216 C 147/2025

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní Mgr. Zuzanou Slezákovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení částky 10 300 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 300 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 10 300 Kč od 19. 1. 2024 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 10 300 Kč od 13. 9. 2022 do 18. 1. 2024 a úroku z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky 10 300 Kč od 19. 1. 2024 do zaplacení se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 373 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala proti žalované zaplacení částky 10 300 Kč s příslušenstvím z titulu nesplaceného úvěru. Žalobu odůvodnila tím, že na základě smlouvy o úvěru ze dne , datum, poskytla její právní předchůdkyně, společnost , právnická osoba, . (dříve , Anonymizováno, , právnická osoba, .), žalované úvěr v celkové výši 41 200 Kč (dne 29. 3. 2022 částku 10 300 Kč, dne 12. 4. 2022 částku 5 000 Kč, dne 28. 4. 2022 částku 5 300 Kč, dne 9. 5. 2022 částku 10 300 Kč a dne 13. 6. 2022 částku 10 300 Kč) a žalovaná se zavázala úvěr splatit do 21. 3. 2024. Žalovaná na úvěr uhradila pouze 30 900 Kč, v důsledku čehož právní předchůdkyně žalobkyně úvěr ke dni 12. 9. 2022 zesplatnila. Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně řádně posoudila schopnost žalované úvěr splácet, když požadovala doložení příjmu žalované. Smlouvami o postoupení pohledávek byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni. Žalobkyně se nyní domáhá dlužné jistiny ve výši 10 300 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 13. 9. 2022 do zaplacení.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, k jednání se, ač řádně předvolán, nedostavila. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila a požádala, aby soud o věci rozhodl v její nepřítomnosti. Soud proto věc projednal a rozhodl nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“).

3. Z listiny nazvané smlouva o spotřebitelském úvěru číslo , hodnota, a z obchodních podmínek bylo zjištěno, že ve smlouvě vystupuje společnost , Anonymizováno, , právnická osoba, ., a žalovaná. Společnost , Anonymizováno, , právnická osoba, ., se měla zavázat poskytnout žalované úvěr až do výše 10 310 Kč. Žalovaná se měla zavázat úvěr splatit včetně úroku do 21. 3. 2024. Listina nazvaná smlouva o spotřebitelském úvěru číslo , hodnota, není žalovanou podepsána, na místě podpisu žalované je „OK“.

4. Z potvrzení o platbách a ze zprávy banky bylo zjištěno, že společnost , Anonymizováno, , právnická osoba, , zaslala dne 29. 3. 2022 částku 10 300 Kč, dne 12. 4. 2022 částku 5 000 Kč, dne 28. 4. 2022 částku 5 300 Kč, dne 9. 5. 2022 částku 10 300 Kč a dne 13. 6. 2022 částku 10 300 Kč na bankovní účet č. , č. účtu, , jehož majitelem je žalovaná.

5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi společností , právnická osoba, ., a společností , právnická osoba, ., ze dne 18. 12. 2023, a smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi společností , právnická osoba, ., a společností , Jméno žalobkyně, ., ze dne 19. 12. 2023 včetně příloh bylo zjištěno, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni.

6. Z čestného prohlášení bylo zjištěno, že se jedná o interní listinu právní předchůdkyně žalobkyně, ve které jsou uvedeny údaje o žalované, a to rodné číslo, trvalá adresa, číslo OP, rodinný stav, počet závislých osob, čistý měsíční příjem ve výši 33 800 Kč, zdroj příjmu „, Anonymizováno, “, den výplaty hlavního příjmu, měsíční výdaje na domácnost ve výši 4 000 Kč a měsíční splátky jiných úvěrů ve výši 12 000 Kč.

7. Z upozornění na zesplatnění úvěru bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně měla žalovanou k úhradě dlužné částky vyzvat.

8. Z oznámení o zesplatnění ze dne 11. 10. 2024 a z předžalobní výzvy ze dne 11. 1. 2024 včetně podacího lístku z téhož dne bylo zjištěno, že žalované bylo oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni a zároveň byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky do tří dnů.

9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „ZoSÚ“), platí, že smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 tohoto uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

11. Podle § 110 odst. 1 ZoSÚ platí, že neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, o roční procentní sazbě nákladů nebo o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, nebyla-li ohledně některé z těchto informací dodržena písemná forma smlouvy, nebo nebylo-li písemné vyhotovení smlouvy obsahující tyto informace poskytnuto spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, platí, že zápůjční úrokovou sazbou je repo sazba uveřejněná Českou národní bankou, platná v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebyla-li sjednána zápůjční úroková sazba nižší. K ujednáním o jiných platbách sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se nepřihlíží.

