214 C 218/2021

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní JUDr. Evženií Vodovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované trvale bytem adresa žalované o zaplacení 20 160,01 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 11 308 Kč s 8,5% úrokem z prodlení z částky 11 308 Kč od 2. 11. 2021 do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Co do částky 2 108,01 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení od 11. 11. 2019 do 11. 6. 2021 ve výši 2 083,97 Kč, 10% úroku z prodlení z částky 13 160,01 Kč od 20. 7. 2021 do 1. 11. 2021, 1,5% úroku z prodlení z částky 1 852,01 Kč od 2. 11. 2021 do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 14 161,94 Kč a smluvní pokuty ve výši 7 000 Kč, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kladně doplatek soudního poplatku ve výši 201 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku na č. účtu: číslo – číslo pod variabilní symbol.

1. Žalobkyně se na žalované domáhala zaplacení částky 13 160,01 Kč jako dlužné jistiny s 10% úrokem z prodlení od 20. 7. 2021 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení od 11.11.2019 do 11.6.2021 ve výši 2 083,97 Kč, dále kapitalizovaného úroku ve výši 14 161,94 Kč, jež je tvořen součtem nesplaceného úroku 1 107,09 Kč, nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru 6 376,95 Kč, nesplacených náklady za vyhodnocení úvěru 1 209,39 Kč, nesplaceného inkasního poplatku 2 342,56 Kč a postoupeného smluvního úroku za období po konečné splatnosti ve výši 3 125,95 za období od 11.11.2019 do 11.6.2021, rovněž pak nákladů spojených s uplatněním pohledávky 256 Kč za mimosoudní vymáhání a smluvní pokuty ve výši 7 000 Kč za období od 11.11.2019 do 25.4.2021. Svoji žalobu odůvodnila tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba, IČO a žalovanou byla dne 10. 9. 2018 uzavřena smlouva o úvěru číslo na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši 15 000 Kč, spolu s jistinou se žalovaná zavázala vrátit částku 12 888 Kč sestávající se z kapitalizovaného smluvního úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasního poplatku, tedy celkem 27 888 Kč do 10. 11.2019, vše v měsíčních splátkách po 1 992 Kč, smluvní pokuta byla dohodnuta ve výši 0,1% z dlužné jistiny za každý den prodlení. Žalovaná zaplatila pouze částku 3 692 Kč.

2. Elektronický platební rozkaz ve věci nebyl vydán pro pochybnosti o oprávněnosti celkové žalované částky.

3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, stejně tak se nevyjádřila ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byla poučena, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) bez jednání na základě předložených listinných důkazů, v souladu s § 156 odst. 1 věta prvá o.s.ř. byl rozsudek vyhlášen veřejně dne 9. 5 2022.

4. Žalobkyně založila do spisu smlouvu o úvěru číslo ze dne 10.9.2018, z níž soud shledal, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, poskytla žalované proti podpisu částku 15 000 Kč, žalovaná se zavázala uhradit rovněž náklady spotřebitelského úvěru ve výši 12 888 Kč, sestávající se z úroku ve výši 1 444 Kč, nákladů za poskytnutí úvěru 7 350 Kč, nákladů za vyhodnocení úvěru 1 394 Kč a inkasního poplatku 2 700 Kč Celkem se žalovaná zavázala zaplatit 27 888 Kč ve 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč, při splatnosti 10.11.2029.

5. Z žádosti o úvěr soud shledal, že žalovaná uvedla měsíční příjmy, a to mzdu ve výši 23 435 Kč Kč, což doložila výplatní páskou a pracovní smlouvou. Ohledně výdajů žalovaná uvedla měsíční výdaje 1 500 Kč za bydlení a 5 970 Kč za dopravu, jídlo a osobní náklady, tyto náklady nebyly žalovanou ničím doloženy.

6. Žalovaná netvrdila ani neprokázala, že by na dluh žalobkyni či její právní předchůdkyni zaplatil více než 3 692 Kč.

7. Ze žalobkyní předložených důkazů nevyplynulo, že by žalobkyně či její právní předchůdkyně u žalované ověřovala s odbornou péčí schopnost spotřebitele úvěr splácet, neboť nebyly prověřovány výdaje žalované.

8. Aktivní legitimaci žalobkyně vzal soud za prokázanou ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19.7.2021, uzavřenou mezi původním věřitelem a žalobkyní, seznamu postupovaných pohledávek a oznámení společnosti právnická osoba, ze dne 5.8.2021 o postoupení pohledávky žalované na žalobkyni ze smlouvy číslo.

9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen "o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle § 86 odst. 1,2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru neplatná absolutně (viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C 679/18).

12. Vzhledem k výše uvedenému soud nemohl dojít k jinému závěru, než posoudit předmětnou smlouvu jako absolutně neplatnou, k čemuž je povinen přihlížet z úřední povinnosti (§ 588 o. z.). Zároveň v případě absolutní neplatnosti právního jednání nepřichází moderace soudem, jako je tomu u případů relativní neplatnosti, vůbec v úvahu.

13. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

14. Z předžalobní upomínky právního zástupce žalobkyně ze dne 18. 10. 2021 spolu s podacím archem ze dne 20. 10. 2021 soud shledal, že žalovaná byla upomínána o zaplacení dluhu do 1.11. 2021.

15. Žalovaná však od právní předchůdkyně žalobkyně převzala částku 15 000 Kč, přičemž jí vrátila částku 3 692 Kč, žalovaná se tak co do částky 11 308 Kč bezdůvodně obohatila a je povinna plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení žalobkyni také vrátit. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni podle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení, též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení, a to ode dne následujícího po uplynutí lhůty k plnění stanovené v předžalobní upomínce. V případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32Cdo 4179/2007).

16. S ohledem na shora uvedenou absolutní neplatnost smlouvy o úvěru byla žaloba co do zbytku zamítnuta, což obráží výrok II. rozsudku.

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 142 odst. 2 o.s.ř. za situace, kdy ve větším rozsahu úspěšné žalované náklady řízení nevznikly.

18. Soudní poplatek byl zaplacen ve výši 807 Kč, avšak ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, soud proto podle položky 2 odst. 2 ve spojení s položkou 1 odst. 1 písm. b) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, soudní poplatek žalobkyni doměřil. Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu ve dvou vyhotoveních. Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze navrhnout soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci. Nebude-li soudní poplatek doplacen, bude soudem vymáhán.