214 C 198/2021
č. j. 214 C 198/2021-69
V PLATNOSTICitované zákony (15)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 101 § 142 § 151
- o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), 458/2000 Sb. — § 50
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 419 § 420 § 433 § 1798 § 1810 § 1813 § 1815 § 1968 § 2048 § 2079 § 2118
Plný text
Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní JUDr. Evženií Vodovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované trvale bytem adresa žalované o zaplacení částka s příslušenstvím
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] s 8,25% úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Co do částky [částka] se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kladně doplatek soudního poplatku ve výši [částka] do 3 dnů od právní moci rozsudku na č. účtu: [číslo] – [číslo] pod [variabilní symbol].
1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení shora uvedených částek s poukazem na to, že jde o dluh žalované ze smlouvy o sdružených dodávkách elektřiny uzavřené mezi účastníky dne [datum], na základě které žalobkyně dodávala žalované elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa žalované] Smlouva byla uzavřena na dobu 30 měsíců s možností automatické prolongace smlouvy. Žalobkyně vyúčtovala žalované fakturou [variabilní symbol] za dodávku elektřiny za období od [datum] do [datum] částku [částka] se splatností [datum] v tomto vyúčtování byla zaúčtována smluvní pokuta [částka] Smluvní strany si ve smlouvě ze dne [datum] v odstavci,,Ostatní ujednání“ dohodli pro případ, kdy zákazník opakovaně (tzn. dva a vícekrát) poruší kteroukoli platební povinnost vyplývající ze smlouvy, smluvní pokutu zahrnující též případnou náhradu škody vzniklou neodebráním pro zákazníka elektřiny ve výši [částka] pro kategorii [anonymizováno] a [částka] pro kategorii [anonymizováno], a to za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení dodávky elektřiny od žalobkyně do konce trvání smlouvy (včetně případné prolongace) .V případě zákazníka zařazeného do nejnižšího pásma odběru dle ceníku obchodníka se částky smluvních pokut snižují na polovinu. Žalobkyně nárokuje po žalované smluvní pokutu za předčasné ukončení smlouvy ve výši [částka], kdy za každý měsíc od [datum] do [datum] za dobu 18 měsíců po [částka] vyúčtovala pod [variabilní symbol] se splatností [datum] částku [částka], přičemž na toto vyúčtování byla provedena částečná úhrada [částka]. Žalobkyně dne [datum] ukončila dodávku elektřiny pro opakované porušení platebních povinností žalované, když přípisem ze dne [datum] odstoupila od smlouvy. Žalovaná ničeho nezaplatila ani k předžalobní upomínce žalobkyně.
2. Elektronický platební rozkaz ve věci nebyl vydán pro pochybnosti o oprávněnosti celkové žalované částky.
3. Žalobkyně doplnila žalobní tvrzení tak, záloha za měsíc srpen 2020 nebyla uhrazena do dne splatnosti [datum], smluvní pokutu [částka] žalobkyně vyúčtovala v rámci upomínky ze dne [datum], záloha za měsíc září 2020 nebyla uhrazena do splatnosti [datum], smluvní pokutu [částka] žalobkyně vyúčtovala v rámci upomínky ze dne [datum]. Záloha ze měsíc říjen 2020 nebyla uhrazena do splatnosti [datum], smluvní pokutu [částka] žalobkyně vyúčtovala rovněž v rámci upomínky ze dne [datum], záloha za měsíc listopad 2020 nebyla uhrazena do dne splatnosti [datum], smluvní pokutu [částka] žalobkyně vyúčtovala v rámci upomínky ze dne [datum]. Protože žalovaná nehradila předmětné zálohy ani vyúčtované smluvní pokuty v termínech stanovených v upomínkách, zahrnula žalobkyně smluvní pokutu v souhrnné výši [částka] do konečného vyúčtování [variabilní symbol].
4. Soud ve věci nařídil jednání, žalobkyně na žalobě setrvala, pokud jde o žalovanou, k jednání se bez omluvy nedostavila, doručení měla vykázané, soud proto podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen,,o.s.ř.“) jednal v její nepřítomnosti.
5. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum], obchodních podmínek a plánu záloh a plateb a ceníku služeb soud zjistil, že žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o dodávkách elektřiny do odběrného místa [adresa žalované] na dobu určitou 30 měsíců s automatickou prolongací, a to v kategorii [anonymizováno]. Žalobkyně se smlouvou zavázala dodávat žalované coby zákazníkovi elektřinu, žalovaná se zavázala hradit pravidelnou měsíční zálohu ve výši [částka] a spotřebovanou elektřinu na základě žalobkyní vystavených faktur. Žalovaná měla. Strany si sjednaly pro případ prodlení žalované s jakoukoliv platbou delší než 10 dní smluvní pokutu ve výši [částka]. Dále byla ujednána smluvní pokuta, kdy mimo jiné v případě, že žalobkyně odstoupí od smlouvy z důvodu opakovaného porušení platebních povinností souvisejících s dodávkami ze strany zákazníka (žalované), má dle uzavřené smlouvy zákazník v kategorii [anonymizováno] uhradit smluvní pokutu [částka] a v kategorii [anonymizováno] [částka] za každý kalendářní měsíc neodebírání elektřiny do konce sjednané doby trvání smlouvy. Ze smlouvy je také patrné, že žalovaná se po dobu trvání smlouvy nezavázala odebrat žádné konkrétní množství elektrické energie a že v případě neodběru elektrické energie jí žádná sankce po dobu trvání smlouvy nehrozí (např. smluvní pokuta).
6. Z faktury [variabilní symbol] ze dne [datum] bylo zjištěno, žalobkyně vyúčtovala žalované při ukončení smlouvy, po zohlednění zaplacených záloh, spotřebu elektřiny za období od [datum] do 10 12. 2020 a ostatní položky (smluvní pokutu) [částka] v celkové částce [částka] se splatností [datum].
7. Soud dále shledal, že záloha za měsíc srpen 2020 nebyla uhrazena do dne splatnosti [datum], smluvní pokutu [částka] žalobkyně žalované vyúčtovala v rámci upomínky ze dne [datum], záloha za měsíc září 2020 nebyla uhrazena do splatnosti [datum], smluvní pokutu [částka] žalobkyně žalované vyúčtovala v rámci upomínky ze dne [datum]. Záloha ze měsíc říjen 2020 nebyla uhrazena do splatnosti [datum], smluvní pokutu [částka] žalobkyně vyúčtovala žalované rovněž v rámci upomínky ze dne [datum], přičemž záloha za měsíc listopad 2020 nebyla uhrazena do dne splatnosti [datum], takže smluvní pokutu [částka] žalobkyně vyúčtovala žalované v rámci upomínky ze dne [datum].
8. Z vyúčtování smluvní pokuty [variabilní symbol] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně vyúčtovala žalované smluvní pokutu za předčasné ukončení smlouvy za 18 měsíců po [částka] v celkové částce [částka], přípisem ze dne [datum] s odkazem na podací arch ze dne [datum] pak žalobkyně odstoupila od smlouvy.
9. Soud na základě výše uvedených zjištění učinil následující skutkový závěr. Žalobkyně a žalovaná uzavřeli kupní smlouvu na dodávku elektřiny, na jejímž základě žalobkyně dodávala žalované elektřinu, za jejíž dodávku v uvedeném období žalovaná v plném rozsahu nezaplatila. Pro opakované prodlení s úhradou žalobkyně vypověděla smlouvu o dodávce elektřiny a vyúčtovala žalované smluvní pokutu za předčasné ukončení smlouvy ve výši [částka], jež po částečné úhradě [částka] činí [částka].
