214 C 59/2022

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní Mgr. Zuzanou Slezákovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Anonymizováno . Jméno zainteresované osoby 0/0 , IČO Anonymizováno Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátkou Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 30 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 30 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 30 000 Kč od 18. 9. 2021 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do úroků z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 30 000 Kč od 1. 6. 2019 do 17. 9. 2021 a ve výši 1,25 % ročně z částky 30 000 Kč od 18. 9. 2021 do zaplacení se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 26 705 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se vůči žalovanému domáhala návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu zaplacení částky ve výši 30 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 30 000 Kč od 1. 6. 2019 do zaplacení, žalobu odůvodnila tím, že se jedná o nárok na vrácení vyplacené adaptační provize ve výši 30 000 Kč, kterou žalobkyně vyplatila žalovanému dne 28. 2. 2019 ve výši 20 000 Kč a dne 15. 3. 2019 ve výši 10 000 Kč. Svůj nárok žalobkyně opírá o smlouvu o obchodním zastoupení ze dne 1. 1. 2019 (dále též jen „předmětná smlouva o obchodním zastoupení“), jejíž nedílnou součástí je Provizní řád interní obchodní služby , Anonymizováno, č. , hodnota, SM (dále jen „Provizní řád“) a jeho Příloha č. 2 – Speciální provize a Příspěvky (dále jen „Příloha č. 2). Žalobkyně uvedla, že na základě předmětné smlouvy o obchodním zastoupení se žalovaný zavázal pro žalobkyni vykonávat zprostředkovatelskou činnost v oblasti pojišťovnictví, v obchodní struktuře žalobkyně byl zařazen na pozici manažera obchodní skupiny (dále též jen „, jméno FO, “). Stran adaptační provize s ním byl dne 7. 2. 2019 podepsán rozvojový plán, formulář s názvem „SCHVÁLENÍ , jméno FO, – , jméno FO, ". Žalobkyně dne 28. 2. 2019 vyplatila žalovanému adaptační provizi za leden 2019 ve výši 20 000 Kč a dne 15. 3. 2019 mu vyplatila adaptační provizi za únor 2019 ve výši 10 000 Kč. Předmětná smlouva o obchodním zastoupení byla vypovězena ze strany žalovaného, výpověď byla žalobkyni doručena dne 15. 4. 2019. Výpovědní doba činila jeden měsíc a skončila dne 31. 5. 2019. Spolupráce žalobkyně a žalovaného trvala od 1. 1. 2019 do 31. 5. 2019. V Příloze č. 2 bylo sjednáno, že v případě ukončení smlouvy o obchodním zastoupení do dvou let od nástupu, z jakéhokoliv důvodu, je zprostředkovatel povinen vrátit všechny vyplacené adaptační provize. Podmínky pro vznik nároku na vrácení adaptační provize byly splněny, žalovaný porušil povinnost plynoucí mu ze smlouvy, na úkor žalobkyně se bezdůvodně obohatil. Žalobyně dále tvrdil, že na základě akceptace výpovědi smlouvy ze dne 16. 4. 2019 žalovanému vznikla povinnost vrátit žalobkyni vyplacenou provizi do 31. 5. 2019, od 1. 6. 2019 tak je žalovaný v prodlení se zaplacením a žalobkyni tak náležejí i úroky z prodlení ve výši 9,75 % z dlužné částky ročně. Následně žalobkyně po poučení soudem, že listina ze dne 16. 4. 2019 neobsahuje výzvu k zaplacení předmětné částky a nebyla tak způsobilá vyvolat splatnost předmětné částky, doplnila svoje tvrzení tak, že výzvou k zaplacení je předžalobní upomínka ze dne 10. 9. 2021, její doručení je prokazováno poštovním podacím archem ze dne 13. 9. 2021.

2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz č. j. , Anonymizováno, ze dne , datum, , který byl žalovanému doručen dne 2. 4. 2022, žalovaný proti němu dne 7. 4. 2022 podal odpor, tím byl elektronický platební rozkaz zrušen. K věci samé žalovaný potvrdil, že mu byla žalobkyní dne 28. 2. 2019 vyplacena částka 20 000 Kč a dne 15. 3. 2019 částka 10 000 Kč. Měl však za to, že nárok na vrácení těchto částek žalobkyně nemá. Uvedl, že úspěšně splnil výběrové řízení u žalobkyně na pozici manažera, začal plnit předepsané vzdělávání pro manažery, byla mu předložena smlouva o obchodním zastoupení, bylo dohodnuto, že bude vykonávat funkci manažera s tím, že toto si stvrdili dne 28. 1. 2019 s regionálním ředitelem , jméno FO, písemně, kdy jeho výdělek měl činit 30 000 Kč měsíčně. On během ledna, února a března 2019 absolvoval všechna školení, složil požadované testy, zpočátku se jednalo o kurzy společné s obchodními zástupci, proto s ním byla původně uzavřena smlouva o obchodním zastoupení, poté následovalo vzdělávání manažerské. Vzhledem k tomu, že lednová provize mu byla vyplacena se značným zpožděním až v únoru 2019 a pouze částečně, trval na zaplacení celé odměny. Bylo mu však doporučeno, aby ukončil přípravu manažera a začal pracovat jako obchodní zástupce, což bylo v rozporu s pozicí, na kterou byl přijat. Žalobkyně pro něho neměla skupinu, kterou by si mohl převzít a dále budovat. Zájem o pozici obchodního zástupce neměl, také měl za to, že by tím ztratil nárok na vyplácení manažerské adaptační provize. Celkovou vyplacenou částku 30 000 Kč hodnotil jako lednovou adaptační provizi vyplacenou ve dvou splátkách, a to v únoru a v březnu 2019. U Obvodního soudu pro , adresa, se domáhal v řízení vedeném pod sp. zn. , spisová značka, doplacení 30 000 Kč jako adaptační provize za únor 2019. Z důvodu neserióznosti žalobkyně zajistit mu manažerskou funkci a vyplatit adaptační provizi smluvní vztah ukončil. Pro případ, že by nárok žalobkyně byl dán, namítal jeho promlčení, vycházel z toho, že částka 20 000 Kč mu byla vyplacena 28. 2. 2019, žaloba byla podána 15. 3. 2019, od doby vyplacení částky uplynula doba delší než tři roky, proto žalobkyně nárok na zaplacení částky nemá; ohledně částky 10 000 Kč úváděl, že je nárok k posouzení. Dále žalovaný namítal, že žaloba by měla být zamítnuta i z důvodu rozporu s dobrými mravy. Žalobkyně si byla vědoma toho, že jakožto práci poskytující subjekt má silnější a nadřazené postavení proti osobě fyzické, byť podnikateli. Žalovaný namítal, že s ním byla uzavřena smlouva manažerská, která byla ústní, stvrzena byla na konci ledna dohodou uzavřenou žalovaným a regionálním ředitelem , jméno FO, dne 28. 1. 2019. Ohledně vyplacených částek se tedy nejednalo o adaptační provizi pro obchodní zástupce, ale o provizi manažera na základě samostatného zvláštního ujednání s tím, že žalobkyni nevznikl nárok na vrácení předmětné částky. Dále žalovaný namítal, že obchodní podmínky byly sepsány takovým typem písma, které vyžaduje výraznou pozornost, nebyly mu předloženy při uzavírání manažerské smlouvy.

3. Žalobkyně popírala, že by s žalovaným byla uzavřena jiná smlouva, než předmětná smlouva o obchodním zastoupení z 1. 1. 2019, případně že by žalobkyně po žalovaném chtěla výkon jiné činnosti, než byl sjednán v předmětné smlouvě o obchodním zastoupení. Dále uváděla, že námitka promlčení není důvodná, neboť promlčecí lhůta začala běžet teprve od doby, kdy právo mohlo být u orgánů veřejné moci uplatněno poprvé. Takovým okamžikem mohlo být až ukončení spolupráce mezi žalobkyní a žalovaným a teprve od té doby vznikl nárok na vrácení adaptační provize. V předmětné věci došlo k ukončení smlouvy o obchodním zastoupení ke dni 31. 5. 2019. Teprve dnem následujícím, tj. 1. 6. 2019 mohla žalobkyně svůj nárok na vrácení adaptační provize poprvé uplatnit u soudu, promlčecí doba činí tři roky, žaloba byla podána 15. 3. 2022, pohledávka žalobkyně tak není promlčená. K námitce žalovaného, že nárok je v rozporu s dobrými mravy žalobkyně uvedla, že žalovaný uzavřel smlouvu o obchodním zastoupení v postavení obchodního zástupce jako nezávislý podnikatel, to je profesionál v oboru zprostředkování pojištění, k této činnosti měl také povolení vydané , Anonymizováno, jako vázaný zástupce, se smlouvou o obchodním zastoupení včetně vnitřních předpisů žalovaný souhlasil, za celou dobu trvání smluvního vztahu nezprostředkoval uzavření žádné pojistné smlouvy, nelze tedy hovořit o tom, že by pro žalobkyni za trvání obchodního zastoupení vyvinul činnost, kterou by bylo možné považovat za reálný přínos.

4. Usnesením Okresního soudu v Kladně ze dne , datum, , č. j. , právnická osoba, bylo ve věci nařízeno setkání u mediátorky , tituly před jménem, , jméno FO, . Z potvrzení mediátorky ze dne 22. 8. 2022 bylo zjištěno, že obě strany se zúčastnily prvního setkání se zapsaným mediátorem. Ze sdělení právních zástupců účastníků bylo zjištěno, že o mediaci neměli zájem.

5. Při jednání dne 29. 4. 2024 byli úastníci poučeni o tom, že po právní stránce je nárok žalobkyně hodnocen jako nárok ze závazkového vztahu (nikoliv z bezdůvodného obohacení). Žalovaný byl podle § 118a o. s. ř. vyzván, aby dotvrdil, jaká konkrétní manažerská smlouva s ním byla sjednána, aby dotvrdil její obsah a uzavření takové smlouvy včetně jejího obsahu prokázal. Poučen o následcích neunesení břemene tvrzení a důkazního.

6. Žalovaný uvedl, že žádná písemná manažerská smlouva uzavřená nebyla, že ji tedy nemůže prokázat, jediný podpůrný dokument o uzavření manažerské smlouvy je dokument z 28. 1. 2019.

7. Mezi účastníky bylo nesporné, že dne 1. 1. 2019 byla uzavřena smlouva o obchodním zastoupení a že žalovanému byla dne 28. 2. 2019 vyplacena částka 20 000 Kč a dne 15. 3. 2019 částka 10 000 Kč, dále bylo nesporné, že žalovaný dne 11. 4. 2019 vypověděl smlouvu o obchodním zastoupení, žalobkyně mu přípisem ze dne 16. 4. 2019 sdělila, že výpověď dne 15. 4. 2019 obdržela a akceptuje ji.

8. Mezi účastníky bylo sporné, zda částka 30 000 Kč byla vyplacena na základě smlouvy o obchodním zastoupení ze dne 1. 1. 2019 nebo jiné smlouvy a zda žalobkyni vznikl nárok na vrácení této částky.

