216 C 129/2019

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní titul Adrianou Hasmanovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení [částka], a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že žalovaná neoprávněně odebírala elektrickou energii, způsobenou škodu ani náklady na její zjištění však nezaplatila.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

3. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že dne [datum] byla ze strany předchozího zákazníka v odběrném místě [ulice a číslo], [obec] ukončena smlouva na dodávku elektrické energie. Po vystavení příkazu na demontáž elektroměru [číslo] tento nemohl být proveden z důvodu nepřístupnosti odběrného místa. Předchozí zákazník poslal sám stav elektroměru při předání místa s hodnotou 57 209 kWh. Dne [datum] byla provedena kontrola odběrného místa a bylo zjištěno, že k odběru elektřiny došlo bez řádně uzavřené smlouvy. Žalobkyně vyšla z údaje o užívání nebytových prostor (z předávacího protokolu k nebytovým prostorám v přízemí domu [adresa], kdy je zřejmé, že tyto žalovaná využívala od [datum]). Při demontáži byl zjištěn stav elektroměru s hodnotou 59 644 kWh, množství neoprávněně odebrané elektřiny bylo tak stanoveno rozdílem stavů, a to hodnotou 2 435 kWh. Žalobkyně za dané situace požadovala po žalované uhradit náhradu škody za neoprávněný odběr elektřiny. Náhrada škody za neoprávněný odběr byla požadována od [datum] do [datum] (s výpočtem [částka]) a za náklady za zjištění neoprávněného odběru žalobkyně po žalované požadovala částku [částka]. Žalobkyně vystavila fakturu dne [datum] [číslo] splatnou [datum].

4. Protože soud v rámci jednání dne [datum] neměl za prokázané, kým byl daný prostor užíván od předání prostoru dne [datum] do [datum], byla žalobkyně vyzvána předložit důkazy o tom, že žalovaná čerpala elektřinu v hodnotě rozdílu mezi stavem zjištěným dne [datum] a [datum]. Žalobkyně navrhla provést důkaz smlouvou o dodávce elektrické energie uzavřenou s předchůdkyní žalované, výpovědí svědka [jméno] [příjmení] a nájemní smlouvou uzavřenou se žalovanou stran užívání nebytového prostoru.

5. Soud za účelem provedení navržených důkazů přistoupil u jednání dne [datum] k výslechu svědka [jméno] [příjmení], který uvedl, že je členem výboru společenství vlastníků domu, a účastnil se přebírání prostoru od předchůdkyně žalované. Upřesnil, že dne [datum] zapsal stav elektroměru a dále i to, že nebytový prostor žalovaná užívala od [datum]. Vzpomněl si i na skutečnost, že po kontrole odběrového místa nastal problém, kdy žalovaná tvrdila, že jí nemůžou elektřinu odpojit, neboť má zboží v mrazáku s odůvodněním, že smlouvu s odběratelem na odběr elektřiny má uzavřenou. Poté, co smlouvu nepředložila, bylo jí výborem SVJ umožněno i nadále existovat v provozovně s tím, že následně byla celá věc vyřešena s poskytovatelem energií. Svědek uvedl, že v období od [datum] do [datum] byl nebytový prostor prázdný, předchůdkyně žalované tento prostor předávala dne [datum]. Svědek rovněž uvedl, že žalovaná nebytový prostor opustila dne [datum], a to poněkud zvláštním způsobem, kdy toto napsala na listinu o předání nebytových prostor a klíč vhodila do schránky. I přesto, že nezaplatila doplatek nájmu, rozhodli se po dohodě s právníkem věc již neřešit soudní cestou. V rámci tohoto jednání po zjištění, že smlouva o nájmu nebytového prostoru s předchůdkyní žalované byla uzavřena dne [datum], že k výpovědi nájmu došlo k [datum], že smlouva o nájmu byla se žalovanou uzavřena [datum] s ukončením nájmu k [datum], soud s ohledem na vyjádření [právnická osoba] ze dne [datum] vyzval žalobkyni k doplnění tvrzení o uzavření smlouvy s předchůdkyní žalované. Po doplnění tvrzení žalobkyně dohledala dokumenty, ze kterých vyplývá, že s předchůdkyní žalované byla smlouva o dodávce elektřiny sjednána na dobu od [datum] do [datum] s tím, že v době ukončení této smlouvy byl uveden stav elektroměru 57 209 kWh. Žalobkyně rovněž následně doložila smlouvu o připojení k odběrnému místu znějící na žalovanou s tím, že k připojení došlo [datum].

6. Ze shora uvedených skutkových zjištění soud učinil následující závěr. Distributor elektrické energie (zastoupený obchodníkem) uzavřel se žalovanou smlouvu o dodávkách elektrické energie až dne [datum], žalovaná v daném místě odebírala elektřinu již od [datum], když v tomto období byl naměřen stav elektroměru 57 209 kWh. Po ukončení smlouvy s předchůdkyní žalované nedošlo k odběru měřícího zařízení (elektroměru), žalovaná elektřinu dále odebírala, takže technici [právnická osoba], s.r.o. fakticky provedli kontrolu měřícího zařízení. Dospěli k závěru, že došlo k neoprávněnému odběru energie v ceně [částka]. Vzhledem k tomu, že kontroly a odběry měřícího zařízení provádí pro žalobkyni [právnická osoba], s.r.o., vznikly žalobkyni další náklady spojené se zjištěním neoprávněného odběru ve výši [částka]. Žalovaná byla fakturou vyzvána k zaplacení shora uvedených částek v celkové výši [částka] do [datum], což nesplnila.

