214 C 4/2024

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní Mgr. Ivetou Verner ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 , Anonymizováno . sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení částky 30 781,10 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 360 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 12 360 Kč od 15. 2. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit částku 18 421,10 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 23 731,04 Kč od 5. 5. 2023 do 14. 2. 2024, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 11 371,04 Kč od 15. 2. 2024 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky 12 360 Kč od 15. 2. 2024 do zaplacení a s úrokem ve výši 29,04 % ročně z částky 20 353,31 Kč od 25. 4. 2023 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky ve výši 30 781,10 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně obchodní společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovaným dne 27. 7. 2022 smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalovanému částku ve výši 21 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit ve 48 měsíčních splátkách po 1 440 Kč počínaje měsícem následujícím po vyplacení úvěru. Pro případ prodlení byla sjednána smluvní pokuta ve výši 499 Kč za každou splátku, se kterou se žalovaný ocitne v prodlení. Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného tak, že ho prověřila ve veřejných rejstřících a zhodnotila údaje od žalovaného týkající se jeho poměrů. V rámci uzavřené smlouvy si žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně sjednal také pojištění schopnosti splácet úvěr, za které se zavázal platit 177 Kč měsíčně. Jelikož žalovaný nesplácel splátky řádně a včas, právní předchůdkyně žalobkyně úvěr ke dni 24. 4. 2023 zesplatnila, o čemž žalovaného písemně informovala. Pohledávka za žalovaným byla s účinností k 30. 10. 2023 postoupena na žalobkyni, i o této skutečnosti byl žalovaný písemně informován. Žalovaný na dlužnou částku uhradil toliko 8 640 Kč. Před podáním žaloby byl žalovaný marně vyzýván k úhradě zbývající dlužné částky. Žalobkyně se proto domáhala po žalovaném zaplacení zbývající dlužné nové jistiny ve výši 23 731,04 Kč, dlužné smluvní pokuty ve výši 7 050,06 Kč, úroku ve výši 29,04 % ročně z částky 20 353,31 Kč od 25. 4. 2023 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 23 731,04 Kč od 5. 5. 2023 do zaplacení.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a bez omluvy se na jednání nedostavil. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“).

3. Z žalobkyní doložených listin, které soud provedl k důkazu, učinil soud následující skutková zjištění:

4. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný spolu uzavřeli dne 27. 7. 2022 smlouvu č. , hodnota, , na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 21 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit ve 48 měsíčních splátkách po 1 440 Kč, které zahrnovaly jak splátku jistiny, tak úroku za poskytnutí úvěru a pojištění. Dále byl smluvně sjednán úrok ve výši 66,81 % ročně a RPSN ve výši 91,59 %. Pro případ prodlení byla sjednána smluvní pokuta ve výši 499 Kč za každou jednotlivou splátku, se kterou se žalovaný ocitne v prodlení (návrh na uzavření smlouvy o úvěru ze dne 27. 7. 2022, dodatek č. , hodnota, k tomuto návrhu). Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný spolu dále uzavřeli téhož dne 27. 7. 2022 smlouvu o pojištění schopnosti splácet úvěr, na základě které se žalovaný stal pojištěným pro případ vyjmenovaných pojistných událostí, za což se zavázal platit 177 Kč měsíčně (příloha č. , hodnota, k návrhu smlouvy na uzavření smlouvy o úvěru, informace o pojištění). Smlouvy byly uzavřeny prostřednictvím prostředků komunikace na dálku – žalovaný učinil návrh na uzavření smlouvy včetně jejích příloh a dodatku odesláním sms zprávy, která obsahovala jeho jméno, příjmení a jedinečný kód (doklad o transakci ve výši 1 Kč, doklad o odeslané a přijaté sms zprávě ze dne 27. 7. 2022, dodatek č. , hodnota, k návrhu na uzavření smlouvy o úvěru). Právní předchůdkyně žalobkyně akceptovala nabídku žalovaného, o čemž dne 28. 7. 2022 vyhotovila oznámení o schválení smlouvy o úvěru č. , hodnota, , jehož přílohou byl splátkový kalendář pro období od 18. 8. 2022 do 18. 7. 2026 (oznámení o schválení úvěru, splátkový kalendář ze dne 28. 7. 2022).

5. Právní předchůdkyně žalobkyně od žalovaného před uzavřením smlouvy zjistila, jaké jsou jeho kontaktní údaje včetně čísla jeho bankovního účtu (základní informace o klientovi). Žalovaného jako klienta hodnotila na základě těchto osobních údajů: svobodný, žije sám, 0 dětí, státní/obecní bydlení, vzdělání maturita, čistý měsíční příjem ve výši 24 900 Kč ze zaměstnání na dobu neurčitou, měsíční výdaje: částka životního minima ve výši 4 250 Kč, bydlení ve výši 3 600 Kč, tj. celkové výdaje 7 850 Kč (hodnocení klienta ze dne 27. 7. 2022). Na účet žalovaného č. , č. účtu, v období od dubna do července 2022 byla žalovanému poukázána mzda v průměrné čisté měsíční výši 24 916 Kč (výpis transakcí z účtu žalovaného). Ke dni 26. 7. 2022 v registru SOLUS nebyly ohledně žalovaného evidovány žádné údaje (výpis záznamů z registru SOLUS).

