214 C 205/2021

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní JUDr. Evženií Vodovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená matkou jméno celé jméno žalované, narozenou datum trvale bytem adresa žalované a otcem jméno příjmení, narozeným datum trvale bytem adresa o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka s 8,25% úrokem z prodlení z částky částka od datum, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku částka do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná se dne datum na lince metra A hromadné dopravy provozované žalobkyní nemohla prokázat přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem. Naplnila tak podmínky pro to, aby na ní žalobkyně požadovala úhradu jízdného a přirážky k jízdnému, což žalovaná nezaplatila.

2. Žalovaná, stejně tak její zákonní zástupci, se ve věci nevyjádřili, stejně tak se nevyjádřili ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byli poučeni, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen,,o. s. ř.“) bez jednání na základě předložených listinných důkazů, v souladu s § 156 odst. 1 věta prvá o.s.ř. byl rozsudek vyhlášen veřejně dne datum.

3. Z předloženého zápisu o provedené přepravní kontrole soud zjistil, že údaje tam uvedené odpovídají tvrzením uvedeným v žalobě a údajům o žalované zjištěným z výpisu z centrální evidence obyvatel, zápis je podepsaná příslušným revizorem a žalovanou. Soud je tedy vzal za prokázaný skutkový stav.

4. Podle § 37 odst. 5 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb. ve znění pozdějších předpisů (zákon o drahách) je cestující povinen prokázat se na výzvu osoby pověřené dopravcem platným jízdním dokladem. Co se rozumí jízdním dokladem, náležitostí jízdních dokladů a posuzování jejich platnosti stanoví § 4, 5 a 6 vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb. o přepravním řádu pro veřejnou, drážní a silniční dopravu. Podle § 37 odst. 4 písm. d) zákona o drahách může dopravcem pověřená osoba uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému. Výše přirážky podle § 37 odst. 6 uvedeného zákona stanoví dopravce v přepravních podmínkách, přičemž tato nesmí přesáhnout částku částka, s účinností od datum částku částka.

5. Podle § 31 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), se má za to, že každý nezletilý, který nenabyl plné svéprávnosti, je způsobilý k právním jednáním co do povahy přiměřeným rozumové a volní vyspělosti nezletilých jeho věku.

6. V daném případě se prokázalo, že žalovaná cestovala hromadnou dopravou provozovanou žalobkyní, tedy využívala plnění přepravní smlouvy uzavřené podle § 2550 a následujících o. z., avšak povinnost prokázat se kontrolorovi platným jízdním dokladem nesplnila. Soud má za to, že k uvedenému jednání byla nezletilá žalovaná právně způsobilá, neboť uzavření přepravní smlouvy je jednáním co do povahy přiměřeným rozumové a volní vyspělosti nezletilých jejího věku (v době kontroly bylo nezletilé téměř 16 let, přičemž v tomto věku nezletilí nepochybně vědí, že zaplacení jízdného je nezbytným předpokladem cestování hromadnou dopravou). Nezletilá, resp. její zákonní zástupci by museli tvrdit a prokázat opak, což se však v dané věci nestalo. Povinnost k zaplacení jízdného (částka) a přirážky (částka) tedy byla žalované uložena po právu. Soud proto žalobě zcela vyhověl tak, jak uvedeno ve výroku I. rozsudku. Kromě nároku na jistinu pohledávky vzniklo žalobkyni též právo na úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení, a to podle § 1968 o. z. ode dne následujícího po dni kontroly, tj. od datum.

7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka. V souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. bylo žalované uloženo zaplatit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně. O DPH bylo rozhodnuto podle § 137 odst. 3 o. s. ř., když právní zástupce žalobkyně doložil, že je plátcem této daně. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze navrhnout soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.