214 C 223/2020

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní JUDr. Evženií Vodovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni a) částku [částka] s 10 % úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení, b) částku [částka] s 10 % úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení, c) částku [částka], a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Co do částky [částka] se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku [částka] do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kladně doplatek soudního poplatku ve výši [částka] do 3 dnů od právní moci rozsudku na č. účtu: [číslo] – [číslo] pod [variabilní symbol].

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení shora uvedené částky z titulu nezaplacené spotřeby elektřiny a smluvních pokut. Uvedla, že žalovaný podle smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum] odebíral v období od [datum] do [datum] elektřinu, za což mu vystavila fakturu [číslo] na částku [částka] se splatností [datum], na kterou žalovaný neuhradil ničeho. Protože žalovaný neuhradil zálohy za listopad a prosinec 2019 a uvedenou fakturu, čímž došlo k předčasnému ukončení smlouvy, porušil povinnost utvrzenou přímo ve smlouvě smluvní pokutou ve výši [částka] za každý kalendářní měsíc do konce trvání smlouvy, která byla uzavřena na dobu 30 měsíců ode dne [datum] s automatickým prodloužením. Žalobkyně proto žalovanému fakturou [číslo] se splatností [datum] vyúčtovala smluvní pokutu za 26 kalendářních měsíců, tj. od února 2020 do dubna 2022, v celkové výši [částka] (26 x [částka]). Tuto fakturu žalovaný taktéž neuhradil ani částečně. Fakturou [číslo] se splatností [datum] žalobkyně žalovanému dále vyúčtovala částku [částka] za elektřinu odebranou v období od [datum] do [datum] v částce [částka] a smluvní pokutu ve výši [částka] za prodlení se zaplacením předchozí faktury (na což započetla zaplacenou zálohu ve výši [částka]), tuto fakturu žalovaný ani částečně neuhradil. Fakturou [číslo] splatnou [datum] žalobkyně žalovanému dále vyúčtovala smluvní pokutu ve výši [částka] za prodlení s platbou faktury [číslo] (splatné [datum]) delší než 10 dnů. Žalovaný uvedené částky neuhradil ani na výzvu k zaplacení odeslanou dne [datum]. Při jednání ve věci žalobkyně doplnila, že smluvní pokuta ve výši [částka] měsíčně byla sjednána pro případ porušení povinností žalovaného, je sjednána přímo ve smlouvě (ne v obchodních podmínkách) a žalovaný sjednáním smlouvy na dobu určitou získal výhodnější cenu elektřiny oproti standardnímu ceníku žalobkyně, která je navíc po dobu trvání smlouvy garantována a každých 10 měsíců se snižuje. Žalobkyně tedy měla zájem na tom, aby žalovaný svým povinnostem dostál, a s ohledem na funkci smluvní pokuty jako paušalizované náhrady škody, jejíž výpočet by byl složitý a jež porušením smlouvy žalobkyni vzniká (což dále neupřesnila), má při popsaném porušení smlouvy ze strany žalovaného především spotřebitel jistotu, že se jeho plnění v takovém případě omezí právě na částku [částka] měsíčně. V daném případě navíc žalovaný smlouvu porušil v samém začátku.

2. Elektronický platební rozkaz ve věci nebyl vydán pro pochybnosti o oprávněnosti celkové žalované částky.

3. Žalovaný se k jednání nedostavil, doručení měl vykázané, soud proto podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen,,o.s.ř.“) jednal v jeho nepřítomnosti.

4. Po zhodnocení předložených listin, o jejichž obsahu a pravosti soud neshledal důvod pochybovat, soud dospěl k následujícímu skutkovému závěru:

5. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny k odběrnému místu na adrese [adresa žalovaného], okres [okres], na dobu 30 měsíců. Dle této smlouvy se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému sdružené služby dodávky elektřiny v kategorii domácnost a tarifu [příjmení] 8, D25d, a žalovaný se zavázal za toto plnění uhradit cenu dle cenových předpisů a platného ceníku žalobce na základě vystavených faktur, dále se zavázal hradit měsíční zálohy. Splatnost faktur byla sjednána na 15. den ode dne vystavení, splatnost smluvních pokut byla stanovena shodně jako splatnost faktur, nestanoví-li faktura lhůtu jinou (zjištěno ze smlouvy včetně obchodních podmínek (čl. 5). Žalobkyně dodávala elektřinu do odběrného místa a za tento odběr za výše uvedená období vystavila faktury v souladu se žalobními tvrzeními ([číslo] [číslo]). Dále žalovanému vystavila faktury [číslo] se splatností [datum], kterou mu vyúčtovala smluvní pokutu ve výši [částka] ([částka] za každý z 26 kalendářních měsíců) v souvislosti s předčasným ukončením smlouvy, [číslo] splatnou [datum], kterou mu vyúčtovala smluvní pokutu ve výši [částka] za prodlení s platbou delší než 10 dnů, a [číslo] se splatností [datum], kterou mu vyúčtovala smluvní pokutu v celkové výši [částka] tvořenou smluvní pokutou ve výši [částka] za prodlení s úhradou zálohy splatné [datum], 3 smluvními pokutami v téže výši za prodlení s úhradami záloh splatných [datum] a [datum] a faktury splatné dne [datum] a smluvní pokutu v téže výši za prodlení s úhradou zálohy splatné [datum]. Žalobkyně dne [datum] ukončila dodávku elektřiny do odběrného místa žalovaného z důvodu opakovaného porušení platebních povinností vyplývajících ze smlouvy. Žalovaný fakturované částky neuhradil ani na opakovanou výzvu žalobkyně.