6. Právní předchůdkyní žalobkyně dne 27. 7. 2022 vyplatila na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, částku ve výši 21 000 Kč (doklad o transakci ze dne 27. 7. 2022). Žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně zaplatil za období od 8. 9. 2022 do 6. 2. 2023 celkem 8 640 Kč (transakční historie ke smlouvě o úvěru). Právní předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 24. 4. 2023, neboť žalovaný nehradil řádně a včas jednotlivé splátky (oznámení o zesplatnění ze dne 24. 4. 2023). Pohledávka za žalovaným byla postoupena právní předchůdkyní žalobkyně na žalobkyni s účinností ke dni 30. 10. 2023 (oznámení o postoupení pohledávky ze dne 14. 11. 2023 včetně podacího lístku z téhož dne, seznam postoupených pohledávek, společné prohlášení o postoupení pohledávek ze dne 31. 10. 2023 včetně přílohy č. , hodnota, , pověření a plné moci). Předmětem podnikání žalobkyně je mj. poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru (výpis z obchodního rejstříku žalobkyně).

7. Žalobkyně před podáním žaloby dne 30. 1. 2024 písemně vyzvala žalovaného k úhradě všech dlužných částek ve lhůtě do 14. 2. 2024 (výzva k plnění ze dne 30. 1. 2024 včetně podacího lístku z téhož dne).

8. Soud posoudil věc po právní stránce následovně: Soud na danou věc aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „SpÚ“), ve znění účinném ke dni 27. 7. 2022.

9. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

10. Podle § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

11. Podle § 2 odst. 1 SpÚ spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

12. Podle § 75 SpÚ poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 SpÚ poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

13. Podle § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění účinném do 5. 1. 2023, se odbornou péčí rozumí úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.

14. Podle § 86 odst. 1 SpÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

15. Podle § 86 odst. 2 SpÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

16. Podle § 87 SpÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (odst. 1). Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům (odst. 2). Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit (odst. 3).

17. Zakotvením ustanovení § 86 a násl. SpÚ do českého právního řádu došlo k implementaci směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 /48/ES ze dne 23. 4. 2008, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS, podle níž musí věřitel před uzavřením smlouvy posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (článek 8). Povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele před uzavřením smlouvy je ukládána poskytovateli, od něhož se očekává, že k tomuto přistoupí jakožto profesionál v daném oboru s náležitou odbornou péčí a objektivitou. Relativní neplatnost jako následek porušení právní úpravy na ochranu spotřebitele účinné vyvažování nerovného postavení smluvních stran znemožňuje, v konečném důsledku by byla pouze relativní i celá zákonem stanovená ochrana spotřebitele jako taková. Právní názor odmítající relativní neplatnost jakožto nedostatečný nástroj ochrany spotřebitele je dlouhodobě zastáván Ústavním soudem a takovou interpretaci ustanovení § 87 SpÚ potvrzuje i rozsudek SDEU ve věci C-679/18, OPR-Finance. Zákonem stanovenou neplatnost, k níž v důsledku daného porušení dochází, je tak nutno chápat jako absolutní, k níž musí soud přihlédnout z úřední povinnosti (k tomu podrobněji viz například rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 5. 1. 2021, sp. zn. 22 Co 230/2020 a tam citovanou judikaturu).

18. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

19. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1800 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

20. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).

21. Na základě skutkových zjištění a po právním hodnocení věci soud dospěl k následujícím závěrům:

22. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla na jeho žádost úvěr 21 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit zpět i s úroky ve splátkách po 1 440 Kč měsíčně. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byl sjednán smluvní úrok a smluvní pokuty pro případ prodlení žalovaného, jakož i pojištění schopnosti splácet poskytnutý úvěr. Dále bylo sjednáno, že poruší-li žalovaný smlouvu, může právní předchůdkyně žalobkyně přistoupit ke zesplatnění. Právní předchůdkyně žalobkyně využila tohoto svého oprávnění a úvěr zesplatnila ke dni 24. 4. 2023. V rámci řízení žalovaný netvrdil a ani nebylo prokázáno, že by zaplatil na dluh více, než uváděla žalobkyně v žalobě.

23. Z hlediska právního hodnocení soud uzavřel, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. o. z., přičemž s ohledem na skutečnost, že žalovaný v daném právním jednání vystupoval jako spotřebitel (§ 419 o. z.) a právní předchůdkyně žalobkyně jako podnikatelka, tedy osoba vykonávající samostatnou výdělečnou činnost spočívající v poskytování úvěrů (§ 420 o. z.), na věc aplikoval také příslušná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru (SpÚ).