7. Podle § 3079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se právo na náhradu škody vzniklé porušením povinnosti stanovené právními předpisy, k němuž došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, posuzuje podle dosavadních právních předpisů.

8. Podle § 51 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, se neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy mimo jiné rozumí odběr bez uzavřené smlouvy, jejímž předmětem by byla dodávka elektřiny, odběr při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností nebo platebních povinností, vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny, které nejsou splněny ani po upozornění, odběr bez měřicího zařízení, pokud odběr bez měřicího zařízení nebyl smluvně sjednán, připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina, odběr měřený měřicím zařízením, které prokazatelně nezaznamenalo odběr nebo zaznamenalo odběr nesprávně ke škodě výrobce elektřiny, obchodníka s elektřinou, provozovatele distribuční soustavy nebo provozovatele přenosové soustavy v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo do jeho součásti či příslušenství, nebo byly v měřicím zařízení provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné spotřebě změnily, nebo které nebylo připojeno provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy, nebo které prokazatelně vykazuje chyby spotřeby ve prospěch zákazníka a na kterém bylo buď porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo byl prokázán zásah do měřicího zařízení.

9. Neoprávněný odběr elektrické energie je zakázán, odpovědnost odběratele elektřiny za vzniklou škodu je objektivní.

10. Podle § 9 vyhlášky č. 82/2011 Sb. se při neoprávněném odběru elektřiny množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny určí na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny. V případech, kdy nelze zjistit množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny podle odstavce 1, stanoví provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy množství neoprávněně odebrané elektřiny pro stanovení výše náhrady škody výpočtem možné spotřeby podle odstavců 3 až 8 podle zjištěného počtu dnů trvání neoprávněného odběru a technických parametrů tohoto odběru (počet fází, hodnota jištění apod.). Výše náhrady škody se stanoví oceněním množství neoprávněně odebrané elektřiny zjištěné podle odstavce 1 nebo vypočtené podle odstavce 8 cenami podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu platného v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny, přičemž cena neoprávněně odebrané elektřiny je složena z ceny za silovou elektřinu, která se ocení pevnou cenou stanovenou pro zúčtování odchylky za dodávku kladné regulační energie, ceny za distribuci elektřiny; v síti nízkého napětí v sazbě C 02d nebo D 02d podle kategorie odběru elektřiny, ceny za systémové služby, ceny na podporu elektřiny z obnovitelných zdrojů, kombinované výroby elektřiny a tepla a druhotných zdrojů, ceny za činnost zúčtování operátora trhu a daně z přidané hodnoty a daně z elektřiny. Výši náhrady škody za neoprávněný odběr elektřiny lze rovněž stanovit písemnou dohodou mezi provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy a zákazníkem nebo osobou, která měla z neoprávněného odběru elektřiny prospěch, nebo se na takovém prospěchu podílela. Náhrada škody stanovená tímto způsobem nesmí být vyšší než náhrada vypočtená podle předchozích odstavců.

11. Součástí náhrady škody vzniklé provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy je i právo na úhradu prokazatelných nezbytně nutných nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny, neoprávněné dodávky elektřiny, neoprávněného přenosu elektřiny nebo neoprávněné distribuce elektřiny, jejich přerušení a přezkoušení měřicího zařízení a případné znalecké posudky, které nejsou zahrnuty do regulovaných cen za přenos elektřiny nebo za distribuci elektřiny.

12. Ze shora uvedené právní úpravy tak vyplývá, že žalovaná se dopustila neoprávněného odběru elektrické energie ze soustavy žalobkyně. Celková škoda vyplývá podle § 51 odst. 2 uvedeného zákona ve spojení s § 9 uvedené vyhlášky z fakticky odebrané elektrické energie (podle stavu elektroměru) v určených cenách. Současně žalobkyni vzniklo právo na náhradu nákladů spojených se zjištěním neoprávněného odběru. Vyhláška žádným způsobem nestanoví, jakým způsobem má k výpočtu těchto nákladů dojít, je tedy třeba vycházet z nákladů, které by žalobkyni jinak nevznikly a které žalobkyně zaplatila [právnická osoba], s.r.o. za zjištění neoprávněného odběru, odpojení a zajištění, jde-li o náklady v obvyklé výši, které byly účelně vynaloženy, což v daném případě představují právě náklady na dopravu a náklady na práci techniků.

13. Pokud tedy žalovaná po ukončení smluvního vztahu s dodavatelem odebírala elektrickou energii i nadále (neoprávněně), odpovídá za vzniklou spotřebu (škodu) distributorovi elektřiny bez ohledu na to, zda se v určitém období v odběrném místě fakticky zdržovala či nikoli. Splatnost se odvíjí od výzvy věřitele ve smyslu § 563 o. z., v daném případě od pozdějšího data stanoveného věřitelem, kterým je datum splatnosti faktury. Z uvedených důvodů soud žalobě v plné výši vyhověl včetně nároku žalobkyně na úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ode dne po splatnosti faktury.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka [částka] představující [částka] za každý z pěti úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.