216 C 135/2025

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní Mgr. Zuzanou Slezákovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení částky 17 810 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 10 000 Kč od 21. 6. 2025 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do částky 7 810 Kč s úroky z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 14 000 Kč od 29. 5. 2024 do 20. 6. 2025, s úroky z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 4 000 Kč od 21. 6. 2025 do zaplacení a úroky z prodlení ve výši 2,75 % ročně z částky 10 000 Kč od 21. 6. 2025 do zaplacení se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 345,96 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 17 810 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela s žalobkyní přes webové stránky , Anonymizováno, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které žalobkyně vyplatila žalované úvěr v celkové výši 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit částku 10 000 Kč spolu s příslušenstvím, tj. smluvním úrokem ve výši 40 % měsíčně. Pro případ prodlení byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, s jejímž zaplacením je žalovaná v prodlení. Žalovaná sjednanou částku neuhradila řádně a včas, čímž jí vznikla povinnost zaplatit uvedenou smluvní pokutu. Žalovaná na úvěr ničeho neuhradila, dluží žalobkyni na nesplacené jistině 10 000 Kč, na úroku z úvěru za první měsíc doby čerpání úvěru 4 000 Kč a na smluvní pokutě částku ve výši 3 810 Kč. Před uzavřením smlouvy žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalované ověřením příjmu žalované, náhledem do insolvenčního rejstříku, bankovního registru klientských informací a nebankovního registru klientských informací. Žalovaná ničeho neuhradila ani na základě předžalobní upomínky.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, k jednání se, ač řádně předvolán, nedostavila. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila a požádala, aby soud o věci rozhodl v její nepřítomnosti. Soud proto věc projednal a rozhodl nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“).

3. Z listiny nazvané smlouva o úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že žalobkyně se touto smlouvou měla zavázat poskytnout žalované úvěr až do výše úvěrového limitu 30 000 Kč, úrok měl být sjednán na 40 % měsíčně. Pro případ prodlení žalované měla být sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, s jejíž úhradou je žalovaná v prodlení. Listina není žalovanou podepsána.

4. Ze zprávy banky a potvrzení o platbách bylo zjištěno, že žalobkyně zaslala dne 24. 1. 2024 částku 8 000 Kč a dne 28. 1. 2024 částku 2 000 Kč na bankovní účet č. , č. účtu, , který byl v předmětném období veden na jméno žalované.

5. Z výpisu z účtu žalované bylo zjištěno, že za období od 31. 8. 2023 do 19. 1. 2024 není patrný žádný pravidelný příjem ze zaměstnání/podnikání. Naopak příchozí transakce tvoří toliko sedm příchozích plateb od společnosti , právnická osoba, , pět příspěvků na bydlení od Úřadu práce ČR, čtyři příchozí platby od fyzických osob v souhrnné výši 11 830 Kč, platba ve výši 614,33 Kč od společnosti , právnická osoba, ., platba ve výši 750 Kč od společnost , Anonymizováno, a platba ve výši 250 Kč od společnosti PayU.

6. Z listiny nazvané zesplatnění bylo zjištěno, že žalobkyně měla žalované oznámit zesplatnění úvěru ke dni 25. 5. 2024 a vyzvat k žalovanou úhradě dlužné částky do tři dnů.

7. Z předžalobní výzvy a podacího lístku ze dne 14. 6. 2025 včetně podacího lístku z téhož dne bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky před podáním žaloby, a to do 3 dnů.

8. Z kopií dokladů soud nezjistil žádné relevantní informace.

9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „ZoSÚ“), platí, že smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 tohoto uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

11. Podle § 110 odst. 1 ZoSÚ platí, že neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, o roční procentní sazbě nákladů nebo o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, nebyla-li ohledně některé z těchto informací dodržena písemná forma smlouvy, nebo nebylo-li písemné vyhotovení smlouvy obsahující tyto informace poskytnuto spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, platí, že zápůjční úrokovou sazbou je repo sazba uveřejněná Českou národní bankou, platná v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebyla-li sjednána zápůjční úroková sazba nižší. K ujednáním o jiných platbách sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se nepřihlíží.

12. Podle § 561 odst. 1 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

13. Podle § 562 odst. 1 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle § 562 odst. 2 o. z., má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.

14. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

15. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

16. Nejprve se soud zabýval tím, zda mezi žalobkyní a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o úvěru. Jak bylo shora uvedeno, tak žalobkyní předložená listina vlastnoruční podpis žalované neobsahovala, neobsahovala však ani podpis elektronický. Z § 562 odst. 1 o. z. vyplývá, že v případě právního jednání učiněného elektronickými prostředky je písemná forma zachována i v případě, kdy není využit elektronický podpis. To však za podmínky, že použité elektronické prostředky umožňují zachycení obsahu právního jednání a určení jednající osoby. Zde je však třeba vycházet i z § 562 odst. 2 o. z., které stanovuje vyvratitelnou právní domněnku ohledně spolehlivosti záznamů o právních jednáních zachycených v elektronickém systému. Soud pak měl v úmyslu žalobkyni při jednání poučit podle § 118a odst. 3 o. s. ř., aby navrhla důkazy k prokázání, že smlouva mezi žalobkyní a žalovanou byla v tvrzeném rozsahu uzavřena. Jelikož se žalobkyně jednání neúčastnila, přišla o možnost být v tomto směru soudem poučena (jak plyne z ustálené judikatury poučení podle § 118a o. s. ř. je zásadně poskytováno při jednání, přičemž lze po účastníkovi spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil, nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti, soud není povinen uvedené poučení sdělovat účastníkovi jinak, či odročovat kvůli tomuto jednání, srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 3. 2010 sp. zn. 28 Cdo 3665/2009). Tvrzení žalobkyně o uzavření předmětné smlouvy tak nebylo v řízení prokázáno.

17. V případě prokázání uzavření smlouvy měl taktéž soud v úmyslu poučit žalobkyni podle § 118a odst. 1, odst. 3 o. s. ř., aby doplnila tvrzení a označila důkazy, které by byly schopné prokázat, že s odbornou péčí posoudila schopnost spotřebitele (tj. žalované) splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr, a to zejména stran ověřování příjmů a skutečných výdajů žalované. Žalobkyně předložila pouze výpis z účtu žalované za období od 31. 8. 2023 do 19. 1. 2024, ze kterého nebyl prokázán žádný pravidelný příjem žalované ze zaměstnání či podnikání. Naopak z předloženého výpisu vyplynulo, že za předmětné období tvořilo příchozí transakce pouze sedm příchozích plateb od společnosti , právnická osoba, , pět příspěvků na bydlení od Úřadu práce ČR, čtyři příchozí platby od fyzických osob v souhrnné výši 11 830 Kč, platba ve výši 614,33 Kč od společnosti , právnická osoba, ., platba ve výši 750 Kč od společnost , Anonymizováno, a platba ve výši 250 Kč od společnosti PayU. O výdajích žalované žalobkyně netvrdila ničeho. Pro případ, kdy by soud měl za prokázané uzavření smlouvy o úvěru, nemohl by dojít k jinému závěru, než posoudit předmětnou smlouvu jako absolutně neplatnou pro nesplnění povinnosti řádného posouzení úvěruschopnosti žalované, k čemuž je soud povinen přihlížet z úřední povinnosti (§ 588 o. z.).

18. Žalovaná však od žalobkyně převzala částku ve výši 10 000 Kč, přičemž jí ničeho neuhradila. Žalovaná se tak na úkor žalobkyně co do částky 10 000 Kč bezdůvodně obohatila a je tak povinna plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení žalobkyni také vrátit. Splatnost dluhu je dána výzvou věřitele ve smyslu § 1958 o. z. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení. Zákonný úrok z prodlení bylo možné žalobkyni přiznat až od 21. 6. 2025, neboť v případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti dluhu na bezdůvodném obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 13. 1. 2009, sp. zn. 32 Cdo 4179/2007). Takovou výzvu žalobkyně poprvé učinila dne 14. 6. 2025, doručenou v souladu s § 576 o. z., s lhůtou plnění dle výzvy 3 dny, tj. do 20. 6. 2025. Žalovaná je tak v prodlení od 21. 6. 2025. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 345,96 Kč, přičemž tato částka představuje 12,29 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 56,14 % a úspěchu žalované v rozsahu 43,85 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 17 810 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč. Zaplacení nákladů řízení soud žalované uložil ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř., k rukám právního zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.