10. Soud po právní stránce posoudil věc tak, že mezi stranami byla uzavřena kupní smlouva (na dodávky elektřiny) podle ustanovení § 2079 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), s přihlédnutím ke speciálním ustanovením energetického zákona (respektive jde o specifickou smlouvu uzavřenou v režimu § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon s převážnými znaky kupní smlouvy dle § 2079 o.z.). Tato smlouva je smlouvou spotřebitelskou ve smyslu ustanovení § 1810 o.z. a následujících, kdy žalovaná je spotřebitelem jednajícím mimo rámec své podnikatelské činnosti či rámec samostatného výkonu svého povolání (§ 419 o.z.) a žalobkyně podnikatelem vykonávajícím na vlastní účet a odpovědnost činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku (§ 420 o.z.). Jde současně o smlouvu uzavřenou adhezním způsobem ve smyslu ustanovení § 1798 o.z. a následujících, kdy dle odst. 2 platí, že smlouva byla uzavřena adhezním způsobem, použije-li se k uzavření smlouvy se slabší stranou smluvní formulář užívaný v obchodním styku. Základní povinností kupujícího je uhrazení kupní ceny (§ 2118 o.z.). Žalovaná však tuto svou povinnost nesplnila, když za odebranou elektřinu neuhradila shora uvedenou částku [částka]. Odůvodněný je také nárok na příslušenství pohledávky dle § 1968 o.z. a § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení, neboť žalovaná se dnem následujícím po splatnosti předmětné faktury s plněním v prodlení počínaje [datum]. Stejně tak nesplnila svou povinnost, když neuhradila vyúčtované výše uvedené smluvní pokuty ve smyslu § 2048 a násl. o.z. v částce [částka] za jednotlivý případ prodlení s úhradou, které soud shledal ještě jako přiměřené.
11. Ve vztahu k nárokované smluvní pokutě ve výši [částka] za každý měsíc nerealizované spotřeby v důsledku předčasného ukončení smlouvy, celkem požadované ve výši [částka], dospěl soud k závěru, že tato pokuta byla sjednána v rozporu se zákonem a tento nárok není důvodný. Takto sjednaná smluvní pokuta ve smyslu § 1813 o. z. představuje v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch žalovaného coby spotřebitele, neboť je jednak sjednána v závislosti na projev vůle žalobkyně (realizaci práva odstoupit), a jednak toto ujednání není vyváženo ve prospěch žalovaného obdobnou povinností. Ve své podstatě jde ze strany žalobkyně o sjednání jakéhosi nerovnovážného„ odstupného“ za předčasné ukončení smluvního vztahu (srovnej rozhodnutí Krajského soudu v Praze ze dne 30. 8. 2018, sp. zn. 103 Co 16/2018, ze dne 12. 3. 2020 sp. zn. 27 Co 16/2020 a další). V tomto směru je na žalovanou jakožto spotřebitele vyvíjen nepřiměřený tlak na dodržení sjednávané (a automaticky prolongované) doby trvání smluvního vztahu, přičemž v oblasti energetiky je takové ujednání v rozporu se zásadou ochrany slabší strany v právu (např. § 433 o.z.). V procesu kontraktace totiž spotřebitel zajišťuje pro sebe zásadní službu potřebnou pro život a obchodník v tomto nesmí svého postavení zneužívat k nepřiměřeným podmínkám, které mají jednostranně zajišťovat jeho zisk. K tomuto ujednání tak nelze přihlížet.
