214 C 86/2021

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní JUDr. Evženií Vodovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa, právnická osoba jméno, SGN číslo, příjmení jméno, Malta zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do datum ve výši 7,05%, se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do datum ve výši 7,05%, se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do datum ve výši 7,05%, se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do datum ve výši 7,05%, se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do datum ve výši 7,05%, se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do datum ve výši 7,50%, se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do datum ve výši 8 %, se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do datum ve výši 8, 75%, se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do datum ve výši 9 %, se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do datum ve výši 9 %, se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do datum ve výši 7,25 % a se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kladně doplatek soudního poplatku ve výši částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhal zaplacení částky částka s příslušenstvím s poukazem na to, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, IČO, a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o půjčce číslo na základě níž byla žalovanému poskytnuta částka částka, kterou se žalovaný zavázal uhradit spolu se souhrnným poplatkem ve výši částka, tedy celkem částka, formou 53 týdenních splátek po částka. Žalovaný však zaplatil pouze částka, přičemž tato částka byla započtena na souhrnný poplatek, proto tedy zbývá doplatit na jistině částka.

2. Elektronický platební rozkaz ve věci nebyl vydán pro pochybnosti o oprávněnosti celkové žalované částky.

3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, stejně tak se nevyjádřil ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byl poučen, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen,,o. s. ř.“) bez jednání na základě předložených listinných důkazů, v souladu s § 156 odst. 1 věta prvá o.s.ř. byl rozsudek vyhlášen veřejně dne datum vyhlášen veřejně dne datum.

4. Soud posoudil důkazy k prokázání oprávněnosti nároku žalobkyně, ze znění smluvních podmínek původního věřitele právnická osoba v návaznosti na znění smlouvy s údaji žalovaného včetně bydliště a rodného čísla, bylo zjištěno, že žalovaný a společnost právnická osoba uzavřeli dne datum smlouvu o půjčce číslo na základě níž právní předchůdkyně žalobkyně vyplatila žalovanému částku částka jako půjčku se splatností 53 týdnů, výplata žalovanému dne datum byla prokázána podpisem žalovaného v prohlášení o převzetí částky v textu smlouvy. Z téhož textu vyplývá sjednání výše neurčeného„ souhrnného poplatku“ v částce částka. Výši splacené částky částka žalovaný nijak nerozporoval, přičemž ani netvrdil, ani neprokazoval, že by skutkový děj proběhl jinak, než je prokázáno důkazy žalobce.

5. Aktivní legitimaci žalobce vzal soud za prokázanou ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, uzavřenou mezi společností právnická osoba a anonymizována dvě slova, seznamu postupovaných pohledávek k této smlouvě, oznámení společnosti právnická osoba o postoupení pohledávky žalovanému ze dne datum a oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum právnická osoba S.á.r.l. žalovanému na žalobkyni.

6. Žalobkyně je právnickou osobou se sídlem v členském státě Evropské unie, právní předchůdkyně žalobkyně podniká na území České republiky, žalovaný má bydliště v České republice, ve věci se jedná o závazek ze spotřebitelské smlouvy o úvěru (půjčky), je tedy dána věcná příslušnost soudů České republiky rozhodnout o žalobě podle čl. 18 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) ze dne datum, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Rozhodné právo je v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (příjmení) číslo ze dne datum o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) dáno volbou práva původními účastníky smlouvy, a je jím tedy české právo.

7. Soud postupoval podle občanského zákoníku číslo, (dále jen o.z.), tj. právního předpisu, jehož platnost a účinnost skončila datum, neboť právní důvod žaloby se opírá o skutečnosti vzniklé před tímto datem (§ 3028 odst. 3 platného občanského zákoníku č. 89/2012 Sb.).

8. Podle § 41 o. z. vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu.

9. Podle § 37 odst. 1 o. z. právní úkon musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak je neplatný.

10. Ze znění smlouvy vyplývá, že žalovaný se zavázal zaplatit původnímu věřiteli,,souhrnný poplatek“ v částce částka, který však není blíže specifikován. Soudu je z jeho činnosti známo, že takovýto poplatek se u obdobných smluv sestával nejen z úroků v kapitalizované výši, ale i poplatku za sjednání smlouvy, administrativního poplatku, příp. inkasního poplatku, vzhledem k tomu, že v daném případě souhrnný poplatek nebyl blíže určen, je ujednání o něm ve smyslu shora citovaného zákonného ustanovení neplatné.