6. Z ceníků žalobkyně (a tvrzení žalobkyně) bylo dále zjištěno, že žalovaný odebíral elektřinu v tarifu elektřina [příjmení] [příjmení] 8 s cenou silové elektřiny ve vysokém tarifu [částka] Kč za 1 MWh. Cena elektřiny v tarifu [příjmení] [příjmení] 8 ve vysokém tarifu činí [částka] za 1 MWh, od [datum] pak činí [částka] za 1 MWh.

7. Soud na věc aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“), a zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen„ energetický zákon“), ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy.

8. Dle § 50 odst. 2 energetického zákona smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice.

9. Dle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

10. Dle ust. § 1815 o. z. se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

11. Dle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením ([číslo] Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Dle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

13. Z hlediska právního hodnocení má soud za to, že mezi žalobkyní a žalovaným vznikl právní vztah ze smíšené smlouvy uzavřené podle výše citovaných ustanovení energetického zákona, na nějž lze přiměřeně aplikovat úpravu kupní smlouvy dle § 2079 a násl. o. z. jakožto nejbližšího typizovaného smluvního vztahu. Ze skutkových zjištění bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla žalovanému plnění (dodávky elektřiny) na základě platně uzavřené smlouvy ze dne [datum] a žalovanému vznikl tomu odpovídající závazek k zaplacení kupní ceny, přičemž v řízení nebylo prokázáno, že žalovaný tuto povinnost splnil. Odůvodněný je také nárok na příslušenství pohledávky dle ust. § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení, neboť žalovaný se dnem následujícím po splatnosti jednotlivých faktur dostala do prodlení s peněžitým plněním, přičemž splatnost byla stranami sjednána v obchodních podmínkách.

14. Ve vztahu k nárokované smluvní pokutě ve výši [částka] za každé prodlení s platbou o více než 10 dnů dospěl soud k závěru, že byla sjednána dostatečně určitě, ve výši přípustné dle zákona a pro případ porušení povinnosti, přičemž splatnost byla stanovena shodně jako splatnost vystaveného vyúčtování. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný se skutečně dostal do prodlení, a to s platbou záloh za elektřinu za měsíce říjen, listopad a prosinec 2019 a faktur [číslo] [číslo]. Svůj závazek ze smlouvy tedy nesplnil, a žalobkyni tedy vzniklo právo na úhradu smluvní pokuty v požadované výši. Bylo tedy rozhodnuto, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

