216 C 139/2024

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní Mgr. Zuzanou Slezákovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného zaplacení částky 72 395,15 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, spolu s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od 14. 8. 2024 do zaplacení, a to v pravidelných měsíčních splátkách po , částka, , splatných vždy do konce kalendářního měsíce, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, pod ztrátou výhody splátek.

II. Co do částky , částka, spolu s úrokem z prodlení ve výši 169,75 % ročně z částky , částka, od 14. 8. 2024 a úrokem z prodlení ve výši 182,5 % ročně z částky , částka, od 14. 8. 2024 se žaloba zamítá.

III. Návrh na vydání rozsudku pro uznání se zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, a smluvního úroku z prodlení ve výši 0,5 % denně z částky , částka, od 14. 8. 2024 do zaplacení. Žalobkyně tvrdila, že s žalovaným jako podnikatelem uzavřela dne 28. 5. 2024 smlouvu č. C576A/153701 o úvěru na podporu a rozvoj podnikání. Žalobkyně na základě úvěrové smlouvy poskytla dne 28. 5. 2024 žalovanému podnikatelský úvěr ve výši , částka, na účet žalovaného č. , č. účtu, uvedený ve smlouvě o úvěru. Žalovaný se zavázal závazek splatit spolu s poplatky ve výši , částka, za poskytnutí úvěru a , částka, za vyhodnocení žádosti o úvěr, celkem , částka, v 5 splátkách po , částka, měsíčně, počínaje dnem 28. 6. 2024 a konče dnem 28. 10. 2024. Žalovaný závazek nesplatil, celkem zaplatil , částka, , s odkazem na smluvní podmínky požaduje žalobkyně vedle nesplacené jistiny ve výši , částka, , poplatku ve výši , částka, , shora uvedených poplatků též smluvní úrok z prodlení 0,5 % denně, smluvní pokutu , částka, (50% z dlužné jistiny a poplatku), náklady upomínání , částka, (6x , částka, za SMS a 1x , částka, za písemnost), další platba , částka, je požadována za náklady spojené s uplatněním pohledávky, celkem žalobkyně žádá , částka, a jako příslušenství náklady spojené s uplatněním pohledávky, smluvní úrok z prodlení a náhradu nákladů řízení. Žalovaný dle žalobkyně neuhradil druhou splátku, dluh žalovaného se stal splatným dne 26. 7. 2024. Žalobkyně uvedla, jakým způsobem platby žalovaného započetla na část jistiny, poplatků, smluvních úroků z prodlení odvolávajíc se na ustanovení § 1932 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“). Žalobkyně navrhla vydání rozsudku pro uznání na základě uznání nároku žalovaným. Souhlasila se zaplacením dluhu ve splátkách po , částka, měsíčně, pod ztrátou výhody splátek.

2. Žalovaný uvedl, že si je vědom, že je povinen dluh zaplatit. Během několika měsíců se dostal do vážné finanční situace, kterou řeší, požádal o splátkový kalendář. S rodinou jedná o podpoře, aby mohl dluh uhradit. Souhlasil se zaplacením dluhu ve splátkách po , částka, měsíčně. Následně sdělil, že dluh uznává, chce ho splácet.

