214 C 97/2021

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní JUDr. Evženií Vodovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované trvale bytem adresa žalované o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni a) částku [částka] s 10% úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení, b) částku [částka] s 8,25% úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení, c) částku [částka], a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Co do částky [částka] se žaloba zamítá.

III. Žalovaná povinna zaplatit žalobkyni na náklech řízení částku [částka] do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kladně doplatek soudního poplatku ve výši [částka] do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení shora uvedených částek s příslušenstvím s poukazem na to, že jde o dluh žalované ze smlouvy o sdružených dodávkách elektřiny uzavřené mezi účastníky dne [datum], na základě které žalobkyně dodávala žalované elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa] Smlouva byla uzavřena na dobu 30 měsíců s možností automatické prolongace smlouvy. Žalobkyně vyúčtovala žalované fakturou [variabilní symbol] za dodávku elektřiny za období od [datum] do [datum] částku [částka], v tomto vyúčtování byla zaúčtována smluvní pokuta [částka] za nezaplacenou zálohu za měsíc březen 2020, splatnou [datum]. Předmětnou fakturu žalobkyně opravila fakturou [variabilní symbol] ze dne [datum] na částku [částka], jíž vyúčtovala žalované dodávku elektřiny za období od [datum] do [datum] v částce [částka], v této částce byla zahrnuta smluvní pokuta [částka] za prodlení se zaplacením předmětné zálohy a přihlédnuto k výplatě bonusu [částka] ([částka] + [částka] – [částka]). Žalovaná měla podle ceníku služeb obchodní produkt [anonymizováno], distribuční sazba [anonymizováno], k němuž patřila odměna [částka], podle článku 3.2 tohoto ceníku nárok na odměnu zanikl v případě předčasného ukončení smlouvy na dobu určitou. Opravný doklad se stal splatným [datum], částku [částka] žalovaná neuhradila. Žalobkyně vyúčtovala žalované fakturou [variabilní symbol] částku [částka], splatnou [datum], z níž [částka] představovalo cenu odebrané elektřiny za období od [datum] do [datum], dále se jednalo o nárok na vrácení bonusu [částka], [částka] na smluvní pokutě za prodlení se splacením zálohy za měsíc leden 2020, únor 2020, květen 2020, červen 2020 a faktury [variabilní symbol] (celkem na smluvní pokutě [částka]), přičemž [částka] představovaly zaplacené zálohy. Za nesplacenou fakturu [variabilní symbol] vyúčtovala žalobkyně smluvní pokutu ve výši [částka], a to vyúčtováním [variabilní symbol] ze dne [datum]. Žalobkyně nárokuje po žalované také smluvní pokutu za předčasné ukončení smlouvy ve výši [částka], a to za každý měsíc od [datum] do [datum] za dobu 24 měsíců po [částka], vyúčtovanou pod [variabilní symbol] se splatností [datum], kdy žalobkyně dne [datum] ukončila dodávku elektřiny pro opakované porušení platebních povinností žalované, přičemž přípisem ze dne [datum] odstoupila od smlouvy. Žalovaná ničeho nezaplatila ani k předžalobní upomínce žalobkyně.

2. Elektronický platební rozkaz ve věci nebyl vydán pro pochybnosti o oprávněnosti celkové žalované částky.

3. Soud ve věci nařídil jednání, žalobkyně na žalobě setrvala, pokud jde o žalovanou, k jednání se bez omluvy nedostavila, doručení měla vykázané, soud proto podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen,,o.s.ř.“) jednal v její nepřítomnosti.

4. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum], obchodních podmínek a plánu záloh a plateb a ceníku služeb soud zjistil, že žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o dodávkách elektřiny do odběrného místa [adresa] na dobu určitou 30 měsíců s automatickou prolongací, a to v kategorii [anonymizováno]. Žalobkyně se smlouvou zavázala dodávat žalované coby zákazníkovi elektřinu, žalovaná se zavázala hradit pravidelnou měsíční zálohu ve výši [částka], resp. následně [částka] a spotřebovanou elektřinu na základě žalobkyní vystavených faktur. Žalovaná měla nárok na bonus [částka], který v souladu s podmínkami v článku 3.2 zanikl pro neuhrazené pohledávky žalobkyně. Strany si sjednaly pro případ prodlení žalované s jakoukoliv platbou delší než 10 dní smluvní pokutu ve výši [částka]. Dále byla ujednána smluvní pokuta, kdy mimo jiné v případě, že žalobkyně odstoupí od smlouvy z důvodu opakovaného porušení platebních povinností souvisejících s dodávkami ze strany zákazníka (žalované), má dle uzavřené smlouvy zákazník v kategorii [anonymizováno] uhradit smluvní pokutu [částka] za každý kalendářní měsíc neodebírání elektřiny do konce sjednané doby trvání smlouvy. Ze smlouvy je také patrné, že žalovaná se po dobu trvání smlouvy nezavázala odebrat žádné konkrétní množství elektrické energie a že v případě neodběru elektrické energie jí žádná sankce po dobu trvání smlouvy nehrozí (např. smluvní pokuta).