15. Ve vztahu k nárokované smluvní pokutě ve výši [částka] za každý měsíc nerealizované spotřeby v důsledku předčasného ukončení smlouvy, celkem požadované za 26 měsíců ve výši [částka], dospěl soud k závěru, že tato pokuta byla sjednána v rozporu se zákonem a tento nárok není důvodný. Takto sjednaná smluvní pokuta ve smyslu § 1813 o. z. představuje v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch žalovaného coby spotřebitele, neboť je jednak sjednána v závislosti na projev vůle žalobce (realizaci práva odstoupit), a jednak toto ujednání není vyváženo ve prospěch žalovaného obdobnou povinností. Argumentovala-li žalobkyně vyvážením smluvní pokuty ve prospěch žalovaného (spotřebitele) nižší cenou elektřiny v případě smlouvy na dobu určitou, dle ceníků provedených k důkazu šlo o cenu nejprve nižší v řádu desetikorun, posléze o cca [částka] za 1 MWh, přičemž nebyly-li by uvedené ceny pro žalobkyni ziskové, nedávalo by žádného smyslu, aby takové ceny (navíc posléze razantně snížené) nabízela. Její cenová politika nadto není předmětem tohoto řízení, žalovaný jako spotřebitel měl právo (které využil) tuto cenu akceptovat a stejně tak se rozhodnout pro uzavření smlouvy na dobu neurčitou či určitou, přičemž smlouva na dobu určitou je uzavírána formulářově s automatickým prodlužováním, a spotřebitel, tj. žalovaný, do tohoto ujednání nemá objektivně možnost zasáhnout (smlouva typu„ take it or leave it“), čímž se rozdíl mezi dobou určitou a neurčitou nepochybně stírá. Ohledně předmětné smluvní pokuty tak ze strany žalobkyně jde o sjednání jakéhosi nerovnovážného„ odstupného“ za předčasné ukončení smluvního vztahu (srovnej rozhodnutí Krajského soudu v Praze ze dne 30. 8. 2018, sp. zn. 103 Co 16/2018, či ze dne 12. 3. 2020, sp. zn. 27 Co 16/2020, a další). V tomto směru je na žalovaného jakožto spotřebitele vyvíjen nepřiměřený tlak na dodržení sjednávané (a automaticky prolongované) doby trvání smluvního vztahu, přičemž v oblasti energetiky je takové ujednání v rozporu se zásadou ochrany slabší strany v právu (např. § 433 o. z.) a v rozporu s právem zákazníka na bezplatnou volbu a změnu dodavatele elektřiny (§ 28 odst. 1 písm. e) energetického zákona). V procesu kontraktace totiž spotřebitel zajišťuje pro sebe zásadní službu potřebnou pro život a obchodník v tomto nesmí svého postavení zneužívat k nepřiměřeným podmínkám, které mají jednostranně zajišťovat jeho zisk. K tomuto ujednání tak nelze přihlížet (srov. např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 13. 1. 2021, č. j. 21 Co 222/2020-58, a tam v odst. 36 odkazovaná rozhodnutí tohoto soudu, např. sp. zn. 21 Co 219/2020 či 27 Co 110/2020). K argumentaci žalobkyně stran funkce smluvní pokuty jako paušalizované náhrady škody soud pro úplnost konstatuje, že žalobkyně jednak srozumitelně, úplně a přezkoumatelně netvrdila, jaká konkrétní škoda (popř. z čeho) jí měla konkrétně porušením smlouvy ze strany žalovaného vzniknout, a jednak není možné nevidět, že smluvní pokuta nebyla sjednána za tzv. nulový odběr, nýbrž za„ předčasné“ ukončení smlouvy, a musela-li žalobkyně nutně předem zajistit příslušnou kapacitu sítě, sama uvedla, že dodávky žalovanému ukončila, čímž mohla uvolnit kapacitu pro dalšího (nového) zákazníka. Odhlédnout nelze ani od skutečnosti, že žalobkyně je při své činnosti již ze samotné povahy této činnosti vystavena podnikatelskému riziku, které nelze – s ohledem na vše výše uvedené – nepřiměřeně přenášet na spotřebitele. Ztížená či objektivně horší důkazní situace žalobkyně v řízení o náhradu škody pak v žádném případě nemůže jít paušálně k tíži spotřebiteli, tj. slabší smluvní straně, tím spíše v situaci, kdy tvrzená škoda byla specifikována pouze zcela obecnými tvrzeními (a sice že vyplývá z porušení smlouvy žalovaným).