12. Podle § 561 odst. 1 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

13. Podle § 562 odst. 1 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle § 562 odst. 2 o. z., má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.

14. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

15. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

16. Nejprve se soud zabýval tím, zda mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o úvěru. Jak bylo shora uvedeno, tak žalobkyní předložená listina vlastnoruční podpis žalované neobsahovala, neobsahovala však ani podpis elektronický. Z § 562 odst. 1 o. z. vyplývá, že v případě právního jednání učiněného elektronickými prostředky je písemná forma zachována i v případě, kdy není využit elektronický podpis. To však za podmínky, že použité elektronické prostředky umožňují zachycení obsahu právního jednání a určení jednající osoby. Zde je však třeba vycházet i z § 562 odst. 2 o. z., které stanovuje vyvratitelnou právní domněnku ohledně spolehlivosti záznamů o právních jednáních zachycených v elektronickém systému. Soud pak měl v úmyslu žalobkyni při jednání poučit podle § 118a odst. 3 o. s. ř., aby navrhla důkazy k prokázání, že smlouva mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla v tvrzeném rozsahu uzavřena. Jelikož se žalobkyně jednání neúčastnila, přišla o možnost být v tomto směru soudem poučena (jak plyne z ustálené judikatury poučení podle § 118a o. s. ř. je zásadně poskytováno při jednání, přičemž lze po účastníkovi spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil, nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti, soud není povinen uvedené poučení sdělovat účastníkovi jinak, či odročovat kvůli tomuto jednání, srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 3. 2010 sp. zn. 28 Cdo 3665/2009). Tvrzení žalobkyně o uzavření předmětné smlouvy tak nebylo v řízení prokázáno.

17. Nad rámec odůvodnění dále soud uvádí, že žalobkyní nebylo řádně tvrzeno, natož prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně posoudila úvěruschopnost spotřebitele dle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, i pokud by tedy uzavření smlouvy tvrzeného obsahu bylo prokázáno, smlouva by byla neplatné, a to bez nutnosti vznesení námitky spotřebitelem (§ 87 odst. 1 téhož zákona ve spojení s rozhodnutím Soudního dvora EU ve věci C-679/18, OPR-Finance, ze dne 5. 3. 2020).

18. Žalovaná však od právní předchůdkyně žalobkyně převzala částku 41 200 Kč, přičemž jí doposud uhradila pouze 30 900 Kč. Žalovaná se tak na úkor žalobkyně co do částky 10 300 Kč bezdůvodně obohatila a je tak povinna plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení žalobkyni také vrátit. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení. Zákonný úrok z prodlení nebylo možné žalobkyni přiznat od požadovaného dne, neboť v případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti dluhu rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 13. 1. 2009, sp. zn. 32 Cdo 4179/2007). Takovou výzvu žalobkyně poprvé prokazatelně žalované odeslala dne 11. 1. 2024, ve smyslu § 573 o. z. ji doručila žalované třetí pracovní den po odeslání, tj. 15. 1. 2024, a určila lhůtu k plnění do tří dnů. Žalovaná je tak v prodlení od 19. 1. 2024.

19. Ze shora uvedených důvodů tedy soud žalobě vyhověl v rozsahu, ve kterém se žalobkyně domáhala zaplacení částky 10 300 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 10 300 Kč od 19. 1. 2024 do zaplacení. Výše úrokové sazby je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění se opírá o § 160 odst. 1 o. s. ř. Ve zbývající části nároku soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná takřka v plném rozsahu, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 373 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 10 300 Kč a sestávající z odměny za zastupování advokátem za 2 úkony právní služby ve smyslu § 11 a. t. (příprava a převzetí, výzva k plnění) po 300 Kč dle § 7 a § 14b odst. 1 a. t., ve znění účinném do 31. 12. 2024, a za 1 úkon právní služby ve smyslu § 11 a. t. (podání žaloby) ve výši 400 Kč dle § 7 a § 14b odst. 1 a. t., ve znění účinném od 1. 1. 2025, dále z paušální náhrady hotových výdajů advokáta ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 a. t. a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 300 Kč ve výši 273 Kč. Zaplacení nákladů řízení soud žalované uložil ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř., k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.