3. Z jednání soudu se oba účastníci omluvili.

4. Ze smlouvy o úvěru č. C576A/153701 ze dne 28. 5. 2024 (dále jen „úvěrová smlouva“) soud zjistil, že žalobkyně, jakožto úvěrující, měla poskytnout úvěr žalovanému, jakožto úvěrovanému, ve výši , částka, na podporu a rozvoj podnikání, poplatek za poskytnutí úvěru činil , částka, a dále byl účtován poplatek za přijetí, posouzení a vyhodnocení žádosti o úvěr ve výši , částka, . Úvěr včetně uvedených poplatků měl být splacen v celkové výši , částka, v 5 splátkách po , částka, měsíčně, počínaje dnem 28. 6. 2024 a konče dnem 28. 10. 2024. Dle smlouvy o úvěru bylo možné sjednat si prodloužení splatnosti úvěru, a to za poplatek dle sazebníku. Za případné sjednání splátkového kalendáře mohl být účtován poplatek. Za odeslání doporučené upomínky činil poplatek , částka, a za odeslání jedné SMS upomínky činil poplatek , částka, . Další smluvní pokuty za každé porušení smluvních povinností finančního a nefinančního charakteru činí v souhrnu , částka, . Ve smlouvě o úvěru byly uvedeny identifikační údaje žalovaného, a to IČO, adresa sídla, číslo bankovního účtu , č. účtu, , telefonní číslo, e-mailová adresa a číslo občanského průkazu. Smlouva o úvěru byla opatřena podpisem jednatele žalobkyně a podpisem žalovaného. Ve smlouvě o úvěru bylo výslovně uvedeno, že žalovaný vystupuje v postavení podnikatele. Pro případ prodlení s úhradou dlužné částky bylo v čl. VIII odst. 1 smlouvy o úvěru sjednáno, že má žalobkyně nárok na smluvní úrok ve výši 0,5 % denně z dlužné částky až do zaplacení, na smluvní pokutu ve výši 50 % z celkové dlužné částky v případě uplynutí 15. kalendářního dne od počátku prodlení a na náhradu účelně vynaložených nákladů, které by žalobkyni vznikly v důsledku prodlení žalované s úhradou dlužné částky.

5. Z předžalobní upomínky ze dne 30. 8. 2024 soud zjistil, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě dluhu ve výši , částka, , jenž vznikl na základě předmětné smlouvy o úvěru. Dluh byl dle předžalobní upomínky vyčíslen včetně smluvní pokuty, zákonného úroku z prodlení a nákladů právního zastoupení. Předžalobní upomínku odeslala žalobkyně datovou zprávou.

6. Z potvrzení , právnická osoba, . soud zjistil, že dne 28. 5. 2024 byla odeslána částka ve výši , částka, na bankovní účet , č. účtu, , tedy na účet uvedený v záhlaví smlouvy o úvěru mezi identifikačními údaji žalovaného. Ve zprávě pro příjemce pak byl odkaz na číslo úvěrové smlouvy, které se s číslem předmětné smlouvy o úvěru shoduje.

7. Z výpisu z živnostenského rejstříku ze dne 3. 12. 2024 bylo zjištěno, že žalovaný byl v době uzavření smlouvy osobou samostatně výdělečně činnou, předmět podnikání měl výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, ostatní pozemní osobní doprava, silniční nákladní doprava, řízení a správa finančních trhů.

8. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně soud zjistil, že předmětem podnikání žalobkyně je výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona a poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru.

9. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně poskytla žalovanému na podporu a rozvoj podnikání částku ve výši , částka, , tu se žalovaný zavázala vrátit žalobkyni spolu se sjednanými poplatky v celkové výši dluhu , částka, v 5 splátkách po , částka, měsíčně, splatných vždy k 28. dni v měsíci počínaje dnem 28. 6. 2024 a konče dnem 28. 10. 2024. Žalovaný řádně a včas neuhradil druhou splátku, splatnou dne 28. 7. 2024, tím došlo k zesplatnění úvěru. Žalobkyně vyúčtovala žalovanému poplatky za 6 SMS upomínek po , částka, a poplatek za písemnou upomínku ve výši , částka, , výše uvedené smluvní pokuty a úrok z prodlení. Žalovaný zaplatil na předmětný úvěr celkem , částka, .

10. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

12. Podle § 2051 o. z. nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty.

13. Podle § 433 odst. 1 o. z. kdo jako podnikatel vystupuje vůči dalším osobám v hospodářském styku, nesmí svou kvalitu odborníka ani své hospodářské postavení zneužít k vytváření nebo k využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran.

14. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

15. Podle § 1958 odst. 1 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Podle odstavce druhého téhož ustanovení neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

16. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

17. Právně soud věc hodnotil tak, že žalobkyně s žalovaným uzavřeli každý v rámci svého podnikání podle § 2395 o. z. smlouvu o úvěru, nejednalo se tedy o spotřebitelskou smlouvu. Žalobkyně ze smlouvy plnila, poskytla žalovanému úvěr ve výši , částka, na bankovní účet uvedený ve smlouvě o úvěru. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit i s poplatky, tj. v celkové výši , částka, v 5 splátkách po , částka, měsíčně, počínaje dnem 28. 6. 2024. Uvedené poplatky soud vyhodnotil jako úrok z úvěru. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení se splátkou splatnou 28. 7. 2025, měla tato skutečnost za následek zesplatnění celého dluhu žalovaného.

18. Žaloba však byla z větší části zamítnuta, neboť žalovaný se v předmětném právním vztahu ocitl v pozici slabší smluvní strany, a to i přesto, že v daném případě vystupoval coby podnikatel, a nikoli jako spotřebitel. Pojem slabší strany totiž nelze s pojmem spotřebitele ztotožňovat, jedná se o pojem širší. Slabší stranou může být i osoba, která ve vztahu k podnikateli v hospodářském styku vystupuje v souvislosti s vlastním podnikáním [viz Hulmák, M. a kol.: Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1-654). Komentář. 1. vydání. , adresa, : , právnická osoba, . Beck, 2014, s. 1651-1652]. Žalobkyně oproti žalovanému má bezesporu silnější hospodářské postavení, v oblasti poskytování úvěrů má větší zkušenosti, když se jedná o jeden z předmětů její činnosti. Žalobkyně disponuje finanční převahou, což plyne již ze skutečnosti, že žalovaný si vzal úvěr od nebankovní instituce za jednoznačně pro něho nevýhodných podmínek, jak bude rozvedeno dále. Soud pak dospěl k závěru, že žalobkyně svého silnějšího postavení na úkor žalovaného, jakožto slabší strany, ve smyslu § 433 o. z. zneužila k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech mezi ní a žalovaným, přičemž takové jednání nemůže být zákonem chráněno, jak ostatně plyne i z dikce § 6 o. z., dle něhož nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu. Žalobkyně je dle § 5 o. z. povinna jednat jako profesionál se znalostmi a pečlivostí, která je s jejím oborem podnikání spojena, a pokud tak nečiní a jedná bez odborné péče, jde to k její tíži. Pojem odborné péče pak v sobě zahrnuje mimo jiné i požadavek na poctivé jednání, přičemž sankcí je ta skutečnost, že zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany (§ 8 o. z.).

19. Poskytnutý úvěr činil , částka, , úrok z úvěru pak , částka, , celá částka , částka, měla být splacena v 5 splátkách po , částka, měsíčně, počínaje dnem 23. 2. 2024 a konče dnem 23. 6. 2024. Jinými slovy úrok z úvěru byl stanoven ve výši 120 % ročně (ačkoli běžné úroky dle ARAD činily 8,86 % ročně, úrok tedy byl 13 x vyšší než běžný úrok). Po vzniku prodlení žalobkyně po žalovaném požadovala sankční plnění dosahující jen na jedné ze smluvních pokut více než polovinu výše úvěru. Pro případ prodlení se splácením částky , částka, měsíčně byl žalovaný dle smluvních podmínek povinen uhradit vedle zákonného úroku z prodlení, také smluvní pokutu ve výši 50 % z celkové dlužné částky, smluvní pokutu (označenou jako smluvní úrok z prodlení) ve výši 0,5 % denně (tj. 182,5 % ročně) z dlužné částky za každý den prodlení a sankční poplatky po , částka, za SMS upomínky, jichž v daném případě bylo 6, a sankční poplatek za jednu písemnou upomínku ve výši , částka, . Porušení jedné smluvní povinnosti, tj. prodlení se zaplacením jedné splátky, bylo sankcionováno pěti různými způsoby. Taková sankční ujednání ve svém souhrnu nelze vyhodnotit jako platná.

