214 C 4/2022

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní JUDr. Evženií Vodovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 1 755 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 755 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ke dni 15.12.2021 ve výši 99,87 Kč, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 1 126 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že žalovaná byla přihlášeným držitelem televizního přijímače, nedostála však své zákonné povinnosti zaplatit v plném rozsahu televizní poplatek za období od září 2020 do září 2021 (přičemž za období od září 2020 do prosince 2020 žalobkyně požaduje souhrnnou částku 540 Kč za leden 2021), celkem 1 755 Kč.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, stejně tak se nevyjádřila ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byla poučena, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen,,o. s. ř.“) bez jednání na základě předložených listinných důkazů, v souladu s § 156 odst. 1 o.a.ř. byl rozsudek vyhlášen veřejně dne 23.5.2022.

3. Podle předloženého potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků je žalovaná přihlášena jako držitel přijímače od srpna 2020, odhlášení není evidováno. Tomu odpovídá i vyčíslení dluhu za měsíce září 2020 až září 2021, v té době činil televizní poplatek částku 135 Kč měsíčně. Žalovaná byla k zaplacení dluhu vyzvána předžalobní upomínkou ze dne 1. 10. 2021. Žalovaná netvrdila, a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by na televizním poplatku zaplatila více, než připouštěla žalobkyně, ani že by přijímač odhlásila před uplynutím rozhodného období nebo že by splňovala podmínky pro osvobození od televizního poplatku.

4. Ze shora uvedeného soud učinil následující skutkový závěr. Žalobkyně je provozovatelkou veřejného televizního vysílání a příjemcem televizních poplatků. Televizní poplatek od roku 2008 činil 135 Kč měsíčně, žalovaná však za předmětné měsíce televizní poplatek nezaplatila, ačkoli k tomu byla řádně a v přiměřené lhůtě vyzývána, dluží tak žalobkyni celkem 1 755 Kč (13 x 135 Kč).

5. Podle § 2 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, se televizní poplatek platí ze zařízení technicky způsobilého k individuálně volitelné reprodukci televizního vysílání bez ohledu na způsob příjmu (dále jen„ televizní přijímač”). Poplatníkem televizního poplatku je podle § 3 odst. 2 uvedeného zákona fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní, případně drží nebo z jiného právního důvodu alespoň jeden měsíc užívá televizní přijímač. Každý poplatník má ohlašovací povinnost, za poplatníka se ale podle § 3 odst. 4 uvedeného zákona považuje i osoba, která není přihlášena v evidenci poplatníků, jestliže je odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě, ledaže písemným čestným prohlášením oznámí opak. Podle § 7 odst. 2 uvedeného zákona je-li poplatníkem fyzická osoba, je televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. Podle § 10 uvedeného zákona nezaplatí-li poplatník včas televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněný domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského.

6. Z výše uvedeného vyplývá, že žaloba byla podána v plném rozsahu po právu. Žalovaná na televizních poplatcích nezaplatila za shora uvedené měsíce celkem 1 755 Kč, žalobkyně v souladu se zákonem uplatnila i nárok na úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení; žalobkyně se domáhala úroku z prodlení vyčísleného pouze do 15. 12. 2021 (den podání žaloby), požadovala tedy méně, než jí náleží.

7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 126 Kč Tyto náklady jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 755 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 600 Kč ve výši 126 Kč. V souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. bylo žalované uloženo zaplatit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně. O DPH bylo rozhodnuto podle § 137 odst. 3 o. s. ř., když právní zástupce žalobkyně doložil, že je plátcem této daně.