216 C 18/2026

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní Mgr. Zuzanou Slezákovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 18 296,18 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 15 000 Kč od 2. 3. 2024 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do částky 3 296,18 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 969,5 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 3 787,5 Kč, úrokem ve výši 30 % ročně z částky 15 000 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 15 600 Kč od 28. 9. 2023 do 1. 3. 2024, úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 600 Kč od 2. 3. 2024 do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky 15 000 Kč od 2. 3. 2024 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 3 306,03 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 18 296,18 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) dne 30. 7. 2022 uzavřela s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , v níž se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši 15 000 Kč s tím, že je možné úvěr čerpat opakovaně. Smlouva byla uzavřena distančním způsobem. Žalovaný měl poskytnutou částku vrátit společně s příslušenstvím. Žalovaný však smlouvu porušoval, nevrátil žádnou částku, a dostal se tak se svým závazkem do prodlení. Právní předchůdkyně žalobkyně proto úvěr ke dni 28. 11. 2022 zesplatnila. Pohledávka za žalovaným byla s účinností ke dni 27. 9. 2023 postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Následně žalobkyně žalovaného vyzývala k úhradě dlužné částky. Žalobkyně po žalovaném požaduje zaplacení jistiny ve výši 15 000 Kč, poplatků ve výši 600 Kč, úroku z částky 15 000 Kč do 28. 11. 2022 ve výši 2 696,18 Kč, kapitalizovaného úroku od 29. 11. 2022 do 27. 9. 2023 ve výši 3 787,5 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení od 29. 11. 2022 do 27. 9. 2023 ve výši 1 969,5 Kč, úroku ve výši 30 % ročně z částky 15 000 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z částky 15 600 Kč ve výši 15 % ročně od 28. 9. 2023 do zaplacení.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil, dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bylo jednáno v jeho nepřítomnosti.

3. K důkazu byla předložena listina označená „Osobní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru – smlouva č. , hodnota, ze dne 30. 7. 2022“ a standardní informace o spotřebitelském úvěru, z těchto listin vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný měli uzavřít dohodu, dle které se právní předchůdkyně žalobkyně měla zavázat poskytnout žalovanému na bankovní účet č. , č. účtu, částku 15 000 Kč a žalovaný se měl zavázat tuto částku společně s příslušenstvím vrátit. Celkem měl žalovaný vrátit 20 441,79 Kč. Úroková sazba měla být 60 % ročně, RPSN byla 81,02 %. Úvěr měl být poskytnut na dobu neurčitou. Žalovaný byl v dohodě označen rodným číslem, adresou bydliště, e-mailem a číslem mobilního telefonu. Listina neobsahuje vlastnoruční ani elektronický podpis žalovaného.

4. Ze zprávy banky ze dne 13. 2. 2026 bylo zjištěno, že majitelem bankovního účtu č. , č. účtu, je žalovaný, právní předchůdkyně žalobkyně dne 30. 7. 2022 na tento účet poukázala částku 15 000 Kč. Tomu odpovídalo i potvrzení o provedení transakce předložené žalobkyní.

5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, seznamu postoupených pohledávek a potvrzení o uhrazení úplaty bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29. 9. 2023 a podacího lístku ze dne 27. 10. 2023 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému oznámila postoupení pohledávky na žalobkyni.

6. Z výzvy ze dne 15. 2. 2024 a podacího lístku ze dne 16. 2. 2024 bylo zjištěno, že žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení dlužné částky do 1. 3. 2024. Z výzvy ze dne 15. 5. 2024 a podacího lístku z téhož dne bylo zjištěno, že žalobkyně žalovaného znovu vyzvala k zaplacení dlužné částky do 30. 5. 2024.

7. Soud na danou věc aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

8. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle § 104 zákona o spotřebitelském úvěru platí, že smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 tohoto uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

10. Podle § 110 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru platí, že neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, o roční procentní sazbě nákladů nebo o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, nebyla-li ohledně některé z těchto informací dodržena písemná forma smlouvy, nebo nebylo-li písemné vyhotovení smlouvy obsahující tyto informace poskytnuto spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, platí, že zápůjční úrokovou sazbou je repo sazba uveřejněná Českou národní bankou, platná v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebyla-li sjednána zápůjční úroková sazba nižší. K ujednáním o jiných platbách sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se nepřihlíží.

11. Podle § 561 odst. 1 o. z., se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

12. Podle § 562 odst. 1 o. z., je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle. 2, se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.

13. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

14. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle odst. 2 je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Podle odst. 3 změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

15. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Podle § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, je odborná péče úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.

16. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

17. Podle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

18. Podle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

19. Podle § 1970 o. z. o dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

20. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

21. Nejprve se soud zabýval tím, zda mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla platně uzavřena úvěrová smlouva. Jak bylo shora uvedeno, tak žalobkyní předložená listina nazvaná jako „Osobní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru. Smlouva č. , hodnota, ze dne 30. 7. 2022“ vlastnoruční podpis žalovaného neobsahovala, neobsahovala však ani podpis elektronický. V daném případě pak nelze vůbec uvažovat nad tím, že by podpis na smlouvě mohl být nahrazen mechanickými prostředky, neboť se jednalo o vztah mezi podnikatelem a spotřebitelem, kdy je požadavek písemné formy smlouvy zakotven zákonem jako důležitý prvek ochrany spotřebitele.

22. Z § 562 odst. 1 o. z. vyplývá, že v případě právního jednání učiněného elektronickými prostředky je písemná forma zachována i v případě, kdy není využit elektronický podpis. To však za podmínky, že použité elektronické prostředky umožňují zachycení obsahu právního jednání a určení jednající osoby. Zde je však třeba vycházet i z § 562 odst. 2 o. z., které stanovuje vyvratitelnou právní domněnku ohledně spolehlivosti záznamů o právních jednáních zachycených v elektronickém systému. Soud žalobkyni na jednání poučil podle § 118a odst. 3 o. s. ř., tak aby navrhla důkazy k prokázání, že smlouva mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena v tvrzeném rozsahu. Žalobkyně však žádné takové důkazy nenavrhla. Tvrzení žalobkyně o uzavření předmětné smlouvy o úvěru tak nebylo v řízení prokázáno. Rovněž nebylo ani prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela smlouvu právě s žalovaným, neboť zadat údaje žalovaného do jejího systému mohl prakticky kdokoliv.

23. I pokud by žalobkyně prokázala uzavření smlouvy tvrzeného obsahu, neunesla břemeno tvrzení a důkazní ve vztahu ke zjišťování schopností žalovaného splácet spotřebitelský úvěr podle § 86 odst. 1, 2 a § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Poskytovatel spotřebitelského úvěru je povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel může spotřebitelský úvěr poskytnout jen tehdy, pokud z výsledku tohoto posouzení vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Porušení této povinnosti § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru sankcionuje neplatností smlouvy o úvěru. Podle ustálené judikatury přitom platí, že se jedná o neplatnost absolutní (§ 588 o. z.), ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. I v tomto směru soud žalobkyni podle § 118a odst. 1 a odst. 3 o. s. ř. poučil, žalobkyně měla doplnit tvrzení a označit k nim důkazy, které by byly způsobilé prokázat, že právní předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného, a nevycházela jen z informací získaných od žalovaného. Žalobkyně ale nic nedoplnila. Soud má tedy za to, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně neposoudila úvěruschopnost žalovaného, neboť ke zkoumání úvěruschopnosti žalovaného nic neuvedla. Právní předchůdkyně žalobkyně tedy nemohla mít postaveno na jisto, zda bude žalovaný schopen poskytnutý úvěr splatit, neboť neznala příjmy ani výdaje žalovaného.

24. V řízení však bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 15 000 Kč, přičemž žalovaný jí či její právní předchůdkyni nic neuhradil. Postoupení pohledávky na žalobkyni bylo v řízení dostatečně prokázáno. Žalovaný se tak na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil a je povinen plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení, tj. částku 15 000 Kč, žalobkyni také vrátit. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení až do zaplacení. V souladu s § 1958 o. z. je v případě bezdůvodného obohacení splatnost dána výzvou věřitele k vydání bezdůvodného obohacení, resp. uplynutím lhůty, která je v této výzvě uvedena. Takovou výzvu žalobkyně žalovanému zaslala poprvé dne 15. 2. 2024, přičemž byla stanovena lhůta k plnění do 1. 3. 2024. Od 2. 3. 2024 je tak žalovaný v prodlení.

25. Soud tedy žalobě co do částky 15 000 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 15 000 Kč od 2. 3. 2024 do zaplacení. Ve zbylém rozsahu byla žaloba výrokem II. jako nedůvodná zamítnuta.

26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 306,03 Kč, přičemž tato částka představuje 63,97 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 81,98 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 18,02 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 bod 4 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 18 296,18 Kč sestávající z částky 400 Kč za přípravu a převzetí zastoupení podle § 11 odst. 1 písm. a) o. s. ř., z částky 200 Kč za jednoduchou výzvu k plnění podle § 11 odst. 2 písm. h) a. t., z částky 400 Kč za podání ve věci samé podle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 1 860 Kč za účast na jednání ve věci samé podle § 11 odst. 1 písm. g) a. t., ze tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 14b odst.6 písm. a) a. t., z paušálních náhrady výdajů ve výši 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a z náhrady daně z přidané hodnoty podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. ve výši 21 % z částky 3 610 Kč ve výši 758,1 Kč. Postup podle § 14b a.t. je odůvodněn tím, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyně ve skutkově a právně obdobných věcech vedených u zdejšího soudu, jedná se o peněžité plnění, tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení.

27. Lhůty k plnění byly určeny dle § 160 odst. 1 o.s.ř. Náhrada nákladů řízení je splatná k rukám zástupkyně žalobkyně dle § 149 odst. 1 o.s.ř.