216 C 17/2025

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní Mgr. Zuzanou Slezákovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO: Anonymizováno sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , IČO: Anonymizováno sídlem Adresa žalované o zaplacení částky 91 165,92 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 30 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 30 000 Kč od 17. 12. 2024 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudkuII. Co do částky 61 165,92 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 91 165,92 Kč od 22. 4. 2023 do 16. 12. 2024, úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 61 165,92 Kč od 17. 12. 2024 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 2,25 % ročně z částky 30 000 Kč od 17. 12. 2024 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 91 165,92 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně s žalovanou uzavřela dne 19. 4. 2022 smlouvu o podnikatelském úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 30 000 Kč, který měl být splacen do 19. 4. 2023 společně s poplatkem za čerpání úvěru ve výši 0,7 % z částky 30 000 Kč za každý den čerpání úvěru, celkem 55 165,92 Kč. Pro případ prodlení byl sjednán poplatek ve výši 500 Kč za každý měsíc prodlení s úhradou splátky. Smlouva byla uzavřena distančním způsobem na webových stránkách žalobkyně www., Anonymizováno, .cz, na které se žalovaná nejprve zaregistrovala zadáním osobních údajů, včetně telefonního čísla a emailové adresy. Žalovaná zaslala žalobkyni žádost o poskytnutí konkrétního úvěru, poté jí byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy. Žalovaná tento návrh smlouvy akceptovala svým úkonem po zadání uživatelského jména a kódu poslaného SMS zprávou na její telefonní číslo , tel. číslo, účelem legitimace při uzavírání smlouvy. Úvěr byl vyplacen na bankovní účet žalované č. , č. účtu, , žalovaná úvěr ve stanoveném termínu nesplatila, ač byla o zaplacení opakovaně upomínána, naposledy dne 9. 12. 2024 předžalobní upomínkou zástupce žalobkyně. Žalobkyně tedy po žalované požaduje jistinu ve výši 30 000 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 55 165,92 Kč, smluvní pokutu ve výši 6 000 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % z částky 91 165,92 Kč od 22. 4. 2023 do zaplacení.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

3. Soud ve věci nařídil jednání na den 17. 3. 2023. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila. Žalovaná se bez důvodné a včasné omluvy na jednání soudu nedostavila. Soud věc rozhodl podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o.s.ř.“) v nepřítomnosti účastníků.

4. Ze zprávy banky ze dne 26. 2. 2025 soud zjistil, že majitelem bankovního účtu č. , č. účtu, je žalovaná.

5. Z potvrzení o provedené platbě soud zjistil, že žalobkyně dne 19. 4. 2023 převedla na bankovní účet žalované č. , č. účtu, částku 30 000 Kč.

6. Předložena byla smlouva o podnikatelském úvěru č. , hodnota, ze dne 19. 4. 2022, ve které se uvádí, že se žalobkyně zavazuje poskytnout žalované úvěr ve výši 30 000 Kč. Žalovaná se zavazuje tuto částku vrátit společně s poplatkem ve výši 0,7 % denně z částky 30 000 Kč do 19. 4. 2023. Součástí dohody bylo ujednání o smluvním poplatku ve výši 500 Kč, a to za každý měsíc prodlení s úhradou dlužné částky. Na místě podpisu žalované je pouze SMS kód, podpis žalované chybí.

7. Z předžalobní výzvy ze dne 9. 12. 2024 a podacího lístku z téhož dne soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši 90 833,82 Kč do tří dnů od doručení.

8. Z fotokopie občanského průkazu žalované a z platební informace soud nezjistil žádnou relevantní skutečnost pro věc samou.

9. Soud na danou věc aplikoval zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“).

10. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Podle § 547 o. z. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

12. Podle § 561 odst. 1 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

13. Podle § 562 odst. 1 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle § 562 odst. 2 o. z. se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.

14. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

15. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

16. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám17. Podle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

18. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

19. Nejprve se soud zabýval tím, zda mezi účastnicemi byla platně uzavřena smlouva o úvěru. Jak bylo shora uvedeno, žalobkyní předložená listina nazvaná smlouva o podnikatelském úvěru vlastnoruční podpis žalované neobsahovala, neobsahovala však ani podpis elektronický. Z ustanovení § 562 odst. 1 o. z. vyplývá, že v případě právního jednání učiněného elektronickými prostředky je písemná forma zachována i v případě, kdy není využit elektronický podpis. To však za podmínky, že použité elektronické prostředky umožňují zachycení obsahu právního jednání a určení jednající osoby. Zde je však třeba vycházet i z ustanovení § 562 odst. 2 o. z., které stanovuje vyvratitelnou právní domněnku ohledně spolehlivosti záznamů o právních jednáních zachycených v elektronickém systému. Soud tak měl v úmyslu žalobkyni při jednání poučit podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., aby doplnila tvrzení a označila důkazy ohledně toho, že záznamy v elektronickém systému prováděla systematicky, posloupně a že jsou chráněny proti změnám. Z žalobkyní předložených listin a označených důkazů totiž není možné zjistit, zda listina, kterou žalobkyně založila do spisu, skutečně obsahově odpovídá uzavřené smlouvě, a to bez ohledu na možnost uzavření smlouvy distančním způsobem, když soud existenci této možnosti nijak nerozporuje. Jelikož se žalobkyně jednání neúčastnila, připravila se o možnost být v tomto směru poučena (jak plyne z ustálené judikatury poučení podle § 118a o. s. ř. je zásadně poskytováno při jednání, přičemž lze po účastníkovi spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil, nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti, soud není povinen uvedené poučení sdělovat účastníkovi jinak, či odročovat kvůli tomuto jednání, srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 3. 2010 sp. zn. 28 Cdo 3665/2009). Tvrzení žalobkyně o uzavření smlouvy o úvěru tvrzeného obsahu prostřednictvím prostředků komunikace na dálku nebylo v řízení prokázáno.

20. Protože však žalobkyně prokázala, že žalované poskytla částku 30 000 Kč a žalovaná žádný právní důvod poskytnutí této částky netvrdila, vyšel soud z toho, že žalovaná se na úkor žalobkyně o tuto částku bezdůvodně obohatila. Soud tak žalobě co do částky 30 000 Kč vyhověl. V případech bezdůvodného obohacení se splatnost řídí doručením výzvy k vydání takového obohacení, popř. uplynutím lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 1. 2009, sp. zn. 32 Cdo 4179/2007). Žalobkyně dne 9. 12. 2024 vyzvala žalovanou k uhrazení dlužné částky do 3 dnů. Výzva byla žalované dle § 573 o. z. doručena dne 12. 12. 2024, přičemž žalovaná měla plnit do 16. 12. 2024. Ode dne následujícího tj. od 17. 12. 2024 je tedy žalovaná v prodlení, od tohoto dne žalobkyni náleží zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

21. Nároky na zaplacení jednorázové sankce ve výši 6 000 Kč a poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 55 165,92 Kč však soud neshledal důvodnými. Jednorázová sankce ve výši 6 000 Kč je podle svého obsahu smluvní pokutou. Nárok na zaplacení poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 55 165,92 Kč soud hodnotil jako úrok z úvěru. Žalobkyně neprokázala uzavření tvrzené úvěrové smlouvy, tedy ani sjednání smluvní pokuty a úroků, již to samo o sobě je důvodem pro zamítnutí nároku v této části. Nadto je třeba uvést, že poplatek ve výši 151 Kč denně při poskytnutí částky 30 000 Kč odpovídá úroku ve výši 283,885 % ročně. Úrok v takové výši je zcela evidentně nepřiměřený, lichvářský, a takové ujednání o poplatku za poskytnutí úvěru by soud považoval i v případě podnikatelského úvěru za absolutně neplatné. Zejména s přihlédnutím k tomu, že žalovaná sice vystupovala jako podnikatel, ale v tomto smluvním vztahu je nepochybně slabší stranou, která nemá možnost (i s ohledem na tvrzený způsob uzavření smlouvy) ovlivnit konkrétní smluvní ujednání, která jsou pro ni značně nevýhodná.

22. Co do částky 61 165,92 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 91 165,92 Kč od 22. 4. 2023 do 16. 12. 2024, úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 61 165,92 Kč od 17. 12. 2024 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 2,25 % z částky ročně 30 000 Kč od 17. 12. 2024 do zaplacení proto byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.

23. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 2 o. s. ř. Při posouzení procesního úspěchu stran soud musel přihlédnout i k příslušenství. Došel tak k závěru, že procesně úspěšnější byla žalovaná, které však žádné náklady nevznikly, bylo tak rozhodnuto, že žádný účastník nemá právo na náhradu nákladů řízení.