5. Z faktury [variabilní symbol] ze dne [datum] bylo zjištěno, žalobkyně vyúčtovala žalované, po zohlednění zaplacených záloh, spotřebu elektřiny za období od [datum] do [datum] v celkové hodnotě [částka] s vyúčtováním smluvní pokuty [částka], za totéž období pak na základě opravného vyúčtování [variabilní symbol] vyúčtovala žalobkyně žalované částku [částka] se splatností [datum].

6. Dle vyúčtování [variabilní symbol] činila smluvní pokuta za neuhrazenou zálohu za měsíc březen 2020 částku [částka], dle vyúčtování [variabilní symbol] činila smluvní pokuta za neuhrazenou zálohu za měsíc leden a únor 2020 vždy částku [částka], dle vyúčtování [variabilní symbol] činila smluvní pokuta za neuhrazenou zálohu za měsíc květen 2020 částku [částka] a za neuhrazenou fakturu [variabilní symbol] rovněž částku [částka] a dle vyúčtování [variabilní symbol] činila smluvní pokuta za neuhrazenou zálohu za měsíc červen 2020 částku [částka].

7. Z faktury [variabilní symbol] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně vyúčtovala žalované, po zohlednění záloh, spotřebu elektřiny za období od [datum] do [datum] částkou [částka] se splatností [datum], při zohlednění přijatých plateb [částka] se započtením ostatních položek [částka] ([částka] za vrácení bonusu a [částka] za výše uvedené smluvní pokuty).

8. Dle vyúčtovaní [variabilní symbol] ze dne [datum] byla žalované vyúčtována smluvní pokuta [částka] za neuhrazenou fakturu [variabilní symbol].

9. Z vyúčtování smluvní pokuty [variabilní symbol] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně vyúčtovala žalované smluvní pokutu za předčasné ukončení smlouvy za 24 měsíců po [částka] v celkové částce [částka], kdy přípisem ze dne [datum] odstoupila od smlouvy.

10. Jiné než shora uvedené důkazy soud neprováděl z důvodu nadbytečnosti.

11. Soud na základě výše uvedených zjištění učinil následující skutkový závěr. Žalobkyně a žalovaná uzavřeli kupní smlouvu na dodávku elektřiny, na jejímž základě žalobkyně dodávala žalované elektřinu, za jejíž dodávku v uvedených obdobích žalovaná v plném rozsahu nezaplatila. Stejně tak žalovaná nezaplatila ani smluvní pokuty za prodlení s platbou, které jí byly vyúčtovány, ani nevrátila částku [částka] za bonus. Pro opakované prodlení s úhradou žalobkyně vypověděla smlouvu o dodávce elektřiny a vyúčtovala žalovanému smluvní pokutu za předčasné ukončení smlouvy ve výši [částka].

12. Soud po právní stránce posoudil věc tak, že mezi stranami byla uzavřena kupní smlouva (na dodávky elektřiny) podle ustanovení § 2079 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), s přihlédnutím ke speciálním ustanovením energetického zákona (respektive jde o specifickou smlouvu uzavřenou v režimu § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon s převážnými znaky kupní smlouvy dle § 2079 o.z.). Tato smlouva je smlouvou spotřebitelskou ve smyslu ustanovení § 1810 o.z. a následujících, kdy žalovaná je spotřebitelem jednajícím mimo rámec své podnikatelské činnosti či rámec samostatného výkonu svého povolání (§ 419 o.z.) a žalobkyně podnikatelem vykonávajícím na vlastní účet a odpovědnost činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku (§ 420 o.z.). Jde současně o smlouvu uzavřenou adhezním způsobem ve smyslu ustanovení § 1798 o.z. a následujících, kdy dle odst. 2 platí, že smlouva byla uzavřena adhezním způsobem, použije-li se k uzavření smlouvy se slabší stranou smluvní formulář užívaný v obchodním styku. Základní povinností kupujícího je uhrazení kupní ceny (§ 2118 o.z.). Žalovaná však tuto svou povinnost nesplnila, když za odebranou elektřinu neuhradila shora uvedené částky. Odůvodněný je také nárok na příslušenství pohledávky dle § 1968 o.z. a § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení, neboť žalovaná se dnem následujícím po splatnosti předmětných faktur s plněním v prodlení počínaje [datum], resp. [datum]. Stejně tak nesplnila svou povinnost, když neuhradila vyúčtované výše uvedené smluvní pokuty ve smyslu § 2048 a násl. o.z. v částce [částka] za jednotlivý případ prodlení s úhradou, které soud shledal ještě jako přiměřené, stejně tak nevrátila žalobkyni bonus [částka] dle ustanovení článku 3.2 podmínek.