9. Z obchodního resjtříku bylo zjištěno, že žalobkyně od 16. 10. 2017 do 15. 1. 2021 podnikala pod obchodní firmou (názvem) , právnická osoba10. Ze smlouvy o obchodním zastoupení ze dne 1. 1. 2019 bylo zjištěno, že žalobykně (podnikající tehdy pod obchodní firmou , právnická osoba, ) jako zastoupená uzavřela s žalovaným, vystupujícím pod jeho IČ , IČO, , jako zprostředkovatelem smlouvu o obchodním zastoupení zejména podle § 2483 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a dále dle zákona č. 170/2018 Sb., zákona č. 21/1992 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 455/1991 Sb., zákona č. 427/2011 Sb., zákona č. 256/2004 Sb., zákona č. 257/2016 Sb. Jako vnitřní předpisy byly označeny interní normy žalobkyně, zejména obchodní podmínky, provizní řád, kariérový řád, benefiční řád. Strany smlouvy se v článku III. dohodly na spolupráci v oblasti zprostředkovatelské činnosti, tj. na zprostředkování obchodu, dlouhodobé činnosti směřující k uzavírání obchodu v oblasti pojišťovnictví, penzijního připojištění, kolektivního investování, bankovní činnosti, úvěrové činnosti, doplňkové činnosti. Předmětem smlouvy byl závazek zprostředkovatele pro zastoupenou dlouhodobě vyvíjet jednu či více výše uvedených zprostředkovatelských činností a závazek zastoupené zaplatit za tuto činnost zprostředkovateli provizi za podmínek dohodnutých ve smlouvě. Předmětem této smlouvy je také závazek zprostředkovatele vyvíjet pro zastoupenou činnost spočívající v dlouhodobém a soustavném provádění přípravných prací směřujících k uzavírání obchodů v rámci produktů partnerů. V článku XV. Odměňování a provize bylo dohodnuto v bodu 1 - zprostředkovateli náleží za zprostředkovatelskou a servisní činnost provize. V bodu 2 - zprostředkovateli mohou být nad rámec provize dle odstavce 1 tohoto článku vypláceny za podmínek plnění předepsaných kritérií a limitů stanovených ve vnitřních předpisech tzv. speciální provize (jinak též odměny, benefity, bonusy apod.). Dle bodu 3 - výši provize a případné speciální provize, formu, způsob a termín výplaty stanoví vnitřní předpisy. Smluvní strany se výslovně dohodly, že zastoupená je oprávněna výši všech provizí či speciálních provizí jednostranně měnit, a to formou změny vnitřních předpisů, o takové změně je zastoupená povinna zprostředkovatele předem informova. V bodě 7 bylo dohodnuto, že zastoupená má vůči zprostředkovateli za podmínek stanovených ve vnitřních předpisech nárok na vrácení vyplacené provize či speciální provize tzv. stornované provize (tento pojem je synonymní pojmům storno provize, vratka, záporná provize apod.) nebo její části. Povinnost zprostředkovatele uhradit stornovanou provizi trvá i po ukončení této smlouvy. Podle článku XIX. Ukončování smlouvy a jednotlivých částí smlouvy bod 2 - obě smluvní strany jsou oprávněny smlouvu vypovědět i bez udání důvodu, a to písemnou výpovědí doručenou druhé smluvní straně, délka výpovědní doby činí jeden měsíc pro první rok trvání obchodního zastoupení, dva měsíce pro druhý rok trvání obchodního zastoupení, tři měsíce pro třetí rok a další roky trvání obchodního zastoupení, výpovědní doba počíná běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení písemné výpovědi druhé straně. Čl. XXI. smlouvy Všeobecná a závěrečná ustanovení bod 4 - zprostředkovatel stvrzuje podpisem této smlouvy, že byl seznámen s vnitřními předpisy a souhlasí s nimi.

11. Z Provizního řádu bylo zjištěno, že organizační struktura žalobkyně je tvořena interní obchodní službou , Anonymizováno, v České republice (zkratka IS), POS je označení pro pracovníka IS, kdy se jedná především o regionální ředitele RR, ředitele agentury RA, manažery obchodní skupiny MOS, finanční zprostředkovatel FZS, seniory kvality SBS. Jako Nováček je definován POS (tedy i MOS) zařazený do programu , jméno FO, dle Provizního řádu, jako , jméno FO, je definován POS zařazený do programu , jméno FO, dle Provizního řádu, který je nováčkem na pozici FZS nebo MOS a je příjemcem adaptační provize (dále též jen „AP“) na základě plnění rozvojového plánu , Anonymizováno, .

12. Z Přílohy č. 2 bylo zjištěno, že status , jméno FO, trvá po dobu 12 měsíců od data účinnosti smlouvy nebo data postupu ve struktuře IS na MOS. , jméno FO, , kterému je určena adaptační provize, je definován jako: nový POS; nebo v případě zkušeného zprostředkovatele s praxí ve finančním sektoru a registrací pojišťovacího zprostředkovatele u , Anonymizováno, umožňuje , Anonymizováno, nástup do vyšší obchodní pozice MOS a případně i RA, přičemž adaptační program s AP nyní v nabídce pro nováčka s nástupem na pozici RA; nebo POS, který poprvé postupuje v organizační struktuře IS přímo na vyšší pozice MOS, případně RA. Adaptační provize je určena pouze POS zařazeným do programu nováček, a to na pozici FZS a MOS. Adaptační provize se vyplácejí v době adaptačního období, zálohově v závislosti na průběžném plnění kritérií předepsaných v rozvojovém plánu a plnění dalších kvalitativních ukazatelů a povinností nováčka stanovených smlouvou a vnitřními předpisy. Adaptační provize se poskytuje pouze pozicím FZS nebo MOS (tzn. nováčkům nastupujícím do pozice RA se adaptační provize neposkytuje), a stanoví se v závislosti na tom, zda se jedná o nováčka, který nastupuje do , Anonymizováno, bez registrace , Anonymizováno, , nebo nastupuje do , Anonymizováno, s registrací , Anonymizováno, . Podle bodu 2.1.1 poslední dva odstavce Přílohy 2. Konečné vyhodnocení a vyúčtování zálohových AP - v případě ukončení smlouvy do dvou let od nástupu, a to z jakéhokoliv důvodu, je , jméno FO, povinen vrátit celou výši vyplacené AP (včetně jeho části na registraci PPZ) na základě výzvy společnosti anebo průběžného vyúčtování po ukončení spolupráce.

13. Předložena byla listina ze dne 28. 1. 2019, která je označena jako „Dohoda mezi MOS , jméno FO, a ReŘ , jméno FO, “, ve které je mj. uveden 1) Výdělek: pravidelné plnění rozvojového plánu - 30 000 Kč za měsíc a příjem ze supervize – min. 30 000 Kč za měsíc (od 6/2019); podepsáno ReŘ , jméno FO, a , jméno FO, , jméno FO, . K tomu byl k důkazu proveden protokol z jednání Obvodního soudu v , adresa, ve věci sp. zn. , spisová značka, ze dne 28. 2. 2023, kdy byl , jméno FO, vyslechnut jako svědek. Z protokolu bylo zjištněo, že svědek žalovaného zná, pamatoval si ho, přijímal ho na pracovní pozici manažera, sám byl regionálním ředitelem , Anonymizováno, na adrese , adresa, . , jméno FO, bylo nastaveno odměňování, si nepamatoval, neměl pravomoc vyplácet finanční prostředky, to sice navrhoval, ale musel to schválit zemský ředitel nebo ředitel obchodní služby. Základním kritériem bylo to, co bylo ve smlouvě o spolupráci, včetně příloh takové smlouvy. Odkázal se na smlouvu o obchodním zastoupení včetně příloh.

14. Z přílohy č. 6 směrnice 10013 SM Provizní řád interní obchodní služby , Anonymizováno, v České republice (verze 22) SCHVÁLENÍ , jméno FO, – MOS bylo zjištěno, že , jméno FO, jako regionální ředitel a , Jméno zainteresované osoby 0/0, jako , jméno FO, dne 7. 2. 2019 podepsali rozvojový plán , Anonymizováno, , jméno FO, od 1. 1. 2019 včetně provizí , jméno FO, , jméno FO, .

15. Z průběžného vyúčtování z 26. 8. 2020, transakční historie ze dne 7. 10. 2020 a provizních sestav , Anonymizováno, , Anonymizováno, za únor 2019 a březen 2019 bylo zjištěno, že žalovanému byla vyplacena 28. 2. 2019 částka 20 000 Kč a 15. 3. 2019 částka 10 000 Kč, která byla k 15. 3. 2020 stornována jako adaptační provize z důvodu nedodržení délky smluvního vztahu u pobírání adaptační provize.

16. Z výpovědi smlouvy o obchodním zastoupení ze dne 11. 4. 2019 bylo zjištěno, že žalovaný smlouvu o obchodním zastoupení ze dne 1. 1. 2019 vypověděl dle článku XIX. odst. 2 věta druhá, a to bez uvedení důvodu. Z listiny nazvané akceptace výpovědi ze dne 16. 4. 2019 včetně obálky označené razítkem 18. 4. 2019 bylo zjištěno, že žalobkyně výpověď smlouvy akceptovala, vyzvala žalovaného vrátit všechny zapůjčené materiály a pomůcky. Z předžalobní výzvy , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 10. 9. 2021, včetně plné moci (č. l. 93 spisu) a poštovního podacího archu ze dne 13. 9. 2021 bylo zjištěno, že žalobkyně žalovaného vyzvala k vrácení částky 30 000 Kč nejpozději do sedmi dnů ode dne datace této výzvy.

