzení.

19. Soudní poplatek byl zaplacen ve výši [částka], avšak ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz. Soud proto podle položky 2 odst. 2 ve spojení s položkou 1 odst. 1 písm. b) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, soudní poplatek žalobkyni doměřil.