16. Nad rámec uvedeného považuje soud za potřebné reagovat na stanovisko žalobkyně, že smluvní pokuta byla sjednána přímo ve smlouvě, nikoli tedy ve všeobecných či obchodních podmínkách, a žalovaný jakožto spotřebitel byl se svým povinnostmi ze smlouvy řádně seznámen a akceptoval je. Jak uvedeno výše, smlouva byla uzavřena formulářově, a žalovaný tedy to jejího znění neměl možnost zasáhnout. Jak dále připomněl mj. Krajský soud v Praze v rozsudku ze dne 13. 1. 2021, č. j. 21 Co 222/2020-58, byla smluvní pokuta sjednána takto:„ Zákazník je povinen bez zbytečného odkladu poskytnout innogy součinnost nezbytnou k zahájení dodávky na základě uzavřené Smlouvy, zejména nečinit právní ani jiná jednání bránící v plnění takového jejího závazku (vč. provedení změny dodavatele), vyjma těch, k nimž je oprávněn dle zákona. V případě porušení této povinnosti je Zákazník povinen zaplatit innogy pokutu, a to ve výši [částka] pro kat. Domácnost a [částka] pro kat. Podnikatel. Stejnou pokutu je povinen uhradit Zákazník, který uvede innogy v omyl tím, že ukončí Smlouvu dohodou a v rozporu s deklarovaným důvodem pro její sjednání bude ve stejném OM pokračovat v odběru u jiného dodavatele, V případě, že Zákazník učiní bez souhlasu innogy jakýkoli právně relevantní projev vůle (bez ohledu na to, zda byl či nebyl určen a/nebo doručen innogy, zda se tak stalo opožděně, či zda trpěl vadami, a na to, jak a kým je Smlouva následně ukončena) směřující k předčasnému ukončení Smlouvy sjednané na dobu určitou a/nebo vedoucí k ukončení dodávky od innogy (v roli subjektu zúčtování u operátora trhu) probíhající na základě takové Smlouvy (za takový projev vůle se považuje i plná moc ke změně dodavatele či opožděně doručené oznámení o ukončení Smlouvy na dobu určitou ve sjednaném termínu; za takový projev vůle se naopak nepovažuje pouhý návrh na předčasné ukončení Smlouvy dohodou) a/nebo Zákazník opakovaně (tzn. dva a vícekrát) poruší kteroukoli platební povinnost vyplývající ze Smlouvy (bez ohledu na to, zda jde o tutéž či různé povinnosti a zda následně dojde k jednostrannému ukončení Smlouvy ze strany innogy) a/nebo Zákazník způsobí svým jednáním nemožnost dodávky, je innogy oprávněna účtovat Zákazníkovi pokutu zahrnující též případnou náhradu škody vzniklé innogy neodebráním pro Zákazníka nasmlouvané elektřiny ve výši [částka] pro kat. Domácnost a [částka] pro kat. Podnikatel, a to za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení nebo přerušení dodávky od innogy v důsledku výše uvedeného jednání Zákazníka do konce sjednané doby trvání Smlouvy (vč. příp. Prolongace). … Zákazník je povinen zaplatit innogy pokutu ve výši [částka] za každý jednotlivý případ prodlení s jakoukoli platbou dle této Smlouvy přesahující 10 dní. … Není-li shora stanoveno jinak, má innogy vedle práva na pokutu vyplývající z porušení povinnosti Zákazníka též právo na náhradu škody a úrok z prodlení vyplývající z porušení téže povinnosti. Případným odstoupením od Smlouvy nezaniká právo innogy na pokutu vzniklou porušením povinnosti Zákazníkem před takovým odstoupením.“ Již jen z rozsahu citovaného ustanovení, které značně nepřehledně zavazuje spotřebitele k úhradě smluvní pokuty, a to navíc opakovaně v různých výších za téže porušení smlouvy (prodlení s úhradou), je zřejmé, že žalobkyně využívá své objektivně silnější pozice při uzavírání spotřebitelské smlouvy a fakticky přistupuje ke dvojí sankci slabší smluvní strany za téže porušení smlouvy. Již jen v samotném znění smlouvy tak soud spatřuje ujednání, které v rozporu s požadavkem přiměřenosti zakládá významnou nerovnováhu povinností stran v neprospěch spotřebitele.

17. Odkazuje-li žalobkyně k otázce hodnocení smluvní pokuty na rozhodnutí jiných soudů, např. Krajského soudu v Hradci Králové či v [obec], poukazuje zdejší soud především shora citovanou a již ustálenou judikaturou Krajského soudu v Praze V rozsahu této smluvní pokuty v celkové výši [částka] tedy žaloba byla zamítnuta, jak uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

18. O náhradě nákladů řízení (výrok III.) rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], přičemž tato částka představuje 40 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 70 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 30 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného a doměřeného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a.t.”), neboť jde o žalobu podávanou na ustáleném vzoru, v němž jsou měněny toliko údaje ohledně označení žalovaného, data a dlužné částky, z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby) a z částky [částka] za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a.t. realizovaný po podání návrhu ve věci (účast na jednání soudu) včetně dvou paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a paušální náhrady výdaje ve výši [částka] dle § 14b odst. 5 písm. b) a.t., v souvislosti s cestou realizovanou na jednání soudu dne [datum] osobním automobilem Škoda Superb [registrační značka] na trase [obec] – [okres] a zpět činí náhrada za 100 ujetých km v částce [částka] ([částka] za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb., při kombinované spotřebě 10,8 l [číslo] km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a.t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce [částka] podle § 14 a.t. a 21 % daň z přidané hodnoty ve výši [částka] Celkem [částka]. Soud nepřiznal žalobkyni odměnu advokáta za písemné podání ze dne [datum], jímž doplňoval žalobu, neboť mělo být součástí žaloby.

19. O lhůtách k plnění bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o.s.ř., o povinnosti žalovaného zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o.s.ř., o DPH bylo rozhodnuto podle § 137 odst. 3 o.s.ř., když právní zástupce žalobkyně doložil, že je plátcem této daně.

20. Soudní poplatek byl zaplacen ve výši [částka], avšak ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, soud proto podle položky 2 odst. 2 ve spojení s položkou 1 odst. 1 písm. b) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, soudní poplatek žalobkyni doměřil.