214 C 22/2022

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní JUDr. Evženií Vodovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem Mgr. jméno jméno sídlem adresa žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované trvale bytem adresa žalované o zaplacení částky 2 788,02 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 546,74 Kč s 8,25% úrokem z prodlení z částky 1 546,74 Kč od 23.1.2022 do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Co do částky 1 241,28 Kč, 8,5% úroku z prodlení z částky 2 788,02 Kč od 15.9.2021 do 22.1.2022 a 0,25% úroku z prodlení z částky 1 241,28 Kč od 23.1.2022 do zaplacení se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kladně doplatek soudního poplatku ve výši 600 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku na č. účtu: [číslo] – [číslo] pod [variabilní symbol].

1. Žalobkyně se na žalované domáhala zaplacení předmětné částky s 8,5% úrokem z prodlení od 15.9.2021 do zaplacení, svoji žalobu odůvodnila tím, že původní věřitel, společnost [právnická osoba], [anonymizováno 8 slov] [číslo], [země], uzavřela s žalovanou dne 15.9.2020 smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě níž čerpala žalovaná úvěr v konečné výši 2 788 Kč, úvěr měl být splacen 14.9.2021. Úvěruschopnost žalované byla zjišťována lustrací z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, BRKI, žalobkyně k této skutečnosti nenavrhla žádné další důkazy. Pokud by soud neuznal nárok žalobkyně z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, požadovala žalobkyně, aby soud její nárok posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalované.

2. Elektronický platební rozkaz ve věci nebyl vydán pro pochybnosti o oprávněnosti celkové žalované částky.

3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, stejně tak se nevyjádřila ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byla poučena, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále „o. s. ř.“) bez jednání na základě předložených listinných důkazů, v souladu s § 156 odst. 1 věta prvá o.s.ř. byl rozsudek vyhlášen veřejně dne 23.5.2022.

4. Žalobkyně předložila smlouvu o revolvingovém úvěru ze dne 15.9.2020, uzavřenou mezi společností [právnická osoba] a žalovanou, a dále platební informaci ke dni 14.9.2021, dle níž celková dlužná částka k datu splatnosti žalované představuje 2 788,02 Kč, z toho zůstatek po poslední platbě 1 546,74 Kč, 750 Kč jsou vynaložené náklady a 491,28 Kč úroky.

5. Z dokladu o platbě ze dne 15.9.2020, zprávy [právnická osoba] ze dne 14.9.2021 a [právnická osoba] ze dne 14.9.2021 soud shledal, že z účtu vedeného na společnost [právnická osoba] byla dne 15.9.2020 připsána na účet č. [bankovní účet], jehož majitelkou a disponentkou byla žalovaná, částka 5 000 Kč.

6. Aktivní legitimaci žalobkyně vzal soud za prokázanou ze smlouvy o postoupení pohledávek, jež byla uzavřena dne 27.1.2020 mezi společností [právnická osoba] a žalobkyní, seznamu postupovaných pohledávek k této smlouvě a oznámení původního věřitele ze dne 14.1.2022 o postoupení pohledávky žalované.

7. Vzhledem k tomu, že právní předchůdkyně žalobkyně se sídlem v členském státě Evropské unie podniká na území České republiky a žalovaná má bydliště v České republice, řídí se předmětný právní vztah se zřetelem k ustanovení článku 6 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I.), právním řádem České republiky.

8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen "o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle § 86 odst. 1,2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru neplatná absolutně (viz rozsudek Soudního dvora ze dne 5. 3. 2020 ve věci C 679/18).

11. Vzhledem k výše uvedenému soud nemohl dojít k jinému závěru, než posoudit předmětnou smlouvu jako absolutně neplatnou, k čemuž je povinen přihlížet z úřední povinnosti (§ 588 o. z.). Zároveň v případě absolutní neplatnosti právního jednání nepřichází moderace soudem, jako je tomu u případů relativní neplatnosti, vůbec v úvahu.

12. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

13. Z předžalobní upomínky ze dne 14.1.2022 spolu s podacím archem z téhož dne soud shledal, že žalovaná byla vyzvána k zaplacení dlužné částky do tří dnů.

14. Podle § 573 o.z. má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu jiného státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání den.

15. V daném případě se žalovaná bezdůvodně obohatila o částku 1 546,74 Kč, představující zůstatek po poslední platbě a je povinna žalobkyni bezdůvodné obohacení také vrátit. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni podle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení. V případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32Cdo 4179/2007).

16. Co do zbytku požadovaného nároku byla žaloba zamítnuta, což obráží výrok II. rozsudku.

17. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř., účastníci měli ve věci stejný úspěch.

18. Soudní poplatek byl zaplacen ve výši 400 Kč, avšak ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz. Soud proto podle položky 2 odst. 2 ve spojení s položkou 1 odst. 1 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, soudní poplatek žalobkyni doměřil.