12. Co se týká skutečnosti, že smluvní pokuta byla sjednána přímo ve smlouvě, nikoli ve všeobecných či obchodních podmínkách, a žalovaná jakožto spotřebitel byla se svými povinnostmi ze smlouvy řádně seznámena a akceptovala je, pak zde soud odkazuje na rozhodnutí Krajského soudu v Praze ze dne ze dne 13. 1. 2021, č. j. 21 Co 222/2020-58, kde Krajský soud vyslovil závěr, byla-li smluvní pokuta sjednána takto:„ Zákazník je povinen bez zbytečného odkladu poskytnout innogy součinnost nezbytnou k zahájení dodávky na základě uzavřené Smlouvy, zejména nečinit právní ani jiná jednání bránící v plnění takového jejího závazku (vč. provedení změny dodavatele), vyjma těch, k nimž je oprávněn dle zákona. V případě porušení této povinnosti je Zákazník povinen zaplatit innogy pokutu, a to ve výši [částka] pro kat. Domácnost a [částka] pro kat. Podnikatel. Stejnou pokutu je povinen uhradit Zákazník, který uvede innogy v omyl tím, že ukončí Smlouvu dohodou a v rozporu s deklarovaným důvodem pro její sjednání bude ve stejném OM pokračovat v odběru u jiného dodavatele, V případě, že Zákazník učiní bez souhlasu innogy jakýkoli právně relevantní projev vůle (bez ohledu na to, zda byl či nebyl určen a/nebo doručen innogy, zda se tak stalo opožděně, či zda trpěl vadami, a na to, jak a kým je Smlouva následně ukončena) směřující k předčasnému ukončení Smlouvy sjednané na dobu určitou a/nebo vedoucí k ukončení dodávky od innogy (v roli subjektu zúčtování u operátora trhu) probíhající na základě takové Smlouvy (za takový projev vůle se považuje i plná moc ke změně dodavatele či opožděně doručené oznámení o ukončení Smlouvy na dobu určitou ve sjednaném termínu; za takový projev vůle se naopak nepovažuje pouhý návrh na předčasné ukončení Smlouvy dohodou) a/nebo Zákazník opakovaně (tzn. dva a vícekrát) poruší kteroukoli platební povinnost vyplývající ze Smlouvy (bez ohledu na to, zda jde o tutéž či různé povinnosti a zda následně dojde k jednostrannému ukončení Smlouvy ze strany innogy) a/nebo Zákazník způsobí svým jednáním nemožnost dodávky, je innogy oprávněna účtovat Zákazníkovi pokutu zahrnující též případnou náhradu škody vzniklé innogy neodebráním pro Zákazníka nasmlouvané elektřiny ve výši [částka] pro kat. Domácnost a [částka] pro kat. Podnikatel, a to za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení nebo přerušení dodávky od innogy v důsledku výše uvedeného jednání Zákazníka do konce sjednané doby trvání Smlouvy (vč. příp. Prolongace). … Zákazník je povinen zaplatit innogy pokutu ve výši [částka] za každý jednotlivý případ prodlení s jakoukoli platbou dle této Smlouvy přesahující 10 dní. … Není-li shora stanoveno jinak, má innogy vedle práva na pokutu vyplývající z porušení povinnosti Zákazníka též právo na náhradu škody a úrok z prodlení vyplývající z porušení téže povinnosti. Případným odstoupením od Smlouvy nezaniká právo innogy na pokutu vzniklou porušením povinnosti Zákazníkem před takovým odstoupením.“, je zřejmé že ujednání o ní je nepřehledné, navíc zavazuje spotřebitele k platbě opakovaně v různých výších za téže porušení smlouvy (prodlení s úhradou). Z uvedeného je pak zjevné, že žalobkyně využívá své silnější pozice při uzavírání spotřebitelské smlouvy a fakticky přistupuje ke dvojí sankci slabší smluvní strany za téže porušení smlouvy. Již jen v samotném znění smlouvy tak soud spatřuje ujednání, které v rozporu s požadavkem přiměřenosti zakládá významnou nerovnováhu povinností stran v neprospěch spotřebitele.
13. Krajský soud v Praze se rovněž vyslovil ke sporné otázce ohledně smluvní pokuty za předčasné ukončení smlouvy, a to mimo jiné i v rozsudku ze dne 20. října 2021, č.j. 26 Co186/2021 - 127 na jehož odůvodnění zdejší soud odkazuje, byť se ve věci jednalo o dodávku plynu. Podle § 1813 o. z.: Má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo o ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Podle § 1815 o. z.: K nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. Požadavek přiměřenosti ve smyslu § 1813 o. z. představuje požadavek, aby prodávající nebo poskytovatel jednal se spotřebitelem poctivě a přiměřeně a bral v úvahu jeho oprávněné zájmy (viz: čl. 3 4.
