214 C 218/2021

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní JUDr. Evženií Vodovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované trvale bytem adresa žalované o zaplacení 20 160,01 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 11 308 Kč s 8,5% úrokem z prodlení z částky 11 308 Kč od 2. 11. 2021 do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Co do částky 2 108,01 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení od 11. 11. 2019 do 11. 6. 2021 ve výši 2 083,97 Kč, 10% úroku z prodlení z částky 13 160,01 Kč od 20. 7. 2021 do 1. 11. 2021, 1,5% úroku z prodlení z částky 1 852,01 Kč od 2. 11. 2021 do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 14 161,94 Kč a smluvní pokuty ve výši 7 000 Kč, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kladně doplatek soudního poplatku ve výši 201 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku na č. účtu: [číslo] – [číslo] pod [variabilní symbol].

1. Žalobkyně se na žalované domáhala zaplacení částky 13 160,01 Kč jako dlužné jistiny s 10% úrokem z prodlení od 20. 7. 2021 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení od 11.11.2019 do 11.6.2021 ve výši 2 083,97 Kč, dále kapitalizovaného úroku ve výši 14 161,94 Kč, jež je tvořen součtem nesplaceného úroku 1 107,09 Kč, nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru 6 376,95 Kč, nesplacených náklady za vyhodnocení úvěru 1 209,39 Kč, nesplaceného inkasního poplatku 2 342,56 Kč a postoupeného smluvního úroku za období po konečné splatnosti ve výši 3 125,95 za období od 11.11.2019 do 11.6.2021, rovněž pak nákladů spojených s uplatněním pohledávky 256 Kč za mimosoudní vymáhání a smluvní pokuty ve výši 7 000 Kč za období od 11.11.2019 do 25.4.2021. Svoji žalobu odůvodnila tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO] a žalovanou byla dne 10. 9. 2018 uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši 15 000 Kč, spolu s jistinou se žalovaná zavázala vrátit částku 12 888 Kč sestávající se z kapitalizovaného smluvního úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasního poplatku, tedy celkem 27 888 Kč do 10. 11.2019, vše v měsíčních splátkách po 1 992 Kč, smluvní pokuta byla dohodnuta ve výši 0,1% z dlužné jistiny za každý den prodlení. Žalovaná zaplatila pouze částku 3 692 Kč.

2. Elektronický platební rozkaz ve věci nebyl vydán pro pochybnosti o oprávněnosti celkové žalované částky.

3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, stejně tak se nevyjádřila ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byla poučena, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) bez jednání na základě předložených listinných důkazů, v souladu s § 156 odst. 1 věta prvá o.s.ř. byl rozsudek vyhlášen veřejně dne 9. 5 2022.

4. Žalobkyně založila do spisu smlouvu o úvěru [číslo] ze dne 10.9.2018, z níž soud shledal, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], poskytla žalované proti podpisu částku 15 000 Kč, žalovaná se zavázala uhradit rovněž náklady spotřebitelského úvěru ve výši 12 888 Kč, sestávající se z úroku ve výši 1 444 Kč, nákladů za poskytnutí úvěru 7 350 Kč, nákladů za vyhodnocení úvěru 1 394 Kč a inkasního poplatku 2 700 Kč Celkem se žalovaná zavázala zaplatit 27 888 Kč ve 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč, při splatnosti 10.11.2029.

5. Z žádosti o úvěr soud shledal, že žalovaná uvedla měsíční příjmy, a to mzdu ve výši 23 435 Kč Kč, což doložila výplatní páskou a pracovní smlouvou. Ohledně výdajů žalovaná uvedla měsíční výdaje 1 500 Kč za bydlení a 5 970 Kč za dopravu, jídlo a osobní náklady, tyto náklady nebyly žalovanou ničím doloženy.

6. Žalovaná netvrdila ani neprokázala, že by na dluh žalobkyni či její právní předchůdkyni zaplatil více než 3 692 Kč.

7. Ze žalobkyní předložených důkazů nevyplynulo, že by žalobkyně či její právní předchůdkyně u žalované ověřovala s odbornou péčí schopnost spotřebitele úvěr splácet, neboť nebyly prověřovány výdaje žalované.

8. Aktivní legitimaci žalobkyně vzal soud za prokázanou ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19.7.2021, uzavřenou mezi původním věřitelem a žalobkyní, seznamu postupovaných pohledávek a oznámení společnosti [právnická osoba], ze dne 5.8.2021 o postoupení pohledávky žalované na žalobkyni ze smlouvy [číslo].

9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen "o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle § 86 odst. 1,2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru neplatná absolutně (viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C 679/18).

12. Vzhledem k výše uvedenému soud nemohl dojít k jinému závěru, než posoudit předmětnou smlouvu jako absolutně neplatnou, k čemuž je povinen přihlížet z úřední povinnosti (§ 588 o. z.). Zároveň v případě absolutní neplatnosti právního jednání nepřichází moderace soudem, jako je tomu u případů relativní neplatnosti, vůbec v úvahu.

13. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

14. Z předžalobní upomínky právního zástupce žalobkyně ze dne 18. 10. 2021 spolu s podacím archem ze dne 20. 10. 2021 soud shledal, že žalovaná byla upomínána o zaplacení dluhu do 1.11. 2021.

15. Žalovaná však od právní předchůdkyně žalobkyně převzala částku 15 000 Kč, přičemž jí vrátila částku 3 692 Kč, žalovaná se tak co do částky 11 308 Kč bezdůvodně obohatila a je povinna plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení žalobkyni také vrátit. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni podle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení, též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení, a to ode dne následujícího po uplynutí lhůty k plnění stanovené v předžalobní upomínce. V případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32Cdo 4179/2007).

16. S ohledem na shora uvedenou absolutní neplatnost smlouvy o úvěru byla žaloba co do zbytku zamítnuta, což obráží výrok II. rozsudku.

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 142 odst. 2 o.s.ř. za situace, kdy ve větším rozsahu úspěšné žalované náklady řízení nevznikly.

18. Soudní poplatek byl zaplacen ve výši 807 Kč, avšak ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, soud proto podle položky 2 odst. 2 ve spojení s položkou 1 odst. 1 písm. b) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, soudní poplatek žalobkyni doměřil.