17. Z rozsudku Obvodního soudu pro , adresa, ze dne 7. 3. 2023 č. j. , spisová značka, bylo zjištěno, že žaloba, kterou se , Jméno zainteresované osoby 0/0, domáhal zaplacení částky 30 000 Kč s příslušenstvím, byla zamítnuta. Nárok požadoval s odůvodněním, že za leden 2019 mu byla vyplacena provize v únoru a v březnu 2019, za únor 2019 mu provize vyplacena nebyla, vznikl mu však na ni nárok. Soud dospěl k závěru, že adaptační provize byla smluvena na částku 20 000 Kč, zejména že bylo mezi stranami smluveno vrácení vyplacených adaptačních provizí v případě ukončení smluvního vztahu do jednoho roku od doby jeho vzniku, a proto, i kdyby mu vznikl nárok vyšší, bylo by povinností žalovaného provizi vrátit. Rozsudek , adresa, byl ve výroku o věci samé potvrzen i rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , kdy Městský soud v Praze dospěl mj. k závěru, že dohoda z 28. 1. 2019, i pokud by žalovanou zavazovala, není ujednáním, jímž by strany mínily zrušit ustanovení již dne 1. 1. 2019 uzavřené smlouvy o obchodním zastoupení ve spojení s provizními podmínkami o povinnosti k vrácení adaptační provize pro případ, že smluvní vztah mezi účastníky nepřetrvá dva roky a že bude žalovaná vrácení provize žádat.

18. K důkazu nebyla prováděna potvrzení o školeních, neboť tato potvrzení nebyla pro rozhodnutí ve věci důležitá. K výslechu byl navržen svědek , Anonymizováno, s tím, že se měl vyjádřit k uzavírání smluv, ani jeho výpověď však neměla relevanci pro posouzení projednávané věci, proto svědek nebyl předvolán.

19. Po skutkové stránce dospěl soud k závěru, že účastníci uzavřeli 1. 1. 2019 předmětnou smlouvu o obchodním zastoupení, včetně Provizního řádu a Přílohy č.

2. Uzavřní jiné smlouvy (žalovaným označované jako manažerské) prokázáno nebylo. Žalovaný ani netvrdil obsah takové smlouvy (pracovní, o výkonu funkce nebo jiné smlouvy o obchodním zastuepní), v této části tak žalovaný neunesl břemeno tvrzení a důkazní. Žalovaný uvedl, že žádná taková smlouva uzavřena nebyla, soud tak mohl vycházet pouze z toho, co bylo prokázáno, tedy že k 1. 1. 2019 byla uzavřena předmětná smlouva o obchodním zastoupení, kde i žalobkyní bylo učiněno nesporným, že žalovaný byl přijat na pozici manažer obchodní skupiny MOS. Ani z listiny ze dne 28. 1. 2019 nebylo o pozici žalovaného zjištěno nic jiného, když i v tomto dokumentu je označován jako MOS, tedy manažer obchodní skupiny. Ve smlouvě o obchodním zastoupení se žalovaný zavázal vykonávat obchodního zástupce na pozici manažera obchodní skupiny (MOS), byl s ním uzavřen rozvojový plán. Žalovaný již měl praxi v oboru, byl přijat na pozici manažera obchodní skupiny, z Provizního řádu však vyplývá, že i takový MOS spadá do skupiny , jméno FO, a platí pro něho ustanovení o vyplácení a vracení adaptračních provizí. Dohodnuto bylo, že vracení provizí, pokud smlouvu o obchodním zastoupení ukončí do dvou let od nástupu, se vztahuje i na manažery obchodní skupiny. Dne 28. 2. 2019 mu byla vyplacena provize ve výši 20 000 Kč a dne 15. 3. 2019 provize ve výši 10 000 Kč. Dopisem ze dne 11. 4. 2019 žalovaný smlouvu o obchodním zastoupení vypověděl, výpověď byla dne 15. 4. 2019 doručena žalobykni. Výzvou ze dne 10. 9. 2021 vyzvala žalobkyně žalovaného k vrácení částky 30 000 Kč, a to nejpozději do sedmi dnů ode dne datace této výzvy. Uzavření jiné smlouvy o obchodním zastoupení nebo nějaké manažerské smlouvy prokázáno nebylo.

20. Právně vycházel soud z ustanovení § 2483 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“) a ujednání mezi účastníky.

21. Podle § 2483 odst. 1 o. z. smlouvou o obchodním zastoupení se obchodní zástupce jako nezávislý podnikatel zavazuje dlouhodobě vyvíjet pro zastoupeného činnost směřující k uzavírání určitého druhu obchodů zastoupeným nebo k ujednání obchodů jménem zastoupeného a na jeho účet a zastoupený se zavazuje platit obchodnímu zástupci provizi. Podle odst. 2 smlouva o obchodním zastoupení vyžaduje písemnou formu.

22. Podle § 2501 odst. 1 o. z. obchodní zástupce má právo na provizi za úkony provedené při obchodním zastoupení, byl-li obchod uzavřen v důsledku jeho činnosti nebo byl-li obchod uzavřen s třetí osobou, kterou obchodní zástupce za účelem uskutečnění tohoto obchodu získal před účinností smlouvy. Podle odst. 3, zaniklo-li obchodní zastoupení, má obchodní zástupce právo na provizi, byl-li obchod uskutečněn především v důsledku jeho činnosti v přiměřené době po zániku obchodního zastoupení, anebo učinila-li třetí osoba za podmínek stanovených v odstavci 1 nebo 2 vůči obchodnímu zástupci nebo zastoupenému objednávku před zánikem obchodního zastoupení.

23. Podle § 609 o. z., nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil.

24. Podle § 629 odst. 1 o. z. promlčecí lhůta trvá tři roky.

25. Podle § 619 o. z., jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Podle odst. 2 právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.

26. Podle § 1969 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.

27. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

28. Podle § 6 odst. 1 o. z. každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Podle odst. 2 nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.

29. Podle § 8 o. z. zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.

30. Po právní stránce vyšel soud toho, že účastníci uzavřeli podle § 2483 o. z. dne 1. 1. 2019 smlouvu o obchodním zastoupení, jejíž součástí byly i Provizní řád a Příloha č.

2. Dohodnuto bylo, že , Anonymizováno, na pozici MOS se vyplácí adaptační provize, kdy v případě ukončení smlouvy do dvou let od nástupu, a to z jakéhokoliv důvodu, je , jméno FO, povinen vrátit celou výši vyplacené adaptační provize (to na základě výzvy společnosti anebo průběžného vyúčtování po ukončení spolupráce). Shodně s Městským soudem v Praze má soud za to, že listina z 28. 1. 2019 nic nemění na provizních podmínkách o povinnosti vrácení adaptační provize pro případ, že smluvní vztah mezi účastníky nepřetrvá dva roky a že bude žalobkyně vrácení provize žádat.

31. Na základě výpovědi smlouvy žalovaným došlo k ukončení smlouvy o obchodním zastoupení k 31. 5. 2019, když výpovědní lhůta činila jeden měsíc, smlouva tedy trvala pět měsíců, lhůta dvou let od nástupu tak nebyla překročena, a žalobkyni tak vznikl nárok na vrácení adaptační provize.

32. Nárok byl po právní stránce hodnocen jako povinnost vyplývající ze závazkového vztahu mezi účastníky, kdy na základě platně sjednané smlouvy nevznikla žalovanému povinnost vrátit adaptační provizi. Jedná se tedy o povinnost ze závazkového vztahu, nikoliv o bezdůvodné obohacení tak, jak byla věc právně hodnocena účastníky, neboť se nejedná o situaci, kdy by odpadl právní důvod plnění. Žalobkyně měla povinnost plnit, zaplatit adaptační provizi, tuto povinnost splnila, povinností žalovaného bylo za sjednaných podmínek provizi vrátit, tyto podmínky byly naplněny, proto mu povinnost vrátit provizi vznikla.

33. Soud nemá za to, že by nárok žalobkyně byl promlčený. Bylo sjednáno, že nárok na vrácení provize je , jméno FO, povinen vrátit na základě výzvy společnosti anebo průběžného vyúčtování po ukončení spolupráce. Pokud by soud vycházel z toho, že vyzvat žalovaného bylo možno až po ukončení spolupráce, pak by to bylo až po podání výpovědi a uplynutí výpovědní lhůty, neboť k ukončení spolupráce došlo až uplynutím výpovědní doby, a to ke dni 31. 5. 2019. Od 1. 6. 2019 by tedy měla žalobkyně právo žádat vrácení provizí, od tohoto dne by jí také začala plynout promlčecí doba, která činí 3 roky, uplynula by 1. 6. 2022. Pokud by soud vycházel z toho, že slovní spojení „po ukončení spolupráce“ se nevztahuje k tomu, kdy mohla žalobkyně žalovaného vyzvat k vrácení provize, pak je třeba vyjít z toho, žalobkyně mohla nárok po žalovaném požadovat nejdříve poté, kdy jí byla doručena výpověď žalovaného a kdy se tedy dozvěděla, že vztah zanikne dříve, než uplynou 2 roky od nástupu žalovaného. Výpověď jí byla doručena 15. 4. 2019. Pokud tedy byla žaloba podána 15. 3. 2022, uplatnila žalobyně nárok u soudu před uplynutím 3 let, nárok tak také promlčený není. Tato námitka žalovaného tedy není důvodná.

34. Soud nárok neshledal v rozporu s dobrými mravy, vycházel z toho, že základem smlouvy o obchodním zastoupení je vyplácení provizí v případě uzavření obchodu nebo možnosti uzavření obchodu. K takové činnosti ze strany žalovaného jako zástupce však nedocházelo. Adaptační provize byly vypláceny pouze v souvislosti s tím, že se jako , jméno FO, vzdělával v rámci produktů zastoupeného, získával nové poznatky, vzdělání, nezprostředkovával však žádné obchody pro zastoupeného. Ustanovení o vracení adaptačních provizí neshledal soud v rozporu se zákonnou úpravou smluv o obchodním zastoupení, ani v rozporu s dobrými mravy.

35. Ohledně úroků z prodlení měl soud za to, že nárok na úroky z prodlení vzniká až na základě výzvy žalobkyně žalovanému. Ohledně výzvy k vrácení předmětné částky žalobkyně doplnila, že prokázat může až předžalobní výzvu ze dne 10. 9. 2021. Soud tak vyšel z toho, že touto výzvou byl žalovaný vyzván, aby do 7 dnů od datace této výzvy zaplatil žalobkyni částku 30 000 Kč. Sedm dnů je tedy do 17. 9. 2021. Od následujícího dne, t.j. od 18. 9. 2021, je žalovaný v prodlení se zaplacení předmětné částky a žalobkyni tak náleží úroky z prodlení, které dle nařízení vlády činily v uvedené době 8,5 % ročně, v této výši byly úroky z prodlení žalobkyni přidány, ve zbylé výši byly výrokem dva zamítnuty.

36. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 26 705 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 200 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 30 000 Kč sestávající z částky 2 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 1 150 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. ze dne 10. 9. 2021, z částky 2 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 15. 3. 2022, z částky 2 300 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. dne 13. 2. 2023, z částky 1 150 Kč za účast na jednání soudu (přerušení řízení) dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. dne 20. 3. 2023 s tím, že odměna byla z původní částky 2 300 Kč podle § 14 odst. 2 a. t. o polovinu snížena, z částky 2 300 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. dne 29. 4. 2024, z částky 2 300 Kč za sepsání právního rozboru věci dle § 11 odst. 1 písm. h) a. t. ze dne 26. 4. 2022 a z částky 2 300 Kč za sepsání právního rozboru věci dle § 11 odst. 1 písm. h) a. t. ze dne 26. 2. 2024 včetně osmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši 2 578,77 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne 13. 2. 2023 náhrada 857,53 Kč za 60 ujetých km v částce 457,53 Kč (44,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,5 l/100 km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 20. 3. 2023 náhrada 857,53 Kč za 60 ujetých km v částce 457,53 Kč (44,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,5 l/100 km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne 29. 4. 2024 náhrada 863,71 Kč za 60 ujetých km v částce 463,71 Kč (38,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,5 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 21 078,77 Kč ve výši 4 426,54 Kč.