1. Pokynů Evropské komise ze dne [datum] k výkladu a uplatňování směrnice Rady 93/13 EHS ze dne [datum] o zneužívajících ujednáních ve spotřebitelských smlouvách). Významná nerovnováha práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele ve smyslu § 1813 o. z. je založena především tehdy, jestliže smluvní ujednání (zde sjednaná sankce) obstojí v testu přiměřenosti v porovnání se zákonnou úpravou obdobné situace, pokud by zde smluvní ujednání nebylo (k tomu rovněž viz čl. 3 4. 1 a čl. 3 4. 2 Pokynů Evropské komise ze dne [datum] k výkladu a uplatňování směrnice Rady 93/13 EHS ze dne [datum] o zneužívajících ujednáních ve spotřebitelských smlouvách). Byla-li by splněna podmínka aplikace § 1813 o. z. spočívající v tom, že ujednání spotřebitelské smlouvy zakládá významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele, bylo by třeba dále zabývat se otázkou, zda je tato nerovnováha v rozporu s požadavkem přiměřenosti ve smyslu výše uvedeném. V daném případě testu přiměřenosti z hlediska posuzování rovnovážnosti sjednaných práv a povinností podléhá ujednání účastníků ve Smlouvě, podle něhož pro případ, že žalobkyně od Smlouvy odstoupí z důvodu opakovaného porušení platebních povinností ze strany žalovaného v souvislosti s dodávkou plynu, má právo účtovat žalovanému smluvní pokutu zahrnující též případnou náhradu škody vzniklou neodebráním pro žalovaného nasmlouvaného množství plynu ve výši [částka] pro kategorii Domácnost, a to za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení dodávky do konce doby trvání Smlouvy, a to včetně její případné automatické prolongace. Po právní stránce je třeba toto ujednání hodnotit jako sjednání nároku žalobkyně na smluvní pokutu (a to ve smlouvě formulářové, nikoli tedy individuálně sjednané) primárně se vážící k porušení povinnosti žalovaného řádně platit za sjednané dodávky elektřiny, a to pro případ, kdy z tohoto důvodu žalobkyně realizuje své smluvní právo za těchto okolností od Smlouvy odstoupit. Takto sjednaná smluvní pokuta ve své primárně deklarované funkci paušální náhrady škody (jež by měla žalobkyni vzniknout v souvislosti s neodebráním plynu žalovaným do konce původně sjednané doby dodávky plnu) však v testu přiměřenosti ve vztahu k obecné právní úpravě obdobné situace neobstojí. Vzhledem k tomu, že ve Smlouvě nebyla sjednána povinnost žalovaného odebrat v dohodnutém období dodávek konkrétní množství plynu, neodbíráním plynu by žalovaný žádnou svou smluvní a ani zákonnou povinnost neporušoval, a nebyl by tak naplněn jeden ze zákonných předpokladů vzniku jeho subjektivní odpovědnosti za škodu. Neodebíráním plynu ze strany žalovaného v průběhu sjednaného období dodávek by tedy žalobkyni nárok na náhradu škody vůči žalovanému podle obecné právní úpravy objektivně vzniknout nemohl. Smluvní pokuta by tak v daném případě zajišťovala nárok žalobkyně na náhradu škody, na který by však podle obecné právní úpravy neměla právo. Ujednání ve Smlouvě o smluvní pokutě pro žalovaného (jako paušalizované náhrady škody, která by měla žalobkyni vzniknout v souvislosti s tím, že žalovaný již po předčasném skončení Smlouvy nebude odebírat plyn do konce původně sjednaného období dodávek) je tedy zcela nepřiměřené obecné zákonné úpravě práva na náhradu škody, a zakládá proto významnou nerovnováhu vzájemných práv a povinností v neprospěch spotřebitele ve smyslu § 1813 o. z. Jak již je uvedeno výše, dalším kritériem pro aplikaci § 1813 o. z., je posouzení naplnění požadavku přiměřenosti, tzn. požadavku, aby prodávající nebo poskytovatel jednal se spotřebitelem poctivě a přiměřeně a bral v úvahu jeho oprávněné zájmy. Hlediskem naplnění požadavku přiměřenosti je tedy zejména to, zda zkoumané smluvní ujednání je s ohledem na svůj obsah slučitelné s poctivými a přiměřenými tržními postupy, které dostatečně zohledňují oprávněné zájmy spotřebitele (k tomu opětovně viz: čl. 3 4. 1 Pokynů Evropské komise ze dne [datum] k výkladu a uplatňování směrnice Rady 93/13 EHS ze dne [datum] o zneužívajících ujednáních ve spotřebitelských smlouvách). Dle názoru odvolacího soudu posuzované ujednání požadavek přiměřenosti ve smyslu § 1813 o. z. nenaplňuje.
14. V otázce smluvní pokuty žalobkyně za předčasné ukončení smlouvy již existuje ustálená judikatura Krajského soudu v Praze (viz shora citovaná rozhodnutí), se kterou se soud plně ztotožňuje. Na základě uvedeného tak soud zamítnul žalobu co do částky [částka] představující smluvní pokutu.
15. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 151 o.s.ř. ve spojení s § 142 odst. 2 o.s.ř. za situace, kdy ve větším rozsahu úspěšné žalované náklady řízení nevznikly.
16. Soudní poplatek byl zaplacen ve výši [částka], avšak ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz. Soud proto podle položky 2 odst. 2 ve spojení s položkou 1 odst. 1 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, soudní poplatek žalobkyni doměřil.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.