214 C 197/2021

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní JUDr. Evženií Vodovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení , Ph.D. sídlem adresa žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované o zaplacení 12 120 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 12 120 Kč s 7,25% úrokem z prodlení z částky 12 120 Kč od 14. 8. 2021 do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 13 106,02 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 12 120 Kč od 19.12.2020 do 31.12.2020 ve výši 7,25%, zákonného úroku z prodlení z částky 12 120 Kč od 1.1.2021 do 30.6.2021 ve výši 7,25% a zákonného úroku z prodlení z částky 12 120 Kč od 1.7.2021 s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí do 13.8.2021, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kladně doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku na č. účtu: [číslo] – [číslo] pod [variabilní symbol].

1. Žalobkyně se na žalované domáhala zaplacení předmětné částky s výše uvedeným příslušenstvím, svoji žalobu odůvodnila tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO] a žalovanou byla dne 8.10.2007 uzavřena smlouva o půjčce [číslo] na jejímž základě byla žalované v hotovosti proti podpisu poskytnuta částka 15 000 Kč. V souvislosti s poskytnutou částkou se žalovaná zavázala zaplatit i celkový souhrnný poplatek ve výši 10 440 Kč v 53 týdenních splátkách po 480 Kč do 13.10.2008. Žalovaná zaplatila celkem 2 880 Kč, žalobkyně se domáhá zaplacení bezdůvodného obohacení ve výši 12 120 Kč, představující rozdíl mezi poskytnutou jistinou 15 000 Kč a uhrazenou částkou žalovanou. Kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 13 106,02 Kč byl vypočítaný z dlužné jistiny 12 120 Kč od 14.10.2008 do 18.12.2020.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, stejně tak se nevyjádřila ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byla poučena, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud věc rozhodl podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), bez jednání na základě předložených listinných důkazů, v souladu s § 156 odst. 1 věta prvá o.s.ř. byl rozsudek vyhlášen veřejně dne 23.5.2022.

3. Vzhledem k tomu, že žalovaná je státní občankou Slovenské republiky od 26.11.2001 a žalobkyně je českým subjektem, jde o věc s cizím (mezinárodním) prvkem, v níž je soud povinen především zkoumat svou mezinárodní příslušnost. Pro posouzení této otázky je třeba postupovat podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen Nařízení Brusel I bis), u něhož je dána teritoriální působnost (věc se týká [obec] a Slovenské republiky, členů Evropské unie), časová působnost (řízení bylo zahájeno po 10. 1. 2015) i věcná působnost (jde o spor ze spotřebitelské smlouvy).

4. Příslušnost zdejšího soudu nelze založit na základě článku 26 Nařízení Brusel I bis, neboť žalovaná se na výzvu soudu k žalobě nijak nevyjádřil (je nečinná), na území České republiky již nemá bydliště. Smlouva o půjčce je pak spotřebitelskou smlouvou, nikoli však ve smyslu ustanovení článku 17 odst. 1 Nařízení Brusel I. bis. Na danou věc tak dopadá zejména ustanovení článku 7 odst. 1 písm. b) Nařízení Brusel I. bis, upravující poskytování služeb, podle něhož je dána příslušnost soudu členského státu (a to bez ohledu na bydliště žalovaného), v němž služby dle smlouvy byly či měly být poskytovány (viz shodně rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 1318/2011, popř. rozsudek Evropského soudního dvora EU č. C [číslo]). Dle smlouvy byly služby poskytnuty na území ČR. Ve věci je tedy dána pravomoc a příslušnost zdejšího soudu.

5. Mezi Českou republikou a Slovenskem je třeba smluvní vztahy založené po 1. 7. 2006 posuzovat podle mezinárodní Úmluvy o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy vyhlášené v ČR pod č. 64/2006 Sb.m.s. (tzv. Římské smlouvy, dále jen ŘS), která zavazuje oba dotčené státy a obsahuje příslušné kolizní normy použitelné přednostně před národním právním řádem. S účinností od 17. 6. 2009 se pak postupuje podle navazujícího Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (dále jen Nařízení Řím I). V míře, ve které nebylo právo rozhodné pro smlouvu zvoleno podle článku 3, a aniž jsou dotčeny články 5 a 7, se spotřebitelské smlouvy podle článku 6 řídí právem země, v níž má spotřebitel obvyklé bydliště, pokud obchodník provozuje svou profesionální nebo podnikatelskou činnost v zemi, kde má spotřebitel své obvyklé bydliště, nebo se jakýmkoli způsobem taková činnost na tuto zemi nebo na několik zemí včetně této země zaměřuje a smlouva spadá do rozsahu této činnosti. V daném případě šlo o smlouvu uzavřenou v ČR s českým poskytovatelem spotřebitelského úvěru, žalovaná jako spotřebitel v té době rovněž v ČR bydlela, věc se tedy řídí českým právem.

6. Ze smlouvy o půjčce [číslo] ze dne 8. 10. 2007 vyplývá, že společnost [právnická osoba] poskytla žalované částku ve výši 15 000 Kč, žalovaná částku převzala v hotovosti proti podpisu, žalovaná netvrdila, ani neprokazovala, že zaplatila více než 2 946 Kč.

7. Ze zákaznické karty žalované ze dne 8.10.2007 bylo zjištěno, že žalovaná uvedla jako adresu výběru [ulice a číslo], [obec], byla zaměstnána jako operátorka společnosti [právnická osoba], [ulice a číslo], [obec].

8. Aktivní legitimaci žalobkyně vzal soud za prokázanou ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18.12.2020, jež byla uzavřena mezi společností [právnická osoba] a žalobkyní, seznamu postupovaných pohledávek k této smlouvě a oznámení o postoupení pohledávky původního věřitele ze dne 6.1.2021 žalované.

9. Vzhledem k tomu, že předmětná smlouvy byla uzavřena za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník., soud proto v souladu s přechodnými ustanoveními § 3028 odst. 1, 3 zákona č. 89/2012 Sb., nový občanský zákoník, posuzoval skutkový stav podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen,,o.z.“).

10. Podle § 451 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

11. Z předžalobní upomínky ze dne 29.7.2021 spolu s podacím lístkem ze dne [číslo] shledal, že žalovaná byla upomínána o zaplacení dluhu ze smlouvy [číslo] do 13.8.2021.

12. Po právní stránce soud věc zhodnotil tak, že žalovaná se na úkor žalobkyně, na kterou byla pohledávka postoupena, bezdůvodně obohatila o částku 12 120 Kč, když od právní předchůdkyně žalobkyně bez právního důvodu obdržela částku 15 000 Kč, přičemž dosud vrátila pouze 2 880 Kč, je tak povinna plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení, tj. částku 12 120 Kč vydat. Úrok z prodlení pak vyplývá z § 517 odst. 2 o.z. v návaznosti na nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení. V případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32Cdo 4179/2007).

13. Co do zbytku požadovaného nároku byla žaloba zamítnuta, což obráží výrok II. rozsudku.

14. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 151 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 142 odst. 2 o.s.ř. za situace, kdy ve větším rozsahu úspěšné žalované náklady řízení nevznikly.

15. Soudní poplatek byl zaplacen ve výši 800 Kč, avšak ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz. Soud proto podle položky 2 odst. 2 ve spojení s položkou 1 odst. 1 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, soudní poplatek žalobkyni doměřil.