11. Podle § 657 o. z. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 658 odst. 1 o. z. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

12. Mezi původními účastníky smlouvy byla tedy uzavřena smlouva o půjčce, na základě které původní věřitel půjčil žalovanému částka, žalovaný se zavázal uhradit půjčku, navýšenou o,,souhrnný poplatek“ částka. Podle § 658 odst. 1 o. z. lze při peněžité půjčce sjednat úroky, sjednaný úrok však svou výší nesmí odporovat dobrým mravům, neboť podle § 39 o. z. je neplatný právní úkon, který se svým obsahem nebo účelem příčí dobrým mravům.

13. Z hodnocení shora provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že mezi původními účastníky smlouvy byla uzavřena smlouva o půjčce, na základě níž původní věřitel půjčil žalovanému částka, žalovaný se zavázal uhradit půjčku navýšenou o,,souhrnný poplatek“ částka, při splácení 53 týdnů se uvádí RPSN 206,8%. Důvod tak vysokého poplatku není zřejmý, představuje 73,6% jistiny a úroková míra by činila 68,5%, pokud by mělo jít o úrok, byl by jako lichevní absolutně neplatný pro rozpor s dobrými mravy podle § 39 o.z. Nejedná se tedy o cenové ujednání, které by bylo v soudním řízení vyloučeno z přezkumu přiměřenosti. V souladu s ustálenou judikaturou, např. rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 2248/2009 a zejména sp. zn. 33 Cdo 4900/2010, na něž soud odkazuje, se právní úkon příčí dobrým mravům, jestliže je v rozporu s obecně uznávaným souhrnem společenských, kulturních a mravních norem, jež v historickém vývoji osvědčují jistou neměnnost, vystihují podstatné historické tendence, jsou sdíleny rozhodující částí společnosti a mají povahu norem základních, jako takové jsou tedy měřítkem etického hodnocení konkrétní situace z pohledu poctivého jednání a slušnosti. K neplatnosti právního úkonu pro rozpor s dobrými mravy je soud povinen přihlédnout z moci úřední. Dle ustálené judikatury soudů (např. rozhodnutí NS ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004) při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na poměry dlužníka, za nepřiměřený se pokládá úrok, který podstatně přesahuje úrokovou míru obvyklou v daném místě a čase pro obdobné typy půjček, nebo úvěrů s přihlédnutím k nejvyšší úrokové sazbě bankovních subjektů. Plnění žalovaného ve výši částka tak není možno započítat na poplatek (úrok), ale pouze na jistinu, neboť jestliže je ujednání o,,souhrnném poplatku“ absolutně neplatné, nemohl žalovaný na tyto poplatky hradit ani v průběhu závazkového vztahu jednotlivými splátkami. Je proto nutno dospět k závěru, že veškeré platby, které v rámci splátek žalovaný uhradil, lze započítat pouze na jistinu půjčky částka. Za stavu, kdy žalovaný na půjčku zaplatil částka, přičemž jiný poznatek v řízení nevyšel najevo, má soud za to, že při neplatně sjednaném smluvním úroku/poplatku na půjčku měl věřitel plnění žalovaného započíst pouze na jistinu a nárok žalobkyně tak nepochybně zanikl jeho splněním nejpozději před postoupením pohledávky žalobci. Požadované příslušenství také nemohlo být přiznáno, neboť je počítáno ze zaniklého dluhu a příslušenství ze zákona sdílí osud pohledávky. Soud proto žalobu zamítl včetně úroku z prodlení požadovaného z nepřípustného základu (výrok I. rozsudku).

14. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., žalovaný byl ve věci úspěšný, náklady řízení mu nevznikly.

15. Soudní poplatek byl zaplacen ve výši částka, avšak ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz. Soud proto podle položky 2 odst. 2 ve spojení s položkou 1 odst. 1 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, soudní poplatek žalobkyni doměřil Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné. Nebude-li soudní poplatek doplacen, bude soudem vymáhán.