13. Ve vztahu k nárokované smluvní pokutě ve výši [částka] dospěl však soud k závěru, že tato pokuta byla sjednána v rozporu se zákonem a tento nárok není důvodný. Takto sjednaná smluvní pokuta ve smyslu § 1813 o. z. představuje v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch žalovaného coby spotřebitele, když ze strany žalobkyně jde o sjednání jakéhosi nerovnovážného„ odstupného“ za předčasné ukončení smluvního vztahu. V tomto směru je na žalovaného jakožto spotřebitele vyvíjen nepřiměřený tlak na dodržení sjednávané (a automaticky prolongované) doby trvání smluvního vztahu, přičemž v oblasti energetiky je takové ujednání v rozporu se zásadou ochrany slabší strany v právu (např. § 433 o. z.) a v rozporu s právem zákazníka na bezplatnou volbu a změnu dodavatele elektřiny (§ 28 odst. 1 písm. e) energetického zákona) a bezplatnou volbu a změnu dodavatele plynu (§ 62 odst. 1 písm. b) energetického zákona. V procesu kontraktace spotřebitel zajišťuje pro sebe zásadní službu potřebnou pro život a obchodník v tomto nesmí svého postavení zneužívat k nepřiměřeným podmínkám, které mají jednostranně zajišťovat jeho zisk. K tomuto ujednání tak nelze přihlížet. Odhlédnout nelze ani od skutečnosti, že žalobkyně je při své činnosti již ze samotné povahy této činnosti vystavena podnikatelskému riziku, které nelze – s ohledem na vše výše uvedené – nepřiměřeně přenášet na spotřebitele. Ve své podstatě jde ze strany žalobkyně o sjednání jakéhosi nerovnovážného„ odstupného“ za předčasné ukončení smluvního vztahu (srovnej rozhodnutí Krajského soudu v Praze ze dne 30. 8. 2018, sp. zn. 103 Co 16/2018, ze dne 12. 3. 2020 sp. zn. 27 Co 16/2020 a další).

14. Krajský soud v Praze se již aktuálně vyslovil k dříve sporné otázce ohledně smluvní pokuty za předčasné ukončení smlouvy. Zdejší soud se s argumentací uvedenou v rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 13. ledna 2021, č.j. 21 Co 222/2020 - 58 zcela ztotožňuje, považuje jí za správnou, a proto na níže uvedenou argumentaci odkazuje.