24. Soud při jednání žalobkyni poučil ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. k doplnění tvrzení a označení důkazů, že právní předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí posoudila způsobilost žalovaného v době poskytnutí úvěru předmětný úvěr splácet, a to zejména ve vztahu k výdajům žalovaného, tedy že řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Za tím účelem žalobkyni poskytl lhůtu do skončení dokazování při prvním jednání. Žalobkyně však svá tvrzení nedoplnila a žádné nové důkazy neoznačila ani ke svým dosavadním tvrzením.

25. Soud na základě provedeného dokazování shrnuje, že právní předchůdkyně žalobkyně sice vyžádala od žalovaného údaje prostřednictvím formuláře „hodnocení klienta“ a že tedy určité dílčí úkony stran zkoumání úvěruschopnosti žalovaného prováděla (žalovaný například doložil své příjmy ze zaměstnání výpisem ze svého bankovního účtu), nicméně srovnatelně nezkoumala také výdaje žalovaného. V tomto směru se právní předchůdkyně žalobkyně omezila pouze na údaje zjištěné přímo od žalovaného a na veřejnými předpisy stanovené životní minimum. Právní předchůdkyně žalobkyně tak po žalovaném nepožadovala doložení jeho skutečných výdajů – například nákladů na bydlení (nájemné, náklady na elektřinu, vodu, plyn a další poplatky), jakož ani dalších životních nákladů, jako třeba na stravování, dojíždění, pojištění, telefonní služby apod. Tímto přístupem právní předchůdkyně žalobkyně postupovala v rozporu s § 86 SpÚ.

26. Lze proto uzavřít, že žalobkyně neunesla své břemeno tvrzení a důkazní o tom, že právní předchůdkyně dostála povinnosti s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost žalovaného. Na základě takového nedostatečného posouzení nemohla mít právní předchůdkyně bez důvodných pochybností za to, že žalovaný bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jak vyžaduje § 86 odst. 1 věta druhá SpÚ. Jelikož právní předchůdkyně spotřebitelský úvěr žalovanému v rozporu s tímto ustanovením i přesto poskytla, je smlouva o úvěru absolutně neplatná podle § 87 odst. 1 SpÚ. Neplatnost právních jednání, ke kterým soud přihlédl z úřední povinnosti, pak postihuje všechna ujednání svou povahou neoddělitelná od smlouvy o úvěru, tedy postihuje také ujednání o úroku, smluvních pokutách, poplatcích, pojištění a dalších plněních (§ 1727 o. z.).

27. Nicméně, právní předchůdkyně žalobkyně, byť na základě neplatného závazku, poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 21 000 Kč, z nichž žalovaný vrátil právní předchůdkyni žalobkyně zpět toliko částku 8 640 Kč. Částku 12 360 Kč (rozdíl 21 000 – 8 640 Kč) jako zbývající část poskytnuté jistiny je proto žalovaný povinen podle § 87 odst. 1 věty třetí SpÚ vrátit v době přiměřené jeho možnostem. Pohledávka za žalovaným na zaplacení této částky byla v souladu s § 1879 o. z. postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému písemně oznámeno, je proto povinen plnit k rukám žalobkyně.

28. Splatnost se v případě bezdůvodného obohacení obecně řídí doručením výzvy k vydání takového obohacení, popřípadě uplynutím lhůty, která je v této výzvě uvedena. Žalobkyně vyzvala žalovaného k uhrazení dlužné částky dopisem ze dne 30. 1. 2024 odeslaným žalovanému téhož dne. V této výzvě byla stanovena žalovanému lhůta k plnění do 14. 2. 2024. Žalovaný se proti této lhůtě nijak nebránil – nevznikl tedy spor ve smyslu § 87 odst. 2 SpÚ a v řízení ani nevyšlo najevo, že by byla lhůta nepřiměřená možnostem žalovaného ve smyslu § 87 odst. 1 věty třetí SpÚ. Počínaje dnem 15. 2. 2024 je tedy žalovaný v prodlení se splacením svého peněžitého dluhu. Od tohoto dne tudíž žalobkyni náleží též zákonný úrok z prodlení z částky 12 360 Kč až do zaplacení, a to ve výši 14,75 % ročně v souladu s § 1968 a § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

29. Ze shora uvedených důvodů soud žalobě ve výroku I vyhověl v části, ve které se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 12 360 Kč připadající na jistinu a úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z této částky od 15. 2. 2024 do zaplacení. Lhůta k plnění se opírá o § 160 odst. 1 o. s. ř. Ve zbývající části pak soud žalobu jako nedůvodnou výrokem II zamítl.

30. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud ve výroku III podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť ve věci převážně úspěšnému žalovanému dle obsahu spisu žádné náklady nevznikly.