20. Sankční ujednání ve smlouvě o úvěru, jakož i úrok z úvěru a úrok z prodlení sjednané v lichvářské výši, jsou takové intenzity, že se zcela zjevně příčí dobrým mravům. Průměrnému člověku (§ 4 odst. 1 o .z.) musí být zřejmé, že jde v daném případě o nemravný stav, který by měl být sankcionován, a že se tedy jedná o zjevný (kvalifikovaný) rozpor s dobrými mravy, když došlo k několikanásobné kumulaci sankcí postihující jedno porušení smluvní povinnosti, zasláno bylo sedm upomínek k uhrazení částky tak, aby mohl být účtován sankční poplatek za jejich odeslání, ač již první upomínky nevedly ke splnění povinnosti ze strany žalovaného. Jednání, které je ve zjevném rozporu s dobrými mravy, je neplatné a k této neplatnosti soud musí přihlédnout i bez návrhu, jinými slovy se jedná o neplatnost absolutní (§ 588 o. z.). Jako neplatné tak soud vyhodnotil zejména ujednání o smluvní pokutě ve výši 50 % z celkové dlužné částky, ujednání o smluvní pokutě („úroku z prodlení“) ve výši 0,5 % denně z dlužné částky i nadbytečné poplatky. Jako neplatný shledal soud i skrytý úrok z úvěru ve výši , částka, , který byl sjednán ve smlouvě o úvěru, jedná se totiž o úrok lichvářský.

21. Soud si je sice vědom § 1797 o. z., dle něhož se podnikatel nemůže při svém podnikání dovolat neplatnosti smlouvy dle § 1796 o. z., nemožnost užít pravidla pro lichvu ovšem nebrání dovolat se obecnějších zákazů zneužití práva (§ 8 o. z.), zneužití závislosti podnikatelem (§ 433 o. z.) nebo jednání nepoctivého (§ 6 o. z.). Jak již bylo výše rozebráno, žalovaný je v daném vztahu slabší stranou a žalobkyně zcela nepochybně zneužila svého postavení a jednala nepoctivě, když po žalovaném požadovala úrok z úvěru ve výši 120 % ročně. Žalobkyni tak nebyl přiznán nárok na úrok z úvěru ve výši , částka, ani zbývající sankční platby.

22. Soud vyšel z toho, že žalobkyně žalovanému poskytla , částka, , žalovaný z této částky doposud vrátil pouze , částka, , dluží tak žalobkyni částku , částka, , proto soud žalobě co do této částky vyhověl. Splatnost celého úvěru dle smlouvy nastala 29. 7. 2024, od 29. 7. 2024 byl žalovaný v prodlení se zaplacením a žalobkyně má podle § 1970 o. z. nárok na zákonné úroky z prodlení ve výši dle nařízení (č. 351/2013 Sb.). Úroky z prodlení byly žalobkyni přiznány až od 14. 8. 2024, když za dřívější období nebyly žalobkyní žádány.

23. V souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. na základě dohody stran uložil soud žalovanému zaplacení dluhu ve splátkách po , částka, měsíčně, pod ztrátou výhody splátek.

24. Vydání rozsudku pro uznání bylo zamítnuto[footnoteRef:1], když soud vyšel z toho, že není možno uznat závazek, který nevznikl a částečné vydání rozsudku pro uznání nebylo navrhováno. Výše bylo rozvedeno, že závazek žalovanému na zaplacení poplatků, smluvních pokut, nákladů za upomínání, smluvního úroku z prodlení shledal soud absolutně neplatný, neplatný závazek není možno uznat, soud proto k úkonu žalovaného ze dne 3. 3. 2025 nepřihlížel. (Úkon ze dne 30. 12. 2024 nebylo obsahově možno jako uznání dluhu vyhodnotit, když žalovaný pouze uvedl, že je povinen zaplatit.) [1: Jestliže žalobce navrhuje, aby soud vydal rozsudek pro uznání, ačkoliv pro to nenastaly veškeré předpoklady, soud návrh usnesením zamítne.(HRNČIŘÍK, Vít. § 153a [Rozsudek pro uznání]. In: SVOBODA, Karel, SMOLÍK, Petr, LEVÝ, Jiří, DOLEŽÍLEK, Jiří a kol. Občanský soudní řád. 3. vydání (3. aktualizace). , adresa, : , právnická osoba, . Beck, 2024, marg. č. , hodnota, .)]

25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť větší úspěch v řízení je na straně žalovaného, kterému dle obsahu spisu žádné náklady nevznikly, přičemž při hodnocení úspěchu ve věci soud zohlednil i příslušenství sporu, tedy kapitalizoval výši požadovaného a přiznaného úroku do data podání žaloby (viz např. usnesení NS ze dne 3. 12. 2015 sp. zn. , spisová značka, ).