216 C 121/2024

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní Mgr. Zuzanou Slezákovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO:27242617 sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 54 776 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 14 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 14 000 Kč od 28. 9. 2024 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do částky 40 776 Kč spolu s kapitalizovanými úroky z prodlení ve výši 4 087,48 Kč, kapitalizovanými úroky ve výši 2 087,99 Kč, úroky ve výši 8 % ročně z částky 21 648,62 Kč od 23. 4. 2024 do zaplacení, úroky z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 14 635,03 Kč od 23. 4. 2024 do 27. 9.2024, úroky z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 635,03 Kč od 28.9.2024 do zaplacení, úroky z prodlení ve výši 2,25 % ročně z částky 13 000 Kč od 28.9.2024 do zaplacení, úroky z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 7 880,4 Kč od 23. 4. 2024 do 27. 9. 2024, úroky z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 6 880,4 Kč od 28. 9. 2024 do zaplacení a úroky z prodlení ve výši 2,25 % ročně z částky 1 000 Kč od 28. 9. 2024 do zaplacení se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši 33 388 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru (nárok 1.). Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne 8. 7. 2022 uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, , na základě které byl žalovanému poskytnut hotovostní úvěr ve výši 15 000 Kč, což žalovaný stvrdil svým podpisem na smlouvě. Žalovaný se zavázal úvěr spolu s úrokem ve výši 761 Kč, poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč, poplatkem za vyhodnocení úvěrového případu ve výši 2 077 Kč a inkasním poplatkem ve výši 2 700 Kč vrátit formou 14 měsíčních splátek po 1 992 Kč do 8. 9. 2023. Celkem měl žalovaný vrátit 27 888 Kč. První splátka byla dle smlouvy splatná do měsíce od podpisu smlouvy. V žádosti o úvěr žalovaný uvedl údaje týkající se jeho poměrů včetně finanční situace, příjmů a výdajů, údaje byly ověřeny předloženými listinami. Smlouvou bylo pro případ prodlení žalovaného sjednáno oprávnění právní předchůdkyně žalobkyně požadovat zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Žalovaný však nehradil splátky úvěru řádně a včas, celkem zaplatil právní předchůdkyni pouze částku 20 136 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni dílčí smlouvou o postoupení pohledávky dne 20. 5. 2024 s účinností k 29. 5. 2024.Žalobkyně nyní požaduje nesplacenou jistinu ve výši 13 974,23 Kč, úrok ve výši 660,8 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 6 817 Kč, poplatek za vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 928,83 Kč, inkasní poplatek ve výši 2 507,14 Kč, smluvní pokutu ve výši 7 500 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 2 465,44 Kč, kapitalizovaný úrok od 9. 9. 2023 do 22. 4. 2023 ve výši 1 246,88 Kč, úrok ve výši 8 % ročně z částky 13 974,23 Kč od 23. 4. 2024 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % z částky 14 635,03 Kč od 23. 4. 2024 do zaplacení.

2. Žalobkyně se dále domáhala zaplacení částky ve výši 21 388 Kč s příslušenstvím z titulu dříve uzavřené smlouvy o úvěru (nárok 2). Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, . (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) a žalovaným byla dne 8. 1. 2022 uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, , na základě které byl žalovanému poskytnut hotovostní úvěr ve výši 15 000 Kč, což žalovaný stvrdil svým podpisem na smlouvě. Žalovaný se zavázal úvěr spolu s úrokem ve výši 761 Kč, poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč, poplatkem za vyhodnocení úvěrového případu ve výši 2 077 Kč a inkasním poplatkem ve výši 2 700 Kč vrátit formou 14 měsíčních splátek po 1 992 Kč do 8. 3. 2023. Celkem měl žalovaný vrátit 27 888 Kč. První splátka byla dle smlouvy splatná do měsíce od podpisu smlouvy. V žádosti o úvěr žalovaný uvedl údaje týkající se jejích poměrů včetně finanční situace, příjmů a výdajů, údaje byly ověřeny předloženými listinami. Smlouvou bylo pro případ prodlení žalovaného sjednáno oprávnění právní předchůdkyně žalobkyně požadovat zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Žalovaný však nehradil splátky úvěru řádně a včas, zaplatil právní předchůdkyni pouze částku 14 000 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni dílčí smlouvou o postoupení pohledávky dne 20. 5. 2024 s účinností k 29. 5. 2024. Žalobkyně nyní požaduje nesplacenou jistinu ve výši 7 674,39 Kč, úrok ve výši 206,01 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 3 619 Kč, poplatek za vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 038,6 Kč, inkasní poplatek ve výši 1 350 Kč, smluvní pokutu ve výši 7 500 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1 622,04 Kč, kapitalizovaný úrok od 9. 3. 2023 do 22. 4. 2024 ve výši 841,11Kč, úrok ve výši 8 % ročně z částky 7 674,39 Kč od 23. 4. 2024 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % z částky 7 880,4 Kč od 23. 4. 2024 do zaplacení.

