214 C 79/2021

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní JUDr. Evženií Vodovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupený zastoupená advokátem Mgr. jméno jméno sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného trvale bytem adresa o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s 8,25% úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Co do částky částka s 9,75% úrokem z prodlení od datum do datum a 1,5% úroku z prodlení z částky částka od datum do zaplacení se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Účtárna Okresního soudu v Kladně se poukazuje, aby do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku vrátila žalobkyni přeplatek soudního poplatku ve výši částka.

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení předmětné částky s 9,75% úrokem z prodlení od datum do zaplacení, svoji žalobu odůvodnila tím, že původní věřitel, společnost právnická osoba, IČO uzavřela s žalovaným dne datum smlouvu o úvěru, dle níž mu poskytla částku částka, kterou se žalovaný zavázal zaplatit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši částka do datum. Úvěruschopnost žalovaného byla zjišťována lustrací z veřejně dostupných databází ISIR, CRKI, RUCB, žalobkyně k této skutečnosti nenavrhla žádné další důkazy. Pokud by soud neuznal její nárok na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, požadovala, aby byl nárok v části jistiny žalované částky posouzen jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení za situace, kdy původní věřitel převedl částku částka na účet žalovaného č. bankovní účet.

2. Elektronický platební rozkaz ve věci nebyl vydán pro pochybnosti o oprávněnosti celkové žalované částky.

3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, stejně tak se nevyjádřil ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byl poučen, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále „o. s. ř.“) bez jednání na základě předložených listinných důkazů, v souladu s § 156 odst. 1 věta prvá o.s.ř. byl rozsudek vyhlášen veřejně dne datum.

4. Žalobkyně předložila smlouvu ze dne datum, dle níž společnost právnická osoba poskytla žalovanému úvěr ve výši částka, který se žalovaný zavázal zaplatit spolu s poplatkem částka do datum.

5. Z potvrzení o platbě ze dne datum soud shledal, že původní věřitel poukázal na účet č. bankovní účet částku částka, ze zprávy právnická osoba ze dne datum vzal soud za prokázané, že vlastníkem a disponentem předmětného účtu byl ke dni datum žalovaný, tento den byla na účet poukázána částka částka.

6. Aktivní legitimaci žalobkyně vzal soud za prokázanou ze smlouvy o postoupení pohledávek, jež byla uzavřena dne datum mezi společností právnická osoba a žalobkyní a seznamu postupovaných pohledávek k této smlouvě.

7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle § 86 odst. 1,2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

9. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru neplatná absolutně (viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C 679/18).

10. Vzhledem k výše uvedenému soud nemohl dojít k jinému závěru, než posoudit předmětnou smlouvu jako absolutně neplatnou, k čemuž je povinen přihlížet z úřední povinnosti (§ 588 o. z.). Zároveň v případě absolutní neplatnosti právního jednání nepřichází moderace soudem, jako je tomu u případů relativní neplatnosti, vůbec v úvahu.

11. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

12. Z předžalobní upomínky ze dne datum spolu s podacím archem z téhož dne vzal soud za prokázané, že právní zástupce žalobkyně upomínal žalovaného o zaplacení dluhu do 3 dnů.

13. Podle § 573 o.z. má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den do odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý den po odeslání.

14. Protože žalovaný převzal částku částka a do této částky se bezdůvodně obohatil, je povinen plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení žalobkyni také vrátit. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni podle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení, též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení, a to ode dne datum. V případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32Cdo 4179/2007).

15. S ohledem na shora uvedenou absolutní neplatnost smlouvy o úvěru byla žaloba co do zbytku zamítnuta, což obráží výrok II. rozsudku.

16. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř., žalovaný byl ve věci úspěšnější, náklady řízení mu nevznikly.

17. Soudní poplatek byl zaplacen ve výši částka, protože ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, měla by žalobkyně podle položky 2 odst. 2 ve spojení s položkou 1 odst. 1 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, doplatit soudní poplatek v částce částka, protože však žalobkyně zaplatila dvakrát soudní poplatek v částce částka, rozhodl soud o vrácení přeplatku soudního poplatku částka, a to podle § 10 odst. 1 věta druhá zákona o soudních poplatcích. Proti tomuto rozsudku proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu ve dvou vyhotoveních. Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem plněna dobrovolně, lze navrhnout soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.