15. Krajský soud v Praze ve svém shora uvedeném rozhodnutí dospěl k závěru, že:„ V přezkoumávaném případě se odvolací soud ztotožňuje se závěrem soudu I. stupně, že smluvní pokuta sjednaná ve výši [částka] za každý kalendářní měsíc či jeho část až do konce doby trvání smlouvy tvoří významnou nerovnováhu práv a povinností v neprospěch žalovaného coby spotřebitele (§ 1813 o.z.), a jde tak o zakázané ujednání, k němuž se podle ust. § 1815 o.z. nepřihlíží a které musí soud aplikovat z úřední povinnosti (ex officio), aniž by se žalovaný takového postupu dovolával. Je tomu tak proto, že se jedná o dvojí sankci za porušení téže povinnosti (za porušení platebních povinností je žalovaný rovněž sankcionován smluvní pokutou ve výši [částka] za každý jednotlivý případ prodlení s jakoukoliv platbou přesahující 10 dní), přičemž smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, která je smlouvou formulářovou, nikoliv individuálně sjednanou, žádnou z povinností žalobkyně obdobným způsobem neutvrzuje. Smluvní pokuta (resp. 4 smluvní pokuty) je tedy ve smlouvě využita jednostranně pouze k utvrzení závazků žalovaného. Navíc předmětná smluvní pokuta je ve své podstatě skrytým odstupným za předčasné ukončení smlouvy, které omezuje právo volby spotřebitele na dodavatele elektrické energie. Neobstojí argumentace žalobkyně, že jde o kompenzaci za neuskutečnění dodávky elektřiny, neboť smluvní pokuta byla vázána na předčasné ukončení smlouvy, nikoli na nerealizovaný odběr. Tvrzená„ škoda“, která má být pokutou paušálně kompenzována, by žalobkyni mohla vznikat i za trvání smluvního vztahu v situaci, kdy by v odběrném místě žalovaného nebyla elektřina reálně odebírána (šlo by o tzv. nulový odběr). [jméno] žalobkyně navíc doznává, že musela zajistit distribuční kapacitu a nakoupit elektřinu dávno před tím, než měla být žalovanému dodána, reálně tedy mnohem dříve, než byla smlouva mezi stranami vůbec uzavřena. Jde o standardní náklad a riziko podnikání žalobkyně, které se předmětnou smluvní pokutou snaží přenášet na spotřebitele. V případě předčasného ukončení smlouvy jde navíc o uvolněnou kapacitu pro dodávku téže elektřiny jinému zákazníkovi, takže tato„ škoda“ vůbec nemusí vzniknout. Relevantní není ani argumentace porušováním smluvních povinností ze strany žalované. Případná nepoctivost žalované (v podobě neplacení) samozřejmě nemůže být důvodem pro ochranu jiné nepoctivosti žalobkyně (v podobě přípravy nepřiměřených ujednání). Ust. § 6 o.z. platí pro obě strany stejně a platí také samostatně (nepodmíněně). Každý má povinnost jednat v právním styku poctivě a nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Jinými slovy, nepoctivost jednoho neospravedlňuje nepoctivost druhého. Odlišné posouzení nemůže přinést ani rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 10. 2019, sp. zn. 23 Cdo 1192/2019, neboť na projednávanou věc nedopadá už proto, že šlo o věc mezi podnikateli při jejich podnikatelské činnosti, kde otázka ochrany spotřebitele nebyla vůbec posuzována. Nejvyšší soud se zabýval samotnou konstrukcí smluvní pokuty, jejíž vznik je vázán nejen na porušení smluvní povinnosti ze strany žalovaného, ale dále též na aktivní úkon žalobkyně v podobě odstoupení od smlouvy (právě z důvodu na straně žalovaného). Odvolací soud nezpochybňuje, že uvedená konstrukce smluvní pokuty je v režimu § 2048 a násl. o.z. možná (platná i ve smyslu § 574 o.z.), byť dřívější judikatura i pro tyto případy dovozovala opak a nové rozhodnutí nebylo přijato velkým senátem Nejvyššího soudu, o tuto konstrukci zde však také nejde, navíc důvod zamítnutí žaloby spočívá v něčem jiném. Lze proto shrnout, že ve své pravé podstatě představuje předmětná smluvní pokuta snahu žalobkyně přenést své vlastní podnikatelské riziko na konečného zákazníka – spotřebitele, který učinil tu„ chybu,“ že uzavřel smlouvu na dobu určitou a nikoli na dobu neurčitou, kde je výpovědní doba regulovaná (na maximálně tři měsíce), tedy o snahu nepřiměřeně omezovat po určitou dobu jeho právo bezplatné volby dodavatele elektřiny, aniž by za to spotřebitel obdržel adekvátní protiplnění. Prostřednictvím předpřipraveného ujednání o době určité (s automatickou prolongací) a o smluvní pokutě, která ekonomicky představuje„ odstupné“ za předčasné ukončení smlouvy (iniciované druhou stranou), je na spotřebitele (žalovanou) vyvíjen nepřiměřený tlak směřující k vynucení sjednané doby smlouvy delší než tři měsíce (zde po dobu 30 měsíců, potenciálně však i na jakoukoli delší dobu). [jméno] žalobkyně ale podobně ve smlouvě omezována (sankcionována) není. Takové ujednání je zjevně nevyvážené v neprospěch spotřebitele a nelze k němu přihlížet.“ 16. Zdejší soud výše uvedený závěr Krajského soudu v Praze o nepřiměřenosti sjednané smluvní pokuty zcela sdílí, pro stručnost odkazuje na výše uvedené odvodnění a z tohoto důvodu žalobkyni nárok na přiznání požadované smluvní pokuty za předčasné ukončení v tomto případě musel jako nedůvodný zamítnout.

17. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř., náklady žalobkyně představují zaplacený a doměřený soudní poplatek v částce [částka] a náklady zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., což spolu s 21% DPH ve výši [částka] činí celkem [částka]. Protože žalobkyně měla ve věci úspěch 69,5% a neúspěch 30,5%, odečtením procenta neúspěchu od procenta úspěch je dán nárok žalobkyně na 39% náhrady nákladů, což činí [částka] O DPH bylo rozhodnuto podle § 137 odst. 3 o. s. ř., když právní zástupce žalobkyně doložil, že je plátcem této daně. V souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. bylo žalovanému uloženo zaplatit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně.

18. Soudní poplatek byl zaplacen ve výši [částka], avšak ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz. Soud proto podle položky 2 odst. 2 ve spojení s položkou 1 odst. 1 písm. b) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, soudní poplatek žalobkyni doměřil.