216 C 145/2024
č. j. 216 C 145/2024-34
V PLATNOSTICitované zákony (20)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 101 § 142 § 149 § 151 § 160
- o ochraně spotřebitele, 634/1992 Sb. — § 2
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 6
- zákoník práce, 262/2006 Sb. — § 75 § 76 § 87
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 573 § 1958 § 1970 § 2395 § 2991
- o spotřebitelském úvěru, 257/2016 Sb. — § 2 § 75 § 76 § 86 § 87
Plný text
Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní Mgr. Zuzanou Slezákovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO: Anonymizováno sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení částky 13 771 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 9 500 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 9 500 Kč od 30. 10. 2024 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Co do částky 4 271 Kč a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 13 771 Kč od 24. 8. 2023 do 29. 10. 2024, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 4 271 Kč od 30. 10. 2024 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 2,25 % ročně z částky 9 500 Kč od 30. 10. 2024 do zaplacení, se žaloba zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 862,1 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši 13 771 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, . (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovanou prostřednictvím webových stránek , Anonymizováno, dne 24. 7. 2023 smlouvu o úvěru, na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 9 500 Kč. Částka byla žalované vyplacena na účet č. , č. účtu, , pod variabilním symbolem shodným s rodným číslem žalované. Úvěr měl být spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 3 989,9 Kč a úrokem ve výši 281,1 Kč splacen do 23. 8. 2023. Před uzavřením smlouvy zkoumala právní předchůdkyně žalobkyně úvěruschopnost žalované tak, že ji prověřila v registrech a databázích. Žalovaná tyto částky nezaplatila, pohledávka byla smlouvou o postoupení pohledávek postoupena na žalobkyni. Žalovaná byla následně k zaplacení vyzvána výzvou ze dne 20. 1. 2024 ani přesto dluh neuhradila. Žalobkyně proto po žalované požaduje nesplacenou jistinu ve výši 9 500 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 3 989,9 Kč, úrok ve výši 281,1 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % z částky 13 771 Kč od 24. 8. 2023 do zaplacení.
2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.
3. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila a požádala, aby soud rozhodl v její nepřítomnosti. Žalovaná se bez důvodné a včasné omluvy na jednání nedostavila. Soud proto jednal v nepřítomnosti účastníků dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“).
4. K důkazu byla předložena smlouva o spotřebitelském úvěru č., spisová značka, ze dne 24. 7. 2023, ve které bylo uvedeno, že se právní předchůdkyně žalobkyně zavazuje žalované poskytnout částku 9 500 Kč. Žalovaná se měla zavázat tuto částku právní předchůdkyni žalobkyně vrátit spolu s úrokem ve výši 281,1 Kč a poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 3 989,9 Kč do 23. 8. 2023. RPSN bylo 1 946,06 %. Smlouva byla uzavřena distančním způsobem a úvěr byl poskytnut na bankovní účet č. , č. účtu, . Smlouva však byla podepsána pouze právní předchůdkyní žalobkyně, podpis žalované zcela absentoval.
5. Z potvrzení o provedení transakce ze dne 24. 7. 2023 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně bezhotovostním způsobem převedla na účet č. , č. účtu, částku 9 500 Kč.
6. Ze zprávy banky ze dne 15. 1. 2025 a informace o vlastníkovi bylo zjištěno, že majitelem bankovního účtu č., č. účtu, je žalovaná.
7. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 20. 10. 2024 bylo zjištěno, že žalované bylo oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni.
8. Z předžalobní výzvy ze dne 20. 10. 2024 ve spojení s podacím lístkem z téhož dne bylo zjištěno, že žalovaná byla pod hrozbou žaloby vyzvána k zaplacení celé částky do tří dnů.
9. Z dalších předložených důkazů soud neučinil žádná skutková zjištění.
10. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále také „SpÚ“).
11. Podle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
12. Podle § 2 odst. 1 SpÚ, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
13. Podle § 86 odst. 1 SpÚ, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
14. Podle § 87 odst. 1 SpÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou tohoto zákona, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Dle odst. 2, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Dle odst. 3, změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.
15. Podle § 75 SpÚ poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 SpÚ, poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Podle § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, je odborná péče úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.
16. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
17. Podle § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
18. Podle § 573 o. z., se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.
19. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (č. 351/2013 Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
20. Po právní stránce soud věc hodnotil tak, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Úvěr byl sjednán jako spotřebitelský ve smyslu § 2 odst. 1 SpÚ, neboť žalovaná vystupovala jako spotřebitelka a právní předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatelka. Smlouva o úvěru nemá povinně písemnou formu, avšak je povinností žalobkyně prokázat svoje tvrzení ohledně podmínek úvěru. Žalobkyně předložila nepodepsanou smlouvu, ze které nebylo možno prokázat vůli žalované uzavřít smlouvu tvrzeného obsahu. Listiny předložené žalobkyní nemají dostatečnou důkazní sílu, když jejich obsahem může být cokoli, mohou být jednostranně vytvořené žalobkyní nebo její právní předchůdkyní. I pokud žalovaná na webu s nějakým zněním smlouvy a obchodních podmínek souhlasila, jejich obsah mohl být následně jakkoliv změněn.
21. Soud se dále zabýval tím, zda je smlouva o úvěru platná s ohledem na splnění povinnosti právní předchůdkyně žalobkyně na zjišťování úvěruschopnosti žalované. Z § 86 odst. 1 SpÚ plyne povinnost poskytovatele s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel může spotřebitelský úvěr poskytnout jen tehdy, pokud z výsledku tohoto posouzení vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Porušení této povinnosti § 87 odst. 1 SpÚ sankcionuje neplatností smlouvy o úvěru. Podle ustálené judikatury přitom platí, že se jedná o neplatnost absolutní (§ 588 o. z., ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu (viz zejména rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5.3.2020, OPR-Finance, C-679/18, a dále např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 8.10.2020, č. j. 27 Co 230/2020–103).
22. Soud má za to, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně neposoudila úvěruschopnost žalované. Z předložených listin nebylo zjištěno, že by žalobkyně zjišťovala, jaké jsou příjmy a výdaje žalované a zda tyto odůvodňují poskytnutí úvěru. Soud tak měl za to, že z důvodu nedostatečného zjišťování úvěruschopnosti, které nevycházelo z žádných konkrétních skutečností, je úvěrová smlouva absolutně neplatná.
23. Žalobkyně se na jednání ve věci nedostavila a připravila se tak o možnost poučení o povinnosti označit důkazy k prokázání svých tvrzení, zejména ve vztahu k tomu, že úvěruschopnost žalované byla prověřována s odbornou péčí, jak jí ukládá zákon. Jak plyne z ustálené judikatury, poučení podle § 118a o.s.ř. je poskytováno zásadně při jednání, přičemž lze po účastníkovi spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti. Soud není povinen poučení podle § 118a o.s.ř. sdělovat účastníkovi jinak či odročovat kvůli tomuto jednání (viz rozsudek NS ze dne 24.3.2010, sp. zn. 28 Cdo 3665/2009).
24. Žalobkyně však prokázala, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované dne 24. 7. 2023 částku 9 500 Kč, žalovaná jí částku nevrátila. Pohledávka byla smlouvou postoupena na žalobkyni. Ta žalovanou výzvou ze dne 20. 10. 2024 vyzvala k zaplacení dlužné částky. Soud tak vyšel z toho, že žalovaná se na úkor žalobkyně co do částky 9 500 Kč obohatila a žalobě co do této částky vyhověl. Soud vyšel z toho, že žalovaná byla žalobkyní k zaplacení vyzvána předžalobní výzvou odeslanou dne 20. 10. 2024, ta byla podle § 573 o. z. doručena 23. 10. 2024, zaplatit žalobkyně měla do 3 dnů, tj. do měla do 29. 10. 2024, protože tak neučinila, je od následujícího dne v prodlení. Od 30. 10. 2024 tak byly žalobkyni přiznány úroky z prodlení z přiznané částky. Výše úroků z prodlení je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Úroky z prodlení činily v daném pololetí 12,75 %.
25. Ve zbylé části nároku byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta (tedy co do částky 4 271 Kč, úroků z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 13 771 Kč od 24. 8. 2023 do 29. 10. 2024, úroků z prodlení ve výši 15 % z částky 4 271 Kč od 30. 10. 2024 do zaplacení a úroků z prodlení ve výši 2,25 % z částky 9 500 Kč od 30. 10. 2024 do zaplacení).
26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 862,1 Kč, přičemž tato částka představuje 37,97 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 68,98 % a úspěchu žalované v rozsahu 31,02 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13 771 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 150 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Postup podle § 14b a.t. je odůvodněn tím, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyně ve skutkově a právně obdobných věcech vedených u zdejšího soudu, jedná se o peněžité plnění, tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Zaplacení nákladů řízení soud žalované uložil k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.
27. Lhůty k plnění se opírají o § 160 ods.t 1 o. s. ř.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.