3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

4. Soud ve věci nařídil jednání na den 15. 1. 2025. Žalovaný se bez důvodné a včasné omluvy na jednání nedostavil. Soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“)).

5. Z předložených listin dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 8. 1. 2022 včetně přílohy – předpisu splátek soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný sjednali dohodu, na základě které byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 15 000 Kč, a to v hotovosti v místě bydliště, což žalovaný stvrdil podpisem smlouvy. Úvěr byl sjednán jako neúčelový. Strany sjednaly povinnost žalovaného zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně úrok 761 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru 7 350 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru 2 077 Kč a poplatek za inkaso plateb v hotovosti 2 700 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splácet po 1 992 Kč měsíčně s tím, že splátky byly dohodnuty v rozmezí 14 měsíců, splatnost první splátky nastala měsíc po uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal uhradit právní předchůdkyni žalobkyně celkem 27 888 Kč, z toho náklady úvěru činily 12 888 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 8 % ročně. Pro případ prodlení s jakoukoli splátkou bylo sjednáno oprávnění právní předchůdkyně žalobkyně požadovat smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z dlužné částky, a dále paušální poplatky za písemné upomínky.

6. Z přehledu plateb soud zjistil, že žalovaný ve dnech 9. 1. 2022, 23. 2. 2022, 29. 3. 2022, 25. 4. 2022, 19. 5. 2022, 1. 7. 2022 a 7. 7. 2022 uhradil právní předchůdkyni žalobkyně po 2 000 Kč. Celkem žalovaný takto zaplatil 14 000 Kč.

7. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 8. 7. 2022 včetně přílohy – předpisu splátek soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný sjednali dohodu, na základě které byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 15 000 Kč, a to v hotovosti v místě bydliště, což žalovaný stvrdil podpisem smlouvy. Úvěr byl sjednán jako neúčelový. Strany sjednaly povinnost žalovaného zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně úrok 761 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru 7 350 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru 2 077 Kč a poplatek za inkaso plateb v hotovosti 2 700 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splácet po 1 992 Kč měsíčně s tím, že splátky byly dohodnuty v rozmezí 14 měsíců, splatnost první splátky nastala měsíc po uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal uhradit právní předchůdkyni žalobkyně celkem 27 888 Kč, z toho náklady úvěru činily 12 888 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 8 % ročně. Pro případ prodlení s jakoukoli splátkou bylo sjednáno oprávnění právní předchůdkyně žalobkyně požadovat smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z dlužné částky, a dále paušální poplatky za písemné upomínky.

8. Z přehledu plateb soud zjistil, že žalovaný dne 9. 7. 2022 uhradil žalobkyni v hotovosti 2 000 Kč.

9. Z rámcové smlouvy o postupování pohledávek uzavřené mezi společností , právnická osoba, . a žalobkyní a seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že pohledávky za žalovaným byly postoupeny na žalobkyni, která je tudíž aktivně legitimována k podání žaloby. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 14. 6. 2024 soud zjistil, že žalovaný byl písemně informován o postoupení obou pohledávek na žalobkyni.

10. Z předžalobních výzev ze dne 20. 9. 2024 včetně podacího lístku ze dne 23. 9. 2024 soud zjistil, že žalovaný byl vyzýván k úhradě dlužných částek do 27. 9. 2024.

11. Ze shora uvedených skutečností dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru: žalovaný sjednal s právní předchůdkyní žalobkyně dne 8. 1. 2022 smlouvu o úvěru, na základě které mu byly poskytnuty v hotovosti při podpisu smlouvy peněžní prostředky v celkové výši 15 000 Kč. Úvěr včetně sjednaných poplatků a úroku se žalovaný zavázal vrátit formou 14 měsíčních splátek, na úvěr uhradil částku 14 000 Kč. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni. Dále žalovaný sjednal s právní předchůdkyní žalobkyně dne 8. 7. 2022 další smlouvu o úvěru, na základě které mu byly poskytnuty v hotovosti při podpisu smlouvy peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. Úvěr včetně sjednaných poplatků a úroku se žalovaný zavázal vrátit formou 14 měsíčních splátek, na úvěr uhradil částku 2 000 Kč. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni. Žalovaný byl žalobkyní vyzván k zaplacení dlužných částek do 27. 9. 2024. Zkoumání úvěruschopnosti žalovaného nebylo ani přes poučení soudu prokázáno.

12. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen „SpÚ“), ve znění k datu právního jednání.

13. Podle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

14. Podle § 86 odst. 1,2 SpÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

15. Podle § 87 odst. 1 SpÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou tohoto zákona, je smlouva neplatná. Podle § 75 SpÚ úvěru poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

16. Podle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

17. Podle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

18. Po právní stránce soud věc hodnotil tak, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. s tím, že závazky vznikly v okamžiku, kdy byly peníze žalovanému předány (tj. při podpisu smlouvy). Jedná se o spotřebitelský úvěr ve smyslu § 2 odst. 1 SpÚ, neboť žalovaný vystupoval jako spotřebitel (§ 419 o. z.) a právní předchůdkyně žalobkyně byla poskytovatelkou podle § 3 odst. 1 písm. d) zákona o spotřebitelském úvěru, neboť jako podnikatelka (§ 420 o. z.) poskytla spotřebitelský úvěr. Soud proto vedle o. z. aplikoval i příslušná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru.

19. Pohledávka na zaplacení této částky za žalovaným byla v souladu s § 1879 o. z. posléze postoupena na žalobkyni, což bylo písemně žalovanému oznámeno. Pro posouzení aktivní legitimace žalobkyně je oznámení o postoupení pohledávky žalované dostačující (k tomu dále viz rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 9. 12.2009, sp. zn. 31 Cdo 1328/2007).

20. Z § 86 odst. 1 SpÚ plyne povinnost poskytovatele s odbornou péčí (§ 75 tohoto zákona) posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel může spotřebitelský úvěr poskytnout jen tehdy, pokud z výsledku tohoto posouzení vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Porušení této povinnosti § 87 odst. 1 SpÚ sankcionuje neplatností smlouvy o úvěru. Podle ustálené judikatury přitom platí, že se jedná o neplatnost absolutní (§ 588 o. z.), ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu (viz zejména rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020, OPR-Finance, C-679/18, a dále např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 8. 10. 2020 č. j. 27 Co 230/2020–103, s jejichž závěry se soud plně ztotožňuje a odkazuje na ně).

21. Soud má za to, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně neposoudila úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně tedy neunesla své břemeno tvrzení, a to ani přesto, že byla během jednání ve smyslu § 118a o. s. ř. poučena. Žalobkyně konkrétně netvrdila jakým způsobem byla úvěruschopnost žalovaného zkoumána. Soud má tedy zato, že právní předchůdkyně žalobkyně neznala příjmy a výdaje žalovaného, nevěděla jakým způsobem řeší žalovaný svoji bytovou otázku a konečně nemohla mít postaveno na jisto, že žalovaný bude schopen úvěr řádně splácet. Tyto kroky právní předchůdkyně žalobkyně považuje soud proto za nedostatečné a proto posoudil předložené smlouvy o úvěru jako absolutně neplatné.

22. Právní předchůdkyně žalobkyně nicméně žalovanému na základě neplatných závazků poskytla peněžní prostředky. V případě úvěrové smlouvy ze dne 8. 1. 2022 byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 15 000 Kč, z nichž žalovaný vrátil zpět 14 000 Kč. Poskytnuté plnění co do 1 000 Kč představuje bezdůvodné obohacení (§ 2991 a § 2993 o. z.) na straně žalovaného, které je povinen podle § 87 odst. 1 věty třetí SpÚ vrátit v době přiměřené jeho možnostem. Soud podotýká, že „alokace“ jednotlivých plateb žalovaného na různé dílčí pohledávky je bezpředmětná, neboť zúčtování bezdůvodného obohacení provádí přímo soud. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení. Zákonný úrok z prodlení byl žalobkyni přiznán od 28. 9. 2024.

23. V případě úvěrové smlouvy uzavřené dne 8. 7. 2022 byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, z nichž žalovaný vrátil žalobkyni zpět 2 000 Kč. Bezdůvodné obohacení tak žalovaného tak činí 13 000 Kč. Soud tak žalobě co do této částky vyhověl, vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb. též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení. Zákonný úrok z prodlení byl žalobkyni přiznán od 28. 9. 2024.

24. Ve zbylé části pak byla žaloba výrokem II. tohoto rozsudku zamítnuta.

25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu za situace, kdy ve větším rozsahu úspěšnému žalovanému dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly.